BĚH ŽIVOTA ČLOVĚKA NEZASTAVÍ

BĚH ŽIVOTA ČLOVĚKA NEZASTAVÍ

Běh života člověka nezastaví, byť by se snažil sebevíc, tak proč nevzít běh věcí do svých rukou, do svých nohou? Prostě vyběhnout a nechat na sebe působit chladivé dotyky přírody v podobě ranního vánku, zářících paprsků poledního slunce či uklidňujícího soumraku. Nechat alespoň na chvíli svět tam kde je, osvobodit se od něj, přijít na jiné myšlenky, zkusit se nastartovat k životu jaký máte rádi, jaký byste měli rádi a nemusí to být nutně ten, který jste až dosud vedli.

Běh se stal celosvětovým fenoménem, mnozí se ptají: Čím si to zasloužil, vždyť před pár desítkami let byl jen pouhou „Popelkou“? No čím si to zasloužil? Zasloužil si to tím, že k tomu, abyste jej mohli provozovat, nepotřebujete skoro nic – jen boty něco na sebe a času jen tolik, kolik si jej dovolíte mu věnovat. Nepotřebujete shánět žádné parťáky (i když ve dvou či ve skupině má běh také své kouzlo), nikam dojíždět, zjišťovat zda je volno – příroda má neomezenou otevírací dobu. Zkrátka je to jen na vás a o vás.

Běh je dar, který byl člověku dán, aby žil. Při běhu a při chůzi je člověk naprosto svobodný a otevře-li se, dokáže se jejich prostřednictvím zbavit veškerého napětí a balastu, které v něm přebývá a uvolněné místo zaplnit klidem, mírem a radostí z toho že je, že žije, že je součástí něčeho většího, než je on sám, že je součástí ohromného dobrodružství, že je součástí ŽIVOTA.

Rozebíháš-li se na cestu dobrodružství, na němž ti bude průvodcem běh a nemáš zatím, s touto cestou žádnou zkušenost, nebo si jen pamatuješ to, co ti říkali, že je běh ve škole, tak věz, že to co si pamatuješ, není běh, ale úprk. Ty však nemáš důvod před ničím prchat, i když bys chtěl za pomoci běhu prchnout ze života všední reality do života kouzel, o němž jsi slyšel, že dokáže běh vykouzlit. Vyběhni pěkně zvolna. Vyběhni nebo se jen ze začátku rozejdi. Běž (jdi) tak, abys mohl volně dýchat, neboť dech je to, co řídí tvé tempo a poslechneš-li jej, uvidíš, ucítíš velmi brzy blahodárné účinky běhu či chůze i na sobě. Neuběhne ani měsíc a budeš v běhu, v hýbání se až po uši a už nebudeš chtít nikdy přestat, protože tu opojnou chvíli budeš chtít prožívat znovu a znovu.

Tak pojďte – poběžte, ať vám nic z toho, co je výše popsáno neuteče.

Olympijskou pochodeň nesl jediný Čech

Olympijskou pochodeň nesl jediný Čech

Jen malá skupina vyvolených má tu čest být účastníkem štafety běžící s olympijským ohněm do Paříže. Tuto středu se to na území Francie podařilo jedinému Čechovi, šéfovi marketingu Toyoty a amatérskému běžci Michalu Veličkovi. Ten zvítězil ve výzvě, kterou Toyota jako celosvětový partner olympiády a paralympiády vypsala.

 Vladimír Michna – content&media

 Celkově Toyota z titulu partnerství může do štafety obsadit zhruba 20 procent zaměstnanců. Ti jsou losováni z řad úspěšných absolventů výzev, které automobilka vypisuje. Každého čtvrtroku přitom v rámci programu Start Your Impossible vypisuje výzvy nové. Ty jsou buď sportovní nebo vědomostní.

„Vloni v červnu byly tři výzvy, které když jsem splnil, tak jsem byl zařazen do slosování, ve kterém se pak určili všichni běžci s pochodní. Takže v konečném důsledku trochu štěstí,“ uvedl Velička.

Šťastný běžec podle svých slov žil v domnění, že každý účastník štafety běží s 1,5 kg těžkou pochodní několik kilometrů. Ve skutečnosti běželo na 2,5 km dlouhém úseku 14 nosičů, kteří se střídali zhruba po 200 metrech. Jeho ranní úsek se běžel od zhruba 8:20 do 9:00, ale sraz na místě byl už v 6:10.

Připraveny byly záložní lucerny, kdyby oheň zhasl

„Nejdříve jsme vyfasovali teplákovky, převlékli jsme se do nich a hned poté jsme měli první možnost si osahat pochodeň a udělat první fotky. Pak následoval briefing, na kterém nám vysvětlili, jak to všechno probíhá, jakým způsobem si máme předat oheň apod. Následovalo kolečko seznámení se. Kromě mě tam byli i další zástupci jiných partnerů olympiády, ale i bývalí profesionální sportovci, studentka sportovní školy, kterou přihlásila její učitelka, i pár lidí přímo z města a nejbližšího okolí,“ přiblížil proces Velička.

Samotný běh byl spíš rychlejší chůze, zhruba 4 km/h. Tempo udržovalo vozidlo jedoucí před běžci. Součástí štafety bylo i několik záložních luceren pro případ, kdyby oheň zhasl. Každý účastník dostal na památku kroužek z pochodně v bílé kazetě s poděkováním od organizátorů. Kazeta je číslovaná a je jich vyrobeno 10 000, což je počet běžců s pochodní.

Michal Velička byl jediným českým nosičem olympijské pochodně na území Francie. Další dva Češi se účastnili zapálení olympijského ohně v Řecku.

Na samotnou olympiádu se už Michal Velička velmi těší. Navíc věří české výpravě, která podle něj získá rekordních 12 medailí. „Věřím samozřejmě sportovcům z Team Toyota – velké šance podle mě mají třeba Lukáš Rohan, Martin Fuksa či Alexander Choupenitch. A opravdu moc bych medaili přál Báře Seemanové,“ uzavřel.