Když chceš zrychlit, prodluž krok! Největší blud v běžecké hantýrce

Kolikrát už jsem to od svých klientů slyšel, tuhle naprostou hloupost, která dělá asi největší guláš v hlavách všech, kteří kdy začali běhat. A pak ještě: „Když nedáš 10 kilometrů, tak neběháš, když nedáš maraton pod 3, tak jsi ho neběžel, když nedáš kilometr pod 4, tak nemá ani cenu běhat…“

Prostě, kecy v kleci. Nejlepší na tom je, že ti, co to říkají, taky neběželi hned kilometr pod 4, neuběhli 10 kilometrů pod hodinu a většinou nikdy neuběhli maraton.

Ale zpátky k tomu dlouhému kroku. Když vám někdo řekne – když chceš zrychlit, prodluž krok, tak se budete samozřejmě snažit ten krok natáhnout co nejdál před sebe, když k tomu přidáte, že máte došlapovat na špičky, tak se pak nestačíte divit, proč vás tak šíleně bolí holeně, že už nemůžete ani chodit.

Taky informace: zkraťte krok, zvyšte frekvenci, není úplně ideální řešení zvýšení kadence. A už vůbec ne ke snížení tepové frekvence. Prostě jak se v informaci objeví slovo „krok“, už to zavání průšvihem.

Letová fáze

Celý problém je v tom, že při běhu nekráčíme, jako při chůzi, ale při běhu létáme a už jste někdy viděli letícího ptáka, který by měl vepředu nohy? Vždycky má vepředu hlavu, i ta volavka, která má při letu krk ohnutý ve tvaru S.

Chcete-li zrychlit, nakloňte to jako Segway a okamžitě pochopíte, proč se říká, že běh je kontrolovaný pád

Ve své době byly Segwaye velmi populární vozítko, stáli jste na stupátku a rychlost jste řídili jen tím, že jste jeho konstrukci naklonili dopředu – pokud jste chtěli zrychlit, nebo přitáhli k sobě – pokud jste chtěli zpomalit nebo zastavit. No a stejně přirozeně to funguje i při běhu, jen musíte mít tělo pevné, nijak se neohýbat, nekroutit a nemít už při vyběhnutí povolená kolena.

Jak se správně naklonit snadno a rychle

Všichni vědí (nebo alespoň většina), že při běhu má být tělo mírně nakloněné dopředu (to je ta nakloněná konstrukce Segwaye). Nejrychleji to pochopíte, když se postavíte rovně a začnete lehce (zdůrazňuji lehce, ne se snažit nakopat si zadek) zakopávat.

Přestaňte a uvědomte si, že ve chvíli, kdy jste zastavili, stojíte opět rovně (tělo máte kolmo k povrchu, na němž stojíte). Znovu začněte lehce zakopávat a všimněte si, jak jste se, aniž byste se o cokoliv snažili, celí naklonili. No a teď to převeďte do praxe i při vlastním běhu.

Chcete zrychlit, kopejte se do zadku

Celý vtip je v tom, že při běhu vlastně taháme nohy za sebou, hlava je vždy při došlapu pár centimetrů před došlapující nohou, neboť došlapujeme pod těžiště, které máme na úrovni hrudní kosti. Když pak chcete zrychlit, zakopnete intenzivněji směrem k zadku, tím se i vaše celé tělo nakloní a vy – jako kdybyste jeli na Segwayi  – zrychlíte.

Vysoké koleno

A co vysoké koleno, jak si poradíš s tím, mohli byste nyní namítnout, pokud se díváte na běh elitních afrických běžců, jejichž kolena ční směrem k bradě, když je vidíme pelášit tempem blížícím se k 3 minutám na kilometr, a vydrží tak pelášit celý maraton. No jak se s tím vypořádám? Snadno. Prostě se podívejte, kam ti kluci šikovní došlapují – zase pod sebe (pod těžiště). Vytrčením (zvednutím) kolene nahoru a pak následným švihnutím nohy pod sebe, jen zvýší dynamiku odvalení. A to je celé odhalení toho, jak běhat přirozeně. Na videu to můžete vidět níže, do správného postavení vám pomůže i Malá běžecká abeceda, kterou doporučuji provádět na začátku každého tréninku.

 

Moje zkušenost je však taková, že zhlédnutím videa člověk pochopí, co dělá špatně, ale pokud se nevidí, a tak není schopný naučit se běhat technicky správně. Proto nabízím individuální běžecký trénink, kde jej natočím, ukážu konkrétní chyby a prozradím pár fíglů, jak se naučit běhat správně.

Druhou možností je přijet na náš camp Šumava se Škorpíky, kde na výuku máme tři dny.