Necítíte pevnou půdu pod nohama? Blahopřeji – možná se vám konečně podařilo vzlétnout!

Jo, jo, jakmile člověk začne běhat, tak už ztrácí půdu pod nohama. Je to zvláštní, ale je to tak. Znám spousty lidí, kteří, než začali běhat, tak měli pocit, že mají svůj život pevně pod kontrolou, ale jakmile se spustili s během, zjistili, že je všechno jinak.

Že to vlastně byla spíš jakási obrana před skutečným životem. Zatímco tím, že začali běhat, se jim opravdový život otevřel.

Nejspíš to bude tím, že s během se jim skutečně otevřel nový svět, neboť se na svět a na život začali dívat jinýma očima – otevřenýma očima.

Ono totiž nejde dost dobře běžet, aniž byste se dobře nedívali okolo sebe, aniž byste se dobře nedívali, co je před vámi, co je okolo vás, i co je za vámi, protože ve chvíli, kdy tak člověk nečiní, tak najednou kouká, že leží na zemi.

Takzvaně „ustlat“ si člověk samozřejmě může, i když běhat nezačne, ale při běhání se vám to stane natotata.

Takže pokud se chystáte začít běhat, zapřemýšlejte, jestli chcete také změnit svůj dosavadní způsob života, protože jakmile se jednou rozeběhnete, tak už není cesty zpátky, ale i to je možná důvod toho, proč tolik lidí běhá – prostě se nechtějí vracet, protože konečně našli způsob, jak jít v životě dopředu a netočit se v kruhu.

Prostě , jak to udělat, aby člověk neměl pocit, že je těžký jako slon, ale letí