Týden otázek. Začalo to před týdnem. V úterý (8.7.) jsem naposledy odtrénoval před Běhej lesy Klínovec a cítil, že je to tam. Ve středu jsem měl v Praze dva individuální tréninky a po nich jsem se cítil jak zmlácený. Ve čtvrtek jsem byl unavený a cítil se pod psa. V noci poté, co jsem si musel odskočit, jsem si musel lehnout na 10 minut na podlahu, abych sebou nesekl. Kromě toho jsem pociťoval bolest pod levou klíční kostí a lopatkou, která se přesouvala (ta bolest) i dopředu k hrudi.
Něco jako když máte zaražené prdy.

Odpoledne se bolest stupňovala, tak jsem volal svému praktikovi, kterého mám ve Smržovce, a seznámil ho se situací. Tomáš měl jasno: volej rychlou. No tak tu jsem nevolal, ale dojel s Danou na pohotovost do sokolovské nemocnice. Tam mi změřili tlak (byl vyšší), udělali EKG (bylo v pořádku), vzali krev, jestli nemám infarkt (neměl jsem).

Dostal jsem doporučení si měřit doma týden tlak ráno, v poledne a večer, a kdyby byl nad 140, že to je na prášky.

Nicméně bolest nepolevovala a bez Ibalginu jsem neusnul. Objednal jsem se k Martinovi, skvělému fyzioterapeutovi, ten mě včera srovnal do latě, včetně křivé huby, citlivé místo ošetřil laserem, nalepil tejpy, a je po bolesti.

Jo a ten tlak mám do 140, tak vzhledem k věku v pohodě

Takže žádný zaražený prdy nebo infarkt, ale pokroucenej starej strom!