Fandím vodákům, mám tam hodně kamarádů, říká Eva Samková

Fandím vodákům, mám tam hodně kamarádů, říká Eva Samková

Olympijská vítězka ve snowboardcrossu Eva Samková na olympiádě v Tokiu fandila vodákům, protože má mezi nimi hodě kamarádů. Baví ji také atletika, tenis a skateboard, nebo koně. Na Olympijském festivalu v Praze si vyzkoušela hned několik sportovních atrakcí.

Vladimír Michna content&media

 Co vás nejvíc bavilo v olympijském parku?

Líbil se mi bobistický trenažer, to bylo hodně zajímavé. Roztlačovali mě kluci bobisti, a ti když zaberou, tak to je síla. Pak vodácký model olympijského kanálu, co je v Tokiu, a skatepark je naprostá pecka. I kluci, skejťáci, říkali, že je to super. Já si zajezdila a musím souhlasit. 

 Kdybyste na byla OH vy, těšila byste se i přes všechna covidová opatření na závody bez podpory fanoušků? 

Já jsem docela zvyklá závodit bez podpory fanoušků, protože na ty naše závody je občas docela těžké se dostat. V Soči a v Koreji byla pokaždé obrovská tribuna a do cíle jsme vjížděli za pořádné podpory fanoušků, to bylo fajn. Myslím, že si v této době musí najít kluci i holky ve svých sportech ten původní smysl, proč to vlastně dělají. Ta velká show kolem chybí. Na olympiádě ale vždycky dobrá atmosféra bude, tomu věřím. 

 Jak myslíte, že bude probíhat olympiáda příští rok v Pekingu?

To nevím. Myslím, že se teď čeká, jak dopadne ta tokijská a podle toho se rozhodnou jak dál. Zároveň všechno, co se děje teď v Tokiu, je pro mě takový zvednutý prst toho, že se to může stát i nám. Měla bych být připravená opravdu na všechno.

 Které letní sporty sledujete? Které vás nejvíce baví a proč?

Mám plno kamarádů vodáků, takže divoká voda mě baví. Atletika, protože tu mám jako součást své vlastní přípravy a taky tam mám dost kamarádů a je to super sport. Pak taky tenis a skateboard. No a samozřejmě koně. 

 Komu jste nejvíc fandila na OH? Z Čechů a ze zahraničních sportovců?

Českému olympijskému týmu fandím vždycky celému, to se nedá říct konkrétně. Super výsledky předvedli Lukáš Rohan i Alexander Choupenitch. Držela jsem palce mému dobrému kamarádovi Honzovi Kufovi. Ze zahraničních sportovců jsem měla favoritku v běhu na 100 metrů Sha’Carri Richardson, ale ta nakonec na olympiádě nebyla. Pak třeba mladý švédský tyčkař Armand Duplantis. A ve vodním slalomu brazilci, kterého připravuje Vávra Hradílek. 

Celý rozhovor s Evou Samkovou si můžete pustit zde

BĚH ŽIVOTA ČLOVĚKA NEZASTAVÍ

BĚH ŽIVOTA ČLOVĚKA NEZASTAVÍ

Běh života člověka nezastaví, byť by se snažil sebevíc, tak proč nevzít běh věcí do svých rukou, do svých nohou? Prostě vyběhnout a nechat na sebe působit chladivé dotyky přírody v podobě ranního vánku, zářících paprsků poledního slunce či uklidňujícího soumraku. Nechat alespoň na chvíli svět tam kde je, osvobodit se od něj, přijít na jiné myšlenky, zkusit se nastartovat k životu jaký máte rádi, jaký byste měli rádi a nemusí to být nutně ten, který jste až dosud vedli.

Běh se stal celosvětovým fenoménem, mnozí se ptají: Čím si to zasloužil, vždyť před pár desítkami let byl jen pouhou „Popelkou“? No čím si to zasloužil? Zasloužil si to tím, že k tomu, abyste jej mohli provozovat, nepotřebujete skoro nic – jen boty něco na sebe a času jen tolik, kolik si jej dovolíte mu věnovat. Nepotřebujete shánět žádné parťáky (i když ve dvou či ve skupině má běh také své kouzlo), nikam dojíždět, zjišťovat zda je volno – příroda má neomezenou otevírací dobu. Zkrátka je to jen na vás a o vás.

Běh je dar, který byl člověku dán, aby žil. Při běhu a při chůzi je člověk naprosto svobodný a otevře-li se, dokáže se jejich prostřednictvím zbavit veškerého napětí a balastu, které v něm přebývá a uvolněné místo zaplnit klidem, mírem a radostí z toho že je, že žije, že je součástí něčeho většího, než je on sám, že je součástí ohromného dobrodružství, že je součástí ŽIVOTA.

Rozebíháš-li se na cestu dobrodružství, na němž ti bude průvodcem běh a nemáš zatím, s touto cestou žádnou zkušenost, nebo si jen pamatuješ to, co ti říkali, že je běh ve škole, tak věz, že to co si pamatuješ, není běh, ale úprk. Ty však nemáš důvod před ničím prchat, i když bys chtěl za pomoci běhu prchnout ze života všední reality do života kouzel, o němž jsi slyšel, že dokáže běh vykouzlit. Vyběhni pěkně zvolna. Vyběhni nebo se jen ze začátku rozejdi. Běž (jdi) tak, abys mohl volně dýchat, neboť dech je to, co řídí tvé tempo a poslechneš-li jej, uvidíš, ucítíš velmi brzy blahodárné účinky běhu či chůze i na sobě. Neuběhne ani měsíc a budeš v běhu, v hýbání se až po uši a už nebudeš chtít nikdy přestat, protože tu opojnou chvíli budeš chtít prožívat znovu a znovu.

Tak pojďte – poběžte, ať vám nic z toho, co je výše popsáno neuteče.