Pohyb ve dne, v přírodě, lék na chmury či jiné neduhy a máte ho zadarmo

Pohyb ve dne, v přírodě, lék na chmury či jiné neduhy a máte ho zadarmo

Hýbat se uvnitř, nebo raději v přírodě. Rozhodně jsem zastáncem toho, že pohyb, v jakékoliv jeho formě, člověku jen prospívá. Na druhou stranu však preferuji všechny pohybové aktivity prováděné venku v přírodě, zejména v období cca od poloviny října do konec března. Období, kdy si velké procento lidí stěžuje na únavu a stres, které jsou vyvolány nedostatkem denního světla a pobytem v uzavřených prostorách.

Lékaři už dokonce tento stav označili za nemoc, kterou nazvali SAD. O co jde, o nic míň a o nic víc, než o to, že člověk je tvor zimomřivý a veškerým komfortem značně zhýčkaný a sotva začne být venku mlhavo a pošmourno, zalézá do svých jeskyň. Tam za ním nemůže denní světlo a tak řadu měsíců tráví tím, že je na umělém osvětlení. To přírodní, z nějž jsme coby živočišný druh napájeni, se nám najednou nedostává. A tak lékaři společně s vědci vymysleli lék. Tím lékem je světlo o jisté barevnosti a jistých dalších vlastnostech, které na člověka působí blahodárně a vrací mu energii a vitalitu. 

No dobře, ale nešlo by to řešit jinak? Jsem přesvědčen, že šlo a to velmi jednoduše. Prostě být každý den alespoň 15 – 20 minut na denním světle. Záměrně neříkám venku, protože na začátku zimy jsem měl konzultaci s jedním svým klientem – pánem, kterému je již 71 let. Žije v horské oblasti, celý život lyžoval, ale protože ho začalo bolet rameno, začal běhat. Běžecká sezóna skončila a on najednou nemohl čtrnáct dní spát. Začal mu scházet pohyb, pohyb na denním světle. Byl učitelem a tak dříve denně chodil do školy několik kilometrů pěšky, tam i zpět. Samozřejmě za denního světla. Teď najednou nic. 

Sotva mi svůj problém popsal, ptám se ho: „Chodíte ven, když nyní máte tréninkovou pauzu?“ A on: „Chodím.“ Tak jsem to zkusil jinak: „Chodíte ven za světla?“ A on na to: „Ne, až večer.“ Zeptal jsem se: „A co vám brání, chodit ven za světla?“ „Nic, jen manželka mi říká, že jsem blázen, a v těch 71 letech už bych si mohl dát pokoj!“ Vycítil ale, kam svými otázkami mířím a řekl mi, že byl u lékaře a ten mu předepsal melatonin, tedy hormon, který naše tělo produkuje ve chvíli, kdy je vystaveno dennímu světlu. Hormon, který je zodpovědný za to, že se cítíme dobře, máme dobrou náladu a máme dobrý spánek. Pochopil bez dalšího dlouhého vysvětlování, že tím, že najednou zůstává zavřený doma, v bytě, nechodí za světla ven, se prostě melatonin v jeho těle nemůže tvořit. A o to celé jde, když říkám: „Snažte se být každý den 15 – 20 minut venku, na denním světle. 

Kde na to vzít čas? To je jednoduché, stačí, když si ráno přivstanete a projdete se těch 15 – 20 minut kolem svého bydliště – jezdíte-li do práce autem. Jezdíte-li do práce prostředky hromadné dopravy – jednu či dvě stanice na začátku, nebo na konci se projděte. Žehrání na nedostatek času je jen naše věčná výmluva, protože člověk má tolik času, kolik si ho na sebe udělá. A na co jiného by si měl udělat čas, než na sebe. Vezměte to tak, že vše, co v životě máte, mate jen proto, že jste si na to museli vydělat. Kdo nebo co vám pomohlo si na to vše vydělat? Vaše auto? Váš počítač? Vaše televize? Vaše lednička? Váš šéf? Vaše …? 

NE! Pomohlo vám k tomu vaše tělo, a proto bychom se o něj měli postarat nejlépe, jak umíme, abyste si společně s ním mohli váš život pořádně užívat. Pokud se o něj staráte tím, že chodíte cvičit do fitka, chodíte plavat, hrajete squash, tenis, volejbal, cokoli si vymyslíte v hale, dobře, nic proti tomu, ale nezapomínejte na to, že stejně funguje naše tělo na sluneční energii, stejně jako na ní fungují všechny systémy, všechny stroje, které člověk vynalezl a důmyslně sestrojil. Protože co je benzín, co je ropa, co je zemní plyn, co je dřevo? To vše je přetransformovaná sluneční energie. Zrovna tak přírodní potraviny, protože než kráva sežere trávu, musí ta tráva z něčeho vyrůst a jedním z těch faktorů je zase sluneční světlo. 

Prostě a jednoduše, když na vás sedne podzimní, zimní, jarní depka, vyrazte ven a buďte tam co nejčastěji, nabijte se tou nejpřirozenější energií, na níž naše tělo jede, běží, cvičí, hraje …

Nabijte se světlem od sluníčka a pozor, vůbec při tom nevadí, když je v tu chvíli, kdy my jsme venku, za mraky.

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Autor: <a href="https://bezeckaskola.cz/author/milos-skorpil/" target="_self">Miloš Škorpil</a>

Autor: Miloš Škorpil

Miloš Škorpil (nar. 1954) se aktivně věnuje běhu 55 let. Trenérství se věnuje 45 let. Specializuje se na pomoc začátečníkům a hobby běžcům a běžkyním. Současně také pomáhá těm, kteří chtějí být zdraví a fit. Individuální tréninkové plány na míru a individuální tréninky s Milošem Škorpilem si můžete objednat v rubrice: Nabídka veřejnost