Podzimní běžecký relax je skvělé využít ke zdokonalení běžeckého stylu

Podzimní běžecký relax je skvělé využít ke zdokonalení běžeckého stylu

Podzim, je obecně obdobím, kdy se v tréninku zaměřujeme zejména na rozvoj obecné vytrvalosti, posouvání hranice anaerobně aerobního prahu výše. K tomu se přímo nabízí, abychom se nikam nehonili, zapracovat na svém běžeckém stylu, na přirozeném a funkčním posílení těla, naučili se správně běžeckou abecedu, naučili se správně dýchat.

Zdokonalování běžeckého stylu

Běhání na úrovni obecné vytrvalosti je ideálním časem pro pilování běžeckého stylu. Nemusíte myslet na vteřiny, na minuty a tak máte možnost sledovat, jak pokládáte nohy, máte možnost si doslova s každým krokem, každým pohybem nohy či ruky pohrát. Máte čas vnímat jejich vzájemnou symbiózu a když poběžíte zcela oproštěni od dalších myšlenek, najednou se vám bude zdát, že neběžíte, že se vznášíte, že tančíte a to by mělo být a také je smyslem toho, jak se naučit přirozenému běžeckému stylu. 

Naučení se přirozenému běžeckému stylu je jako naučit se třeba hrát na housle, kytaru, klavír či jakýkoliv jiný hudební nástroj. Když sledujete prsty hudebního virtuóza nebo sledujete nohy, ruce, tělo běžeckého génia, máte pocit, že to vlastně nic není, že v tom není žádné úsilí, žádná křeč – on si prostě jen tak hraje nebo jen tak běží, jako by to bylo naprosto přirozené, jako by se s tím narodil. A ONO JO – jen jsme to, jako mnoho jiných věcí v našem životě, během svého života, zapomněli.

PŘIROZENÝ BĚŽECKÝ STYL SE DOKÁŽE NAUČIT KAŽDÝ a je pro běžce a běžkyně, co jich po světě běhá nebo jogguje, jednoznačně nejšetrnější a vypadá takto: noha při dopadu na podložku je mírně, ale opravdu mírně – skoro to okem nepostřehnete – vykloněna na vnější hranu boty, pak se po podložce odvaluje a přitom dělá kolíbku. Kolíbka vypadá tak, že noha se z vnější hrany pomalu přetáčí na hranu vnitřní, tento pohyb je ukončen cca na úrovni palce. Jakmile noha dosáhne palcové hrany, začne se zase vytáčet směrem ven, takže výsledný odraz pak je veden z palce, prsteníku a prostředníku odrazové nohy. Tento pohyb si můžete snadno demonstrovat tak, že dlaň jedné ruky přiložíte na dlaň ruky druhé a opíšete pohyb, jako byste horní dlaní plavali po dlani spodní. 

Pokud jde o přirozený běžecký styl, tak věřte, že naučit se ho rozhodně stojí zato. Umožní vám zlepšit vaše časy o vteřiny až minuty a navíc, což je nejdůležitější, maximální měrou snížíte možnost, že si při běhání způsobíte nějaké zranění!

Ohebnost a pružnost to je to oč také běží

Další důležitá kapitola z běžecké kuchařky. Tak, jak je důležité pro běžce naučit se přirozený běžecký styl, je pro něj důležité, aby jeho tělo bylo pružné a uvolněné. Podzim je pak nejvhodnějším časem, kdy bychom se měli naučit správně a pravidelně provádět strečinková – protahovací cvičení. I proto, že hodně času strávíme v zařízeních, kde najdeme odborníky, kteří nám ukáží, jak je správně provádět. Knížky, časopisy, videa jsou určitě vhodnými pomocníky, ale osobní příklad a vedení jsou v tomto případě nezastupitelné. Pokud provádíte strečink – protahování sami, zapamatujte si, že byste je měli vždy provádět po tréninku. Výdrž v jednotlivých pozicích by měla trvat maximálně do 30 vteřin. Pokud jste ale absolvovali intenzivní trénink, počkejte se strečinkem – protažením, až se vám svaly uklidní, až trošku klesne jejich vnitřní tonus (napětí). 

Běžecká abeceda

Skipink, liftink a další cvičení běžecké abecedy jsou výbornou průpravou k tomu, abyste se naučili své tělo správně ovládat v těch nejroztodivnějších běžeckých pozicích a abyste také naučili své tělo (svaly, úpony, klouby, kosti) správně se poskládat ve chvíli, kdy je na ně vytvářen tlak – síla. Běžeckou abecedu bych jednoznačně doporučil učit se s člověkem, který ji dobře ovládá a který vám ihned dokáže demonstrovat chyby, jichž se při jednotlivých cvicích dopouštíte. Jednak se cviky rychleji naučíte a za druhé omezíte možnost vzniku případných zranění při vlastním nácviku na minimum.

Rozvoj síly celého těla

Běžci jsou takový dost zvláštní druh lidí, rádi běhají, ale už méně rádi posilují. On je to ale obecný rys většiny lidí, že se věnují většinou jen tomu, co je nejvíce baví a zapomínají na to, že nejdůležitější je v přírodě – v životě – rovnováha. V tomto případě rovnovážné posilování celého těla. Tělo totiž funguje tak, že jeden sval je v tahu (flexor – ohybač) – ne že by byl někde mimo, ale táhne, přitahuje (při tom se smršťuje, dochází ke kontrakci) a druhý (extenzor – natahovač) se natahuje. Posilování a protahování flexorů a extenzorů nám umožňuje, že síly jsou vyrovnány a náš pohyb je pak ladný a lehký právě jako u výše zmíněného hudebního virtuóza nebo běžeckého génia. I běžecká abeceda, zejména pak liftink, skipink, vysoká kolena, když jsou prováděna správně, je svým způsobem kombinací posilování a zároveň protahování svalů dolních končetin.

Správně a efektivně dýchat je další krok k běžecké dokonalosti

Zní to velmi jednoduše, ale v praxi se ukazuje, že většina lidí neumí správně dýchat. Je to jako se vším, co považujeme ve svém životě za zcela běžnou záležitost. Stejné je to s chozením – 90 % světové populace má nějakou dysbalanci nohy – chodidla, která dosti často vznikla tím, že jejich styl chůze má daleko k tomu, jak to má vypadat. Proč by se ale měl někdo naučit správně chodit? Když přeci chodí od té doby, co se postavil na nohy, tudíž dělá to bez pár měsíců celý život. Tak co mu tady budete vykládat o tom, že to dělá špatně! Stejné je to s dýcháním – ostatně to děláme ještě déle, než to chození – taky lidem nevysvětlíte, že to dělají většinou blbě! Přitom to není nic složitého. Prostě se postavte, vdechujte nosem a myslete na to, aby vzduch, který vdechujete, proudil do břicha. Že to děláte dobře, poznáte podle toho, že se vám vaše břicho začne nafukovat. Pokud to budete dělat špatně, bude se vám nafukovat hrudník. 

Naučte se nejdříve správně dýchat v klidu a pak teprve to začněte zkoušet při běhu, nebo ještě lépe nejdřív při chůzi a pak za běhu. Nedělejte to jako já, když za mnou přišel ve čtrnácti můj trenér a říkal mi: „Měl by ses naučit při běhu dýchat nosem!” Já na to: „Tak fajn, budu tedy dýchat při běhu nosem,” a vyrazil jsem, jak jsem byl zvyklý. Po čtyřech stech metrech jsem celý brunátný přešel na dýchání ústy. Zkusil jsem to pak ještě asi třikrát, se stejným výsledkem, a tím pro mě tehdy učení se dýchat nosem skončilo. Až někdy před deseti lety jsem se dočetl, kde že byl ten zakopaný pes. Ten byl v tom, že jsem se snažil nosem hned na začátku udýchat tempo, kterým jsem byl zvyklý běhat. To ale nejde. Když se budete učit dýchat nosem, musíte tempo přizpůsobit tomu, co jste schopni nosem udýchat. Zhruba po třech týdnech až měsíci budete schopni i nosem udýchat tempo, jímž běháte dnes. Ale od té chvíle zjistíte, že i ta malá drobnost – dýchání nosem – vám najednou umožnila dosahovat při stejné intenzitě (stejné tepové frekvenci) lepších výsledků. Tak co, nestojí to za to, naučit se dýchat nosem?

Jo a ještě jedna věc k dýchání nosem, pokud se vám pak stane, že něco nosem neudýcháte, třeba když poběžíte, polezete do nějakého krpálu nebo budete běhat na úrovni svého tepového maxima, nic se neděje. Prostě na chvíli otevřete pusu, pořádně se nadýcháte a až to zase půjde, tak ji zavřete a zase budete dýchat nosem.

Dýchání nosem má i své zdravotní důvody, obzvláště nyní na podzim a v zimě, kdy bývá chladnější vzduch a navíc v něm kdovíco všechno lítá (bacily, baktérie, mikroby). Ve vašem nose jsou chloupky, ty vás asi nejvíc rozčilují, když vám lezou z nosu, nebo vás nutí kýchat. Ale to je dobře, tedy to nucení ke kýchání, to se totiž na těch chloupcích usadily ty nepatřičné potvory nebo prach, který bychom při dýchání ústy vdechli rovnou do průdušek a do plic. Navíc průchodem nosu se vdechovaný vzduch alespoň trošku ohřeje, což také snižuje možnost nachlazení.

No a to by bylo asi tak všechno, na co byste si měli dát při podzimním běhání pozor, nebo na co byste se zaměřit.

Podzimní běhání s Běžeckou školou

BĚŽECKÝ PODZIM

 BĚH, SKVĚLÝ PROSTŘEDEK K PŘEKONÁVÁNÍ PODZIMNÍ ÚNAVY A DEPRESÍ

 Jak přirozeně běhat, posilovat, hýbat se, žít, ti poradíme na chystaných jednodenních kurzech Fit i bez fitka s Danou a Milošem Škorpilovými, které začnou v Praze už  brzy.

Podzimní běžecký relax je skvělé využít ke zdokonalení běžeckého stylu - fit i bez fitka
Běh, skvělý prostředek k překonávání podzimní únavy a depresí

Běh, skvělý prostředek k překonávání podzimní únavy a depresí

Když přijíždím domů, do Sokolova na podzim, dýchne na mě něco velmi křehkého, subtilního, vonícího sladce i hořce zároveň, co má v sobě světlo slunce prorážejícího studené mraky, barvy podzimního listí, barvy krvavých jeřabin a schnoucí trávy, černou barvu kontur kmenů a větví stromů, dýchne na mě v celé své ryzosti vůně ZEMĚ.

Země, kterou nadevšechno miluju, při tom si vzpomenu na její duši a uvědomím si, že ať jsem na té naší zemičce kdekoliv, je mi tam dobře, protože s ní mohu mluvit. Rozmlouváme spolu pomocí kroků, kterými já do ní vydupáván svá slova, svoje myšlenky, svoje pocity, které jí chci sdělit, kterými jí říkám, že ji mám rád, že je mi vším, protože nám všem dává své požehnání, abychom mohli žít skrze plody, které nám poskytuje k našemu životu.

Ona mi pak skrze světlo a stíny, skrze vánek, dešťové kapky, hromy a blesky, sněhové vločky či kroupy sděluje, jak se cítí, zda je vše v pořádku, nebo zda bych měl něco změnit, nad něčím se zamyslet, něco učinit. 

Je to zvláštní rozhovor, protože k němu nepotřebujeme slova, slova, jimž dal člověk kdysi v pradávnu nějaký význam a nyní se je snaží stejně jako ZEMI znásilňovat a říká, že ten význam je úplně jiný, stejně jako říká – svými činy, že ZEMI vlastně k ničemu nepotřebuje, protože je schopen si vše vyrobit v chemických laboratořích a továrnách a když bude nejhůř, odstěhovat se třeba na Měsíc či na Mars. V duchu si tak říkám: Už aby tam tihle všichni, kteří takto smýšlejí, byli.

Tak tohle na mě vždy dýchne, když se blížím domů, do podhůří Slavkovského lesa.

Tak dost sentimentu a běžíme zase makat.

Alternativní trénink pro chvíle kdy nemůžeme jít běhat ven

Běžecký pás

Běhání na běžeckém pásu je dobrou náhradou za běhání venku. Jednak nemusíte řešit, jestli prší, je mlha, budete vidět či budete viděni, jednak se můžete dosti bezbolestně naučit držet tempo. Pás resp. rychlost, kterou si nastavíte, vám neumožní v tempu polevovat nebo zrychlovat. V prvém případě vás doslova vyhodí z pásu, ve druhém případě si natlučete nos o přední panel. Při běhání na páse si můžete navolit i program (měnění sklonu, změnu rychlosti pásu) v určitých periodách, takže klidně můžete odtrénovat i kvalitní intervalové tréninky. 

Přitom nemusíte pořád koukat na hodinky, stačí se jen podřídit naprogramovanému tempu a běžet a běžet a běžet.

Při běhání na páse ale nezapomeňte na pitný režim, je to důležitější než venku. Při běhání venku není problém, když při tréninku do hodiny nepijete, ale ve fitku je přeci jenom tepleji, samotný pás, resp. motorek, který jej pohání, produkuje teplo, to teplo pak stoupá vaší běžeckou zónou vzhůru, takže i při mírnějším tempu se budete více potit. Proto je důležité ihned vypocené tekutiny doplňovat.

Pokud jste na páse nikdy neběhali, tak při prvním – seznamovacím – běhu zvolte jen volné tempo, abyste si zvykli na určitá specifika běhu – pás běží, pruží, rozhodí vám běžecký styl, než se na něm srovnáte, zvyknete si na ta specifika, budou vás po běhu více bolet klouby. Takže raději ze začátku – první dva až tři týdny – volte kratší časové intervaly. Začněte půlhodinou, v druhém týdnu přidejte 10 – 15 minut a teprve ve třetím si dopřejte hodinu. Ocení to nejen vaše nohy, ale hlavně pak vy!

Rozcvičení před během na běžeckém pásu

Začněte 10 minutami na alternativním trenažéru (60 – 65 % TF max), pak 5 minut zvyšte zatížení (do 75 % TF max) a pak přestupte na běžecký pás, kde už si můžete nastavit tempo na vaši obvyklou běžeckou rychlost, bez toho, že byste se k ní museli postupně propracovávat. Pokud se chystáte na páse absolvovat intervalový trénink nebo kopce, běžte ve volném tempu (do 70 % TF max) ještě 10 minut. 

Veslařský trenažér, spinning, různé kardiotrenažéry

Když budete ve fitku, využijte toho, že jsou tam většinou v kardio zóně různé trenažéry a usedněte nebo stoupněte si na ně. Možná, že začátku vám nebudou moc sedět, přece jenom je to trošku jiný pohyb než běh, ale o to právě běží. Cvičením na různých trenažérech budete totiž přirozenou cestou posilovat – zaměstnávat – i jiné svalové skupiny, než ty na nohou. Za nejvhodnější z nich osobně považuji veslařský trenažér, neboť při jízdě na něm posílíte nohy, ruce, břicho, ramena i záda. Trénink na něm vám umožní v podstatě to samé, co běžecký trenažér, klidně na něm můžete pilovat vytrvalost současně se sílou, ale v pohodě se na něm dají odjet i tempové – intervalové tréninky, přesně stejné, jako byste odběhali např. 6x 400 m s meziklusem, tedy v tomto případě s vyveslováním.

U spinningu zaměstnáte jiné svalové partie nohou, a na ostatních trenažérech další svalové skupiny, podle toho, na co jsou určeny, to ale najdete vždy v popiscích k nim.

Během proti podzimním depresím a únavám

Běhání a různé pohybové aktivity provozované ve fitku, tělocvičnách, sportovních halách nebo plaveckých bazénech jsou lepší než nehýbat se vůbec. Neměli bychom ale zapomínat na to, že příroda nás stvořila tak, že sluneční světlo, byť by bylo zahaleno vrstvou mraků, k nám musí mít přístup a tak je potřeba si najít denně alespoň dvacet minut na pobyt venku. Nemusíte nutně běhat, stačí, když se ráno projdete deset minut na další stanici MHD či vystoupíte naopak o stanici dřív. Pokud jezdíte autem, vyrazte z domova o deset minut dříve a obejděte si blok, a odpoledne či večer při návratu udělejte to samé. Když k tomu přidáte víkendové běhání venku, najednou zjistíte, že ta podzimní únava, s níž již léta bojujete, se letos nedostavila. Skutečně stačí tak málo. Pokud to ale nezkusíte, těžko to zvíte.

Rozvoj obecné vytrvalosti

Alfa i omega veškerého našeho konání. Pokud nemáme vytrvalost, ničeho nedosáhneme. S vytrvalostí se to má navíc tak, že získat ji a udržet si ji vyžaduje spousty času. Bohužel čas je to, co nám všeobecně nejvíce chybí a tak se snažíme všechno co nejvíc uspěchat, abychom se co nejdříve dopachtili k cíli. 

Ano dopachtili, protože pokud si nevybudujeme patřičnou vytrvalost, vždy to bude pachtění. Budeme začínat znovu a znovu, a stále tak znovu a znovu si budeme stýskat nad výsledky. 

Vytrvalost se buduje dlouho, ale ztratíme ji zakrátko. Obecně fyziologové zabývající se sportovním tréninkem uvádí, že ztratit vytrvalost trvá o 2/3 méně času, než si ji vybudovat!

Tip, jak si vybudovat obecnou vytrvalost

Obecnou vytrvalost nejlépe vybudujete tím, že budete běhat pomalu a zvolna, k jejímu rozvoji dokonce pomohou i dlouhé turistické výlety – ideální je někam do lesů či do hor, kde navíc získáte i psychickou pohodu. V podstatě 2/3 času, který na podzim věnujete svému běhání, či jakémukoliv pohybu, byste měli věnovat obecné vytrvalosti. V praxi to znamená běhat na 60 – 65 % TF max. Jde o to, vybudovat si širokou základnu, na níž pak v dalších obdobích budete přidávat – sílu, tempo a rychlost. Čím se vám podaří vybudovat základnu širší, tím výše se pak se svou běžeckou formou budete moci vyšplhat. 

Pokud chcete příklady, tak tady jsou. Přečtete-li si životopisy třeba Emila Zátopka, Haile Gebrselassieho, Paava Nurmiho, Abebe Bikily či Rona Clarka, Haile Gebrselassieho, Paava Nurmiho, vždy narazíte na to, že naběhali stovky a stovky kilometrů už jako malí kluci, třeba do školy či ze školy, kilometry, které jakoby se nepočítaly, ale byly to právě ony kilometry, které je dostaly tam, kam až se dostali, tedy na vrchol pyramidy běžců, kteří by rádi měli stejné výsledky, ale jimž kromě talentu chyběla právě ta zpropadená vytrvalost. 

Přitom běhání jen tak volně přírodou je to nejlepší, co v podzimním čase může člověk pro sebe udělat. Prostě běžíte a užíváte si dne. Nemyslíte na vteřiny, na minuty, na roky, nemyslíte na partnery, na pracovní úkoly a jen si běžíte. Sakra, když už jste si ten čas na odpočinek, na relaxaci, na regeneraci udělali, proč se zase znova a znova bráníte tomu si to užít a snažíte se šetřit čas? A tak místo toho, abyste si běh užívali, zase překonáváte osobní tréninkové rekordy! Zapomeňte na rekordy a ony na jaře a v létě přijdou. Zapomeňte na rekordy a objevte vnitřní krásu běhu. Garantuji vám, že nebudete zklamáni a že si pak sami řeknete: „To jsem teda byl/a pěkná trubka…“.

Běh prodlužuje život

Běh prodlužuje život

Běh prodlužuje život ve srovnání s těmi, co jen sedí a pravidelně se nehýbají.

MUDr. Miloš Králíček

Jedna nová studie uvádí, že osoby od věku padesáti let a výše, které pravidelně běhají, trpí méně zdravotními problémy, mají aktivnější a delší život a jejich riziko předčasného úmrtí je o 50% nižší než u inaktivních padesátníků. Běhání zpomaluje nejen nástup zdravotních omezení, ale vede i k tomu, že se rozdíl ve zdravotním stavu běžců a sedavých osob s časem prohlubuje ve prospěch sportovců.

Lékaři Standfordské lékařské fakulty v Kalifornii srovnali 538 osob od věku 50 let a více, které od roku 1984 běhaly několikrát týdně, se srovnávací skupinou inaktivních osob. A výsledek mluví sám za sebe, protože o 19 let později bylo 34% účastníků v inaktivní skupině po smrti oproti pouze 19% v běžecké skupině. Navíc ti, kteří běhali pravidelně, začali mít zdravotní omezení spojená s věkem o 16 let později než neaktivní osoby. 

Na začátku studie skupina běžců běhala v průměru 4 hodiny týdně a po 21 letech jen 76 minut, ale příznivé efekty na jejich zdraví zůstaly zachovány.

Dr. James Fries, profesor v důchodu Standfordské university a hlavní autor tohoto výzkumu, se vyjádřil, že je výsledky udiven. Zvláště byl překvapen, že ti, kteří běhají, se těší lepšímu zdraví než inaktivní osoby i v době, kdy se z nich stanou devadesátníci. Tento rozdíl je podle něho vysvětlitelný nižším body mass indexem sportovců, stejně jako jejich obecně zdravějšími životními návyky.

Na začátku tohoto nejdelšího výzkumu vlivu fyzického cvičení na stárnutí se někteří výzkumníci obávali, že tehdejší vlna joggingu ve Spojených Státech po letech způsobí významné kloubní obtíže.

Ale Dr. Fries a jeho spolupracovníci uveřejnili v „American Journal of Preventive Medicine” doplňkovou studii ukazující, že u osob třetího věku, které pravidelně běhaly, nedošlo k nárůstu případů artróz (chronického kloubního postižení).

Dlouhodobý výsledek se v konečném důsledku projevuje v poklesu úmrtnosti způsobené kardiovaskulárními onemocněními, nižšími předčasnými úmrtími v důsledku rakoviny, neurologických a infekčních nemocí.

Spánek, nejlepší a nejlevnější regenerace jakou si člověk může dopřát

Spánek, nejlepší a nejlevnější regenerace jakou si člověk může dopřát

Známe z historie řadu příkladů, že různí lidé si tak dlouho ukrajovali ze spánku, až už nemohli vůbec usnout. Prostě naše tělo spánek potřebuje, aby mělo alespoň minimální energii na všechny životně důležité funkce. Nebudete-li věnovat v rámci svého života dostatečnou pozornost spánku, tak můžete makat jak šílení, ale výsledek se mine účinkem.

Nikdo ještě nevynalezl lepší způsob regenerace než spánek

Ve spánku naše tělo nejlépe regeneruje. Vrcholoví sportovci to velmi dobře vědí, takže zařazují spánek i mezi jednotlivé denní fáze tréninku.

Jaká kvalita vašeho spánku bude, o tom rozhoduje například i obyčejný polštář a matrace, na níž ležíte. Matrace by měla být pevná, nemusí být ale jak prkno, takže by měla být i patřičně pružná. Určitě se vyplatí si zajít do studia pro zdravý spánek a zjistit tam, jaký typ matrace je pro nás nejvhodnější. Pokud jde o polštář, tak zajímavou a pro někoho lepší volbou, než klasický (je jedno zda vycpaný peřím nebo dutým vláknem) je ergonomicky tvarovaný polštář, který podepře vaši hlavu tak, abyste si při spánku nekřivili páteř.

Pokud jde o teplotu, tak rozhodně byste neměli mít tam, kde spíte, přetopeno (ideální je teplota kolem 18 stupňů Celsia. A před tím, než ulehnete, je dobré si i pořádně vyvětrat, abyste měli na noc zajištěno dostatek čerstvého vzduchu.

Váš spánek by neměl trvat méně než šest hodin, ideálních je osm a pokud jste opravdu v tvrdém tréninku, tak devět až deset hodin denně. Určitě nemusím připomínat, že za každých 10 kilometrů odběhnutých navíc v tréninku byste si měli přidat hodinu spánku. 

Proč je spánek tak důležitý

Spánek je důležitý a nejen pro běžce či běžkyně (mimochodem ženám se doporučuje spát o hodinu více než mužům) z toho důvodu, že se v něm uvolníte (vypnete stresové faktory), takže si odpočine i vaše psychika. Ve spánku se také vaše tělo opravuje, co se během dne pokazilo (různé mikrotrhlinky ve svalech, úponech…), buduje (nové buňky), doplňují se zásoby (energie, minerálů, stopových prvků), čistí (vyplavují se z těla všechny odpady, ať už vaše vlastní mrtvé či poškozené buňky, nebo to, co tam nepatří (viry, bakterie). 

Jak vidíte, vaše tělo se ve spánku nijak nefláká, ale odpovědně maká, abyste bylo ráno připraveno na všechno, co mu ten den zase naložíte. Takže pokud si spánek zkracujete, nežehrejte pak na to, že vám pořád něco je. Je to důsledek toho, že jste neposkytli tělu čas k odpočinku a regeneraci.

Mějte na paměti, že všechny uvedené procesy vyžadují čas, tělo je neumí urychlit, tak pokud chcete být zdraví a chcete, aby vám vaše forma utěšeně rostla směrem k závodu, který jste si vybrali jako ten hlavní, tak si do tréninkového plánu nezapomeňte napsat i spánek (6 – 10 hodin).

Běhání v přírodě svádí ke kochání, které může mít za následek zranění. Jak si co nejrychleji pomoc, když nás to potrefí

Běhání v přírodě svádí ke kochání, které může mít za následek zranění. Jak si co nejrychleji pomoc, když nás to potrefí

Modré nebe nad hlavou, zelená louka pod nohama, nádherné panoramatické výhledy. Trailové běhání je plné intenzivních zážitků. Bohužel vzhledem k nepřehlednému a často extrémnímu terénu se zvyšuje kromě intenzity zážitků i možnost zranění. Vědět, jak si pomoc sám nebo kamarádovy se určitě vždycky hodí.

Puchýře

Jak poznáme, že se nám „urodil“ puchýř?

Velmi snadno, najednou vás překvapí pálivá bolest, a když se podíváte na místo, kde to pálí, uvidíte vyboulenou kůži naplněnou vodou.

Nejčastější příčina vzniku puchýřů?

Příčinou vzniku je přílišné tření, kamínek nebo jiná tvrdá nečistota v botě, mokré nohy – vlhkost může změnit to, jak vám bota padne.

Jak ošetřit puchýř, abyste mohli běžet dál?

Propíchněte ho a desinfikujte. Když ho přelepíte speciální náplastí na puchýře, ochráníte postižené místo před dalším třením a možnou infekcí.

Jak se nejlépe vzniku puchýřů vyhnout?

Třeba speciálními návleky přes boty – zabrání napadání kamínků, jehličí či větviček do boty. Známý trailový běžec a fyzioterapeut Simon Gutierrez také doporučuje, když víte, že na své trase budete probíhat vodou, namočit si boty už před startem a 5 minut se v nich proběhnout, boty naberou podobu, ve které poběžíte po většinu trasy.

Modré nehty

Jak modré nehty poznáte?

Jednoduše – nehty na nohou vám zmodrají podlitou krví a prsty jsou nateklé.

Jak k modrým nehtům přijdete?

Způsobíte si je tím, že špičky nehtů narážejí do boty, tohle nebezpečí hrozí zejména při dlouhých sebězích kopců – máte příliš dlouhé nehty nebo malé boty.

Jak modré nehty ošetřit?

Když to vydržíte, tak to ignorujte. Když je bolest příliš silná a brání vám běžet dál, nahřejte jehlu a propíchněte v nehtu malou dírku. Nahromaděná krev odteče a vy můžete opatrně pokračovat. Nehet nezachráníte, časem odpadne, ale nemusíte se bát, kůže pod ním se rychle zregeneruje a nemusí se s ní nic dalšího dělat.

Jak si modré nehty vůbec neopatřit?

Kupujte si běžecké boty minimálně o půl až číslo větší než boty, které běžně nosíte!

Vyvrtnutý kotník

Jak se pozná vyvrtnutý kotník?

Kotník vám nateče a bude to dost bolet.

Zvrtnout si kotník je co by dup

Kotník je sice velmi pohyblivý kloub, ale když běžíte po nerovném podkladě, nevyhnete se kolikrát tomu, abyste občas nešlápli tak, že se vám kotník podlomí. Někdy to „jenom” zabolí, někdy si bohužel kotník vyvrtnete. Dosti často si člověk kotník zvrtne ve chvíli, kdy proběhl těžším terénem, podvědomě uleví v ostražitosti a je tam.

Jak si vyvrtnutý kotník ošetřit?

V tom případě nohu pokud možno nezatěžujte, ledujte a držte ji 2 dny, je-li to možné, ve vyvýšené poloze. Léčení urychlí pevný, pružný obvaz, který omezí otok. První tréninky po vyléčení se snažte běhat jen na měkkém a rovném podkladě.

Jak docílit toho, abyste si kotník nezvrtli?

Nejlépe se ochráníte tím, že budete mít při běhu v terénu oči na „stopkách“, speciální posilování nohy, například provádění liftinku je velmi dobrou prevencí proti zvrtnutí.

Bolesti v zádech

Co bolesti v zádech předchází, jak poznáme, že přijdou?

Poznáte je podle tupé bolesti, která se šíří dolů zády ve směru k hýždím a dále do nohou. Může být jednostranná nebo na obou stranách zad.

Důvody bolestí v zádech?

Důvodem je to, že časté běhání po nerovném povrchu může dostat celý pohybový aparát do různých nepřirozených a bolestivých poloh. Tento problém postihuje hlavně běžce, kteří nemají stejné dlouhé nohy. Jestli se vám zdá, že to je něco neobvyklého, každý ortoped vás ve chvilce vyvede z omylu.

Jak si pomoci, když nás začnou záda bolet?

Při těchto potížích je nejlepší vyhledat fyzioterapeuta nebo lékaře, který vás tzv. srovná. To je ale řešení až seběhneme mezi lidi, na místě je dobré najít místo, kde se můžeme položit na zem (na záda, na břicho) a buď sami, nebo za pomoci kamaráda bolestivé místo promnout.

Jak předcházet tomu, aby nás bolest v zádech nepostihla?

Nechte se prohlédnout u ortopeda nebo fyzioterapeuta, abyste zjistili, jestli máte končetiny stejné dlouhé. Pomoci vám mohou speciální vložky do bot, které rozdíl vyrovnají. Posilujte oblast kříže, boků a zad, svaly vám pomůžou stabilizovat klouby.

Natržení svalu

Jak poznáme natržený sval

Tato zranění mohou mít různě těžkou formu – při prvním stupni je postiženo jen malé množství svalových vláken, cítíte jen lehké pnutí ve svalu, ale funkce svalu zůstává nezměněná. Druhý stupeň je už podstatně bolestivější, protože je přetrženo větší množství svalových vláken. Sval nemůžete napnout bez výrazné bolesti, chůze je ztížena, některé pohyby jsou vyloučeny. Stupeň třioznačuje nejtěžší formu – kompletní přetržení. Zde je mnohdy nutný chirurgický zákrok. Nejčastěji postižené bývají svaly lýtka a zadní strany stehen.

Jak si člověk sval natrhne?

Náhlým zabrzděním, rychlou změnou směru, zakopnutím, nedostatečným zahřátím či rozcvičením, únavou svalů, přetížením, svalovými dysbalancemi, předchozím nedostatečným doléčením zranění.

Co s natrženým svalem?

48 hodin postižený sval maximálně šetřete, pokud je to možné, moc sval nezaměstnávejte. V těchto 2 dnech ledujte – jestliže máte možnost, každé 3 hodiny na 8 minut. Průtok krve můžete omezit také kompresním obvazem a tím, že postiženou nohu zvednete (z téhož důvodu). Můžete použít různé masti s protizánětlivým a analgetickým účinkem. Nechte si poradit od fyzioterapeuta cviky na posílení svalů.

Jak se před natažením či natržením svalu chránit? Tím, že se dostatečně před během rozcvičíte a rozehřejete. Také tím, že nebudete běhat ve zvláště těžkém terénu, když budete pociťovat zvýšenou únavu. V případě špatné viditelnosti/tmy používáním čelovky či baterky.

Při trailovém běhání se také často nevyhnete různým odřeninám a tržným ranám. Ohroženy jsou hlavně ruce/paže a nohy. Pokud se odřete, očistěte si postižené místo vodou a při nejbližší příležitosti desinfikujte a překryjte sterilním obvazem. Je-li rána příliš velká či hluboká, nebo se vám nedaří zastavit krvácení, vyhledejte co nejrychleji lékaře. Ránu vám profesionálně vyčistí a bude-li to nutné, tak i zašije. Nezapomeňte si obnovovat v potřebných intervalech očkování proti tetanu.

 

Tým ZŠ Oskol Kroměříž posedmé ovládl finále Odznaku všestrannosti

Tým ZŠ Oskol Kroměříž posedmé ovládl finále Odznaku všestrannosti

Tým žáků základní školy Oskol z Kroměříže již posedmé zvítězil v Republikovém finále Odznaku všestrannosti Sazka olympijského viceboje. Družstvo na letošním 12. ročníku obstálo v konkurenci 62 týmů, které o víkendu na finále v areálu VUT Brno startovaly. Organizátorem byl Český olympijský výbor.

Vladimír Michna content&media

Odznak je složený z deseti disciplín, mezi které patří běh na 1000 metrů, dribling s basketbalovým míčem, sprint na 60 metrů, hod dvoukilogramovým medicinbalem, přeskoky přes švihadlo, skok do dálky nebo hod kriketovým míčkem. Celkem se finále letos účastnilo 584 závodníků z celé ČR. Video přímo z akce najdete zde

Do finále nastoupilo omlazené družstvo Oskola, které se navíc během roku muselo potýkat s menším počtem tréninků a koronavirovými omezeními. Svěřenci učitelky a trenérky Marty Bajerové nakonec předvedli zejména ve druhém dni neuvěřitelný výkon a soutěž ovládli.

Medaile předal zlatý střelec z Mexika

Vítězný tým dostal stříbrné pamětní medaile, na kterých je vyobrazený zlatý střelec z Olympijských her v Mexiku v roce 1968 Jan Kůrka. Ten jim také medaile předal. Každý z účastníků dostal i pamětní medaili od bronzové lyžařky z Vancouveru 2010 Šárky Strachové.

Odznak všestrannosti, s původním delším názvem Odznak všestrannosti olympijských vítězů, založili dva zlatí olympijští medailisté v desetiboji Robert Změlík a Roman Šebrle. Hlavním cílem odznaku je všestranný sportovní rozvoj žáků.

Ať už to jsou děti, které pravidelně sportují, ale mohou být vedeny v klubech jednostranně, nebo děti, které nesportují ve volném čase vůbec. Disciplíny Odznaku všestrannosti by učitel s dětmi měl během školního roku absolvovat několikrát, aby mohly děti sledovat zlepšování výkonů. Jedním z partnerů akce je automobilka Toyota, která je také generálním partnerem Českého olympijského a paralympijského výboru.