Běž a o víc se nestarej

Běh života člověk nezastaví, byť by se snažil sebevíc, tak proč nevzít běh věcí do svých rukou, do svých nohou? Prostě vyběhnout a nechat na sebe působit chladivé dotyky přírody v podobě ranního vzduchu, zářících paprsků poledního slunce či uklidňujícího soumraku.

Běh se stal celosvětovým fenoménem, mnozí se ptají: Čím si to zasloužil, vždyť před pár desítkami let byl jen pouhou „Popelkou“?

No čím si to zasloužil? Zasloužil si to tím, že k tomu, abyste jej mohli provozovat, nepotřebujete skoro nic – jen boty něco na sebe a času jen tolik, kolik si jej dovolíte mu věnovat.

Nepotřebujete shánět žádné parťáky (i když ve dvou či ve skupině má běh také své kouzlo), nikam dojíždět, zjišťovat zda je volno, příroda má neomezenou otevírací dobu. Zkrátka je to jen na vás a o vás.

Běh je dar, který byl člověku dán, aby žil.

Při běhu či chůzi je člověk naprosto svobodný a otevře-li se, dokáže se jejich prostřednictvím zbavit veškerého napětí a balastu, které v něm přebývá a uvolněné místo zaplnit klidem, mírem a radostí z toho že je, že žije, že je součástí něčeho většího, než je on sám, že je součástí ohromného dobrodružství, že je součástí ŽIVOTA.

Rozebíháš-li se na cestu dobrodružství, na němž ti bude průvodcem běh a nemáš zatím, s touto cestou žádnou zkušenost, nebo si jen pamatuješ to, co ti říkali, že je běh ve škole, tak věz, že to co si pamatuješ, není běh, ale úprk.

Ty však nemáš důvod před ničím prchat, i když bys chtěl za pomoci běhu prchnout ze života všední reality do života kouzel, o němž jsi slyšel, že dokáže běh vykouzlit.

Vyběhni proto pěkně zvolna. Vyběhni nebo se jen ze začátku rozejdi. Běž (jdi) tak, abys mohl volně dýchat, neboť dech je to, co řídí tvé tempo a poslechneš-li jej, uvidíš, ucítíš velmi brzy blahodárné účinky běhu či chůze i na sobě.

Neuběhne ani měsíc a budeš v běhu, v hýbání se až po uši a už nebudeš chtít nikdy přestat, protože tu opojnou chvíli budeš chtít prožívat znovu a znovu.

Tak pojď – poběž, ať ti nic z toho, co je výše popsáno neuteče.