Já vím, ten věk, co prožíváme, není úplně takový, jaký bychom si ho přáli, ale co my víme, jak na něj budeme za pár let vzpomínat? Před deseti lety by také nikdo nečekal, že dnes bude po světě běhat tolik běžců a běžkyň, a že korona jejich počet navýší, protože budou zavřená fitka a další prostory, kam se chodili lidé pravidelně hýbat.
No, nebudu malovat čerta na zeď, už proto, že jsem založením optimista a tak vím, že všechno zlé je k něčemu dobré.
Když jsem před více jak deseti lety nechal stavět stránky Běžecké školy, byl jsem postaven před stěžejní otázku: blog či business? Tedy abyste rozuměli, zda půjde spíš o stránky, jejichž prostřednictvím chci lidem něco osobního sdělovat, nebo jestli půjde spíš o stránky, jejichž prostřednictvím budu nabízet, co dělám.
Popravdě jsem si tehdy vůbec neuměl představit, že by mě běh živil. Ostatně všichni známí mi říkali: Si upadl na hlavičku, v Čechách jsou všichni zvyklí dostávat všechno zadarmo. Jo, kdybys byl učitel golfu, tenisu, tance…, tak ještě, ale trenér běhu, nenech se vysmát!
Ale já jsem od přírody smíšek, a tak jsem do toho šel i s tím, že budu lidi bavit, byť možná na svůj vlastní účet :).
No ale i tak jsem odpověděl na položenou otázku – blog.
Pravda, už počet rubrik, které jsem zvolil, mě měl varovat, že to bude spíš obr blog, ale protože jsem Panna, a ta má ráda ve všem pořádek, chtěl jsem mít na tom blogu hodně šuplíků, do nichž bych pak mohl ukládat patřičný obsah.
Ale? No právě, že to ale! To množství šuplíků si přálo zaplnit, aby když je někdo otevře, v každém z nich něco našel. A tak z původního úmyslu jeden až dva články týdně jich pak bylo čím dál tím více. Pak nás objevili organizátoři různých závodů, z neznámých návštěvníků se stali přátelé, kteří chtějí také přiložit ruku k dílu, a obsah bobtnal a bobtnal a bobtnal.
Nakonec nabobtnal tak, že už ani ty šuplíky nestačily, a i já ztrácel přehled, kde co je. Navíc se stalo to, co nikdo nečekal, a sice že nás běh a škola začala živit, a stránky tak, jak byly postavené, nám neumožňovaly naši nabídku prezentovat, aby ji každý na první dobrou našel.
A tak začala práce na novém vzhledu Běžecké školy. Co však se starým obsahem, který skrývá 4545 článků, které není v lidských silách, ani technicky možné a žádoucí převést? Tu otázku jsem řešil tři roky, stále jsem nebyl spokojený s nápady, které mě napadaly, až přišel ten pravý, a sice koupit ještě jednu doménu. Doménu www.archivbezeckaskola.cz, tam zaparkovat stávající obsah Běžecké školy, a z nových stránek na ně na jeden klik odkázat.
Věřím, že tento nápad oceníte, neboť tím nepřijdete o nic z toho, co jste byli zvyklí na Běžecké škole mít a hledat, a my se vynasnažíme, aby nová Běžecká škola splnila požadavky své doby nejen co se písemného obsahu týče, ale i co se týče praktických ukázek (videí).
Na konec bych chtěl poděkovat, byť už se toho nedožil, Rasťovi Živorovi, který nám, jako mnohým dalším, moc pomohl, a také jeho ženě Lucii, která nám pomohla, abychom mohli být stále aktuálně s vámi a vy s námi.