Ekonomika běhu, ale platí to i v jiných vytrvaleckých disciplínách a i v životě, že jste schopni běžet co nejrychleji, uběhnout co nejdál, a obojí s co nejmenším výdejem energie. V praxi to znamená například, že dnes jste schopni běžet tempo na kilometr za šest minut na tepové frekvenci 150 tepů za minutu a za půl roku už jen na TF 140 tepů za minutu.

Když nemáte čas více běhat, zapracujte na ekonomice běhu. Naučíte-li se běhat ekonomicky, to znamená, že nebudete různě šermovat rukama do všech stran, vytáčet ramena a celý trup do stran, nebudete energii směřovat do výšky, ale pouze a jedině dopředu, pak i při zachování stejné fyzické kondice budete běhat rychleji a vydržíte běžet déle.

V tuto chvíli si vezmu na pomoc knihu Tréninková bible pro triatlonisty (vydalo Nakladatelství Mladá fronta v roce 2014), z níž vám ocituji pár odstavců, které vám doufám dostatečně osvětlí, oč jde a že tu nemluvím z hladu. 

V roce 1969 zaběhl Australan Derek Clayton maraton za 2 hodiny 8 minut 34 sekund a tím vytvořil světový rekord, který byl překonán až v roce 1981. Na Claytonově výkonu bylo zajímavé, že jeho VO2 max činilo pouze 69,7 ml/min/kg (mililitry kyslíku spotřebovaného za minutu na kilogram tělesné váhy). To je na běžce světové úrovně celkem slabé a v porovnání s aerobní kapacitou mnoha jeho běžeckých současníků tato hodnota vypadá dost uboze – například Craig Virgin měl 81,1, Gary Tuttle 82,7, Don Kardong 77,4 a Bill Rodgers 78,6. Nikdo z nich se však Claytonovu času ani nepřiblížil, přestože měli mnohem výkonnější motor. Za Claytonovým úspěchem stála jeho ekonomika pohybu. Při běhu prostě vyplýtval daleko méně energie, než ostatní běžci.

Dobrá ekonomika běhu – správný běžecký styl – jsou tím víc důležité, pokud jste nezdědili genetické předpoklady pro velkou aerobní kapacitu.

Principy ekonomiky běhu

Ekonomika pohybu znamená efektivitu pohybu: běžci, kteří provedou daný úkol bez zbytečných pohybů, si počínají efektivněji neboli ekonomičtěji – prostě zbytečně nevyplácají energii tam, kde to není potřeba. Je naprosto zřejmé, že ten, co běží efektivněji, je rychlejší než někdo, kdo běží neekonomicky. 

Běžec s dobrým běžeckým stylem potřebuje na jeden krok méně svalových kontrakcí, na dané vzdálenosti spotřebuje méně kyslíku než běžec se špatnou technikou běhu. Ekonomika označuje množství spotřebovaného kyslíku při běhu!

Spotřeba kyslíku nepřímo ukazuje množství spáleného paliva a ekonomika měří spotřebu paliva vzhledem k vykonané práci (jako počet kilometrů, které ujede automobil na litr pohonných hmot). Víme-li tedy, kolik kyslíku běžec či běžkyně při různých rychlostech spotřebuje, ukáže nám to, jakou má ekonomiku běhu. 

Čím lepší máte ekonomiku, tím rychleji při určitém úsilí (určité vynaložené energii) dokážete běžet. Řekněme, že v současné době běháte tempem 5 minut/km při spotřebě kyslíku 50 ml/min/kg, ale tréninkem vylepšíte svou ekonomiku o 2 procenta. To znamená, že najednou budete schopní běžet pětiminutovým tempem se spotřebou 49 ml/min/kg, což vám rázem bude připadat snazší. Nebo můžete zachovat spotřebu 50 ml/min/kg, ale zrychlit se na 4:53 min/km – každý kilometr tedy poběžíte o 7 sekund rychleji. To vám v závodě na 10 km „daruje” 70 sekund! Jak vidíte, už drobné změny v ekonomice vašeho běhu vám dokážou doslova darovat velké zlepšení. 

Samozřejmě čím delší nebo fyzicky náročnější závod (horské běhy, traily) vás čeká, tím více na dobré ekonomice (dobrém běžeckém stylu) vyděláte. 

Běžce s dobrou ekonomikou poznáte velmi snadno – máte pocit, že vlastně neběží a přesto se kolem vás jen mihne a najednou je v trapu, aniž byste u něj zaznamenali nějaké zvláštní úsilí. Jako by se kolem vás přehnal chomáč mlhy. 

Ekonomika běhu však nespočívá jen v mechanice pohybu. Mají na ni vliv i méně zjevné faktory. Například je prokázáno, že běžci s mnoha pomalými svalovými vlákny mají o něco lepší ekonomiku než ti s převahou rychlých vláken. Ekonomiku vašeho běhu může ovlivnit také vaše tělesná stavba. Drobnější běžci mají obecně lepší ekonomiku než ti mohutnější. Tyhle faktory samozřejmě ovlivnit člověk nedokáže, ale může ovlivnit svou váhu a i to, jestli bere život spíše s humorem, nebo je nervák a často podléhá psychologickému stresu, což jsou dva významné faktory, které se na ekonomice běhu ihned projeví. 

Takže běhejte víc pro dobrý pocit z běhu, pro radost z běhu, moc se při tom nekymácejte ze strany na stranu, nestresujte se, berte život s humorem a výsledky přirozeně přiběhnou samy:-).

Naučit vás běhat s radostí a efektivně můžu i při individuálním tréninku.