Jogging, meditace v pohybu

Jogging – jóga, meditace, modlitba – v pohybu, v běhu. Běžecký „národ“ se dělí na běžce a na joggery. Běžec je ten, co běží. Fajn, ale to dělá jogger taky, tedy většinou. Tak v čem je ten rozdíl, nač pak rozdělovat vyznavače běhu na „běžce“ a „joggery“? Byť to není na první pohled patrné, tak mezi běžcem a joggerem je velký rozdíl. Běžec běží zejména pro potěchu z běhu, pro potěchu z fyzického výkonu. Jogger k té radosti z běhu přidává ještě objevování. Objevování sebe sama, objevování svého nitra.

Jogging není jen o běhu, ale je i objevování vnitřních světů, objevování krás světa, rozmlouváním se sebou samým ve svém nitru, rozmlouváním se světem kolem sebe. Rozmlouváním a hledáním, proč tu jsme, co si můžeme vzájemně – já a SVĚT – nabídnout. 

Při joggingu člověk běží a medituje, ale také často běží a modlí se, protože to, co objeví v sobě a kolem sebe jej nenechává klidným, rozehrává struny jeho vědomí do nejúžasnějších tónů, které naplňují jeho duši radostí, v jeho těle uvolňují napětí, na jeho tváři, v jeho očích probouzejí blažený úsměv – úsměv idiota.

Úsměv idiota proto, že vzniká zcela mimoděk. Když se někdo zeptá joggera: „Proč se tak usmíváte, co vás tak pobavilo?“, tak nejčastější odpověď je: „Nevím, prostě se mi tak nějak udělalo najednou dobře“. 

Při joggingu se člověk dosti často přistihne při modlitbě. Přistihne se při modlitbě za lepší svět: „Bože, prosím, dej, aby byli všichni tak šťastní, jako já v této chvíli. Bože, dej, ať je na světě tak krásně, jako to vnímám já v této chvíli. Bože, dej, ať mohu létat…“

Při joggingu se člověk dostává skrze hluboké dýchání do stavů, jaké prožívají jogíni ve chvílích nejhlubšího ponoření se v sebe sama.

Kolikrát zažije „běžec“ stav nejhlubšího splynutí, stav, kdy vstoupí do zóny? Prameny uvádějí, že běžci se to přihodí tak 2x či 3x za život. Jogger je schopný vstoupit do zóny každý den.

Ať se cítíte běžcem či joggerem, tak stejně nejdůležitějším je, že jste v pohybu, protože pohyb je život, život je vývoj, vývoj je cesta vpřed a jsme zase na začátku jen o stupínek výš, tím že jsme o stupínek výš získáváme širší rozhled a zároveň i hlubší vhled…