Příběh jedněch nohou co našly svoje bačkůrky

Jako každé nohy i my se narodily bosé. Bylo to v době, kdy ještě všude rostla tráva, v lese byly mechové chodníčky a tak bosá chůze byla velké blaho jak pro tělo, tak pro duši.

Byly jsme velmi neposedné, nikdy nás a našeho člověka nenašli tam, kde nám poručili stát. Není proto žádný div, že jsme našeho člověka zasvětili do běhu.

Brzy jsme spolu běhali všude, obouvaly všechny možné boty, včetně vojenských kanad. Ale v žádných jsme se necítily svobodné.

Ale pak jsme uviděly, obuly a měly jasno: tyhle a žádné jiné.

Víte které to byly a jsou?