Toužíš po lásce, toužíš po štěstí, toužíš po naplněném životě. Tak to je moc dobře, teď však běž a učiň to vše skutečností, protože nikdo jiný to za tebe udělat nemůže!

„Zákon času a odstupu“, jak bych to pojmenoval, funguje. Funguje, bohužel však jeho účinnost má své hranice, ty hranice jsou dány tím, jestli věříme či ne.

Věří-li člověk, že dělá dobrou věc, nenechá se zviklat zdánlivými počátečními nezdary – třeba když se snaží zhubnout, uzdravit se, vybudovat si dávno ztracenou fyzickou kondici, s odstupem času začne vidět patrné výsledky, které budou mít vzrůstající charakter.

Pokud nebude věřit, že to, co činí, mu přinese „za čas” kýžený výsledek, tak ať snad raději ani nezačíná a nejdříve ze všeho zapracuje na své víře.

Vím, říká se: „Je lepší dělat něco než nic” – i já to říkám, ale bez víry to fakt nemá smysl. A tak vám radím – začněte nejdříve ze všeho pracovat na své víře.

Vaše víra může mít tisíce podob, klidně to může být: zhubnu, uzdravím se, vybuduji si dobrou fyzickou kondici…

Víte, proč to takto a jedině takto funguje? Je to jednoduché, funguje to takto proto, neboť víra představuje z hlediska času – nekonečno. I proto je těžké uvěřit, neboť nikdy nedohlédnete konce svého snažení, na druhou stranu to znamená, že máme práci na celý svůj život.