Běžte ven, stejně teď nikam jinam nemůžete

Jsem zastáncem toho, že pohyb, v jakékoliv formě, člověku prospívá. Preferuji všechny pohybové aktivity prováděné venku na světle, zejména v období od poloviny října do konce března. V období, kdy si velké procento lidí stěžuje na únavu a stres, jež jsou vyvolávány nedostatkem denního světla.

Lékaři už dokonce tento stav označili za nemoc, kterou nazvali SAD.

O co jde, o nic míň a o nic víc, než o to, že člověk je tvor zimomřivý a veškerým komfortem značně zhýčkaný a sotva začne být venku mlhavo a pošmourno, zalézá do svých jeskyň.

Tam za ním nemůže denní světlo a tak řadu měsíců tráví tím, že je na umělém osvětlení. To přírodní, z nějž jsme coby živočišný druh napájeni, se nám najednou nedostává.

A tak lékaři společně s vědci vymysleli lék. Tím lékem je světlo o jisté barevnosti a jistých dalších vlastnostech, které na člověka působí blahodárně a vrací mu energii a vitalitu.

No dobře, ale nešlo by to řešit jinak? Jsem přesvědčen, že šlo a to velmi jednoduše. Prostě být každý den alespoň 15 – 20 minut na denním světle. Záměrně neříkám venku, protože na začátku zimy jsem měl konzultaci s jedním svým klientem, pánem, kterému je již 75 let.

Žije v horské oblasti, celý život lyžoval, ale protože ho začalo bolet rameno, začal běhat.

Běžecká sezóna skončila a on najednou nemohl čtrnáct dní spát. Začal mu scházet pohyb, pohyb na denním světle. Byl učitelem a tak dříve denně chodil do školy několik kilometrů pěšky, tam i zpět. Samozřejmě na denním světle. Teď najednou nic.

Sotva mi svůj problém popsal, ptám se ho: chodíte ven, když nyní máte tréninkovou pauzu? A on: chodím. Tak jsem to zkusil jinak: chodíte ven za světla? A on na to: ne, až večer. Zeptal jsem se: a co vám brání, chodit ven za světla? Nic, jen manželka mi říká, že jsem blázen, a v těch 75 letech už bych si mohl dát pokoj!

Vycítil, kam svými otázkami mířím a řekl mi, že byl u lékaře a ten mu předepsal melatonin, tedy hormon, který naše tělo produkuje ve chvíli, kdy je vystaveno dennímu světlu. Hormon, který je zodpovědný za to, že se cítíme dobře, máme dobrou náladu a máme dobrý spánek.

Pochopil bez dalšího dlouhého vysvětlování, že tím, že najednou zůstává zavřený doma, v bytě, nechodí za světla ven, se prostě melatonin v jeho těle nemůže tvořit. A o to celé jde, když říkám: snažte se být každý den 15 – 20 minut venku, na denním světle.

Kde na to vzít čas? To je jednoduché, stačí, když si ráno přivstanete a projdete se těch 15 – 20 minut kolem svého bydliště, jezdíte-li do práce autem.

Jezdíte-li do práce prostředky hromadné dopravy, jednu či dvě stanice na začátku, nebo na konci se projděte. Žehrání na nedostatek času je jen naše věčná výmluva, protože člověk má tolik času, kolik si ho na sebe udělá.

A na co jiného by si měl udělat čas, než na sebe. Vezměte to tak, že vše, co v životě máte, mate jen proto, že jste si na to museli vydělat. Kdo nebo co vám pomohlo si na to vše vydělat? Váš byt či dům, vaše auto, váš počítač, vaše televize, vaše lednička?

NE!

Pomohlo vám k tomu vaše tělo, a proto bychom se o něj měli postarat nejlépe, jak umíte, abyste si společně s ním mohli váš život pořádně užívat.

Pokud se o něj staráte tím, že chodíte cvičit do fitka, chodíte plavat, hrajete squash, tenis, volejbal, cokoli si vymyslíte v hale, dobře, nic proti tomu, ale nezapomínejte na to, že stejně funguje vaše tělo na sluneční pohon, stejně jako na něj fungují všechny systémy, všechny stroje, které člověk vynalezl a důmyslně sestrojil. Protože co je benzín, co je ropa, co je zemní plyn, co je dřevo?

To vše je přetransformovaná sluneční energie. Zrovna tak přírodní potraviny, protože než kráva sežere trávu, musí ta tráva z něčeho vyrůst a jedním z těch faktorů je zase sluneční světlo.

Prostě a jednoduše, když na vás sedne podzimní, zimní, jarní depka, vyrazte ven a buďte tam co nejčastěji, nabijte se tou nejpřirozenější energií, na níž vaše tělo jede, běží, cvičí, hraje…

Nabijte se světlem ze slunce a pozor, vůbec při tom nevadí, když je v tu chvíli, kdy jste venku, za mraky.