Název knížky vyvolává pocit, že jde o pokyn někomu, komu ujíždí vlak. A ve své podstatě tomu tak skutečně je, neboť celou knihou se táhne jako nit myšlenka: Člověče, hýbej se, jez normálně – neskákej na špek novodobým spasitelům lidstva (strůjcům a tvůrcům zaručených diet), užívej si život a vše bude O.K.
Knihu vydalo nakladatelství VERBUM, a jejím autorem je Aleš Dvořák, jehož první kniha se jmenuje Z hospody na maraton. Já jsem ji měl v ruce už v létě, v knihkupectví, ale protože jsem v té době byl zaujat boji ve staré Anglii, řekl jsem si: Na tebe je holka ještě čas. Pak mě Aleš oslovil, zda bych se nestal jejím kmotrem (křest proběhne v lednu v knihkupectví Dobrovský na Václavském náměstí), tak jsem se do ní začetl a jsem nadšený.
Mohlo by se tedy zdát, že kniha je hlavně o běhání, o běžcích, ale to ani náhodou. Aleš v ní velmi vtipným způsobem popisuje, to, co já se kostrbatě snažím vysvětlovat svým Pappenheimským od chvíle, kdy píšu o běhání a zdravém životním stylu.
Dokáže vysvětlit, jak fungují základní metabolické a životní pochody v buňce, jak se nadřou orgány těla, když jim příliš nakládáme, jak na talíři, tak v tréninku. Proč je dobré po těžkém tréninku zařadit pauzu nebo lehký běh. Prostě proto, aby tělu zbyla energie a prostředky na stavbu, protože, když běžíte furt na plno, tak veškerou přijatou energii spálíte výkonem.
Aleš vysvětluje vztahy mezi civilizačními nemocemi a přílišným příjmem energie, respektive jejím nedostatečným výdejem, prostě tím, že člověk moc žere a málo se pere (hýbe). Což dělal, když se musel o svůj život prát od doby kamenné až do doby nedávno minulé, aby urval kus žvance, nebo aby se sám nestal žvancem.
Aleš populárně naučné části doprovází, nebo uvádí, svými běžeckými a turistickými zkušenostmi, v nichž vršil chybu na chybu, aby pak vysvětlil, co udělal špatně a jak z toho vybruslil.
Pokud vás zajímá, jak se to má opravdu s různými dietami, co za nimi je, kdy je dobré je dodržovat, ale proč to nikdy nebudou univerzální návody na stravování, tak i to se v této knize dozvíte. A vězte, že RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D., ty tituly před a za jménem nemá jen na okrasu, ale fakt ví, o čem mluví, tedy píše.
V závěru knihy se nalézají i hlášky, které se do knihy nevešly, z nichž jsem si pro vás vybral pro pobavení a pro dokreslení toho, že fakt nekecám, že Aleš dokáže i v odborných částech bavit, tuto:
„Co ty nový bavlněný kapesníky, jsou dobrý?“
„Já nevím, mně se v půlce hrozně začalo chtít na záchod!“
„Co to znamená?“
„Že jsem si s ním utřel zadek. Ale neškrábalo to, tak jsou asi dobrý!“
0 komentářů