Jsme citliví, vnímaví, slušní, ale to neznamená, že jsme bezmocní
Řečeno s klasikem: rozmohl se nám tady takový nešvar – lež, hrubiánství, nestoudnost, křiklounství, překrucování skutečností…, válcují pravdu, slušnost, porozumění , lidskost, snahu pomáhat druhým…
Nešvary se najdou v menší či větší míře na obou stranách tábora. Nikdy tomu nebylo jinak, vždy stála na jedné straně pravice a na druhé levice, jen ten střet a vzájemný skřek nebyl tak vidět a slyšet, neboť šíření zpráv ústním podáním, tištěnými novinami, rozhlasovými a televizními vlnami bylo oproti současnému zasíťování světa směšně pomalé.
Takže se nějaká informace dostala k většímu okruhu lidí až s odstupem. S odstupem, který stačil, aby horké hlavy vychladly a historie a vzájemná zášť ve společnosti se nešířila a nenabalovala na sebe další vrstvy jako kulička, jíž před sebou valí hovnivál.
Kulička, která je stále větší a větší, až hovnivála zavalí.
Jsem si jistý, že nikdo z nás nechce být zavalen hovniválovou koulí, což se nám všem může snadno stát, pokud nezpomalíme a nezačneme uvažovat s chladnou hlavou.
Co myslíte, nezkusíme teď poslední měsíc před volbami být lidmi, začneme se poslouchat, přestaneme se přetlačovat, překřikovat, pošťuchovat…
Ono je to to stejně k ničemu, neboť většina lidí už je rozhodnutá, jen to ve společnosti jitří vášně a může vést k velkým, nenapravitelným škodám.
Minimálně k takovým, že byť jinak proti sobě nic nemáme, jen máme jiné životní cíle a zkušenosti, že se už nikdy nebudeme schopni podívat se do očí a podat si ruce.
A máte-li v sobě přetlak, který hrozí výbuchem, běžte to rozchodit, rozběhat, vymlátit v posilovně, či se ho aktivně, ale zdravě, zbavte.