Pro hodně lidí se už stalo běhání pevnou součástí životního stylu. Mnozí z vás už si nepamatují den, kdy to vše začalo a den bez běhu je pro ně černou můrou. Teď trošku „nelogicky“ půjdu proti sobě, když řeknu: „Běh a běhání je činnost, při níž se cítím naprosto svobodný a svůj, jediná činnost, při níž cítím, že se vznáším v oblacích a při tom jdu po pevné zemi. Proč „nelogicky“, prostě proto, že i když běhání nejlépe charakterizuje to, co jsem, tedy BĚŽEC, není to jediná sportovní činnost, kterou bychom měli v životě provozovat!

Věnujte se v rámci zušlechťování svého těla i jiným sportům. Vynikající je určitě cyklistika, plavání, bruslení (ať v letní či zimní formě), běžkování, turistika, jóga, spinning či cokoliv jiného, co vás oslovuje či někdy dříve oslovovalo. Chci tím říci, že jedině pestrost v pohybu, tak jako v našem osobním životě, je zárukou toho, že se nám nikdy neomrzí a bude nám stálým přítelem a kamarádem, k němuž se s důvěrou budeme obracet ve chvílích, kdy se nedaří nebo nás postihne splín.

Ty úvodní odstavce byly určeny těm, kteří už jsou chyceni, následující hlavně těm, kteří hledají.

Proč by měl člověk běhat nebo se jinak starat o svou fyzickou kondici?

Třeba proto, abyste mohli kdykoliv doběhnout to, budete potřebovat – autobus, vlak, trolejbus, tramvaj nebo prchajícího zloděje. Fyzička se vždycky hodí. Navíc se vzrůstající fyzičkou roste člověku sebevědomí a to se zase hodí v jakékoliv formě našeho podnikání. Jedno jestli se ucházíme o lukrativní místo, nebo chceme zapůsobit na nějakou ženu či muže. 

Jakýkoliv sport, jímž se budete aktivně zabývat, vám přinese do života něco nového. Nové podněty, nové poznání, nové přátele, nové dovednosti, a to se hodí vždycky. 

Běh a běhání vám však přinese kromě výše uvedeného i ještě něco, co žádný jiný sport ne. 

Co to je?
Co to jenom může být?
Co může člověku dát běh a jiné sporty ne?
Napadá vás něco?
Ne?
Pokud by náš časopis vycházel jako týdeník, tak bych tady skončil a nechal vás o tom týden přemýšlet, protože ale na další si budete muset nějakou dobu počkat, nejspíš by se vám už tahle otázka vykouřila z hlavy a tak odpovím rovnou. 

Běhání vám umožní jít stále dopředu.

Zdá se vám, že jsem vás podvedl?
Tak to zkuste, pokud už jste tak neučinili dříve, a vytrvejte.
A zkuste si na tuhle otázku odpovědět třeba na konci prázdnin.

Do té doby je ale dlouhá doba, tak co byste řekli tomu, věnovat ten čas praktické aplikaci běhu?

Jak? 

Třeba podle následujícího scénáře, tedy tréninkového plánu:

Po volno – to nám půjde určitě nejlíp
Út – 1 hod lehkého běhu
St – 1 hod plavání; 2 hod na kole; 1 hod aerobiku; 1 hod spinning
Čt – 1 hod lehkého běhu
Pá – volno
So – celodenní akce (pěšky – můžete i běžet, na kole, horská turistika, práce na chalupě) cokoli je libo a cokoli vás naplňuje
Ne – 1 hod lehkého běhu 

Podobně koncipované tréninky, jako je ten výše, pro lidi, kteří se právě začínají hýbat, ale i pro ty, co už se hýbou nějaký čas a chtějí se zlepšovat, ale nechtějí se orientovat jen na jeden druh sportu, najdete v knize: Běž a nepřestávej! Evangelium pohybu nebo v knize Fit i bez fitka.

Samozřejmě pokud se chystáte v létě, na podzim, nebo příští rok na nějakou zajímavou turistickou dovolenou, při níž budete muset dnes a denně zapínat své svaly, tahat na vlastních zádech kilogramy nákladu nebo své tělo vystavovat jiným příjemnostem, tím lépe. Každopádně, pokud ale před tím budete aktivně, tím myslím sportovně, žít, určitě vše, co vás na takové atraktivní dovolené potká, zvládnete mnohem lépe.

Když sleduji dění ve světě, vidím, jak jedna část lidské populace mrhá silami, zatímco druhá slovy. Někde mezi těmito póly je třetí část, která používá rozum a snaží se žít v souladu s přírodními zákony.

Používat rozum a žít v souladu s přírodními zákony nemá nic společného s ekologií, tedy kromě toho, že člověk zbytečně nemrhá silami ani ničím jiným.

Viděli jste třeba nějakou šelmu při lovu? Šelma se snaží přiblížit ke kořisti co nejblíže a teprve pak vyběhne nebo skočí. Rozhodně ji nikdy neuvidíte prodlužovat vzdálenost, z které začne útočit. Tomu říkám minimalismus. 

Přičemž minimalismem myslím to, že se snažím s minimálním výdejem energie dosáhnout co nejlepších výsledků.

To je ostatně i to, co je hlavní funkcí technických běžeckých bot, a sice pomoci člověku běžet co nejekonomičtěji a přitom co nejrychleji, případně díky ušetřené síle uběhnout větší vzdálenost.

Minimalistické boty vás běhat nenaučí, pomohou vám však být silnější a zdravější.

Na počátku prvního boomu minimalistických bot bylo slovo, tedy tři slova: Born to Run, kniha, která se stala světovým bestsellerem. Tenhle příběh na pár let způsobil, že lidé měli pocit, že jim konečně někdo řekl pravdu o běžeckých botách, tedy hlavně o jejich výrobcích, a že stačí obout bosoboty a už jim to bude běhat snadno a lehce jako Tarahumarům, Křovákům, nebo minimálně klukům z Afriky.

Pak ale zjistili, že jako jo, že to běhání v botách – nebotách je jiný, ale taky těžší, protože minimalistické boty jim nepomůžou a dokonce je nenaučí ani běhat. Takže zpět na stromy, tedy zpět k technickým botám, a čím více podpory, technických vychytávek, tím lépe. Zkrátka člověk je nepoučitelný a stále chce, aby všechno pracovalo za něj, aby si pak mohl lehnout a ani se nehnout.

Jak už jsem napsal na začátku – minimalistické boty jsou návratem k přirozenosti, návratem k lehkosti, ale toho dosáhnete, jen když v nich začnete chodit, pak běhat (doporučuji nejdříve rok po tom, co v nich pravidelně chodíte), a nebudete jim připisovat žádné zázračné vlastnosti. 

On se sice zázrak stane, protože se v nich vrátíte do svého dětství, kdy jste chodili a běhali v mokré trávě bosí, vrátíte se do dětství (počátků) člověka, kdy všude běhal bos, byl schopný ujít/uběhnout desítky, stovky, tisíce kilometrů a tím se udržovat zdravý a v kondici, protože kdyby ne, tak by ho brzy ulovila kdejaká hyena nebo jiná šelma.

Běháte, chcete být silní, pružní, vytrvalí, rychlí? Střídejte technické boty s minimalistickými

Trend, který brzy přijde, bude znamenat, že lidé, kteří přemýšlí, začnou využívat přednosti jak technických, tak minimalistických bot a tím mnohem snáze, tedy bez toho, aby běhali větší porce kilometrů, dosáhnou všeho výše uvedeného.

Jak? Jednoduše. Tempo, rychlost, závody odběhají v technických botách a část objemů a regenerační běhy v botách minimalistických.

Abych nebyl k současnému člověku s ohledem na minimalismus jen kritický, tak musím konstatovat, že v jednom dosáhl člověk téměř (nebýt minoritní menšiny, která to kazí) dokonalosti.  Tou oblastí je pohyb, který člověk moderní doby dokázal ze svého života téměř vytlačit.

Běhání je ideálním katem tuků a komu se podaří k tomu upravit i stravovací návyky, bude lehčí a při běhu bude jen létat. Klíč k efektivnímu hubnutí je v rozumném přístupu ke sportu i k jídlu, přičemž není jedno, zda kalorie získáte z pečiva se sladkou polevou nebo z rýže, ovoce nebo zeleniny.

 Volné pokračování článku: Jarní výzva. Čtyři týdny pro životní restart.

Někdy stačí, když místo své oblíbené „koňské“ dávky sacharidů ve formě pečiva s Nutellou posnídáte vajíčka se zeleninou, nebo tvaroh s ovocem a ořechy, nebo něco z oblíbených Daniných oblíbených snídaní. K obědu (večeři) by to mohlo být maso či ryba se zeleninou, případně vajíčka se zeleninou, jestliže jste měli sladkou snídani. Samozřejmě jako sportovci potřebujete i sacharidy, které můžete čerpat z celozrnné rýže nebo celozrnných těstovin – nejlépe k obědu, ovesných vloček k snídani, ovoce a zeleniny. 

Dostanete-li hlad mezi hlavními jídly, pak sáhněte po mandlích či ořeších, rozhodně je to lepší než různé sladké tyčinky (včetně sportovních) – nebudeme jim dělat reklamu. Hlavně se snažte při výběru jídla sahat po surovinách a co nejméně průmyslově zpracovaných potravinách. Prostě jezte to, co vyroste ze země, dozrává na stromech nebo běhá po polích, v lese či na dvoře. 

Plán na odpaření zimních kil

Týden první a druhý

 Týden třetí

 Týden čtvrtý

Zdraví je nejcenější co máme

Současná zdravotní prevence je aktem poslední záchrany a nijak člověka nemotivuje k tomu, aby se o své zdraví staral, proto by bylo rozumné nahradit jí prevencí prvního kroku, kdy člověk sám udělá první krok a pak další a další, aby byl zdravý.

Když člověk pozoruje ladný a plavný gazelí krok afrických běžců a porovná ho se svou tělesnou konstitucí, přestává mít chuť běhat. Říká si: „Tomu nemám ani náhodou možnost konkurovat!“ S tělem asi rychle nic neuděláte, ale zkuste tančit jako Rocky Balboa.

Přesně tak. Nikdy se nikomu nevyrovnáte, když jej budete napodobovat. Platí to v tréninku – v jeho skladbě, protože žádní dva lidé nejsou stejní. Platí to i ve stylu běhu. Každý musí najít svůj vlastní osobitý styl, který jej přivede nejbezpečněji a nejrychleji do cíle, přičemž bude na něj i hezký pohled, protože poběží uvolněně.

Pro vytrvalce existují dvě cesty, jak se zrychlit: 

• zvýšit frekvenci svých kroků 
• prodloužit let

přičemž musí vše udýchat.

Chcete-li uspět, učiňte svůj kotník flexibilnější, svaly pružnější a naučte se celé tělo spolupracovat!

Každý běžec by měl podle své individuální biomechaniky využít optimální kombinaci délky kroku a frekvence. 

Při došlapu dbejte, aby vaše noha došlapovala pod vaším těžištěm. Rozhodně se vyvarujte přehnaně dlouhých kroků, protože když jde vaše noha daleko před těžiště vašeho těla, tak narušíte plynulost běhu (skáčete – skákání není běh, viděli jste někdy běžet žábu?). Příliš krátký krok vás zase bude stát příliš mnoho energie a kyslíku (když jsme ve vzduchu, tak vlastně odpočíváme). Tím utrpí efektivita vašeho běhu.

Důležité je najít ideální rytmus a délku kroku, při nichž budete spotřebovávat co nejméně energie a kyslíku. 

Ideální je, když máte možnost zaběhnout na atletickou – čtyřistametrovou dráhu, na níž můžete testovat různé tempo. Pokud nemáte k dispozici atletickou dráhu, najděte si rovný úsek cesty odpovídající délky. Cílem testu je najít frekvenci a délku kroku – rychlost, jíž budete schopni běžet po dlouhou dobu bez zjevných výkyvů (při optimální tepové frekvenci – pro každou závodní délku je jiná). Na toto byste měli být schopni přijít sami, bez cizí pomoci. Prostě měli byste se naučit nejen ovládat své tělo, svůj krok, svůj dech, ale měli byste se naučit naslouchat, co vám tím vaše tělo sděluje.

Pro vaši představu – dobří atleti běhají frekvencí kroků – kadencí cca 180 kroků za minutu, což představuje 3 kroky za vteřinu. Pokud zjistíte, že vaše kadence je nižší než 180 kroků za minutu, měli byste se pokusit ji na tuto hranici dostat. Ale jak výše uvedeno, důležité je ctít vaši přirozenou biomechaniku pohybu. To znamená, bude-li vám vyšší kadence nepříjemná, zůstaňte na té, která vám vyhovuje. 

S délkou kroku je velmi úzce spojen i zdvih kolene. To je další velký žrout energie. Když zvedáte koleno příliš vysoko, je to pro vytrvalostního běžce velmi neekonomické. Při běhu by mělo co nejvíce energie směřovat do horizontálního, ne do vertikálního pohybu. Vaše těžiště by mělo být pokud možno stále v jedné rovině (výšce). 

Délku vašeho kroku ovlivní, jak máte zkrácené – respektive pružné – svaly, takže pravidelné protahování vám též velmi pomůže na délce kroku zapracovat. Pokud jde o kadenci kroků, tak s ní vám zase pomůže pravidelné provádění běžecké abecedy.

Při běhu je důležitý i rytmus dýchání. Platí u něj však to samé jako u biomechaniky pohybu, to znamená, že intenzita dýchání by měla odpovídat vaší rychlosti a měla by vám být příjemná. Existují určité vzorce, kolikrát se nadechnout při různé frekvenci kroků, ale berme to tak, že to je už vyšší matematika pro skutečnou běžeckou špičku. Pro vás je důležité, abyste se při vytrvalostním běhu pokud možno nedostávali do anaerobní zóny, to znamená, že vám dojde kyslík. 

Co se týká doporučovaného nadechování nosem, resp. vydechování ústy. Určitě je tento druh dýchání účinnější, ale pokud jej nezvládáte, tak si s tím až tak nelamte hlavu. Mnohem důležitější je vůbec dýchat. Pokud dostanete do plic dostatek vzduchu, abyste mohli běžet dál, pak je vše v pořádku. Většina běžců stejně dýchá tak, že k dýchání používá ústa i nos. 

Pokud se chcete naučit nadechovat nosem, pak ale dodržujte jednu zásadu – NIKDY SE NESNAŽTE UDÝCHAT TEMPO, JÍMŽ BĚŽÍTE, VŽDY PŘIZPŮSOBTE TEMPO TOMU, CO JSTE SCHOPNI NOSEM UDÝCHAT!

Určitě to znáte všichni, ten dosti nepříjemný pocit, že se vám najednou nevejde noha do boty, při tom jste už v té botě naběhali desítky, někdy stovky kilometrů a všechno bylo v O.K. Je to nepříjemné, bolí to a je problém se toho při běhu zbavit. Zastavíte, sundáte botu, prsty promnete, obujete se a opět vyrazíte. Za krátký čas je tady ale bolest znovu a vy si marně lámete hlavu, kde se ta bolest tak znenadání vzala.

 Ta bolest je jen začátkem možných problémů, pokud bychom jí nevěnovali žádnou pozornost, pak možná závažných problémů. Jako většina běžeckých problémů je zase na vině naše noha – chodidlo. Tedy ono ne, ale to, jak s ním nakládáme. Vysoké podpatky, úzké střevíčky, rozšmajdané běžecké bačkůrky …, tím vším si koledujeme nejen o ploché nohy, patní ostruhu, ale třeba i o kladívkové prsty.

Příčina kladívkových prstů

Deformita prstů do tzv. kladívkového postavení vzniká nejčastěji ve vyšších věkových skupinách. Příčinou je postupný pokles nožní klenby degenerací vazů a ochabnutím svalů. Při běhu je ale příčinou únava nohy – chodidla, způsobená taktéž ochabnutím svalů. Tím se noha prodlouží a šlachy natahovačů prstů jsou tím relativně zkráceny a stahují prsty do kladívkového postavení. Tlakem deformovaného prstu v obuvi se pak vytváří někdy i otlak („kuří oko“) na horní straně mezičlánkového kloubu prstů, nejčastěji na 2. a 3. prstu nohy.
U mladších lidí vzniká kladívkové postavení prstů častěji jako následek vrozených odchylek postavení nohy, následkem neurologických onemocnění, ale také nošením nevhodné obuvi.

Diagnóza

Je jednoduchá, tedy při typickém kladívkovitém postavení prstů. RTG vyšetření nám ukáže vrozené nebo degenerativní změny na kostech nohy a prstů. 

Terapie a prevence

Při léčbě a prevenci kladívkových prstů je důležitá správná obuv s dostatečně prostornou špičkou a nepříliš vysokým podpatkem, přikládání ochranných kroužků na otlaky, při těžkém postižení nohy ortopedická obuv. Podpora klenby metatarsální pelotou – srdíčkem je prevencí proti plochým nohám. Při rozvinutém kladívkovém postavení je důležité prsty cvičit a protahovat, uvolňovat možné ztuhnutí kloubních pouzder. Otlaky na kloubech prstů lze řešit pedikúrou a změkčujícími mastmi nejčastěji se salicylem. Řešením potíže je i korekce postavení prstů tzv. náplasťovou kličkou.
Bolestivé kladívkové prsty, které tlačí v obuvi, ještě navíc s bolestivými otlaky, se dají řešit jednoduchou ambulantní operací. Ta spočívá v odstranění otlaku a vyseknutí mezičlánkového kloubu. Zkrácením prstu se šlacha relativně prodlouží a prst zkorigujeme do normálního postavení. Po operaci se dále doporučuje korigování náplasťovou kličkou a podporu příčné klenby ortopedickou vložkou se srdíčkem. Někdy, častěji u neurologicky postižených, je nutné i prodloužení šlachy natahovače. Tento zákrok se provádím s místním znecitlivěním jako ambulantní operace.
Zvláště po podobných operacích je pak doporučováno vybavení obuvi individuálně vytvarovanou termoplastickou vložkou. 

O výše popsané terapii mluví lékaři, ale my známe i jinou prevenci, kterou je:

• vhodná běžecká obuv
• vhodná obuv pro čas, kdy neběháme
• regenerační cvičení

O běžecké obuvi se můžete na Běžecké škole dočíst v článcích věnovaných této tématice, pokud jde o regenerační cvičení, tak zkuste třeba tato:

Regenerační cvičení na posílení chodidla

Rolování osušky nebo ručníku

Sedněte si, pod nohy si rozložte osušku či ručník, uchopte ho prsty nohou a zase ho narovnejte. Proveďte 5 opakování, pak si dejte 30 vteřin pauzu a celé zopakujte 2 -3x.

Chůze po srolované osušce nebo ručníku

Osušku nebo ručník nejdříve srolujte, utvořte na něm varhánky a pak se po něm procházejte bosýma nohama. Podélná klenba se při tom nesmí prolamovat a nohy musí být v jedné ose. Projděte se takto 5 – 10x.

Protahování prstů

Lehněte si nebo sedněte tak, aby vaše nohy volně spočívaly přes okraj postele. Vnější okraje chodidel vytočte směrem vzhůru a následně přitáhněte plosky chodidel k sobě. Proveďte až 15x, dejte si pauzu 30 vteřin a opakujte 2 – 3x.

Sbírání drobných předmětů prsty u nohou

Dalším vhodným cvičením, můžete z toho udělat i hru, je, že po podlaze rozházíte nějaké drobné předměty, třeba mince a budete se je snažit zvednout a odnést v prstech nohy na určené místo. Komu se to podaří dříve, je vítěz.

Běžecká zranění. Jak jim předcházet a jak je léčit

Úrazy bérce. Jak jim předcházet a jak je léčit

Úrazy kotníku. Jak jim předcházet a jak je léčit

Úrazy kolene. Jak jim předcházet a jak je léčit

Úrazy stehna. Jak jim předcházet a jak je léčit

Úrazy Achillovky. Jak jim předcházet a jak je léčit

Zranění nohy, nejčernější můra běžců a běžkyň.  Patní ostruha

Pondělí je asi nejméně oblíbeným dnem v týdnu, ale určitě si to nezaslouží, vždyť začíná nový týden. 

To znamená, že máme před sebou sedm dní, v nichž každý z nich představuje jeden střípek, který, když přidáme poslední – neděli, může vytvořit krásný obraz. 

Co vše se dá stihnout za sedm, respektive šest dní, nám na počátku světa předvedl Bůh. A dovolím si tvrdit, že to, co tehdy stvořil, již nikdo nikdy nepřekonal. 

Pondělí bychom naopak měli milovat a věnovat mu ve svém životě velmi významné místo už i proto, že když jej začneme milovat, převrátí to celý náš život naruby, nebo chcete-li, o 360 stupňů. 

Zatím co teď pondělí většina lidí proklíná a tak není divu, že ho pak mívají šedé až černé, když jej začnou milovat a chválit, rázem zrůžoví a růžové pak budou mít i zbylých šest dní daného týdne. 

No řekněte, nevzrušuje vás myšlenka, že jen tím, že začnete pondělí milovat místo toho, abyste ho proklínali, bude váš život najednou veselý? 

A vezměte si, jak to odlehčí váš běžecký krok! Zatímco do teď jste startovali svůj pondělní běh v duchu: „To ten týden pěkně začíná, jak já vůbec přežiji do pátku?“, od teď budete pondělí začínat s myšlenkou: „Super, mám před sebou úžasný týden, v němž mohu změnit celý svůj život, a na jeho konci v neděli, když se za ním ohlédnu, si říci, byl to dobře prožitý týden, který mě posunul v mém bytí o hezkých pár kroků kupředu!“

Přeji vám Šťastný výběh do nového dne, nového týdne, nového života…