Kdo by nechtěl vědět jaké výkony je schopný dosáhnout? Věřím, že i ti, co tvrdí, že je výkony nezajímají, že běhají jen pro vyčištění hlavy.

Pokud vás zajímá, čeho jste doopravdy schopní v běhu dosáhnout, věřte, že klasický tréninkový model není překonaný, a že i když závod je nejlepší trénink, nemusíte v tréninku závodit každý den a závodit každý týden.

Rozdělení běžeckého roku podle tréninkových (závodních období)

Pokud vám jde o to, dosáhnout během roku co nejlepší výsledky, měli byste se v jeho rámci soustředit na dva hlavní závody (přicházejí na konci 1. či 2. závodního období). Podle toho byste si měli naplánovat svůj běžecký rok.

Běžecký rok

• Přechodné (regenerační) období – hlavní (po sezóně); doba trvání 1 – 6 týdnů
  Přípravné období; doba trvání 3 – 4 týdny
  Základní období 1
• Základní období 2
  Základní období 3; doba trvání základního období celkem 8 – 12 týdnů
  Stupňovací období 1
  Stupňovací období 2; doba trvání stupňovacího období celkem 6 – 8 týdnů
  Vrcholné období; doba trvání 1 – 2 týdny
  Závodní období 1; doba trvání 1 – 3 týdny
  Přechodné (regenerační) období – v polovině sezóny (doba trvání podle náročnosti první části sezóny 1 – 2 týdny)
  Stupňovací období 1
  Stupňovací období 2; doba trvání stupňovacího období celkem 6 – 8 týdnů
  Vrcholné období; doba trvání 1 – 2 týdny
  Závodní období; doba trvání 1 – 3 týdny

Rovinky

• Rovinky se ideálně běhají na měkkém rovném podkladu s mírným sklonem dolů. Jinak je ale můžete běhat kdekoliv. Ten mírný sklon dolů vám pomůže běžet takřka naplno (95% TF max) a přitom pracovat i na technice (koordinaci pohybu).
• Rovinky běhejte v rámci rozcvičení (zařazují se však i na konci intervalového tréninku), a to v sérii od 4 do 10 opakování.
• Při absolvování rovinek se snažte běžet stylově přirozeně, uvolněně, tempo ovlivňujte skrze kadenci, ne skrze délku kroku, tedy mělo by to být: ta,ta,ta,ta, ne tá – tá – tá – tá.
• V období, kdy je to možné, je možné běhat rovinky naboso, ovšem je třeba si vybrat bezpečný úsek (případně vyčistit od ho ostrých předmětů), kde nehrozí zranění chodidel. Tepová frekvence se při rovinkách neměří. Rovinky je vhodné do tréninku zařazovat ve všech tréninkových obdobích.

Zrychlení

• V rámci absolvování vytrvalostních běhů zařaďte několik 20 sekundových zrychlení v tempu vyšším než je vaše závodní tempo na 5 km.
• Tepovou frekvenci při zrychlení neřešte. Důležité je, snažit se při zrychlení běžet technicky správně, to znamená v mírném náklonu s hlavou v ose těla. Zrychlení je vhodné zařazovat v  tréninkových obdobích: základní 1, základní 2, základní 3, stupňovací 2, vrcholné, závodní.

Trénink silové vytrvalosti

Tempo

• Nejprve se zahřejte volným během a poté nejlépe na rovinaté trati nebo na běžeckém pásu (tam však se 2. či 3. stupněm náklonu), běžte na tepové frekvenci 90% TF max. Po celou dobu udržujte mírný náklon s hlavou v ose těla a s rychlou kadencí.
• Začněte na 10 – 15 minutách a každý další týden si přidejte 5 minut. Zařazujte dvakrát až třikrát týdně. Tempové tréninky je vhodné zařazovat v obdobích základní 2 a 3.

Intervaly

Na rovinaté trati nebo na běžeckém pásu běžte tři až pět intervalů o délce 6 – 12 minut. Při každém z nich se dostaňte na tepovou frekvenci 85 – 90% TF max. Po každém intervalu se 2 – 3 minuty zotavujte, a to při tepové frekvenci 75 – 65% TF max. Jednou z variant je běhat intervaly o délce 1500 – 3000 metrů. Intervalový trénink zařazujte v obdobích: základní 3, stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

Intervaly do kopce

• Intervaly do kopce se běhají v dlouhých, mírných stoupáních se sklonem 2 – 4 procenta, nebo v silném protivětru. Jinak se používá stejných vzdáleností resp. časových úseků jako při běhání intervalů.
• Tento trénink je obzvláště vhodný, pokud potřebujete zapracovat zároveň na vytrvalosti a síle. Intervaly do kopce zařazujeme v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

Přes práh a zpět

• Po zahřátí lehkým během, běžte 15 – 30 minut tak, že budete postupně zvyšovat intenzitu běhu, až se dostanete na frekvenci 85 – 90% TF max. Odtud pokračujte dál ve zvyšování intenzity až do zóny 95% TF max. a zde vydržte po dobu 2 minut.
• Pak postupně zvolňujte až se dostanete na intenzitu 85% TF max (návrat na frekvenci 85% TF max by vám měl trval cca 2 minuty).
• Jakmile se dostanete na frekvenci 85% TF max, opět zrychlete až na hranici intenzity 95% TF max a vydržte v ní 2 minuty.
• Toto opakujte po celou dobu trvání tréninku.
• Než se pustíte do tréninku přes práh a zpět, absolvujte před tím alespoň 2 – 3 intervalové tréninky. Tento trénink zařazujeme v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

Práh

• Po zahřátí lehkým během, běžte po převážně rovinaté trase 15 – 30 minut a to bez přestávky v zóně 85 – 95% TF max, nebo v tempu o 20 sek/km pomalejším, než je vaše závodní tempo na 10 km.
• Běh na úrovni prahu zařaďte nejdříve až po odběhání čtyř intervalových tréninků. Běh na úrovni prahu zařazujeme v obdobích: stupňovací 2 a vrcholné.

Ten má dynamit v noze, říkali jsme obdivně o člověku, z jehož běžeckého projevu bylo cítit ohromnou sílu. Stejné může platit i o vás.

Jak na to

Skákaní po jedné či po druhé noze, skákání přes švihadlo apod. – myslíte si, že to je jen zábava pro malé děti? Tak to se moc pletete. Možná vás to překvapí, ale skoky ve všech různých variacích jsou považovány za jednu z nejefektivnějších tréninkových metod běžeckého tréninku.

Ve špičkovém sportu se o účinnosti takzvaného reaktivního silového tréninku ví již dlouho. Kromě toho, že přirozeným způsobem (působením vlastní váhy) posílíte v podstatě všechny svalové skupiny, zlepšuje také rychlost!

Velmi dobře trénovaní lehcí atleti, ale třeba i volejbalisti či basketbalisti, dokáží z místa přeskočit metrovou překážku anebo skočit ze švédské bedny, dopadnout a v co nejkratším možném čase se odrazit k překonání další překážky.

Toto je cvičení pro lidi, kteří se svému sportu věnují intenzivně již dlouhá léta. Rozhodně se však nehodí pro většinu běžců, protože riziko poranění je zde velmi vysoké.

Svalstvo, šlachy a klouby nejsou doposud na takovéto zatížení připraveny. Ale i pro hobíky existuje velmi mnoho druhů cvičení, kterými můžete zlepšit reaktivní sílu dolních končetin a nohou.

• Střídavé poskoky (dopředu – dozadu, do stran, šikmo, nahoru – dolů)
• Běh se zařazením skoků (poskoků)
• Skákání přes švihadlo
• Skákání po jedné noze
• Dřepy se zátěží
• Střídavé výpady

Jak to pomůže vašemu běhu

Doposud se myslelo, že pro vytrvalostní běžce jsou přínosné jenom dva typy silového tréninku:

• Posilování břicha a svalstva trupu
• Pro běh specifická silová vytrvalost – běhaní do kopců

Tréninkové prostředky vedoucí ke zrychlení (zlepšení rychlosti) byly vyhrazeny sprinterům, překážkářům, skokanům a hráčům míčových her.

Nejnovější studie ukazují, že i vytrvalostní běžci mohou velmi dobře profitovat z těchto typů tréninků. Běh totiž není v podstatě nic jiného, než řetězení malých horizontálních skoků.

Jako při skákání pracuje svalstvo, šlachy a vazy při dopadové fázi jako tlumič a v odrazové fázi jako pružina.

Čím lépe jsou vaše vazy a svaly na tyto úkoly připraveny, tím efektivněji můžete převést svou energii do rychlosti a při každém kroku čas kontaktu se zemí zkrátit. Možná pro vaši představu, jaký potenciál to může pro vaše zlepšení představovat, si stačí uvědomit, že při desetikilometrovém běhu dojde k 5000 – 7000 (podle stylu běhu) kontaktům se zemí. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tento typ tréninku nemůže nahradit vytrvalostní trénink!

Je to jen jeho vhodný doplněk, protože limitujícím faktorem, který rozhodne o výsledku závodu na dlouhé vzdálenosti, bude vždy vytrvalost!

Komu to prospěje

Prospěje to těm, kteří použili ve svém tréninku všechny obvyklé způsoby a už se dále nezlepšují. Zrovna tak to ale může pomoci k lepšímu pocitu z běhu i začátečníkům, ti by však měli zařazovat jen lehčí formy tohoto tréninku (skákání přes švihadlo, poskoky na místě, poskoky na jedné či druhé noze – v malých sériích opakování).

Jak a kdy zařadit tato cvičení do vašeho tréninku

• Začněte s cvičeními odrazové síly teprve tehdy, když je vaše páteř dostatečně stabilizována speciálními cvičeními na zpevnění břicha a trupu.
• Můžete začít provádět cviky takzvané běžecké abecedy: liftink, skipink, zakopávání, předkopávání apod. (rozebereme si v příštích dílech). Tím si zlepšíte své koordinační schopnosti a připravíte se na náročnější typy skoků.
• Atletickou abecedu provádějte alespoň jednou týdně, vždy však po krátkém zahřátí. Poté můžete provést svůj naplánovaný trénink.
• Atletickou abecedu, stejně jako náročnější typy tohoto druhu tréninku byste se měli naučit pod dohledem zkušených trenérů. Správně technicky provedené cvičení je důležitější než počet cviků a opakování.

Trénink odrazové síly by neměl trvat déle než dvacet minut. Při všech cvičeních je třeba dbát na co nejkratší kontakt se zemí.

Končíme miniseriál, v němž jsme si ve stručnosti popsali k čemu je běžcům a běžkyním vytrvalost, proč zařazovat intervalový trénink, jak vašemu běhu pomůžou kopce a proč jak dostat do svých nohou dynamit.

Měli byste tedy mít základní informace k tomu, umět si sestavit svůj tréninkový plán tak, aby váš trénink vykazoval progres.

V případě, že vám z toho jde trošku hlava kolem a kolem, tak vám nabízím způsob, jak ten kolotoč zastavit :).

Běžecká sezóna už dávno nezačíná prvními jarními závody, ale běží i v zimě, stejně je však dobré naordinovat si závodní odpočinek, nechat tělo odpočinout a s plnými silami vlítnout do nového tréninku. 

Následující tucet tipů, pokud se jimi budete řídit, by vám mělo pomoci, opět se napasovat do běžeckého modu, bez toho, abyste podlehli panice a snažili se doběhnout čas. Což je přesně to, co většina lidí udělá, když si uvědomí, že včera bylo pozdě.

1. Stanovit si reálný cíl

Důležité je být k sobě upřímný, podívat se pravdě do oči a zeptat se, čeho jsem v současné době skutečně schopen. Možná to nebude osobní rekord, ale upřímně – musí to vždy být osobní rekord? To není rezignace, jde spíše o to si opravdu definovat reálný cíl, na nějž se vyplatí příští týdny připravit. 

2. Vybudovat si motivaci

Z nově stanoveného cíle se bude odvíjet i vaše motivace k jeho dosažení. Například: 

• od dneška nevynechám už žádný trénink
• co bylo, je minulost, nyní již se dívám jen dopředu
• neexistuje špatné počasí, je jen špatně oblečený běžec

3. Odměňujte se

Abyste si udrželi motivaci delší dobu, odměňujte se za každý splněný úkol. Např. když dnes splním tréninkový plán, dopřeji si:

• dobrou večeři s partnerem
• příjemnou masáž
• něco pěkného na sebe, v čem se budete při běhu dobře cítit a ostatní vám v tom budou dávat najevo, že vypadáte fakt dobře 🙂

To vám pomůže jít do toho s plným nasazením a uvěřit tomu, že svůj cíl splníte. Také vám to pomůže se vrátit rychleji tam, kde jste byli v minulé sezóně.

4. Najděte si tréninkového partnera

Nyní je ten pravý čas si najít partnera, který bude mít podobný cíl jako vy. Při intervalových trénincích nebo dlouhých vytrvalostních bězích se můžete dobře podporovat. Jednou to jde lépe tomu, podruhé onomu, ale společně si pomůžete tak, že oba tréninkový cíl splníte. Každému zvlášť by se to nemuselo podařit. Keňští běžci nás válcují také proto, že trénují ve velkých skupinách a prakticky denně jsou vystaveni situacím, které jsou nuceni zvládat při závodech. Není to o tom, že by společně v tréninku závodili, ale o tom, že i přes drobné krize dokáží běžet pořád stanoveným tempem. Když najdete opravdu dobrého – výkonnostně podobného partnera, budete z toho oba velmi profitovat.

5. Kdo chce moc, většinou nemá nic

To co jste zameškali nelze dohnat. I když je nyní vaše motivace velmi vysoká. Vynechaný trénink nelze nahradit tím, že to, co mělo být natrénováno ve dvou týdnech, natrénujete během jediného. Můžete si přidat jednu nebo dvě tréninkové jednotky, ale musí to být provedeno uvážlivě a citlivě, abyste nevystavili své tělo nadměrnému fyzickému a tím i psychickému stresu. 

6. Uberte v tréninku obecné vytrvalosti

To znamená, že jestli jste v uplynulých týdnech zanedbali trénink obecné vytrvalosti, nemůžete začít běhat objemy, které byste jinak v tomto období běhali, ale musíte začít v podstatě odznovu. Například místo běhu na 20 km či 2 hodiny začněte 10 km či 1 hodinou. Samozřejmě už nemáte 12 týdnů čas, abyste postupně prodlužovali vzdálenosti, ale měli byste to vydržet alespoň 4 – 6 týdnů. Běhejte hodně, běhejte pomalu, vybudujte si zásobu energetických zdrojů (svalový glykogen), ale naučte se opět dostatečně zásobit své tělo kyslíkem, naučte se, že nikdy nemůžete udýchat tempo, ale tempo vždy musíte přizpůsobit tomu, co jste schopni momentálně udýchat!

7. Přizpůsobte délku intervalových úseků

Teprve když absolvujete zkrácenou fázi budování obecné vytrvalosti (4- 6 týdnů) můžete se snažit začít pracovat na tempu a rychlosti. Protože už i zde nemáte času nazbyt, můžete použít tento trik: zredukujte délku vzdáleností při intervalových bězích, ale dělejte o to více sérií. Př. Pokud byste měli v plánu 3x 4 km v závodní rychlosti a ještě nejste tak daleko, abyste byli schopni to celé zvládnout v daném tempu bez pauzy, zkuste běžet 5 – 6x 2 km v daném tempu. O týden později můžete pauzy zkrátit a prodloužit délku úseků. 

8. Dbejte na regeneraci

I když nemáte příliš času, neměli byste vynechat regenerační týden (týdny). Vaše tělo potřebuje každé 3 – 4 týdny ubrat v tréninku, aby mohlo vstřebat tréninkový dril, který jste v těch posledních 3 – 4 týdnech absolvovali. Tím dosáhnete toho, že bude v další fázi schopno plnit tréninkové úkoly na vyšší úrovni (posunete svou výkonnost). Když nebudete respektovat střídání zatížení a regenerace, dříve či později se dostanete do stavu přetrénování a výkonnost vám klesne, přinejlepším bude stagnovat. Mnohdy sílu získáváte v době klidu (regenerace) doplněním energie. 

9. Testujte výkonnost prostřednictvím závodů

V běžecké termínovkách najdete celou řadu závodů, z nichž některé jsou určitě i ve vaší blízkosti. Využijte běhy na kratší vzdálenosti jako intenzivní tréninkovou jednotku, k otestování své aktuální formy. Většinou je motivace při závodě tak vysoká, že překonáte vlastní hranice. Měli byste však tyto menší závody přizpůsobit svému cíli – hlavnímu závodu a nesnažit se při nich trhat rekordy. 

10. Respektujte a poslouchejte své tělo

Kdo od svého těla vyžaduje něco zvláštního, musí mu nabídnout protihodnotu. Dejte svému tělu něco zpátky, třeba formou dobrého a zdravého jídla, vitamíny, minerály, další formy doplňků a to v takové míře, která odpovídá tomu, co od něj požadujete za výkony. Naplňte po intenzivním tréninku vaše sacharidové zásobárny a obnovte co nejrychleji rovnováhu tekutin – pořádně se zavodněte. Pouze včasná regenerace umožní další tréninkovou jednotku v plném nasazení. K tomu wellness procedury, masáž, teplé koupele, sauna a prostě něco pro potěchu těla i duše. 

11. Profesionální tréninkový plán

Pokud to chcete dělat správně, měli byste využít služeb profesionální diagnostiky výkonnosti (laktátová křivka, TF max apod.) a na základě jejích výsledků si nechat zpracovat individuální tréninkový plán. Tak se rychleji přiblížíte svému cíli.

12. Více času na trénink

Mnozí běžci mají problém integrovat svojí předzávodní přípravu do běžného dne. Pak zvažte všechny možnosti, třeba vám zbývá loňská dovolená, nebo pár volných dní, ve kterých se můžete tréninku věnovat více než obvykle – využijte toho. 

Je jedno jaký z výše uvedených tipů, jak se dostat do dobré formy, použijete, hlavní je, abyste trénovali pilně a aby vám trénink a běh přinášel radost. Je jedno co bylo, to už nemůžete změnit. To co je nyní před vámi můžete ovlivnit natolik, že to proměníte v osobní úspěch.

Běžecký rok končí a zároveň začíná v říjnu, tedy alespoň dříve tomu tak bývalo. V současné době je to spíš tak, že se většina žene za výkony dokud nepadne, pak si dají nuceně pauzu a jedou znovu, dokud nepadnou.

Ti rozumnější to začátkem října zapíchnou řízeně, měsíc aktivně regenerují a doléčují zranění, aby koncem října, či začátkem listopadu začali budovat základy formy na sezónu příští. Takže suma sumárum, do konce kalendářního roku chybí ještě tři měsíce, ale ten běžecký právě končí, respektive začíná. Tak vyběhněme do něj společně.

Jak si naplánovat běžecký rok

Celý běžecký rok byste si měli rozdělit podle toho, k jakému cíli chcete v ten daný rok směřovat. Tohle byste si měli uvědomit už na samotném počátku a ne střádat své plány až někdy v průběhu roku – podle toho, jak se to šikne, podle toho, na jaké závody se připravují vaši soupeři – abyste se jim vyhnuli. Prostě, i když si nikdy nemůžete být zcela jisti výsledkem, měli byste mít v hlavě cíl a od něj si naplánovat cestu. Pokud to neuděláte, zůstanete neustálými zkoušeči náhody, zůstanete neustále nespokojení, protože kde není cesta, není ani vysněný cíl!

Sportovní literatura zabývající se strukturováním tréninků, bez ohledu na to, o jaký sport se jedná, dělí sportovní rok vždy na několik částí.

BĚŽECKÝ ROK

Etapy běžeckého roku

Běžecký rok si můžeme rozdělit do pěti etap:

• Regenerační
• Kondiční – tvorba základny výkonnostní pyramidy
• Vývojová – práce na zlepšení výkonnosti (fyzické kondice)
• Stabilizační – stabilizujeme výkonnost
• Závodní – ladíme na závod

Regenerační etapa

V této etapě se věnujeme regeneraci po sezóně. Absolvujeme lázeňský pobyt, hodně dbáme na to, abychom vyléčili všechna zranění a neduhy, které jsme si během dalších tří fází přivodili. Pokud jde o vlastní trénink, tak běh by v něm měl zabírat jen menší část, měli bychom se více věnovat alternativním sportům nebo činnostem, při nichž budeme tělo jen lehce (aerobně) zatěžovat, případně zkusíme zapracovat na partiích, na něž nebyl v průběhu roku čas – snažíme se vybalancovat (odstranit) dysbalance. V regenerační etapě byste měli naběhat zhruba poloviční penzum kilometrů etapy kondiční, respektive stabilizační.

Kondiční etapa

Nabírání a zvyšování fyzické kondice. V této etapě nejvíce kilometrů naběháme na úrovni obecné vytrvalosti (LDL) – regenerační a dlouhý vytrvalostní běh na úrovni 65 – 75 % TF max. V tomto období je dobré používat i jiné tréninkové prostředky jako je plavání, H.E.A.T. Program, jízda na veslařském trenažéru, jízda na kole, rotopedu, spinning, vždy však v tepových frekvencích 65 – 75 % TF max. Tyto další formy tréninku zařazujeme ze tří důvodů:

Prvním důvodem je rozbití tréninkového stereotypu (ne každý má schopnost dlouhé a dlouhé hodiny běhat a obdivovat při tom krásy přírody).
Druhým důvodem je, že měněním tréninkových prostředků nutíme tělo na tyto změny reagovat, zapojujeme a tím posilujeme i jiné svalové skupiny. Tím zabraňujeme nebo snižujeme možnost zranění z důvodu přetížení (dysbalancí) jednotlivých oporných systémů našeho těla.
Třetím důvodem je to, že si tím tělo nezvyká na stereotypní pohyb běhu, je nuceno pracovat jako celek. To oceníme zejména ve chvílích, kdy budeme muset překonávat nadměrnou únavu v dalších etapách tréninku, hlavně však potom v závodech. V neposlední řadě si tak vytváříme zásobu energie v podobě svalového glykogenu.

V druhé části této etapy začínáme zařazovat střední vytrvalostní běh (MDL) – běh na úrovni 75 – 85 % TF max.

Vývojová etapa

V této etapě rozvíjíme vytrvalost, tempo, rychlost i sílu, tedy všechny vlastnosti, které budeme potřebovat, až začneme ze svého tréninku skládat účty – při závodě.

Stabilizační etapa

V této etapě vše, co jsme se naučili ve vývojové etapě, stabilizujeme, aby naše výkonnost byla – jaké překvapení – STABILIZOVANÁ, tedy abychom se mohli spolehnout na to, že když nasadíme nějaké tempo, tak v tomto tempu vydržíme celý závod – tedy pokud nenastanou nějaké nepředvídatelné okolnosti, třeba jako že zakufrujeme a trasu si prodloužíme. Ale i o tom je stabilizace výkonnosti, protože čím více si věříte, čím lépe jste natrénovali, tím jste méně nervózní a máte přehled, kudy běžíte.

Závodní etapa

Jak název této etapy naznačuje, tady už nic nevymýšlíme, zde máme jediný úkol – nemrhat silami a všechno směřovat k hlavnímu závodu!

Vytrvalostní formy tréninku

Obecná vytrvalost (LDL)

Regenerační a dlouhý vytrvalostní běh na úrovni 65 – 75 % TF max.

Tempová vytrvalost (MDL)

Vytrvalostní běh na úrovni 75 – 85 % TF max.

Rychlostní vytrvalost (TDL)

Vytrvalostní běh na úrovni 85 – 90 % TF max.

Poměr těchto tří forem vytrvalostního tréninku by měl být v závislosti na tréninkové etapě, kde je budeme používat v průměru 60 % LDL : 30 % MDL : 10 % TDL. Pokud se chystáte na maraton a plánujete jej zaběhnout za 4 hodiny, měli byste týdně naběhat zhruba 70 kilometrů, což bude znamenat naběhat 42 km na úrovni LDL, 21 km na úrovni MDL a 9 km na úrovni TDL.

Fartlek

Fartlek běháme zejména v terénu, tempo a rychlost běhu přizpůsobujeme profilu a složitosti terénu, nebo také individuální potřebě. Při fartleku běháme až na úroveň TDL – různé formy fartleku najdete popsány zde.

Intervalový (extenzivní) běh

Cílem tohoto tréninku je natrénovat maximální prokysličení (příjem kyslíku). Intenzita tréninku by se měla pohybovat, ale neměla by překročit, hranici 90 % TF max!, což znamená 3 – 5 mmol laktátu. Je to tedy trénink v oblasti přechodu mezi aerobním a anaerobním pásmem. Jako tréninkové prostředky se zde používají spojité úseky s meziklusem, např. 10x 300 m, ale také 10 – 20x 400 m v tempu odpovídajícímu vašemu maximu na pěti, respektive desetikilometrové trati.
Pokud se chystáte na maraton, tak alternativou tohoto tréninku jsou úseky 8 – 10x 1000 m, 4 – 5x 2000 m, po 4 – 8 týdnech systematického tréninku byste se měli dostat na 3 – 4x 3000 m. To vše v tempu maratonu. Pak byste se měli vrátit zpět ke kilometrovým úsekům, tentokrát však v tempu ½maratonu.

Běh v terénu

I když v podstatě se dá označit každý běh mimo dráhu jako terénní běh, používáme tento termín zejména pro běh v těžkém terénu (mimo silnice a zpevněné cesty), ale také běh do kopce. Za terénní běh se dá považovat i horský běh. V případě horského běhu je potřeba zkrátit krok, zvýšit dynamiku odrazu a více zapojit ruce. Horní část těla je více předkloněna. Velmi vhodnou alternativou, nebydlíte-li v blízkosti hor, je H.E.A.T. Program. V případě terénního běhu mluvíme o tréninku silové vytrvalosti.

Stupňovaný běh

Stupňovaný běh (crescendo) je velmi oblíbený zejména u keňských, ale i etiopských běžců. Jedná se o běh, kdy začínáte trénink ve volnějším tempu a postupně zvyšujete intenzitu. Efekt stupňovaného běhu spočívá v tom, že šetří glykogenové zásoby, které přijdou velmi vhod ke konci tréninku nebo také na konci maratonu. Proto je tak vhodné začínat maraton ve volnějším tempu a třeba dokonce běžet druhou polovinu rychleji než první.

První tři měsíce ročního tréninkového plánu

Tréninkový plán na první týden běžeckého roku

3 – 4 běžecké tréninky. V týdnu od 30 do 60 minut (podle vaší fyzické kondice), intenzita – (60 – 75 % TF max). O víkendu dejte delší volný běh 60 – 120 minut (zase podle vaší fyzické kondice), lze nahradit i půldenní či celodenní turistikou.

Tréninkový plán na druhý týden běžeckého roku

Tak jako v prvním týdnu zůstaneme jen u lehkého tréninku – regeneračního hýbání se, tedy 3 – 4x si dojděte zaběhat nebo si dejte jinou aerobní aktivitu a to od 30 do 60 minut, (podle vaší fyzické kondice), vše volně (60 – 75 % TF max). O víkendu delší volný běh, či jinou aerobní aktivitu do 120 minut, nebo krásnou podzimní turistiku.

Tréninkový plán na třetí týden běžeckého roku

V tomto týdnu ještě setrváme u lehkého tréninku. Už ale můžete začít prodlužovat dobu v jednotlivých tréninkových dnech, tedy 3 – 4x si dojděte zaběhat nebo si dejte jinou aerobní aktivitu a to od 40 do 80 minut, můžete už i trošku zrychlit (60 – 80 % TF max), o víkendu si dejte delší běh, či něco jiného do 150 minut, případně vyrazte na celodenní výlet s rodinou či přáteli.

Tréninkový plán na čtvrtý týden běžeckého roku

Čtvrtý týden slouží k tomu, aby si běžcovo tělo, bez toho, aby muselo zvládat zvyšující se zatížení, zafixovalo, co už umí, takže ve čtvrtém týdnu běháme to, co ve třetím.

Tréninkový plán na pátý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na šestý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na sedmý a osmý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na devátý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na desátý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na jedenáctý a dvanáctý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na třináctý týden běžeckého roku

Kopec znamená výzvu. Výzvu, kterou přijímáme, ať jdeme či běžíme, protože se těšíme, že nás nahoře čeká něco mimořádného. Jedno či krásný výhled do krajiny, nebo pocit, že jsme to dali.

Bonusy běhání do kopce z kopce

Při běhání v kopcovitém terénu pracujeme na síle nohou, na rozvoji dýchacích schopností, na schopnosti měnit tempo, schopnosti rozpoznat, kdy je lepší běžet a kdy jít.

Při seběhu můžeme pilovat běh ve vysoké rychlosti, koordinaci celého těla, nebo v těžším terénu rychlost rozhodování (kam šlápnout a jak rychle běžet).

Běhu ve zvlněném terénu, se často mění styl běhu, jsou zatěžovány jiné svalové skupiny. Je to něco naprosto jiného, než když běháte po rovině. Při běhu do kopce musíte zvedat více kolena a odrážet se ze špičky. Při běhu z kopce jsou více zaměstnávány svaly (brzděním) na přední straně stehen a jsou namáhány zcela jinak než v rovinatém terénu. Na počátku běhu se to daří ještě vašim odpočinutým svalům celkem bez problémů zvládat, ale čím déle běh trvá, tím jsou zatěžované svaly unavenější. To není nic negativního, spíš byste to měli brát jako ukazatel toho, kde se můžete ještě zlepšit v silové vytrvalosti.

Běhy v kopcích jsou plné změn a jsou po tréninkové stránce velice efektivní. Pomohou vám v dalším tréninku či závodech udržet si svaly v pohodě. Pokud má běžec či běžkyně dostatečnou sílu (silovou vytrvalost), umožní mu to běžet déle v rychlejším tempu. Kromě výběhů kopců je třeba trénovat i seběhy.

Kdo není zvyklý trénovat seběhy, tak se mu snadno stane, že sice vyběhne nahoru na kopec před svými soupeři, ale v sebězích jej tito zase předběhnou.

Pokud vaše svaly nejsou zvyklé na zátěž, jíž jsou vystaveny při sbíhání kopců, tak je mohou snadno postihnout křeče, případně u nich může dojít k přetížení vazů a úponů, což může mít za následek i zranění.

Při běhání v kopcích se také naučíte využívat přirozené tlumící funkce vaší nohy (nožní klenby).

Komu to prospěje

Z běhání v kopcích bude mít užitek každý, přičemž tento druh tréninku je velmi často běžci a běžkyněmi zanedbáván. Většina běžců stupňuje své objemy, nebo intenzitu! Místo toho by měli zařazovat do svého tréninku právě i běhání v kopcích a přirozeně tak posilovat svaly nohou, bez toho, aby si vybudovali nepřiměřeně objemnou svalovou hmotu.

Jak vhodně zařadit běhání v kopcích do tréninku

• Pokud bydlíte v místech, kde je zvlněný terén, nevyhýbejte se kopcům, ale naopak včleňujte je do svých běžeckých tras.
• Kopce by neměly být příliš prudké a neměly by vás nutit přecházet do chůze. Prostě by měly být běhavé!
• Při běhu do kopce se snažte držet pokud možno rovnoměrné tempo. Toho docílíte tím, že budete více využívat odrazové síly (síla při odrazu v běhu do kopce vychází z práce kotníku a špičky nohy). Při běhu do kopce je třeba též více zvedat kolena.
• Naučte se odpočívat při seběhu, kdy vám přirozeně jde tepová frekvence dolů. Rozhodně není dobré se na kopci zastavit, či přejít do chůze, to vám nohy pouze zcepení a zatuhnou.
• Dbejte na to, byste při seběhu našlapovali na střední část nohy (v podstatě byste při seběhu měli běžet stejným stylem, jako běháte po rovině). Rozhodně se nesnažte brzdit přes patu, neboť při tom dochází k přetěžování velkých kloubů.
• V kopcích lze dobře provádět i intervalový trénink, jako např. 10x 200 metrů do kopce s 200 m seběhem z kopce. Alternativou tohoto tréninku mohou být tréninky např. 10x 1 minuta (2 minuty) do kopce, seběh. Toto je oblíbený tréninkový prostředek pro trénování svalové vytrvalosti.
• Bydlíte v místech, kde nejsou kopce, jako třeba Polabí? V tom případě je možné si občas dojít do fitka na běžecký pás a na něm si nastavit patřičné stoupání.

Jak natrénovat na opravdu velké kopce

Lákají vás horské maratony, či jiné horské výzvy a chtěli byste si to někdy zkusit? V tom případě vyzkoušejte následující trénink:

• Trénink byste měli začít 8 – 12 týdnů před daným závodem na běh do kopců a ve vyšších nadmořských výškách. Nejlepší aklimatizace dosáhnete prostřednictvím více 3 – 4 denních pobytů ve výškách, v nichž se závod běží.
• V těchto 8 – 12 týdnech byste měli dlouhý sobotní běh absolvovat do dlouhých kopců – v nadmořské výšce okolo 1500 – 1600 m.n.m., ideální jsou ještě vyšší výšky, případně můžete zařadit intervalový trénink, ale v těchto výškách.
• Do místa startu byste měli přijet alespoň týden předem, abyste se stačili aklimatizovat na nadmořskou výšku, tady už pak běhat velmi málo, nebo spíše podnikat pěší túry, intenzivní jednotky jsou už v této době tabu.
• Dobré je také vědět, že každých 1000 výškových metrů se naše VO2 max snižuje o 7 %, takže je potřebné s tím počítat, a tomu přizpůsobit tempo, v němž poběžíte. Kromě toho se ve vyšších výškách snižuje regenerační schopnost vašeho těla.

Nemáme-li možnost běhat v tréninku kopce, tak se snažme alespoň posilovat záda, břicho a hlavně stehenní svaly. Věřte, že v kopcích jako když to najdete. Pokud jde o stehna, k tomu můžete dělat žabáky, dřepy, výstupy na lavičku či židli, běhat do schodů, prostě co vás napadne. Výborný způsob, jak natrénovat na kopce, je veslování na veslařském trenažeru.

Pokud vás běhání v kopcích dostane, nezapomínejte na to, že základem dobrého běžce a běžkyně je vytrvalost. Na druhou stranu je běhání v kopcích jednou z variant, jak do tréninku zařadit neoblíbené intervaly.

Pokud si nebudete vědět, jak to vhodně poskládat, rád vám pomohu s vaším tréninkem.

Osobně jsem nikdy nesnášel tisíceré opakování téhož, proto jsem si vymýšlel, stejně jako Emil Zátopek, jak do něj ve svém běžeckém tréninku neupadnout.

 Šest tipů, jak můžete oživit svůj běžecký trénink

Běh do schodů

Vynikající, ale málo používaný tréninkový prostředek. Při vybíhání schodů jde nahoru, nejenom cesta po níž běžíte, ale i křivka vaší výkonnosti. Před vlastním běháním do schodů dbejte na dobré a důkladné protažení.
Je to intenzivní trénink, jímž můžete plně nahradit intervalový trénink.

Běh do kopce

Kdo nemá možnost běhat po schodech (dlouhé schody), najde určitě nějaký vhodný kopec. Vyběhněte jej nahoru a seběhněte pak pomalu zase zpět. Podle délky a příkrosti kopce je optimálních 10 – 15 opakování.

Seběhy z kopce

Ještě lepší než výběhy do kopce jsou seběhy z kopce. Pro toho kdo nemá problémy s koleny a obecně s klouby jsou běhy z kopce opravdovým tréninkovým turbem. Jsou méně namáhavé, ale postarají se o velmi dobré svalové zatížení. Po prvním tréninku se nelekněte, když vás postihne svalová horečka.

Opatření na její rychlé odstranění:

Zabalte si na 10 – 15 minut namožené nohy do prostěradla nebo velké osušky namočené ve studené vodě.

Odrazový běh

Velmi dobrým silovo-vytrvalostním tréninkem je odrazový běh. Odrazem je míněno vlastně skákání, ovšem na určitou vzdálenost. Ideální vzdáleností, je podle vašich fyzických dispozic 50 –  100 m. Při tomto tréninku si zlepšíte odraz a posílíte stehenní svaly. Mně se to osvědčilo v době, kdy mi bylo osmnáct let, a v zimě jsem trénoval v tělocvičně, a za odrazové body mi sloužily spartakiádní značky. Další rok jsem běhal jak vítr.

Výskoky na bednu

Trošku šetrnější, ale také efektivní jsou výskoky na bednu. Vyskakujte střídavě levou a pravou nohou na kraj švédské bedny (nebo něčeho podobného), s aktivním výšvihem (postavením). I u tohoto cvičení je důležité se předem dobře rozcvičit – protáhnout. Skákejte 1 minutu a opakujte, podle vaší kondice, 3 – 5x.

Skákání přes švihadlo

Pamatujete si ještě, když jste byli děti a skákali jste přes švihadlo? Skákání přes švihadlo je velmi efektivní tréninková forma, která je oceňována zvláště boxery (třeba Rocky). I pro běžce je to velmi vhodný intenzivní trénink. A co jste jako dítě skoro necítili, je to, že skákání přes švihadlo je opravdu namáhavé! A může i bolet.