Běhání, chmury z hlavy vyhání

Lidé mají běhání zařazeno v šuplíku: TĚŽKÉ! Ti, co už běhají nějakou dobu, přičemž se stále snaží od domu vyrazit co nejvyšší rychlostí a doběhnout tak co nejdál, jim to rádi potvrdí. To, že je to naprosto špatně, což je důvodem toho, že kýžené zlepšení je stále v nedohlednu, je nenapadne, protože: když nemůžeš, přidej!

Nechtějte dohonit čas

Čas člověk nedohoní, to chápe každý. Přesto většina lidí dělá v životě naprostý opak – snaží se dohonit čas. Je naprosto jedno, jestli chcete dohonit čas v práci, osobním životě či v běhu…, ať už se o to snažíte v čemkoli, čas vám to vždycky nandá.

Je to naprosto nerovný souboj, který ještě nikdo nikdy nevyhrál, a to ani světoví šampioni v běhu. Vždycky to totiž mohlo být lepší. Kdyby…

Takže pokud se chystáte začít běhat, přestaňte honit čas. Prostě se oblékněte a obujte na běh a od domu vyběhněte hezky zvolna. Nic vás nehoní, ani čas, naopak vy jste pány svého času, tak ať poslouchá a tiše šoupe nohama. 

Běžte zvolna, zhluboka dýchejte, nechte dech, aby určoval vaše tempo. Když ucítíte, že se dech zrychluje, přejděte do chůze. Ani při chůzi se nenechte hnát časem, jděte jako byste byli na vycházce. 

Ve chvíli, kdy už zase můžete zhluboka dýchat se znovu rozeběhněte, ale ne tak, že se budete snažit dohnat čas, který jste chůzí ztratili (chůze je pouze nejpomalejší běžecké tempo), ale běžte hezky zvolna jako na začátku.

Jako cíl si nedávejte počet uběhnutých kilometrů, ale dobu, kterou chcete strávit venku

Čas, který strávíte venku v pohybu (v běhu, chůzi, střídáním běhu a chůze), je váš čas. Čas, který věnujete sami sobě, čas v němž jste plně sami sebou, sami se sebou. Nenechte si ho nikým a ničím kazit. V tomto vašem čase nad vámi ČAS ztratil svou moc, doběhli jste čas.

Je to jako se vším, ve chvíli, kdy něco pustíme, to k nám přijde. Běhání bez honění je fakt radost.