Dostalo se ke mně, že jsem zběhl od Salmingu k leguanum. Tak to však vůbec není, jen jsem po letech nošení různých minimalistických bot padnul na ty pravé pro mé nohy, pro můj způsob běhu. Jako jsem před lety padl na Salming a zamiloval se do nich.

Do Salming jsem se zamiloval, protože když přišel s prvními modely, měly tyto nejblíže k minimalistickým botám. Tedy botám, které ve své konstrukci používaly velmi málo technických prvků.

Jak čas běžel, tak Salming boty začaly být více technické než na začátku, stále mi však mezi jeho modely nacházím ty, v nichž si moje nohy chrochtají a které nejvíce vyhovují mému stylu běhu a nehoní mě tak, že bych se v nich zadýchal natolik, aby mi došel dech.

V době, kdy Salming začaly být více technické, mi však osud přihrál do života leguany. Stalo se to tak, že před třemi roky jsem měl individuální trénink s Petrem Exnarem, který je tím, kdo do České republiky začal tuto značku před sedmi lety dovážet, a také v nich začal jako správný patriot všude chodit i běhat.

Během prvních čtyř let, co v nich všude chodil a běhal pochopil, že jako vás technické boty neochrání od běžeckých zranění, tak vás ani minimalistické boty, byť sebedokonalejší, nenaučí běhat technicky správně.

Prostě pochopil, že když si koupíte sebedokonalejší kolo, tak na něm nebudete jezdit jako Tadej Pogačar, když si koupíte nejšpičkovější běžky, nebude z vás Kateřina Neumannová či Lukáš Bauer, prostě v tom materiálu to není. Ale že to je o dokonalé technice, a taky dokonalé fyzické kondici a velkém srdci.

A tak se stalo, že se naše cesty setkaly.

Z toho tréninku jsem běžel hned k nim do obchodu v Dejvicích a zpět do Running Mall už jsem běžel v leguanech, dodnes v nich cvičím v našem garáž gymu. Cesta k tomu, abych začal v leguanech i běhat, byla poměrně dlouhá, trvalo mi to dva roky a popravdě, kdyby Petr Exnar nezorganizoval běh okolo Prahy 6, kde za každý kilometr, který v něm kdokoliv uběhl v minimalistických botách, poukázaly Bosoboty leguano na dobročinný účel 10,- Kč, tak v nich možná ještě neběhám. Tehdy jsem v nich uběhl 16 kilometrů a pak se velmi divil, proč jsem v závěru tohoto 46 kilometrového běhu tak unavený, když jsme to ani moc nevalili.

Pravidelně jsem v nich však začal běhat před rokem a půl, kdy si mi Petr postěžoval, že díky práci se nemůže pořád dokopat k tréninku. Tak jsem mu navrhl, že začneme běhat vždy v pondělí a ve středu ráno v sedm hodin, on vyběhne doma a já též, no a pak jsem si řekl, když už běhám s Petrem, co kdybych ty společné běhy běhal v leguanech.

A nestačil jsem se divit. Teprve od té doby vím, že běhat v minimalistických botách je mnohem náročnější, než když člověk běhá v technických botách. Že do každého odvalení musí člověk vložit více energie, na druhou stranu mu dělá menší problém zpomalit. A tak jsem objevil krásu běhání v minimalistických botách.

To však neznamená, že bych zanevřel na Salmingy, a právě naopak, daleko více si v nich užívám tempové běhy a závody, a mými favority jsou v současné době z jejich nabídky modely Recoil Lyte a Recoil Prime.

No a u leguanů jednoznačně vyhrávají leguano spinwyn purple.

Pokud chcete v roce 2024 začít běhat jak se má, tedy aby vás běh bavil, nebolel a byli jste schopni běhat rychleji, uběhnout více, s tím, že se úplně nezboříte, tak přijďte na naše běžecké workshopy, rádi vám tam poradíme, jak na to!