Miloš Škorpil

Běžím, jdu, cvičím, jedu, prostě jsem v pohybu, tedy jsem. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat můj život. Pohyb je mou mantrou a manou. Mantrou, která mě zklidňuje, abych se mohl dívat na svět kolem sebe s nadhledem. Manou, která mě nabíjí, abych vše, co mi život přichystá, zvládl.

Běhám od jedenácti let, uběhl jsem víc jak 200000 kilometrů, 3x oběhl Českou republiku, jednou ji přeběhl z Hodonína do Aše, běžel z Prahy do Vídně, stal se 2x mistrem ČR v běhu na 24 hodin, ale dnes vím, že všechno tohle není pro život podstatné, že tím podstatným je, že tohle vše mi umožnilo a umožňuje pomáhat lidem být zdravější, fyzicky zdatnější, psychicky vyrovnaní, prostě užívat si šťastný života běh! Protože o to v životě jde – být v pohodě.

O běhání, o prospěšnosti hýbání se, jsem napsal spousty článků již v době, kdy pohyb a běh byly skoro zapomenutá slova. Jsem autorem či spoluautorem jedenácti knih (první 7 + 1 krok manažerské kondici vyšla již v roce 2002). Všechny mé knihy mají jedno společné, a sice, že každý jeden z nás je si největším (nejtěžším) soupeřem, nad nímž nelze nikdy vyhrát. Proto je důležité se přijmout jaký sem, jedině pak může člověk učinit ze sebe nejlepší verzi sebe sama. Jedině pak může pochopit, jak život funguje, jak funguje lidské tělo, co mu prospívá, co mu škodí. Pak může bez ohledu na věk, protože věk je jenom číslo, žít plnohodnotný život až do konce svých dnů.

Dana Škorpilová

Dana o sobě ironicky říká, že už je starší kousek (narodila se v roce 1960), ale rozhodně netráví druhou polovinu života v bačkorách u televizních seriálů.

Bývalá bankovní manažerka se po pracovní i životní krizi po padesátce znovu vdala a věnuje se teď jako osobní trenérka a výživová poradkyně svým klientkám a celoživotním koníčkům, kterými jsou fitness a zdravé stravování. Miluje svou rodinu a tři chrty, a neumí si představit život bez pohybu, přírody, smíchu, knih, dobrého jídla a hlavně lásky.

Datum narození: x.x.1960
blog: skorpilka.blogspot
instagram: danaskorpilka
fb: dana.chrbolkova
mobil: +420 608 838 132
e-mail: dana.skorpilova@gmail.com

Kristýna Chrbolková

V současné době se na plný úvazek starám o svého syna Petra a za Běžeckou školu pro vás (obvykle po nocích) balím balíčky z e-shopu a vyřizuji vše kolem individuálních tréninků s Milošem.

Ve volném čase se nejčastěji vyskytuji u šicího stroje nebo na procházce venku, ale najdu si chvíli i na tanec, hudbu a čtení.

mobil: +420 777 060 029
e-mail: chrbolkova@gmail.com
Vítejte v Běžecké škole nového věku

Vítejte v Běžecké škole nového věku

Já vím, ten věk, co prožíváme, není úplně takový, jaký bychom si ho přáli, ale co my víme, jak na něj budeme za pár let vzpomínat? Před deseti lety by také nikdo nečekal, že dnes bude po světě běhat tolik běžců a běžkyň, a že korona jejich počet navýší, protože budou zavřená fitka a další prostory, kam se chodili lidé pravidelně hýbat.

No, nebudu malovat čerta na zeď, už proto, že jsem založením optimista a tak vím, že všechno zlé je k něčemu dobré.

Když jsem před více jak deseti lety nechal stavět stránky Běžecké školy, byl jsem postaven před stěžejní otázku: blog či business? Tedy abyste rozuměli, zda půjde spíš o stránky, jejichž prostřednictvím chci lidem něco osobního sdělovat, nebo jestli půjde spíš o stránky, jejichž prostřednictvím budu nabízet, co dělám.

Popravdě jsem si tehdy vůbec neuměl představit, že by mě běh živil. Ostatně všichni známí mi říkali: Si upadl na hlavičku, v Čechách jsou všichni zvyklí dostávat všechno zadarmo. Jo, kdybys byl učitel golfu, tenisu, tance…, tak ještě, ale trenér běhu, nenech se vysmát!

Ale já jsem od přírody smíšek, a tak jsem do toho šel i s tím, že budu lidi bavit, byť možná na svůj vlastní účet :).

No ale i tak jsem odpověděl na položenou otázku – blog.

Pravda, už počet rubrik, které jsem zvolil, mě měl varovat, že to bude spíš obr blog, ale protože jsem Panna, a ta má ráda ve všem pořádek, chtěl jsem mít na tom blogu hodně šuplíků, do nichž bych pak mohl ukládat patřičný obsah.

Ale? No právě, že to ale! To množství šuplíků si přálo zaplnit, aby když je někdo otevře, v každém z nich něco našel. A tak z původního úmyslu jeden až dva články týdně jich pak bylo čím dál tím více. Pak nás objevili organizátoři různých závodů, z neznámých návštěvníků se stali přátelé, kteří chtějí také přiložit ruku k dílu, a obsah bobtnal a bobtnal a bobtnal.

Nakonec nabobtnal tak, že už ani ty šuplíky nestačily, a i já ztrácel přehled, kde co je. Navíc se stalo to, co nikdo nečekal, a sice že nás běh a škola začala živit, a stránky tak, jak byly postavené, nám neumožňovaly naši nabídku prezentovat, aby ji každý na první dobrou našel.

A tak začala práce na novém vzhledu Běžecké školy. Co však se starým obsahem, který skrývá 4545 článků, které není v lidských silách, ani technicky možné a žádoucí převést? Tu otázku jsem řešil tři roky, stále jsem nebyl spokojený s nápady, které mě napadaly, až přišel ten pravý, a sice koupit ještě jednu doménu. Doménu www.archivbezeckaskola.cz, tam zaparkovat stávající obsah Běžecké školy, a z nových stránek na ně na jeden klik odkázat.

Věřím, že tento nápad oceníte, neboť tím nepřijdete o nic z toho, co jste byli zvyklí na Běžecké škole mít a hledat, a my se vynasnažíme, aby nová Běžecká škola splnila požadavky své doby nejen co se písemného obsahu týče, ale i co se týče praktických ukázek (videí).

Na konec bych chtěl poděkovat, byť už se toho nedožil, Rasťovi Živorovi, který nám, jako mnohým dalším, moc pomohl, a také jeho ženě Lucii, která nám pomohla, abychom mohli být stále aktuálně s vámi a vy s námi.

Bez frází | Trenér tragédů

Bez frází | Trenér tragédů

Trenér tragédů

Synové to nechápali.

Tati, co děláš? Vždyť jsi přeci ve věku, kdy máš všechno podstatné za sebou. Bylo mi třiapadesát a rozváděl jsem se. Dnes, po deseti letech, je oběma přes třicet a už to berou.

Moje první žena byla jiná než já.

Vzájemně jsme si vyhovovali a vycházeli si vstříc, ale každý žil po svém. Celou dobu jsme to cítili, bylo nám líto, že fungujeme spíš vedle sebe než spolu. Rozdělila nás nakonec věc, která to stejně dobře mohla i spojit. Jednou jsem jí připínal řetízek a na krku nahmatal divnou bulku. Hned jsem ji poslal na vyšetření, kde lékaři diagnostikovali rakovinu lymfatických uzlin. Podchytilo se to v zárodku, manželka se z toho celkem rychle dostala….