Ještě před půl rokem bych tomu sám nevěřil, ale fakt střídání technických běžeckých bot s bosobotami přináší tomu, kdo to zařadí do svého tréninkového arzenálu, skvělý efekt.

Bosoboty nosím více jak deset let. Začal jsem s Five Fingers, v nichž jsem se brodil i ve sněhu na dovolené v Alpách. Chůzi v nich jsem miloval, ale běhat mě v nich nenapadlo. 

Co mi na nich vadilo, bylo poměrně náročné obouváni a taky jsem měl obavu, že si ukopnu palec.

Nosil jsem i Vivobarefoot, ty mě však nijak zvlášť neuchvátily, prostě placatá bota.

Až objevením Leguánů jsem chození v bosobotách propadl. Dá se říci, že poslední rok už v ničem jiném nechodím.

V půli dubna jsme běželi s Petrem Exnarem, který je k nám dováží, oběh Prahy 6. Tam jsem si v nich střihl prvních 14 kilometrů trasy.

Nic mě po tom nebolelo, ale je fakt, že od dvacátého pátého kilometru jsem toho měl dost. Ale doběhl jsem, vždyť za týden začínala v Konstantinkách šestidenní a já neměl před ní zaběhnuto nic delšího.

1.června byl Barefest, tady jsem měl tři výběhy s účastníky, celkem cca 35 lidi.  Dá se říci, že dělali stejné technické chyby, jaké dělají ti, co běhají v normálních technických běžeckých botách s vyšším či nižším kramflekem (dropem). Takže jsem pochopil, že tak jako vás žádná bota neochrání, když běháte technicky či metodicky (často oboje) špatně, před zraněními, tak vás nenaučí ani běhat.

Petr si tam postěžoval, že od našeho oběhu Prahy 6 prakticky neběhá – moc práce a málo motivace. Tak mě napadlo, že začneme běhat spolu. Já v Sokolově, on v Dejvicích. Domluvili jsme se na pondělí a středě, Vybíháme v sedm ráno.

Po prvních 14 dnech jsem si řekl, že při těchto trénincích budu běhat v Leguánech. 

Při prvním běhu jsem se snažil držet tempo a při tom jsem si všiml, jak to dá člověku zabrat, když mu bota nepomáhá. Znovu jsem se přesvědčil, jak technické boty člověku ulehčují běh, jak mu pomáhají to valit, jak mu pomáhají odvalovat, samozřejmě máte-li dobrou techniku běhu. 

Při tom prvním běhu v Leguánech jsem si také uvědomil, proč mě při oběhu Prahy 6 na 25. kilometru došla šťáva. Mohlo za to těch prvních 14 kilometrů v Leguánech.

V Leguánech běhám zatím jen tři týdny, ale i ty mi stačily, abych si uvědomil, jak skvělý tréninkový prostředek to je. Že když se v nich sotva valím tempem okolo 7 minut na kilometr, tak výsledný efekt je větší, než kdybych běžel v technických botách za 5:30. To jsem ocenil v sobotu na Spa Runu v Mariánských Lázních, kdy jsem přezul na rychlé gumy, tedy obul jsem Salming Recoil Prime, a stačilo mi jen odlepovat nohy od země a letělo to samo.

Jaké z toho plyne poučení? 

Jednoduché, a to jak pro vyznavače běhání v technických botách, tak pro ty běhající v bosobotách: naučte se správnou techniku běhu a nebojte se střídat technické boty s bosobotami. V technických běhejte intervaly a tempové běhy, v bosobotách pak regenerační výběhy. 

P.S. I ti běžci a běžkyně, kteří nemilují posilování – připravuje je to o naběhané kilometry, vědí, že je dobré posilovat core (střed těla). Když budou běhat pomalé běhy v Leguánech, budou se snažit běžet stylově, nepřijdou o své kilometry (pravda, tempo bude nižší), ale velmi výrazně posílí nejen střed těla, ale i nohy a trup, a to už se sakra vyplatí. Navíc, jako vedlejší efekt, celkově zrychlí.