O úrazy při běhání není nouze z různých důvodů: náhlé přetížení (pád, smeknutí se, špatný došlap), příliš ambiciózní tréninkový plán, nedostatečná regenerace po těžkém tréninku či po závodě. V seriálu o příčinách zranění, vás chceme seznámit s tím, jak pokud možno těmto zraněním předcházet, a jak postupovat, když už se vám přihodí.

Poškození kolenních kloubů

Kolena trpí při sportu více než klouby jiné. Jejich poranění je na 2. místě za poškozením hlezenních kloubů. Terénní nerovnosti a časté přímé nárazy jich způsobují celou řadu.

Anatomická stavba kolenního kloubu

Kolenní kloub je tvořen kostí holenní (tibie) jako kostí nosnou, kostí stehenní (femur), čéškou (patela), která je jako tzv. „sezamská kost” vsunutá do šlachy čtyřhlavého svalu stehenního. Všechny tyto kosti jsou na styčných plochách kryty a potaženy chrupavkou, která svou hladkou plochou snižuje tření při pohybu. Chrupavka je zvlhčována a vyživována kloubní tekutinou (synoviální tekutinou), produkovanou vnitřní výstelkou kloubního pouzdra, která dále snižuje tření. Na bočních stranách kloubní plochy holenní kosti jsou dva vazivové „měsíčky” – menisky (vnitřní – mediální, zevní – laterální). Stabilita kolenního kloubu je v první řadě zajištěna vazivovým aparátem. Na stranách jsou to postranní vazy (ligamentum collaterale), na vnitřní straně kolena to je vnitřní postranní vaz (ligamentum collaterale mediale) na zevní pak zevní postranní vaz (laterale). Tyto vazy stabilizují koleno do stran. V předozadním směru mají tuto funkci vazy zkřížené – přední a zadní (ligamentum crutiatum anterior et posterior). Dalším významným stabilizátorem kolena v předozadním směru je pak čtyřhlavý sval stehenní, zvláště jeho šlacha upínající se na hrbolu kosti bércové pod kolenem (tuberositas tibie). Svůj význam mají i ostatní svaly oblasti kolene a vazivové kloubní pouzdro.

Poškození chrupavek kosti holenní a stehenní

Nejčastější příčinou přetížení je nadměrná hmotnost, místní přetěžování (běh na tvrdém povrchu). Vliv mají i proběhlé záněty kloubu, zlomenina kostí pod chrupavkou, či ruptury menisků, kdy neplní svoji funkci tlumení nárazů. Následuje pak přetížení části chrupavky na straně poškozeného menisku. Svůj význam mají i vrozené deformity. U nohou tvaru X (valgozní) zevní části, u O (varozní) části vnitřní.

Výskyt: u starších a těžších sportovců, po běhání na tvrdém podkladě.

Příznaky: bolesti na poškozené straně kloubu, při prvních krocích (rozejití), chůze ze schodů, bolesti a otoky večer po tréninku.

Zjištění zranění: těžší stadia na RTG, lehčí stadia při artroskopii, při které se zjistí i rozsah a stadium poškození.

Léčba: při povrchových defektech odlehčení 4 týdny o berlích, aplikace léků podporující růst chrupavky, plavání, jízda na kole. U těžších stupňů poškození odlehčení 6 až 8 týdnů a stejné léky. Bez běhu asi 3 měsíce. Je-li poškozena chrupavka v celém rozsahu zatěžovaných zón až na kost, implantace TEP kolene.

Prevence: optimální tělesná hmotnost, neběhat na tvrdém povrchu, důsledně prováděná regenerační fáze, při prvních obtížích kontrolní vyšetření a šetřící režim ještě 3 týdny po ústupu bolestí.

Kolenní chrupavka a čéšky (pately)

Mechanismus poškození:

1. Přímý náraz na patelu způsobí vyražení chrupavky
2. Při ochabnutí stehenních svalů (dlouhodobá fixace) se mění postavení pately v „žlábku” stehenní kosti. Tím se mění výživa chrupavky a dochází i k mechanickému poškození chrupavky.

Výskyt: po delší imobilizaci při sádrové fixaci, při jednostranném posilování stehenních svalů. Dále při vědomém či podvědomém šetření jedné dolní končetiny.

Příznaky: bolestivost pod patelou při dřepu, jízdě na kole či delším sezení s ohnutým kolenem (v kině).

Zjištění: bolestivost při tlaku na patelu, artroskopické vyšetření, u pokročilých stavů na RTG.

Terapie: posilování stehenních svalů (izometrické, zvedání napnuté dolní končetiny), omezení dřepů, jízdy na kole, aplikace léků, magnetoterapie. Při rozsáhlých hlubokých defektech až na kost – operační řešení.

Prevence: izometrické cvičení stehenních svalů i ve fixaci, posilovat stehenní svaly.

Poškození menisků

Mechanismus poškození: náraz na koleno, podvrtnutí kolene, při rotaci kolem podélné osy kolene. Mnohdy při postavení ze dřepu pocit přeskočení, lupnutí.

Příznaky: bolestivost na kloubní štěrbině poškozeného menisku, někdy hmatná rezistence, bolestivost při zátěži (po rozběhání, po delším běhání). Přeskakování při dřepu, bloky kolena (vázne ohyb nebo napnutí, vázne dotažení pohybů). Zvětšené množství tekutiny, vyžadující opakované punkce.

Léčba: artroskopické ošetření menisku (odstraní se poškozená část menisku).

Prevence: rozcvičení, omezení rizika patologických pohybů, kvalitní obuv se stabilizací paty.

Poškození postranních kolenních vazů (vnějších i vnitřních)

Nejčastěji jde o přetržení, kdy je přetržen vaz celý, částečné a tzv. přepětí vazu, kdy dochází k drobným trhlinám vazu.

Mechanismus poškození: tah, kde je nadměrně napnuta vnitřní či vnější část kolenních vazů např. když je fixován bérec a tělo se setrvačností pohybuje či rotuje kolem osy kolena.

Výskyt: u mladších lidí, běžci či lyžaři.

Příznaky: bolestivost na straně poškozeného vazu, bolestivost při jeho napnutí. Mnohdy viklavost bérce do strany – znak přetržení vazů. Výrazné bolestivé poškození!

Poškození křížových kolenních vazů (předního a zadního)

Patří mezi nejzávažnější poranění kolenního kloubu. Podobně jako u postranních vznikají patologickým pohybem ve směru předozadním a mohou se vyskytovat podobně ve třech stupních.

Mechanismus je většinou v přímém násilí na fixovanou dolní končetinu. Stává se při kopané (šlapák, ale zejména skluz), lyžování (náraz na překážku) a také při dopravních nehodách

Výskyt: prakticky ve všech činnostech i věkových skupin.

Příznaky: bolestivost, omezení pohybu, instabilita kloubu se záklopkovým příznakem u neléčených či nepoznaných.

Léčení: odborné vyšetření, operační řešení

Prevence: správný výběr sportu, dodržování pravidel a metodiky sportu.

Běžecká zranění, jak jim předcházet a jak je léčit

Úrazy bérce. Jak jim předcházet a jak je léčit

Úrazy kotníku. Jak jim předcházet a jak je léčit

Seriál byl původně napsán pro časopis Běžecký svět, který jsem vydával společně s Janem Šourkem v letech 2002 – 2004, a byl mým prvním pokusem, jak hobby a výkonnostním běžcům přinést informace z oblasti běhu, které jinde nenajdou. Autorem textu je MUDr. Jaroslav Pilný.