Možná vás právě ode mne tohle razantní vyjádření překvapí, když tvrdím, že chůze je nejpomalejší běžecké tempo, ale tak to prostě je.

Jde o techniku pohybu vpřed, nejde o tempo

Když pojedete na kole tempem 10 kilometrů za hodinu, nikdo vám neřekne, že jste na kole nejeli, protože to byste museli jet alespoň 20 km za hodinu. Nevím, který chytrolín vymyslel, že  když neběžíte alespoň 10 km za hodinu, že jste šli. Nejspíš to vzniklo v dřevních dobách běhu, kdy se podobnými hláškami běžci častovali, aby se dostali soupeři pod kůži, rozhodili ho, donutili jej běžet rychleji, a když mu došlo, ho prostě přešmikli.

Rozdíl mezi během a chůzí není tempo, ale technika, a není to tím, že při běhu – oproti chůzi, kdy máte jednu nohu vždy na zemi – visíte chvilku ve vzduchu.

Při běhu došlapujeme pod sebe, abychom pak byli vystřelení dopředu. Tedy naše hlava, krk, ramena, bedra. Není to tedy tak, jak velmi často vidíte u druhých, že se snaží došlápnout co nejvíce před sebe, při došlapu se doslova zapíchnou do země, pak posunou tělo na úroveň chodidla a skočí dopředu, a vše mnohatisíckrát zopakují.

Nejen, že je to dosti krkolomné, ale je to i nepraktické, protože se už jenom tímto připravujete na každém kilometru o 3 – 5 vteřin.

Není to ani o tom, že zkrátíte krok, budete cupitat, jakmile došlápnete byť centimetr před hlavu, je to špatně.

Začněte zakopáváním

Postavte se rovně jako svíčka a začněte zakopávat. Důležité je při tom dodržet vzpřímený postoj, nepředklánět se, nekrčit kolena, ale naopak je při došlapu hezky propnout, chodidla pak dělají: bříško – pata, bříško – pata, bříško – pata. Ne však tak, že se snažíte koleny dotknout břicha, ale tak, že došlápnete nejdříve na bříška prstů a pak to složíte na patu.

Pak se zastavte, a začněte dělat to samé znovu. Jestli dodržíte výše napsané, všimněte si, že hlava už netrčí vzhůru k nebi, ale celé vaše tělo se mírně naklonilo dopředu, takže hlava, krk, ramena, bedra lehce vedou, zatím co nohy se je snaží dohnat. Nejspíš budete mít pocit, že padáte, což je to, o co jde, protože běh je kontrolovaný pád, nikoli mohutný odraz – výskok – zaboření se do povrchu, na němž se snažíte pohybovat vpřed.

Kromě toho, že běh je kontrolovaný pád, nesmíte při něm vidět svoje nohy.

Já vím, mně se to snadno píše a dělá, když vím, jak na to. A protože to možná vypadá jednoduše, dokud to nezkusíte udělat v praxi, nabízím individuální trénink, kde tohle vše společně učiníme snadným. Kromě toho vám vysvětlím, proč, když chcete běhat čím dá tím rychleji a dál, musíte začít zvolna, a ne se to snažit strhnout co nejdřív.

Nebo přijďte ve čtvrtek 5. září v 17:00 na běžecký workshop do značkové prodejny leguano v Praze 6, Wuchterlova 336/23.