Normálně se mi nic nezdá, ale v noci jsem se probudil s oroseným čelem a jediné, co jsem si nezřetelně vybavoval, bylo, že jsem byl na sportovně preventivní prohlídce. Doktor se na mě kouknul poté, co mě přiměl se před ním svléci do trenek, a povídá: Ta pneumatika na břiše – to není vůbec dobrý, to je nejlepší předpoklad k infarktu!

 Asi bych neměl tolik číst tu červenou knihovnu, co mi chodí mejlama, a kde se to hemží otázkami typu: Měřím 180 cm, vážím 55 kg, potřebovala bych shodit ještě tak 5 kilo a ať běhám, jak běhám a i když skoro nejím, tak těch 5 kilo ne a ne shodit.

 K tomu všemu jsem se ještě dozvěděl, že jsem na vytrvalce nadměrně vzrušivý. No kdo by taky nebyl, když se kolem něj denně hýbá tolik objektů, to by člověk musel být k tomu všemu ještě slepý, ale tenhle neduh mi pan doktor naštěstí nezjistil.

Jen mi ještě poradil, že bych se měl nechat očkovat proti tetanu, protože jsem mu nebyl schopen odpovědět na otázku, kdy jsem byl naposled.

Úplně jsem ho dostal, když se mě zeptal, jestli jsem si nechal udělat vyšetření krve ve stolici. Že prý každý muž po padesátce věku by to měl preventivně u nás absolvovat, to kvůli možné rakovině tlustého střeva. Je fakt, že jsem mu už pak raději zatajil tu krev na stoličce, co tam zůstala, když se mi s ní někdo pokoušel rozbít hlavu, ale stejně si myslím, že o té to asi nebylo.

Pak mě položili na postel a změřili mi EKG a tep. Měřila mě sestřička, a i když mladá, moc mě nevzrušila, protože vsedě jsem měl tep 62 a vleže pak jen 50.

Nakonec mě posadili na takovej divnej rotoped, do pusy mi strčili roubík, byl ale naštěstí děravej a dalo se skrz něj dýchat, to byla velká klika, protože nos mi zašpórovali kolíčkem na prádlo.

Pak se to kolem začalo všechno točit. Ještě si vzpomínám, že mě pořád na tom rotopedu přidávali nějaký watty, nutili mě pořád šlapat a ještě zhluboka a pořád rychleji dýchat do toho roubíku.

Copak se ale dá dýchat zároveň zhluboka a ještě rychle? Možná, že to někdo umí, ale nadechnout se takhle 30x za minutu, to mi přijde hodně praštěný. 

Pravda je, že  jsem se jak praštěnej probudil, a když jsem se z toho snu vzpamatoval, vzpomněl jsem si, že bych měl vstát, protože jsem objednaný na sportovně preventivní prohlídku.

Tak jsem si trošku protáhnul záda, odcvičil pět Tibeťanů, párkrát napnul gumy, posnídal a vyrazil.

Přišel jsem na kliniku sportovního lékařství, a co byste řekli, že se tam dělo? No nebudu vás napínat. Zjistil jsem, že jsem tlustej, mám 8 procent tuku, který mi dělá kolem pupku pneumatiku, že je to nebezpečný, že málo a nedostatečně dýchám, mám snad zkrácený všechny svaly, břišní svaly úplně na pytel, měl bych pít magnesii a korunní, jíst alespoň 5x denně a co nejvíc zeleniny, když mléko a mléčný produkty, tak jen nízkotučný.

Zaplať pánbů, můžu jedno pivko denně, nebo dvě deci červenýho, to je zdravý, to by mi mohlo trošku pomoct proti tomu možnému infarktu, co mi hrozí skrze tu pneumatiku kolem pasu.

Pak mi ještě bylo sděleno, že mám moc silný nohy, měl jsem vydržet šlapat ještě alespoň dvě minuty, abych byl dostatečně zakyselenej. Řeknu vám, že kyselej už jsem z toho byl fakt fest. 

A jestli mi ještě někdo někdy řekne, že sny se neplněj´, tak ji ode mě pěknou koupí…

Čabas a užívejte dne, dokud to jde a občas si zajděte na preventivní zdravotní prohlídku, když pro nic jiného, tak se o sobě dozvíte spoustu věcí, o nichž jste neměli tušení a bez nichž jste si v klidu žili.

Ale co kdyby vám opravdu něco bylo?

No, každopádně to bylo naposledy, co jsem byl u doktora, stalo se to před 14 roky, a kromě toho, že jsem si po zakopnutí a následném letu na čumec masivně natrhl levé stehno a před čtyřmi roky otrávil houbama, jsem zdravý, jím maximálně 3x denně, ale spíš 2x a posiluju.