Pohyb, lék na moderní dobu

Člověk nemění jen prapůvodní význam slov, mění vše okolo sebe, jako by byl spasitelem, přitom je jen a jen hospodářem.

Písečná poušť

Písečná poušť, příklad toho, co může vzniknout, když se člověk cítí být zeměvládcem.

Většina pouští bývala velmi, velmi, velmi dávno územím, na němž kypěl život, co se stalo s tím vším, co zde rostlo a poskytovalo ochranu a život veškerému životu široko daleko? Kam se poděl ten pozemský ráj na pohled i na dotek? Jak se stalo, že řeky, které jej napájely, vyschly? Jak se stalo, že veškerou tu krásu postupně zavál písek a uložil ji k věčnému spánku, odsoudil ji k věčnému klidu, který my zde nyní místo ní tak opěvujeme?

Jak se pozemský ráj mohl stát pouští?

Celkem snadno. Stačilo, že člověk zlenivěl, přestal pracovat, přestal dělat to, co po staletí dělal, a sice zušlechťoval a staral se, aby územím proudila životodárná tekutina – voda. S vodou pak odešel veškerý život. Člověk se pak sebral a šel „zušlechťovat“ jinam. 

Stejné to bylo s africkou pouští, stejné to bylo a s pouštěmi v Jižní Americe a stejné je to nyní s člověkem, který se pomalu, ale jistě stává též pouští.

Jak se stane člověk pouští

Celkem snadno, přestane se hýbat. Jakmile se přestane hýbat, jeho řečiště – cévy, cévky se začnou zanášet, přestane jimi protékat životodárná tekutina – krev a s člověkem se stane to samé, co se stalo s pozemským rájem – přemění se v poušť. Život jím přestane proudit a to bez ohledu na to, kolik kilogramů léků do něj lékaři ve spolupráci s chemickými inženýry naperou. 

Pohyb, chůze, běh – léky na zdravý, plnohodnotný žívot

Dá se tenhle vývoj zastavit a obrátit? Jistě dá, ale člověk se musí začít zase hýbat. Nejlepším pohybem, který člověku pomůže obrátit chod jeho života, od směřování k postupné smrti k životu, jsou chůze a běh. Indiánská chůze, indiánský běh, pomalý běh, přesně v tomto pořadí.

Indiánská chůze

Indiánská chůze je střídání vycházkové chůze s chůzí rychlou

Indiánský běh

Indiánský běh je střídání chůze (může být vycházková, stejně jako rychlá) s pomalým během

Pomalý běh

Pomalý běh je skutečně velmi pomalý. Je to běh, který většině lidí přijde v počátku spíš jako chůze, zejména když jeho rychlost budou porovnávat s rychlostí černých chlapíků, které jim nabízí na obrazovkách televize při přenosech z běžeckých závodů.

Kdyby se stejná televize zaměřila ve svém sledování na běh účastníků, končících na chvostu startovního pole, snadno byste zjistili, co míním pojmem – pomalý běh.

Ale nač čekat, až tyto lidi televize zabere, dojděte se podívat na nějaký běžecký závod sami a zaměřte svůj pohled na ty muže a ženy, kteří budou dobíhat mezi posledními.

To jsou vaše vzory. Skutečné vzory, protože oni překonali ostych a prostě se vydali na dlouhou cestu za zdravím.

A kupodivu zjistíte, že tihle muži a ženy nejsou ostatními vysmíváni, ale právě naopak, jsou oslavováni více než vítězové.

To proto, že většina účastníků běžeckých závodů ví, čím si museli projít, neboť i oni učinili tuto zkušenost na vlastní kůži. 

Když začnete s indiánskou chůzí, pak indiánským během a posléze pomalým během, stane se to, že se postupně pročistí a obnoví vaše krevní řečiště.

Krev začne transportovat do svalů, šlach a úponů, kostí, kloubů, vnitřních orgánů krev a s ní energii, kyslík, stavební kameny. Vaše tělo se z umírající pouště znovu postupně promění v pozemský ráj.

Vy se začnete cítit zdravě, postupně přestanete brát léky – už nebudete tyhle berličky potřebovat, postupně odhodíte berle a hole, zlepší se vám jak zdraví fyzické, tak psychické a vy zjistíte, že nejste ještě tak staří, abyste pomýšleli na smrt, ale naopak, že máte ještě spoustu času život si aktivně užívat.