Nemusíte pořád jenom běhat, abyste měli v sezóně top běžeckou formu. Naopak pestrost, vybočení ze zaběhlých kolejí, vám jí pomohou udržet a vybudovat lépe, než když budete jen běhat.

Podle mých zkušeností – osobních i přenesených, kdy jsem to mnohokrát řešil a úspěšně se svými klienty, to žádné dilema není. V podstatě jde jen o to, srovnat si vše v hlavě, nastavit si priority a pak skloubit jedno s druhým, stejně jako to řešíte v běžném životě.

Zimní radovánky jsou skvělým zpestřením běžeckého tréninku

Zimní sporty (běžky, sjezdové lyžování, skialpinink, sněžnice), jsou skvělou přípravou na běžecké závody. Jistě mi dáte za pravdu, že když strávíte celý den, ale i jen půlden na běžkách, sjezdovce, při dalších pohybových aktivitách na sněhu, ve středních nadmořských výškách, ale hlavně na čerstvém vzduchu máte toho dost. Ale hlavně jste naprosto skvělým způsobem a nenásilně zapracovali na vytrvalosti a na síle a při tom jste si skvěle odpočali psychicky.

Vytrvalost

Položíte-li si otázku: „Jak mi může k běžecké vytrvalosti pomoci, že strávím celý víkend nebo dokonce celý týden na horách a přitom budu běhat jen minimálně nebo dokonce vůbec?“, tak vězte, že VELMI!

U vytrvalosti jde vždy jen o vytrvalost, tedy naučit tělo dlouho pracovat, a je zcela lhostejné, co během toho děláte. Vytrvalost je o tom, překonat své vnitřní strašáky, které vám našeptávají při prvních příznacích nepohody:

• Přestaň!
• Dej si pauzu!
• Na to nemáš!
• Co když se zraníš?
• Jak zabezpečíš svoji rodinu, když nebudeš moci dělat svou práci?

Vytrvalost je ve svých argumentech velmi vynalézavá, velmi pragmatická. Vždy používá takové argumenty, na něž slyšíte.

Z vlastní zkušenosti vím, že po nějaké chvilce, pokud její argumenty neoslyšíte, samozřejmě pokud jste si nepřivodili nějaké zranění, nebo už jste se silami skutečně na dně, vám tyto argumenty přestanou v hlavě znít a vy se vydáte bez obav vstříc svému životnímu dobrodružství.

U vytrvalosti zkrátka stačí, nebo by se spíše hodilo říci, musíte – VYTRVAT!

A tady je opravdu naprosto nepodstatné, jakou činnost zrovna provádíte, zda běžíte, běžíte na běžkách, celý den jezdíte nahoru a dolů na sjezdovkách či snowboardu, či se procházíte po sněžných pláních na sněžnicích či skialpech.

Vytrvalostní síla

Provozování zimních sportů pomáhá běžci naprosto přirozeně rozvíjet sílu a vytrvalostní sílu v celém těle. Při sjezdování posilujete svalstvo nohou i trupu, core. Při jízdě na běžkách i sílu rukou. Při chůzi na sněžnicích celého člověka. Při zimních sportech navíc nehledíte na čas, jako třeba ve fitku, neboť většinou počítáte s tím, že na to máte celý den – celé dny.

Orientace

Tříbíte si orientační smysl pro chvíle, až se budete muset prodírat davem běžců při velkých městských závodech, nebo naopak při závodech v lesích či horách.

Zapomeňte na výčitky a zimní radovánky si užívejte, co to jde

Když vyrazíte na víkend či na týden v zimě na hory a máte výčitky, že vůbec nevyběhnete a ztratíte tím pádem cit pro běh, pak není problém si k zimnímu vybavení přibalit i vybavení na běh a nejlépe ráno si vyběhnout na pár kilometrů nebo 20 minut, jen pro ten pocit z běhu. Rozhodně se při tom nesnažte o žádný výkon, toho si užijete až až při zimních sportech a v týdnu doma.

Trénovat (nejen) v zimě můžete i jinak než při sportu. Níže máte tabulku, kolik energie vynaložíte při různých činnostech. I tyto činnosti, pokud je někdy vykonáváte, si pak můžete do svého tréninku zakomponovat, respektive započítat.

Poznámka: Uvedená čísla u jednotlivých aktivit představují počet spálených kJ za hodinu na 1 kg hmotnosti hýbatele – toho, co se zrovna hýbe.

Tak vidíte, člověk – pokud se hýbe a dělá manuální práci, může trénovat pořád. Krásné na tom je, že to ani za trénink nepovažuje, ale považuje to za přirozenost. Pak je na tom krásné i to, že kolikrát za to nemusí vůbec platit, a to se vyplatí. 

Zapomeňte ve svém uvažování, jak kvalitně natrénovat na 10 km, půlmaraton či maraton, na to, že váš trénink musí být v kuse. Tedy že musíte například běžet alespoň hodinu či dvě, aby to mělo vůbec smysl. Možná vás to překvapí, ale mnohem víc dostanete, když si svůj trénink rozdělíte během dne, na více kratších dílů. Vaše tělo pak bude vlastně v záběru skoro neustále, neboť ono neskončí s pohybem ve chvíli, kdy se vy zastavíte, kdy vy odložíte raketu, brusle či lyže. Pozitivní procesy jako okysličování, proudění krve, spalování respektive přeměna tuků na svalový glykogen v něm probíhají ještě dlouho po tom. Čím jste tedy během dne, co se různých úkonů, znamenajících pohyb, aktivnější, tím více jste pak připraveni i na běh. 

Během týdne vám pak stačí, když v týdnech, kdy jezdíte na hory, vyběhnete alespoň 2 – 3x k cílenému běžeckému tréninku, aby tělo nezapomnělo, jak běh chutná. Až sleze sníh nebo po dovolené párkrát potrénujete i vytrvalostní běh a bude to tam. To mi věřte.

Běhání v čerstvém sněhu, udupaném sněhu, na ledovce má svá specifika. Taktéž běhání v zimě a mrazu má svá pravidla. Z těchto pak lze odvodit určité zásady, které bychom měli dodržovat a ctít, pokud chceme, aby to bylo naší běžecké formě, naší kondici a našemu zdraví prospěšné. Jak tedy běhat za těchto podmínek, abychom si to užili a ve zdraví přežili.

Sníh je nejkrásnějším symbolem ticha. I ptáci zmlknou, když padá. Neodvažujeme se zakřičet, protože toto ticho je darem z nebes. Sníh je čistý dar milosti. Padá, proměňuje, uhlazuje, uklidňuje, krášlí a pokrývá i ty nejmenší předměty. I ohavné smetiště získává pomíjivou krásu. Sníh nás vede k tomu, abychom zpomalili. Pomalost je nádherná. Zběsilí řidiči uberou tempo. Stresovaní obyvatelé měst se začnou chovat obezřetněji. Sníh láká k hrám, znovu objevujeme dětskou radost, dětské nadšení, malé dítě, které máme kdesi v sobě ukryto, i když je nám třeba devadesát let. (Guy Gilbert – Buďte světlem)

Běhat venku, když napadne sníh, když to klouže? Je to vůbec zdravé a prospěšné? Nepřinese to člověku víc škody než užitku? Podobné a další otázky napadnou jistě každého, když se podívá z okna, jak se to tam sype.

Když se pak rozhodne vyběhnout, napadají ho další:

Jak mám běžet, abych se nezranil/nezranila? Jak se mám na běhání v zimě obléci a obout? Jak se mám na běhání ve sněhu a na ledu rozcvičit? Co pitný režim v zimě, jak doplňovat energii, stejně jako v teplejších obdobích, či je to jiné? Je dobré se před vyběhnutím namazat hřejivou emulzí? Je to, jak běhám (běžecký styl, měnění rychlosti), při běhání v zimě jiné?

Vezmeme to popořádku, krok za krokem, bod za bodem, abyste si mohli na konci udělat sami ucelený obraz toho, nač je třeba se při běhání v zimních měsících soustředit a na cosi dát pozor, abyste se nezranili nebo nedošli nějaké jiné zdravotní úhony.

JAK V ZIMĚ VENKU BĚHAT

Na jaká rizika je třeba si dát pči běhání venku pozor!

• Uklouznutí
• Zranění
• Prochladnutí
• Promočení
• Vyčerpání
• Dehydratace

Jak se těchto rizik vyvarovat, jak se proti nim chránit

Uklouznutí

Jistě mi dáte za pravdu, že jiné je to běhat v čerstvě napadlém sněhu, hlubokém sněhu, nebo na sněhu, který je již udupaný nebo dokonce na němž se vytváří led. Před tím, než vyběhnete, byste měli zvážit, zjistit pokud to jde, jak to vypadá v místech, jimiž se plánujete běžet a podle toho se obout.

Čerstvý a hluboký sníh

do toho doporučuji obout si krosové boty, nejlépe s nějakou membránou bránící proniknutí vody dovnitř boty (goretex či nanotechnologie).

Udupaný sníh a led – v případě, že má sníh již pevnou povrchovou strukturu či místa, po nichž poběžíte, pokrývá led, tak jednoznačně doporučuji navléknout nesmeky či nazout boty s hřeby.

Zranění

Zranění si v zimních měsících můžete způsobit z více příčin, ty nejčastější jsou:

• Uklouznutí
• Prochladnutí organizmu a ztuhnutí svalů
• Podchlazení dýchacích cest

Uklouznut

Uklouznutí může způsobit pád či ztrátu rovnováhy a v jejich důsledku řadu zranění, naražení místa, na něž dopadnete, natažení či natržení svalových vláken, vymknutí kloubů či zlomeniny.

Jak neuklouznout

Proti uklouznutí se bráníme vhodnou obuví, nesmeky, správným běžeckým stylem a odpovídajícím tempem. Chcete-li běhat v zimním období (na sněhu a na ledu) rychlé úseky, běžte raději tam kde to neklouže nebo na běžecký pás. Nemáte-li tu možnost, pak určitě nasaďte nesmeky či obujte boty s hřeby, ale také se velmi důkladně rozcvičte!

Co riskujete, když se nedostatečně rozcvičíte (zahřejete) a poběžíte rozkročeným stylem

Nejčastějšími zraněními v důsledku špatného rozcvičení či „rozkročeného“ běžeckého stylu jsou poraněná třísla a poranění v oblasi sedacího nervu.

Rozkročený běžecký styl

Znamená, že běžíte jako by se vám chtělo :), znáte to, nohy jsou v důsledku hledání stability široce rozkročeny, tím pádem jsou přetěžována třísla, kotníky, kolena, kyčle, ale i kříž.

V době, kdy povrch, po němž jste nuceni běhat, a máte v plánu intervalový trénink, zařaďte fartlek, s tím, že to osolíte jen tam, kde to půjde.

Při běhu na udupaném sněhu nebo na ledovce byste měli zrychlovat velmi zvolna, je to stejné, jako když jedete autem, dupnete-li prudce na plyn, většinou dostanete auto do smyku, s vašima nohama se stane to samé. V obou případech lze očekávat problém! Stejné je to, i když chcete zvolnit, opět platí stejné jako při jízdě autem – postupně zpomalujte, jinak budete klouzat, což je pohyb, který již v žádném případě neřídíte vy a tím pádem zase můžete čekat problém!

Prochladnutí a ztráta energie

Prochladnout můžete celkově, v případě, že se nedostatečně obléknete, ale také proto, že vám dojde energie. Mohlo by se zdát, že v zimě bude vaše tělo potřebovat více energie, na vlastní výkon na ohřátí (zahřátí).

Abyste zjistili, jak tomu skutečně je, prostudovali jsme několik odborných studií, které se touto problematikou zabývaly, ale závěr je překvapující, tedy takový, že tomu tak není. Tedy za předpokladu, že jste optimálně oblečeni.

Jak se optimálně obléknout

Optimálně se obléknout znamená, obléknout se na běhání tak, abychom příliš neomezovali svou hybnost a zároveň udržovali tělo v optimální tělesné teplotě.
Tělo samo si dokáže hlídat pomocí termoregulace optimální teplotu, je-li mu chladno, omezí průtok krve do krevních kapilár končících v podkoží, v té chvíli vás začnou zábst ruce a nohy, případně obličej, tedy nechráněná, nebo nedostatečně chráněná místa.
Z tohoto důvodu osobně nedoporučuji mazat se před během hřejivou emulzí, neboť ta způsobuje právě otevření těchto kožních kapilár, aby se povrch těla ohřál, a tím nám odchází velké množství energie.

Mazat se hřejivou emulzí je vhodné jen před závodem, kdy budete na trati do 30 minut nebo okolo této doby, v případě delších tratí, delší předpokládané doby na trati, je účinek mazání spíše negativní, prostě vám dojde energie, zpomalíte, budete na trati o to déle a můžete prochladnout, důsledkem čehož pak budete ohroženi nemocemi z prochladnutí!

Může se stát, ale že jste chabrus na kolena, pak se natření čéšek hřejivou emulzí nic nezkazí, teda pokud nemáte alergie na kapsaicin.

I povrch, po němž běžíte (jeho kvalita), má vliv na výdej vaší energie

Určitě už jste to zjistili sami, když běžíte po dobrém, hladkém asfaltu, noha se vám na povrchu dobře odvíjí, dochází k minimálnímu tření a tím k minimálním ztrátám na rychlosti.

Když běžíte na horším asfaltu, na kostkách, lesní cestě, ve sněhu, ve sněhové břečce, cítíte že při odvalování dochází ke zvýšenému tření nebo podkluzování. Chcete-li udržet stejné tempo, ihned se to odrazí na vyšší tepové frekvenci, musíte vydat více energie (více zabrat).

Toto byste si měli uvědomit, i pokud poběžíte kvalitní trénink v zimních podmínkách. Pokud máte třeba v plánu běžet kvalitní desítku, tak ji běžte tak, abyste po jejím skončení mohli lehce 5 minut či kilometr vyklusat a pak se snažte dostat co nejdříve do tepla, osprchovat a převléci do suchého. Jakmile v zimě zastavíte, i funkční prádlo vystydne a můžete se nadát minimálně rýmičky, v horším případě nějakého nepříjemnějšího virového onemocnění.

Jak dýchat při běhání v zimě a chladu

Dýchat musíme stejně v zimě jako v létě, klesne-li teplota pod 5 stupňů pod nulou, tak se snažte chránit dýchací cesty, já to dělám tak, že mám před ústy a nosem návlek, přes nějž dýchám. Vdechovaný vzduch není přeci jenom tak syrový. Pokud to udýcháte, snažte se v zimě nadechovat i vydechovat nosem. Jednak se průchodem nosem vzduch trošku ohřeje, a pokud jde o výdech, omezíte tak vylučování tekutin. Ústní dutina je přeci jenom o dost větší než nosní, takže množství páry, jež při výdechu vydechujeme, je podstatně menší.

Pitný režim v zimě

Pitný režim v zimě je stejně důležitý jako v jiných obdobích roku, možná ještě důležitější, neboť si nedostatek tekutin uvědomíme až ve chvíli, kdy máme palčivou žízeň a to je již pozdě. Potřebu pití si neuvědomujeme, protože se zdánlivě nepotíme. V zimě běhám s termolahví, v níž mám teplý čaj nebo jiný teplý nápoj. I iontové nápoje se dají namíchat teplé.

NEZAPOMÍNEJTE I V ZIMĚ PŘI BĚHU PÍT!

Kdo by nechtěl vědět jaké výkony je schopný dosáhnout? Věřím, že i ti, co tvrdí, že je výkony nezajímají, že běhají jen pro vyčištění hlavy.

Pokud vás zajímá, čeho jste doopravdy schopní v běhu dosáhnout, věřte, že klasický tréninkový model není překonaný, a že i když závod je nejlepší trénink, nemusíte v tréninku závodit každý den a závodit každý týden.

Rozdělení běžeckého roku podle tréninkových (závodních období)

Pokud vám jde o to, dosáhnout během roku co nejlepší výsledky, měli byste se v jeho rámci soustředit na dva hlavní závody (přicházejí na konci 1. či 2. závodního období). Podle toho byste si měli naplánovat svůj běžecký rok.

Běžecký rok

• Přechodné (regenerační) období – hlavní (po sezóně); doba trvání 1 – 6 týdnů
  Přípravné období; doba trvání 3 – 4 týdny
  Základní období 1
• Základní období 2
  Základní období 3; doba trvání základního období celkem 8 – 12 týdnů
  Stupňovací období 1
  Stupňovací období 2; doba trvání stupňovacího období celkem 6 – 8 týdnů
  Vrcholné období; doba trvání 1 – 2 týdny
  Závodní období 1; doba trvání 1 – 3 týdny
  Přechodné (regenerační) období – v polovině sezóny (doba trvání podle náročnosti první části sezóny 1 – 2 týdny)
  Stupňovací období 1
  Stupňovací období 2; doba trvání stupňovacího období celkem 6 – 8 týdnů
  Vrcholné období; doba trvání 1 – 2 týdny
  Závodní období; doba trvání 1 – 3 týdny

Rovinky

• Rovinky se ideálně běhají na měkkém rovném podkladu s mírným sklonem dolů. Jinak je ale můžete běhat kdekoliv. Ten mírný sklon dolů vám pomůže běžet takřka naplno (95% TF max) a přitom pracovat i na technice (koordinaci pohybu).
• Rovinky běhejte v rámci rozcvičení (zařazují se však i na konci intervalového tréninku), a to v sérii od 4 do 10 opakování.
• Při absolvování rovinek se snažte běžet stylově přirozeně, uvolněně, tempo ovlivňujte skrze kadenci, ne skrze délku kroku, tedy mělo by to být: ta,ta,ta,ta, ne tá – tá – tá – tá.
• V období, kdy je to možné, je možné běhat rovinky naboso, ovšem je třeba si vybrat bezpečný úsek (případně vyčistit od ho ostrých předmětů), kde nehrozí zranění chodidel. Tepová frekvence se při rovinkách neměří. Rovinky je vhodné do tréninku zařazovat ve všech tréninkových obdobích.

Zrychlení

• V rámci absolvování vytrvalostních běhů zařaďte několik 20 sekundových zrychlení v tempu vyšším než je vaše závodní tempo na 5 km.
• Tepovou frekvenci při zrychlení neřešte. Důležité je, snažit se při zrychlení běžet technicky správně, to znamená v mírném náklonu s hlavou v ose těla. Zrychlení je vhodné zařazovat v  tréninkových obdobích: základní 1, základní 2, základní 3, stupňovací 2, vrcholné, závodní.

Trénink silové vytrvalosti

Tempo

• Nejprve se zahřejte volným během a poté nejlépe na rovinaté trati nebo na běžeckém pásu (tam však se 2. či 3. stupněm náklonu), běžte na tepové frekvenci 90% TF max. Po celou dobu udržujte mírný náklon s hlavou v ose těla a s rychlou kadencí.
• Začněte na 10 – 15 minutách a každý další týden si přidejte 5 minut. Zařazujte dvakrát až třikrát týdně. Tempové tréninky je vhodné zařazovat v obdobích základní 2 a 3.

Intervaly

Na rovinaté trati nebo na běžeckém pásu běžte tři až pět intervalů o délce 6 – 12 minut. Při každém z nich se dostaňte na tepovou frekvenci 85 – 90% TF max. Po každém intervalu se 2 – 3 minuty zotavujte, a to při tepové frekvenci 75 – 65% TF max. Jednou z variant je běhat intervaly o délce 1500 – 3000 metrů. Intervalový trénink zařazujte v obdobích: základní 3, stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

Intervaly do kopce

• Intervaly do kopce se běhají v dlouhých, mírných stoupáních se sklonem 2 – 4 procenta, nebo v silném protivětru. Jinak se používá stejných vzdáleností resp. časových úseků jako při běhání intervalů.
• Tento trénink je obzvláště vhodný, pokud potřebujete zapracovat zároveň na vytrvalosti a síle. Intervaly do kopce zařazujeme v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

Přes práh a zpět

• Po zahřátí lehkým během, běžte 15 – 30 minut tak, že budete postupně zvyšovat intenzitu běhu, až se dostanete na frekvenci 85 – 90% TF max. Odtud pokračujte dál ve zvyšování intenzity až do zóny 95% TF max. a zde vydržte po dobu 2 minut.
• Pak postupně zvolňujte až se dostanete na intenzitu 85% TF max (návrat na frekvenci 85% TF max by vám měl trval cca 2 minuty).
• Jakmile se dostanete na frekvenci 85% TF max, opět zrychlete až na hranici intenzity 95% TF max a vydržte v ní 2 minuty.
• Toto opakujte po celou dobu trvání tréninku.
• Než se pustíte do tréninku přes práh a zpět, absolvujte před tím alespoň 2 – 3 intervalové tréninky. Tento trénink zařazujeme v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

Práh

• Po zahřátí lehkým během, běžte po převážně rovinaté trase 15 – 30 minut a to bez přestávky v zóně 85 – 95% TF max, nebo v tempu o 20 sek/km pomalejším, než je vaše závodní tempo na 10 km.
• Běh na úrovni prahu zařaďte nejdříve až po odběhání čtyř intervalových tréninků. Běh na úrovni prahu zařazujeme v obdobích: stupňovací 2 a vrcholné.

Ten má dynamit v noze, říkali jsme obdivně o člověku, z jehož běžeckého projevu bylo cítit ohromnou sílu. Stejné může platit i o vás.

Jak na to

Skákaní po jedné či po druhé noze, skákání přes švihadlo apod. – myslíte si, že to je jen zábava pro malé děti? Tak to se moc pletete. Možná vás to překvapí, ale skoky ve všech různých variacích jsou považovány za jednu z nejefektivnějších tréninkových metod běžeckého tréninku.

Ve špičkovém sportu se o účinnosti takzvaného reaktivního silového tréninku ví již dlouho. Kromě toho, že přirozeným způsobem (působením vlastní váhy) posílíte v podstatě všechny svalové skupiny, zlepšuje také rychlost!

Velmi dobře trénovaní lehcí atleti, ale třeba i volejbalisti či basketbalisti, dokáží z místa přeskočit metrovou překážku anebo skočit ze švédské bedny, dopadnout a v co nejkratším možném čase se odrazit k překonání další překážky.

Toto je cvičení pro lidi, kteří se svému sportu věnují intenzivně již dlouhá léta. Rozhodně se však nehodí pro většinu běžců, protože riziko poranění je zde velmi vysoké.

Svalstvo, šlachy a klouby nejsou doposud na takovéto zatížení připraveny. Ale i pro hobíky existuje velmi mnoho druhů cvičení, kterými můžete zlepšit reaktivní sílu dolních končetin a nohou.

• Střídavé poskoky (dopředu – dozadu, do stran, šikmo, nahoru – dolů)
• Běh se zařazením skoků (poskoků)
• Skákání přes švihadlo
• Skákání po jedné noze
• Dřepy se zátěží
• Střídavé výpady

Jak to pomůže vašemu běhu

Doposud se myslelo, že pro vytrvalostní běžce jsou přínosné jenom dva typy silového tréninku:

• Posilování břicha a svalstva trupu
• Pro běh specifická silová vytrvalost – běhaní do kopců

Tréninkové prostředky vedoucí ke zrychlení (zlepšení rychlosti) byly vyhrazeny sprinterům, překážkářům, skokanům a hráčům míčových her.

Nejnovější studie ukazují, že i vytrvalostní běžci mohou velmi dobře profitovat z těchto typů tréninků. Běh totiž není v podstatě nic jiného, než řetězení malých horizontálních skoků.

Jako při skákání pracuje svalstvo, šlachy a vazy při dopadové fázi jako tlumič a v odrazové fázi jako pružina.

Čím lépe jsou vaše vazy a svaly na tyto úkoly připraveny, tím efektivněji můžete převést svou energii do rychlosti a při každém kroku čas kontaktu se zemí zkrátit. Možná pro vaši představu, jaký potenciál to může pro vaše zlepšení představovat, si stačí uvědomit, že při desetikilometrovém běhu dojde k 5000 – 7000 (podle stylu běhu) kontaktům se zemí. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tento typ tréninku nemůže nahradit vytrvalostní trénink!

Je to jen jeho vhodný doplněk, protože limitujícím faktorem, který rozhodne o výsledku závodu na dlouhé vzdálenosti, bude vždy vytrvalost!

Komu to prospěje

Prospěje to těm, kteří použili ve svém tréninku všechny obvyklé způsoby a už se dále nezlepšují. Zrovna tak to ale může pomoci k lepšímu pocitu z běhu i začátečníkům, ti by však měli zařazovat jen lehčí formy tohoto tréninku (skákání přes švihadlo, poskoky na místě, poskoky na jedné či druhé noze – v malých sériích opakování).

Jak a kdy zařadit tato cvičení do vašeho tréninku

• Začněte s cvičeními odrazové síly teprve tehdy, když je vaše páteř dostatečně stabilizována speciálními cvičeními na zpevnění břicha a trupu.
• Můžete začít provádět cviky takzvané běžecké abecedy: liftink, skipink, zakopávání, předkopávání apod. (rozebereme si v příštích dílech). Tím si zlepšíte své koordinační schopnosti a připravíte se na náročnější typy skoků.
• Atletickou abecedu provádějte alespoň jednou týdně, vždy však po krátkém zahřátí. Poté můžete provést svůj naplánovaný trénink.
• Atletickou abecedu, stejně jako náročnější typy tohoto druhu tréninku byste se měli naučit pod dohledem zkušených trenérů. Správně technicky provedené cvičení je důležitější než počet cviků a opakování.

Trénink odrazové síly by neměl trvat déle než dvacet minut. Při všech cvičeních je třeba dbát na co nejkratší kontakt se zemí.

Končíme miniseriál, v němž jsme si ve stručnosti popsali k čemu je běžcům a běžkyním vytrvalost, proč zařazovat intervalový trénink, jak vašemu běhu pomůžou kopce a proč jak dostat do svých nohou dynamit.

Měli byste tedy mít základní informace k tomu, umět si sestavit svůj tréninkový plán tak, aby váš trénink vykazoval progres.

V případě, že vám z toho jde trošku hlava kolem a kolem, tak vám nabízím způsob, jak ten kolotoč zastavit :).

Běžecká sezóna už dávno nezačíná prvními jarními závody, ale běží i v zimě, stejně je však dobré naordinovat si závodní odpočinek, nechat tělo odpočinout a s plnými silami vlítnout do nového tréninku. 

Následující tucet tipů, pokud se jimi budete řídit, by vám mělo pomoci, opět se napasovat do běžeckého modu, bez toho, abyste podlehli panice a snažili se doběhnout čas. Což je přesně to, co většina lidí udělá, když si uvědomí, že včera bylo pozdě.

1. Stanovit si reálný cíl

Důležité je být k sobě upřímný, podívat se pravdě do oči a zeptat se, čeho jsem v současné době skutečně schopen. Možná to nebude osobní rekord, ale upřímně – musí to vždy být osobní rekord? To není rezignace, jde spíše o to si opravdu definovat reálný cíl, na nějž se vyplatí příští týdny připravit. 

2. Vybudovat si motivaci

Z nově stanoveného cíle se bude odvíjet i vaše motivace k jeho dosažení. Například: 

• od dneška nevynechám už žádný trénink
• co bylo, je minulost, nyní již se dívám jen dopředu
• neexistuje špatné počasí, je jen špatně oblečený běžec

3. Odměňujte se

Abyste si udrželi motivaci delší dobu, odměňujte se za každý splněný úkol. Např. když dnes splním tréninkový plán, dopřeji si:

• dobrou večeři s partnerem
• příjemnou masáž
• něco pěkného na sebe, v čem se budete při běhu dobře cítit a ostatní vám v tom budou dávat najevo, že vypadáte fakt dobře 🙂

To vám pomůže jít do toho s plným nasazením a uvěřit tomu, že svůj cíl splníte. Také vám to pomůže se vrátit rychleji tam, kde jste byli v minulé sezóně.

4. Najděte si tréninkového partnera

Nyní je ten pravý čas si najít partnera, který bude mít podobný cíl jako vy. Při intervalových trénincích nebo dlouhých vytrvalostních bězích se můžete dobře podporovat. Jednou to jde lépe tomu, podruhé onomu, ale společně si pomůžete tak, že oba tréninkový cíl splníte. Každému zvlášť by se to nemuselo podařit. Keňští běžci nás válcují také proto, že trénují ve velkých skupinách a prakticky denně jsou vystaveni situacím, které jsou nuceni zvládat při závodech. Není to o tom, že by společně v tréninku závodili, ale o tom, že i přes drobné krize dokáží běžet pořád stanoveným tempem. Když najdete opravdu dobrého – výkonnostně podobného partnera, budete z toho oba velmi profitovat.

5. Kdo chce moc, většinou nemá nic

To co jste zameškali nelze dohnat. I když je nyní vaše motivace velmi vysoká. Vynechaný trénink nelze nahradit tím, že to, co mělo být natrénováno ve dvou týdnech, natrénujete během jediného. Můžete si přidat jednu nebo dvě tréninkové jednotky, ale musí to být provedeno uvážlivě a citlivě, abyste nevystavili své tělo nadměrnému fyzickému a tím i psychickému stresu. 

6. Uberte v tréninku obecné vytrvalosti

To znamená, že jestli jste v uplynulých týdnech zanedbali trénink obecné vytrvalosti, nemůžete začít běhat objemy, které byste jinak v tomto období běhali, ale musíte začít v podstatě odznovu. Například místo běhu na 20 km či 2 hodiny začněte 10 km či 1 hodinou. Samozřejmě už nemáte 12 týdnů čas, abyste postupně prodlužovali vzdálenosti, ale měli byste to vydržet alespoň 4 – 6 týdnů. Běhejte hodně, běhejte pomalu, vybudujte si zásobu energetických zdrojů (svalový glykogen), ale naučte se opět dostatečně zásobit své tělo kyslíkem, naučte se, že nikdy nemůžete udýchat tempo, ale tempo vždy musíte přizpůsobit tomu, co jste schopni momentálně udýchat!

7. Přizpůsobte délku intervalových úseků

Teprve když absolvujete zkrácenou fázi budování obecné vytrvalosti (4- 6 týdnů) můžete se snažit začít pracovat na tempu a rychlosti. Protože už i zde nemáte času nazbyt, můžete použít tento trik: zredukujte délku vzdáleností při intervalových bězích, ale dělejte o to více sérií. Př. Pokud byste měli v plánu 3x 4 km v závodní rychlosti a ještě nejste tak daleko, abyste byli schopni to celé zvládnout v daném tempu bez pauzy, zkuste běžet 5 – 6x 2 km v daném tempu. O týden později můžete pauzy zkrátit a prodloužit délku úseků. 

8. Dbejte na regeneraci

I když nemáte příliš času, neměli byste vynechat regenerační týden (týdny). Vaše tělo potřebuje každé 3 – 4 týdny ubrat v tréninku, aby mohlo vstřebat tréninkový dril, který jste v těch posledních 3 – 4 týdnech absolvovali. Tím dosáhnete toho, že bude v další fázi schopno plnit tréninkové úkoly na vyšší úrovni (posunete svou výkonnost). Když nebudete respektovat střídání zatížení a regenerace, dříve či později se dostanete do stavu přetrénování a výkonnost vám klesne, přinejlepším bude stagnovat. Mnohdy sílu získáváte v době klidu (regenerace) doplněním energie. 

9. Testujte výkonnost prostřednictvím závodů

V běžecké termínovkách najdete celou řadu závodů, z nichž některé jsou určitě i ve vaší blízkosti. Využijte běhy na kratší vzdálenosti jako intenzivní tréninkovou jednotku, k otestování své aktuální formy. Většinou je motivace při závodě tak vysoká, že překonáte vlastní hranice. Měli byste však tyto menší závody přizpůsobit svému cíli – hlavnímu závodu a nesnažit se při nich trhat rekordy. 

10. Respektujte a poslouchejte své tělo

Kdo od svého těla vyžaduje něco zvláštního, musí mu nabídnout protihodnotu. Dejte svému tělu něco zpátky, třeba formou dobrého a zdravého jídla, vitamíny, minerály, další formy doplňků a to v takové míře, která odpovídá tomu, co od něj požadujete za výkony. Naplňte po intenzivním tréninku vaše sacharidové zásobárny a obnovte co nejrychleji rovnováhu tekutin – pořádně se zavodněte. Pouze včasná regenerace umožní další tréninkovou jednotku v plném nasazení. K tomu wellness procedury, masáž, teplé koupele, sauna a prostě něco pro potěchu těla i duše. 

11. Profesionální tréninkový plán

Pokud to chcete dělat správně, měli byste využít služeb profesionální diagnostiky výkonnosti (laktátová křivka, TF max apod.) a na základě jejích výsledků si nechat zpracovat individuální tréninkový plán. Tak se rychleji přiblížíte svému cíli.

12. Více času na trénink

Mnozí běžci mají problém integrovat svojí předzávodní přípravu do běžného dne. Pak zvažte všechny možnosti, třeba vám zbývá loňská dovolená, nebo pár volných dní, ve kterých se můžete tréninku věnovat více než obvykle – využijte toho. 

Je jedno jaký z výše uvedených tipů, jak se dostat do dobré formy, použijete, hlavní je, abyste trénovali pilně a aby vám trénink a běh přinášel radost. Je jedno co bylo, to už nemůžete změnit. To co je nyní před vámi můžete ovlivnit natolik, že to proměníte v osobní úspěch.

Běžecký rok končí a zároveň začíná v říjnu, tedy alespoň dříve tomu tak bývalo. V současné době je to spíš tak, že se většina žene za výkony dokud nepadne, pak si dají nuceně pauzu a jedou znovu, dokud nepadnou.

Ti rozumnější to začátkem října zapíchnou řízeně, měsíc aktivně regenerují a doléčují zranění, aby koncem října, či začátkem listopadu začali budovat základy formy na sezónu příští. Takže suma sumárum, do konce kalendářního roku chybí ještě tři měsíce, ale ten běžecký právě končí, respektive začíná. Tak vyběhněme do něj společně.

Jak si naplánovat běžecký rok

Celý běžecký rok byste si měli rozdělit podle toho, k jakému cíli chcete v ten daný rok směřovat. Tohle byste si měli uvědomit už na samotném počátku a ne střádat své plány až někdy v průběhu roku – podle toho, jak se to šikne, podle toho, na jaké závody se připravují vaši soupeři – abyste se jim vyhnuli. Prostě, i když si nikdy nemůžete být zcela jisti výsledkem, měli byste mít v hlavě cíl a od něj si naplánovat cestu. Pokud to neuděláte, zůstanete neustálými zkoušeči náhody, zůstanete neustále nespokojení, protože kde není cesta, není ani vysněný cíl!

Sportovní literatura zabývající se strukturováním tréninků, bez ohledu na to, o jaký sport se jedná, dělí sportovní rok vždy na několik částí.

BĚŽECKÝ ROK

Etapy běžeckého roku

Běžecký rok si můžeme rozdělit do pěti etap:

• Regenerační
• Kondiční – tvorba základny výkonnostní pyramidy
• Vývojová – práce na zlepšení výkonnosti (fyzické kondice)
• Stabilizační – stabilizujeme výkonnost
• Závodní – ladíme na závod

Regenerační etapa

V této etapě se věnujeme regeneraci po sezóně. Absolvujeme lázeňský pobyt, hodně dbáme na to, abychom vyléčili všechna zranění a neduhy, které jsme si během dalších tří fází přivodili. Pokud jde o vlastní trénink, tak běh by v něm měl zabírat jen menší část, měli bychom se více věnovat alternativním sportům nebo činnostem, při nichž budeme tělo jen lehce (aerobně) zatěžovat, případně zkusíme zapracovat na partiích, na něž nebyl v průběhu roku čas – snažíme se vybalancovat (odstranit) dysbalance. V regenerační etapě byste měli naběhat zhruba poloviční penzum kilometrů etapy kondiční, respektive stabilizační.

Kondiční etapa

Nabírání a zvyšování fyzické kondice. V této etapě nejvíce kilometrů naběháme na úrovni obecné vytrvalosti (LDL) – regenerační a dlouhý vytrvalostní běh na úrovni 65 – 75 % TF max. V tomto období je dobré používat i jiné tréninkové prostředky jako je plavání, H.E.A.T. Program, jízda na veslařském trenažéru, jízda na kole, rotopedu, spinning, vždy však v tepových frekvencích 65 – 75 % TF max. Tyto další formy tréninku zařazujeme ze tří důvodů:

Prvním důvodem je rozbití tréninkového stereotypu (ne každý má schopnost dlouhé a dlouhé hodiny běhat a obdivovat při tom krásy přírody).
Druhým důvodem je, že měněním tréninkových prostředků nutíme tělo na tyto změny reagovat, zapojujeme a tím posilujeme i jiné svalové skupiny. Tím zabraňujeme nebo snižujeme možnost zranění z důvodu přetížení (dysbalancí) jednotlivých oporných systémů našeho těla.
Třetím důvodem je to, že si tím tělo nezvyká na stereotypní pohyb běhu, je nuceno pracovat jako celek. To oceníme zejména ve chvílích, kdy budeme muset překonávat nadměrnou únavu v dalších etapách tréninku, hlavně však potom v závodech. V neposlední řadě si tak vytváříme zásobu energie v podobě svalového glykogenu.

V druhé části této etapy začínáme zařazovat střední vytrvalostní běh (MDL) – běh na úrovni 75 – 85 % TF max.

Vývojová etapa

V této etapě rozvíjíme vytrvalost, tempo, rychlost i sílu, tedy všechny vlastnosti, které budeme potřebovat, až začneme ze svého tréninku skládat účty – při závodě.

Stabilizační etapa

V této etapě vše, co jsme se naučili ve vývojové etapě, stabilizujeme, aby naše výkonnost byla – jaké překvapení – STABILIZOVANÁ, tedy abychom se mohli spolehnout na to, že když nasadíme nějaké tempo, tak v tomto tempu vydržíme celý závod – tedy pokud nenastanou nějaké nepředvídatelné okolnosti, třeba jako že zakufrujeme a trasu si prodloužíme. Ale i o tom je stabilizace výkonnosti, protože čím více si věříte, čím lépe jste natrénovali, tím jste méně nervózní a máte přehled, kudy běžíte.

Závodní etapa

Jak název této etapy naznačuje, tady už nic nevymýšlíme, zde máme jediný úkol – nemrhat silami a všechno směřovat k hlavnímu závodu!

Vytrvalostní formy tréninku

Obecná vytrvalost (LDL)

Regenerační a dlouhý vytrvalostní běh na úrovni 65 – 75 % TF max.

Tempová vytrvalost (MDL)

Vytrvalostní běh na úrovni 75 – 85 % TF max.

Rychlostní vytrvalost (TDL)

Vytrvalostní běh na úrovni 85 – 90 % TF max.

Poměr těchto tří forem vytrvalostního tréninku by měl být v závislosti na tréninkové etapě, kde je budeme používat v průměru 60 % LDL : 30 % MDL : 10 % TDL. Pokud se chystáte na maraton a plánujete jej zaběhnout za 4 hodiny, měli byste týdně naběhat zhruba 70 kilometrů, což bude znamenat naběhat 42 km na úrovni LDL, 21 km na úrovni MDL a 9 km na úrovni TDL.

Fartlek

Fartlek běháme zejména v terénu, tempo a rychlost běhu přizpůsobujeme profilu a složitosti terénu, nebo také individuální potřebě. Při fartleku běháme až na úroveň TDL – různé formy fartleku najdete popsány zde.

Intervalový (extenzivní) běh

Cílem tohoto tréninku je natrénovat maximální prokysličení (příjem kyslíku). Intenzita tréninku by se měla pohybovat, ale neměla by překročit, hranici 90 % TF max!, což znamená 3 – 5 mmol laktátu. Je to tedy trénink v oblasti přechodu mezi aerobním a anaerobním pásmem. Jako tréninkové prostředky se zde používají spojité úseky s meziklusem, např. 10x 300 m, ale také 10 – 20x 400 m v tempu odpovídajícímu vašemu maximu na pěti, respektive desetikilometrové trati.
Pokud se chystáte na maraton, tak alternativou tohoto tréninku jsou úseky 8 – 10x 1000 m, 4 – 5x 2000 m, po 4 – 8 týdnech systematického tréninku byste se měli dostat na 3 – 4x 3000 m. To vše v tempu maratonu. Pak byste se měli vrátit zpět ke kilometrovým úsekům, tentokrát však v tempu ½maratonu.

Běh v terénu

I když v podstatě se dá označit každý běh mimo dráhu jako terénní běh, používáme tento termín zejména pro běh v těžkém terénu (mimo silnice a zpevněné cesty), ale také běh do kopce. Za terénní běh se dá považovat i horský běh. V případě horského běhu je potřeba zkrátit krok, zvýšit dynamiku odrazu a více zapojit ruce. Horní část těla je více předkloněna. Velmi vhodnou alternativou, nebydlíte-li v blízkosti hor, je H.E.A.T. Program. V případě terénního běhu mluvíme o tréninku silové vytrvalosti.

Stupňovaný běh

Stupňovaný běh (crescendo) je velmi oblíbený zejména u keňských, ale i etiopských běžců. Jedná se o běh, kdy začínáte trénink ve volnějším tempu a postupně zvyšujete intenzitu. Efekt stupňovaného běhu spočívá v tom, že šetří glykogenové zásoby, které přijdou velmi vhod ke konci tréninku nebo také na konci maratonu. Proto je tak vhodné začínat maraton ve volnějším tempu a třeba dokonce běžet druhou polovinu rychleji než první.

První tři měsíce ročního tréninkového plánu

Tréninkový plán na první týden běžeckého roku

3 – 4 běžecké tréninky. V týdnu od 30 do 60 minut (podle vaší fyzické kondice), intenzita – (60 – 75 % TF max). O víkendu dejte delší volný běh 60 – 120 minut (zase podle vaší fyzické kondice), lze nahradit i půldenní či celodenní turistikou.

Tréninkový plán na druhý týden běžeckého roku

Tak jako v prvním týdnu zůstaneme jen u lehkého tréninku – regeneračního hýbání se, tedy 3 – 4x si dojděte zaběhat nebo si dejte jinou aerobní aktivitu a to od 30 do 60 minut, (podle vaší fyzické kondice), vše volně (60 – 75 % TF max). O víkendu delší volný běh, či jinou aerobní aktivitu do 120 minut, nebo krásnou podzimní turistiku.

Tréninkový plán na třetí týden běžeckého roku

V tomto týdnu ještě setrváme u lehkého tréninku. Už ale můžete začít prodlužovat dobu v jednotlivých tréninkových dnech, tedy 3 – 4x si dojděte zaběhat nebo si dejte jinou aerobní aktivitu a to od 40 do 80 minut, můžete už i trošku zrychlit (60 – 80 % TF max), o víkendu si dejte delší běh, či něco jiného do 150 minut, případně vyrazte na celodenní výlet s rodinou či přáteli.

Tréninkový plán na čtvrtý týden běžeckého roku

Čtvrtý týden slouží k tomu, aby si běžcovo tělo, bez toho, aby muselo zvládat zvyšující se zatížení, zafixovalo, co už umí, takže ve čtvrtém týdnu běháme to, co ve třetím.

Tréninkový plán na pátý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na šestý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na sedmý a osmý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na devátý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na desátý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na jedenáctý a dvanáctý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na třináctý týden běžeckého roku