Hýbání se mezi Štědrým dnem a Novoročními předsevzetími

Hýbání se mezi Štědrým dnem a Novoročními předsevzetími

Sváteční dny nás spíše lákají se oddávat sladkému nicnedělání, či spíše věnování se vzájemnému družení a oslavování, že to staré je za námi a odchází a to nové přicházející by mohlo být lepší. Vesměs to znamená spoustu kalorii ať už z vydatné krmě či z vydatného popíjení. Proto by se docela hodilo mezi tím vším si jít trochu provětrat hlavu a protáhnout tělo.

 

Pokud to neuděláme, tak se může lehce stát, že nás najednou začne všechno bolet a my se budeme divit: „Čím to, že mě všechno bolí, chytají křeče, když vlastně jen odpočívám?“

Dvě příčiny

První příčina tkví v tom našem slastném odpočívání, na něž už naše tělo přivyklé pravidelnému běhání není zvyklé a tak se najednou svaly začínají bouřit, respektive začnou se ozývat a protože nemají jinou možnost, jak nám říct, že tohle pro ně není zrovna to pravé, tak nám to dají vědět pěknou křečí. Možná, že to dobře znáte. Slastně si pochrupujete a tu najednou, baf ho a křeč se vám zakousne do lýtka. Spánek je pryč a vy se v posteli kroutíte jak žížala a hledáte polohu, v níž by se vám postihnutou nohu podařilo zapřít a křeče se zbavit. Po chvíli funění a převalování se vám to konečně povede. Vyčerpáním usínáte a zase, baf ho. Tentokrát to schytala druhá noha a tak zase bojujete.

Tady je pomoc celkem snadná – choďte běhat alespoň obden i v období mezi svátky.

Druhou příčinu je nutné hledat v přemíře alkoholu. Alkohol je totiž velkým žroutem minerálů a hlavně těch, jejichž úbytek vede k iniciaci křečí. 

V tomto případě máme dvě možnosti, z níž ta první se asi nebude líbit, ta zní NEPÍT. Ta druhá rada je lepší, doplňovat minerály stejně tak, jako když máte týden před maratonem, respektive když běžíte maraton. Ne, že byste měli prokládat whisky místo sodou ionťákem, ale pravidelně v tyto dny brát multiminerální přípravky, hlavně ty co obsahují hořčík, vápník a draslík.

A jedna rada nakonec. Když se chystáte na tah, nebo jste po něm a stále to s vámi houpe jak na zaoceánské lodi, dejte si 2 tobolky soya lecitinu nebo omega 3 mastné kyseliny případně rybí tuk, samozřejmě vše v tobolkách. 

A protože nám začala pořádná zima, zastavíme se chvilku u oblečení.

Jak se v zimě na běh oblékat

S oblečením se to má jako s partnery, jeden má rád blondýny, druhý brunety, ta má ráda holobradé zrzouny, ta zas holohlavé s bradkou :). Někomu vyhovuje se obléci na běhání více, jinému středně a někdo se potřebuje nabalit. Hlavním kritériem při výběru oblečení je: udržet svaly, klouby a úpony v teple, přičemž byste neměli zapomínat na hlavu, kterou odchází cca 40 % vašeho tělesného tepla. Zkřehlé prsty taky nejsou nic moc, takže nezapomínejte ani na rukavice.

V zimě se kromě mrazu budete často při běhu potýkat i s větrem, v tom případě byste měli vědět nebo si uvědomit, že pokud venku fouká, není jen důležité, co nám říká o venkovní teplotě teploměr, ale také síla větru viz obrázek:

    Hýbání se mezi Štědrým dnem a Novoročními předsevzetími - teplota vzduchu a pocitová teplota
    • tělo – více vrstev – spodní vrstva, mikina, silná bunda (fleece), případně větrovka
    • nohy (dolní končetiny) – dlouhé elasťáky (středně silné nebo zateplené), případně spodky či v případě větru a sněžení nepromokavé, proti větru chránící kalhoty)
    • nohy – teplé ponožky nebo podkolenky, případně opatřené Milanovými návleky
    • hlava – čepice nebo teplá čelenka, případně kukla či šála (šátek) přes pusu, abyste nedýchali studený vzduch
    • ruce – rukavice

    Jezdíte-li na trénink autem, po doběhu si zpocené sundejte a vezměte si na sebe něco suchého a teplého, jak na tělo, tak na nohy a doma rychle do teplé sprchy a čaj.

    Vím, už jsem o tom psal v minulém týdnu několikrát, ale v tom vánočním shonu nemáte čas všechno číst, případně to zapomenete dřív než dočtete nakonec, tak se ještě jednou vracím k běhání na sněhu a na klouzačce. 

    Sníh je nádherná věc, pro běžce však skrývá značná rizika. Pokud jste se dostali ve svém tréninku už k běhání tempových úseků, nebo běhání kopců, tak pro vás jsou ta rizika ještě větší. Proč, jednoduše proto, že nám sníh, nebo to mejdlíčko co se z něj vytvoří pod nohama, klouže.

    Lyžaři jásají, běžci si však říkají: „Mohl si tam klidně zůstat“. Ale co by to bylo za zimu bez sněhu. Potíže, které nám může připravit, je dobré mít vždy na zřeteli, jen tak máme šanci co nejvíce eliminovat možné následky.

    Následky pádu mohou být krušné

    Zlomeninu nohy či ruky, výron v kotníku, naražení kostrče, kolen či jiných části těla, natažení či natržení vazů, natažení či natržení různých svalů. Zdá se vám toho dost? Mně rozhodně ano. Je to také způsobeno tím, že pád na sněhu nebo na ledu se dá špatně kontrolovat, nebo chcete-li, korigovat. 

    Jak se nejlépe ubránit pádu

    Dobré boty. V tomto případě tím myslím boty s krosovou podrážkou. Hrubší design podrážky vám pomůže hlavně při běhu v čerstvém nebo hlubším sněhu, méně už na ledovce, nebo ušlapaném či uklouzaném sněhu. Tam jednoznačně doporučuji použít při běhu běžecké boty s hroty, případně nesmeky. 

    Kromě výše uvedeného pak máte možnost jít si zaběhat do fitka na běžecký pás. Není to sice takový zážitek jako venku, kde je kolem vás vše nádherně bílé, ale každopádně bezpečnější.

    0 komentářů

    Přidat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

    Autor: <a href="https://bezeckaskola.cz/author/milos-skorpil/" target="_self">Miloš Škorpil</a>

    Autor: Miloš Škorpil

    Miloš Škorpil (nar. 1954) se aktivně věnuje běhu 55 let. Trenérství se věnuje 45 let. Specializuje se na pomoc začátečníkům a hobby běžcům a běžkyním. Současně také pomáhá těm, kteří chtějí být zdraví a fit. Individuální tréninkové plány na míru a individuální tréninky s Milošem Škorpilem si můžete objednat v rubrice: Nabídka veřejnost