Pokud se vám zdá, že jsem zmizel ze světa, tak nezmizel, byl jsem vyzmizíkován.

Nevím, jestli se to ještě dnes používá, ale v době předsíťové, předpočítačové, kdy se ještě psalo růčo nebo na psacím stroji a napsali jste něco blbě, použili jste gumu, když jste psali na papír tužkou, nebo zmizík. Když jste psali perem nebo na stroji, tak jste k opravě použili zmizík.

No a protože žijeme v době síťové, v níž se vše píše buď na počítači nebo v chytrém mobilu a jste na sítích, jejichž provozovatelé vám zapůjčí prostor, abyste byli vidět, a vy na tu síť něco dáte a někomu se to nelíbí, tak vás napráší a provozovatel sítě vás vyzmizíkuje a je mu putna, že ten práskač měl jediný cíl, a sice dostat vás ze sítí.

Když splníte podmínky pro odvolání, tak vám napíší, že máte peška, protože na prověření vaší žádosti nemají lidi.

Tak a teď máte dilema: hrát jejich hru a založit si nový profil, nebo je prostě poslat k šípku a jako mnohokrát před tím si běžet vlastní cestou.

Naštěstí mám pořád svou Běžeckou školu, profily na LinkedInu a Twitteru a komu budu chybět, tak si mě na nich najde, protože pokud nepřizná jedna firma, že mě vymazala neoprávněně a nevrátí mi starou tvář, tak holt na jejích stránkách budu pracovat v ilegalitě.