Nejdůležitější při návratu do tréninku je NESPĚCHAT!

Zase tu máme známé „dobré“ chřipkové období, i když těch potvor způsobujících respirační onemocnění se prý na nás valí více. Pokud vás to již zasáhlo, či zasáhne, nesnažte se hned po nemoci vrátit do plného tréninku, nebo ještě hůře nesnažte se dohnat zameškaný trénink. Vždy se v těchto případech vyplatí nespěchat.

Ono kolikrát není snadné odpovídajícím způsobem přizpůsobit trénink, i když je vše v pořádku, nepostihnou nás žádné neduhy, případně se nepereme s časem. I v těchto chvílích musíte velmi citlivě vnímat řeč vašeho těla, trénink přizpůsobit jeho potřebám. Jak se ale k tréninku postavit, když z jakýchkoli důvodů musíte vysadit na týden či déle?

Je-li váš výpadek způsoben pouze nedostatkem času, ještě se tak moc neděje. Přesto ale není dobré pokračovat v tréninku tam, kde jsme skončili, či ještě hůře, přeskočit ten vynechaný týden a navázat tam, kde bychom podle plánu měli být.

V tomto případě je dobré zařadit mezi tréninkovou jednotku, u níž jste skončili a následnou plánovanou alespoň 2 – 3 oživovací tréninkové jednotky, které vaše tělo zase připraví na danou zátěž, prostě se zase rozběhat.

Je-li ale výpadek způsoben nemocí, tak je třeba po skončení nemoci zařadit minimálně týden lehčího tréninku. Třeba:

• První den běh na úrovni (65 – 75% TF max) v délce 30 – 45 minut
• Druhý den volno
• Třetí den – 15 minut (65 – 70 % TF max); 5 x 100 m (80 – 85% TF max) (stupňovaně); 30 minut (75% TF max); 10 minut (70%TF max)
• Čtvrtý den – 45 minut (65 – 75% TF max)
• Pátý den – volno
• Šestý den – 60 – 75 minut (75 – 80% TF max)
• Sedmý den – 45 minut – (65 – 75 % TF max)

V dalším týdnu si zopakovat trénink posledního týdne před nemocí a pak pokračujte dále v tréninkovém plánu.

Nejhorší ze všeho by bylo chtít tréninkové manko dohnat. Jediné čeho tím dosáhnete, bude to, že znovu onemocníte, zraníte se nebo se dostanete do dlouhodobější únavy.