Neznámé se stane známým, jakmile to objevíme

Člověk se bojí všeho neznámého, bojuje s různými nemocemi. S těmi, které tu jsou s ním na Zemi po celou dobu, jen je dříve neuměl pojmenovat, i s těmi, které umí pojmenovat již dávno, ale proti nimž doposud nenašel lék, nebo lék našel, ale ony nějak zmutovaly a boj začíná znovu. Přitom největším nebezpečím pro člověka je HUBNUTÍ.

Jak jsem k tomu dospěl?

Prostým pozorováním.

Stačilo si uvědomit, kolik stránek se každý den popíše na toto téma. Člověk by si mohl myslet, že tenhle problém už by mělo mít lidstvo dávno vyřešený, když se mu v podstatě věnují skoro všichni.

O cukrovce, o rakovině, o chřipce, o moru toho určitě tolik nenapíšeme, ani se jim tolik nevěnujeme, jako hubnutí. A pořád jsme na začátku. Nejspíš proto, že to v podstatě žádný problém, žádná nemoc není, je to jen lidská nechuť si přiznat, že se raději bude trápit, než by přiložil ruku k dílu.

Taky o čem by si pak lidi povídali, že? A čím by se živili ti, kteří si dali boj s tloušťkou za celoživotní úkol? A je úplně jedno, zda stojí na straně těch, kteří předepisují na hubnutí všechny možné recepty, nebo těch, co je pak s menší či větší pravidelností při každé příležitosti porušují.

Myslíte si, že jednou lidstvo vymaže tuhle „nemoc“ z povrchu zemského, nebo jí bude dál úspěšně vykrmovat?