Žít pro lásku, to je to oč běží

Žít pro lásku, to je to oč běží

Život je báječný, když jej necháte proudit, když mu nestavíte hráze z nelásky, nezájmu, nepřejícná, ze závisti, ze zbabělosti, z neschopnosti pochopit, že vše, co člověk dělá, dělá proto, aby jiné potěšil a ne proto, aby je ponížil, či využil  Nevěřte člověku, který vám říká, že něco nejde,...

pokračovat ve čtení
Pohádka o ráji

Pohádka o ráji

Otevírám oči, chvilinku si je rozespale protírám, odhrnuji závěs a uchvácen zírám na novou scénu za oknem. Vrcholky hor, ještě včera šedivé, pokrývá čerstvá vrstva blyštivě svítícího sněhu. Vyrážím pro čerstvý chléb a mléko, abychom mohli dát zdravou snídani. Venku to docela zebe. Nebe je však bez...

pokračovat ve čtení
Probouzení, probuzení, probuzený

Probouzení, probuzení, probuzený

Probouzení, probuzení, probuzený, tak nějak to probíhá chvíli před tím, než se ráno vzbudíme, tedy pokud nás neprobudí kokrhání kohouta či zvuk budíku, pak je to jak rána palicí do hlavy. Probuzení, ve smyslu prozření probíhá podobně, přičemž někdy ta rána palicí do hlavy dokáže zázraky, žáci zenu...

pokračovat ve čtení
I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem

I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem

Odpovídej na zášť ctností, rozhoduj těžké, dokud lehké je  V Mahábháratě je krásná anekdota. Pět synů Pánduových, Judhišthira, Bíma, Ardžuna, Nakula a Sahavéda, se po nějaký čas schovávalo v lesním úkrytu. Jednoho dne přišel žebrák. Před chatrčí právě seděl Judhišthira a žebrák ho požádal o kousek...

pokračovat ve čtení
Kam nás až dovedlo, kupředu, zpátky ni krok

Kam nás až dovedlo, kupředu, zpátky ni krok

Nejdříve donutil mozek tělo a duši postavit se na zadní, až se z toho všichni posadili na zadek Žili a po světě běhali tři bratři: Tělo, Duše, Mozek. Nejstarší z nich byl Duše, ten od nepaměti velel a byl mladším bratrům oporou a to až do doby, než si Tělo usmyslel, že ho už nebaví lézt po...

pokračovat ve čtení
Pravda o běhu a bolesti

Pravda o běhu a bolesti

Duchovní rozměr běhu se přede mnou rozprostře ve chvíli, kdy obuji boty a vyběhnu si, jen tak sám. Duchovní rozměr bolesti zachytím v okamžiku, kdy mi druhý nechá nahlédnout do svého života. Nevím proč, ale právě teď mi v hlavě zazněl úryvek z písničky Jarka Nohavici: šla pravda světem a na chudé...

pokračovat ve čtení
Musíš být vítěz, zabíjí naši dětskou duši

Musíš být vítěz, zabíjí naši dětskou duši

Musíš být vítěz, musíš být nejlepší, musíš se víc snažit, abys vyhrál, abys byl nejlepší!“ Postupem let se požadavky stupňují, „musíš se snažit, abys více vydělal, abychom si mohli pořídit lepší bydlení, měli lepší auto, mohli jet na lepší dovolenou. Není divu, že to v lidech zabíjí duši, nejhorší...

pokračovat ve čtení
Nebýt věčný osel, to je to oč běží

Nebýt věčný osel, to je to oč běží

Příběh o dvou oslech, je příběhem o tom, jak se mnohdy chováme, aniž bychom si uvědomili, že v něm hrajeme hlavní roli – osla královského 🙂 Udělejte si pohodlí, uvolněte se a přeneste se o pár tisíc kilometrů dál do Himalájí, ale možná, že nemusíte ani tak daleko, tenhle příběh se mohl odehrát...

pokračovat ve čtení
Zkušenost je palivem budoucnosti

Zkušenost je palivem budoucnosti

Vzpomínky jsou vaší vzpruhou, ne brzdou, hnacím motorem, ne umírající herkou. Vše co bylo, můžeme mít znovu (pokud si to přejeme), ale přetransformováno životními zkušenostmi, tedy lépe uchopitelné, lépe udržitelné, více procítěné, více prožité, déle trvající. Paměť, která pracuje pouze pozpátku,...

pokračovat ve čtení
Přichází čas dupačů

Přichází čas dupačů

Nastává čas dupačů (dupač = běžec), kteří každým svým krokem vdupávají do matky Země energii kolující Vesmírem. Vdupáváme ji usilovně, každým dnem je nás stále víc, jsme jak mravenci množící se v teplém, suchém létě. Poté, co jsme se rozlezli po městech, se začínáme rozlézat po horách a po všech...

pokračovat ve čtení
Běh je tím, čím jej chceš mít

Běh je tím, čím jej chceš mít

Běh je stav, kdy tělo nepodléhá diktátu mysli, tedy v případě, že jej mysl neznásilní! Běh je stav, kdy jsme v přímém spojení s duší, stejně jako ve spánku, proto když končíme svůj běh, jsme nabiti energií a štěstím. To je také důvod, proč mnozí, když ucítí dotyk běhu, dotyk blaženosti, dotyk...

pokračovat ve čtení
Sen, nikdy neztrácej naději

Sen, nikdy neztrácej naději

Znáte to? Připomíná vám to něco? Právě jsem se probudil z dlouhého, nepěkného snu. Než jsem ulehl, vzdal jsem se naděje, která mě dlouhou dobu naplňovala, napájela. Ve chvíli, kdy jsem se jí vzdal, se však vše začalo obracet, ne o 45, ne o 90, ne o 180 stupňů, najednou mám pocit, že vše nabralo...

pokračovat ve čtení