Dolní končetina, u ní všechno začíná a teď nemyslím jen běh. Postavením se na nohy se začal člověk odlišovat od ostatních živočichů žijících na naší planetě. Získal tím jednak možnost i na obyčejné cestě vidět dále a tím si vyhlédnout kořist ještě před tím, než ona zpozorovala jeho. Vidět taky dříve možné nebezpečí, které se k němu mohlo blížit ať už v podobě silnějšího zvířete, nebo později příslušníka jiné tlupy, která nebyla té jeho zrovna přátelsky nakloněna.

Tím, že se postavil na dolní končetiny, ale také získal ruce, které se postupně naučil stále důmyslněji používat. No vidíte a to jsme teprve na počátku dějin. Dolní končetina však má velký význam pro člověka i dnes, už jen proto, že bez ní bychom nedolezli ani do toho našeho auta. Takže se vydáme na malou procházku do jejího vývoje. 

Vývoj dolní končetiny člověka

Vývoj dolní končetiny sahá počátkem někam k vývoji savců, tedy asi nějakých sto milionů let zpátky. Naši prapředci byli ze skupiny savců, jež se původně pohybovali ve stromoví, tedy prvotní funkce nohy byla úchopová.

V další etapě vývoje se dolní končetina přizpůsobuje pohybu po zemi a posléze vzpřímenému postoji. Toto období je pro vývoj homo sapiens rozhodující – tedy osvobození ruky k práci!

V tomto období též dochází k zásadní změně v postavení a funkci dolní končetiny. Z funkce úchopové se stává funkce stojná bipedální – tedy stoj na dvou končetinách, zcela rozhodující pro další pohyb člověka. S tímto souvisí i některé charakteristiky a zvláštnosti lidské dolní končetiny.

Lidská dolní končetina tedy není optimálně přizpůsobena pro pohyb po rovném a tvrdém povrchu, který nám přinesla vědeckotechnická revoluce během posledních staletí. S tím samozřejmě i změnu běžných denních aktivit. Sportování k zachování zdraví, fyzické i psychické kondice je též fenomén posledních desetiletí. Jistě pozitivním přínosem je vývoj běžecké obuvi, vývoj poznatků biomechaniky pohybu, diagnostiky, léčení a prevence, nutrice, tréninkových programů, atd. 

Anatomie nohy a dolní končetiny

Kosti jsou spojeny klouby, tyto drží pohromadě pomocí vazů. Za postavení a funkci odpovídají však nikoli svaly nohy, ale svaly celé dolní končetiny.

S tímto tedy souvisí i různorodost možných obtíží při některých přetíženích nebo poruchách postavení.

Jistě jste si stačili všimnout, že se nám sem nějak zatoulal nový pojem – noha. Mluvíme-li tedy o noze, měli bychom si pod tímto pojmem představit vždy část dolní končetiny od kotníků dolů.

Funkce nohy

• funkce tlumiče pro dopad na patu
• zprostředkovává stabilní stoj a koordinaci
• funkce efektivního odrazu
• funkce periferního srdce pro žilní návrat
• zprostředkovává kontakt s povrchem a okolím
• napomáhá správnému vývoji motorických a psychických funkcí, proto bychom jí neměli nadměrně svazovat a ponechat jí co největší volnost (flexibilní podrážka a mezipodrážka), chůze na boso či v bosobotách je pro nohy a tím i pro naši motoriku a psychiku úplný balzám.

Je to sice k vzteku, ale musíme vzít v úvahu fakt, že lidská noha není optimálně přizpůsobena pro běhy na dlouhé tratě a trénink vrcholového sportovce. Ale ani rekreační běžci se nemohou radovat, protože i u nich hrozí častá zranění, pokud se nenaučí správně chodit a běhat. Statisticky každý třetí rok dochází u běžců k obtížím či zraněním, která aktivitu dočasně znemožní. U vrcholových atletů vedou chronické nebo opakované obtíže k ukončení sportovní kariéry nebo znemožňují dosažení výkonnosti nebo cílů.