Z temnoty času přichází světlo zítřka, stačí se nebát a vyběhnout mu vstříc.

Člověk musí brát to, co je, ale vždycky z toho může udělat něco lepšího. Všechno v životě má takovou hodnotu, jakou tomu přisoudíme. Pro někoho může běh znamenat všechno, pro někoho je to jen běh. Pro někoho může představovat běh život, pro někoho už pouhá představa, že by měl běžet, může znamenat smrt. Hodnotu toho či onoho však nelze měřit, posuzovat tím, co si o tom přečteme, co nám kdo o tom řekne. Chceme-li hodnotu poznat, musíme si ji osahat, musíme třeba zkusit vyběhnout, abychom zjistili, jestli je běh jen jedním ze sportů, který se nám nabízí nebo jestli je to něco víc, jestli je to způsob života, bez nějž nemůžeme a ani nechceme být. Jestli nás běh může zničit nebo naopak, jestli nás běh může naplnit, posílit, učinit šťastnými…

Podstatou běhání je naše hluboce zakořeněná touha odpoutat se od země. Každý krok je vlastně jeden takový malý pokus. Že neúspěšný? Jak se to vezme – je to opravdu tak velký neúspěch skončit oběma nohama na zemi? Ano, je to takový neúspěch skončit oběma nohama na zemi? K velkým cílům se člověk vždy odráží, nebo by měl, z pevného základu a co jiného je pevná zem? Každý krok, který v životě uděláme, začíná tím, že zvedneme jednu nohu (nejlépe levou) a pak přidáme další a další a další krok. Čím jsme na své cestě ke svému cíli dále, tím se nám jde lehčeji, pomalu začínáme rozlišovat obrysy – cíl, to nám dodává novou sílu, najednou zjistíme, že už „jen” nejdeme, že už běžíme. Přitom si zpětně nejsme schopni uvědomit, kdy se ta přeměna z chůze k běhu odehrála. Prostě v jeden okamžik se to stalo a bylo. Takto to chodí v životě se vším, můžeme mít cíle jako hrom, ale směřovat k nim musíme po jednotlivých krocích, chceme-li k nim doletět rychle, většinou zjistíme, že nám jaksi nenarostla křídla.

Pomáhej během

Dobré zprávy

Běhání je požehnání. Běhání je způsob, jak přiblížit své bytí životu v harmonii. Běhání je způsob, jak udržet náš život v přímé linii s životem na Zemi od jeho počátku. Tak, jak se vyvíjel člověk jako druh, měnil se i způsob, jak se člověk pohyboval, až to dospělo do stádia, kdy se málem přestal pohybovat vůbec. Běhání je tedy i způsob, jak se naučit znovu smysluplně a v souladu s pozemskými zákony hýbat a znovu se stát součástí přírody a universa.