Do startu půlmaratonu chybí právě šest dní. V sobotu už to přijde, říkáte si v duchu. Začínáte se těšit, ale stejně tak i děsit. Nervozita, stejně jako váš tep, začínají stoupat. „Tetelím se vzrušením, nebo se klepu strachy“, napadne vás, když vám po zádech přejde mrazení. Co mám dělat, ježišmarjá, já vůbec nevím, co mám dělat“, bereme si jméno boží do úst, ale nadarmo, ani Ježíš, ani Marie nám nepomohou, neboť o tom, jak prožít posledních šest dní před půlmaratonem nic nevědí, v jejich době se totiž nic takového neběhalo. Maximálně by si řekli: vaše starosti na naše hlavy.

S těmito myšlenkami se vkrádají další a sice: „Natrénoval/a jsem dost, nedojdou mi v průběhu závodu síly, neměl/a bych to ještě trošku pojistit a dát si poslední dlouhý běh?“ Tak na tohle rychle zapomeňte. V týdnu před půlmaratonem už žádné honění kilometrů, to by vám už jen bralo energii, kterou budete potřebovat při vlastním půlmaratonu. Takže odedneška už to bude spíš předstírání běhu než běžecký trénink, tedy alespoň v té formě, jak si ho většina běžců (i těch hobby) představuje, totiž že je třeba běhat, běhat a běhat, aby to bolelo a připravilo nás to na kruté chvilky v závodě, abychom je byli schopni překonat.

Nalaďte se do klidu

Před závodem ladíme, abychom se dočkali dne závodu v plné síle a zdraví. Vyladěním se snažíme dosáhnout:

• odstranění únavy a to nejen té, kterou jsme si způsobili tréninkem, ale veškeré únavy – tedy jak fyzické, tak psychické, prostě na start půlmaratonu bychom měli jít naprosto v pohodě a vyrovnaní, tak jak už jsme dlouho nebyli
• toho, abychom měli v den závodu co nejvíce energie. Možná si vzpomenete, že říkám: „Smyslem tréninku není energii vydávat, ale naučit naše tělo energii hromadit, abychom jí měli v den D co nejvíce!“ Takže smyslem vyladění je i právě výše napsané, tedy mít v den závodu tolik energie, kolik jen jsme jí schopní v našem těle nashromáždit ve formě, kterou může nejlépe využít pro svůj výkon. Jste-li kafaři, tak týden před půlmaratonem vám doporučuji omezit pití kávy, uchráníte si tak zásoby jaterního glykogenu pro chvíle, až vám v závodě dojde svalový.
• toho, abychom si těsně před závodem nezpůsobili žádné zranění. Vždyť přeci již dobře víte, že těsně před závodem je vše ve vašem těle napnuté do nejvyšší krajnosti a stačí velmi málo, aby vám něco prasklo
• zmnožení červených krvinek a tím i zvýšení aerobní kapacity. Běžci, kteří jsou zároveň i dárci krve, vám potvrdí, že pokud šli darovat krev po nějakém dlouhém tréninku, nebo po maratonu, tak je většinou odmítli s tím, že mají málo hemoglobinu. Většina žen pak má obecně problémy se železem. Při velmi dlouhých bězích dochází k mechanickému poškozování červených krvinek, u žen je pak nedostatek železa způsobován krvácením při menses. Tvorbu červených krvinek podpoříte dostatečným množstvím železa.

Červená řepa pro váš lepší výkon

Vadí vám, že vám váš tréninkový partner vždy o kousek uteče? Nebo že váš věčný rival při závodech vám vždy, byť o kousek, natrhne triko? Pak si šlehněte šťávu z červené řepy. Vědci z univerzity v Exeteru zjistili, že červená řepa zvyšuje vytrvalost. Zjistili to tak, že jeden týden dávali vybrané skupině lidí denně půl litru šťávy z červené řepy. Po tomto týdnu absolvovali zátěžový test na rotopedu. Několik týdnů po tom s nimi vědci zopakovali stejný pokus se šťávou z černého rybízu. Výsledkem bylo, že po červené řepě vydrželi v oblasti anaerobního zatížení o 92 vteřin déle než při pokusu s rybízem. To znamenalo zvýšení výkonnosti o celých 16%! Pro srovnání, když si člověk šlehne zakázané EPO, zvýší to jeho výkonnost jen o 7%!

Čím to je způsobeno? Červená řepa obsahuje vysoké procento nitrátu, proto si dejte v nějaké formě 2,5 hodiny před závodem nebo před dlouhým tréninkem, šťávu z červené řepy, působí to 6 – 7 hodin. 

• zvýšení počtu bílých krvinek a tím i zlepšení imunity, takže každé poprskání od nachlazených spoluobčanů vás hned neskolí. Možná si pamatujete ještě ze školy, že bílé krvinky mají funkci jakési zdravotní policie. Stejně jako nenavýšíme počty policistů na ulici, když je nemáme ve stavu, tak ani počet bílých krvinek fakticky nenavýšíme, ale tím, že nebudou muset fachčit třeba na léčení zánětů, tak budou k dispozici proti útoku bacilů, které na vás právě někdo prsknul
• zlepšení soustředění. Tím, že si odpočinete, budete obecně méně nervní, to zlepší i váš spánek a to bude mít za výsledek i to, že budete mít v závodě více sil. Vůbec spánek nepodceňujte a snažte se v týdnu před půlmaratonem naspat denně 7,5 – 9 hodin, protože spánek je tou nejlepší regenerací, kterou příroda vymyslela a člověk na tom nic nezměnil. 

Trénink na dnešní den

Běh – 0

Půlmaraton se blíží, co teď

Chystám se na svůj první půlmaraton a mám spoustu otázek, jak se připravit jak ho běžet

Pokud byste listovali učebnicemi (rubrikami a články) Běžecké školy, našli byste rady ohledně toho, jak se na závod obléknout, jak ošetřit tělo (pomazat a promazat), abyste si běh užili a kromě bolavých nohou, případně zvyšující se únavy vás nic netrápilo; co dělat, jak se chovat po proběhnutí cílem; co dělat v dalších dnech po závodě, jak nejúčinněji regenerovat, na řadě míst. Ale protože na nás dohlíží matka Opakování, o níž víme, že je matkou Moudrosti, tak jsem ji požádal, aby to ještě jednou všechno shrnula. Takže tady jsou ta její moudra:

Jak se na závod obléknout
Ráno si prostudujte jaké lze očekávat při závodě počasí a podle toho si připravte oblečení. 

Jak se obléknout bude-li teplo a bude pršet

Proti dešti se chránit nemusíte. Pokud jde o tu vodu, která poteče shůry, proti ní nemusíte dělat nic, ať si teče. Nakonec pokud bude pršet, tak nemusí ani tolik vadit ta vlhkost vzduchu, neboť ta nepříjemná lepkavá hmota tvořící se na naší kůži ze směsice potu (soli) a prachu, bude přirozenou cestou odplavena a vaše tělo bude moci bez omezení dýchat.

Jak se ochránit proti možným odřeninám

Pokud prší, tak nejlepší na to je obléknout si přiléhavé (pružné) funkční triko a krátké elasťáky (také funkční a přiléhavé, respektive pružné). 

Proč funkční?
Protože pokud poběžíte v bavlně, tak ta vlivem nacucání vody na vás velmi ztěžkne a pak není pružná – přiléhavá! Vlivem toho se začne na vaše tělo lepit, tvořit varhánky a ty pak při pohybu po vašem těle budou působit jako šmirgl a odírat vaší kůži. Funkční – přiléhavé triko, obepne vaše tělo a nenasává vodu, takže jeho váha zůstane po celou dobu závodu stejná. Pokud se jej bráníte vzít, protože máte na těle sem tam nějaký ten varhánek způsobený podkožním tukem, tak věřte, že každý bude mít při běhu tolik svých starostí, že na toto se zrovna soustředit nebude.

Proč ne běžecké trenky či dokonce šortky, ale pružné elasťáky?
Na různých závodech jsem si všiml, že spousta mužů i žen neběží v běžeckých trenkách, či sukýnkách, ale běží v šortkách. Vypadá to efektně (ležérně), možná to skryje něco, co chceme zakrýt a co přiléhavé elasťáky nezakryjí, ale za odřená stehna to určitě nestojí. Móda je sice krásná na korzu, ale v případě běžeckých závodů je to s ní stejné jako s Popelčiným syndromem při koupi běžeckých bot – aby to nevypadalo, že mám na noze lodě, tak i když vím, že si mám koupit běžecké boty o číslo větší, než si kupuji normální boty, tak si je koupím v tom svém čísle. Prostě sportovní móda ano, ale funkční!, přičemž ta funkce je ochránit vás a vaše tělo před všemožnými útrapami.

Odřeniny a puchýře mají na svědomí spíš špatně zvolené ponožky něž boty

Na nožky funkční ponožky. Na nohy byste si měli vzít funkční ponožky, s přemírou elastických vláken. Důvod je stejný jako u trika a elasťáků – přiléhavost k tělu, v tomto případě k noze. Bavlněná ponožka je v dešti nejlepší pobídka k tomu, abyste si způsobili puchýře a to klidně po celé ploše chodidla i prstech!

Pomazání

V případě deště je namazání zatěžovaných míst, zvláště když neposlechnete výše uvedené rady, stejně důležité jako při horku, kdy vaše tělo ohrožuje tkanina napuštěná solí. Namažte si místa, kde na tělo přiléhají švy vašeho oblečení, namažte si vnitřní stranu stehen a namažte si nohy – chodidla.

Chlapi, nebuďte máča a přelepte si bradavky!

V případě deště a následného přilehnutí tkaniny na tělo dochází ke zvýšené míře tření se bradavek o triko, a to i v případě použití pružných a přiléhavých trik či běžeckých dresů. Takže pánové lepíme, lepíme, nebo pak trpíme, trpíme!

Co dělat po doběhu

V cíli, i když budete padat únavou, se snažte udržet na nohou, napijte se, lehce pojezte z toho, co se vám v cíli nabídne, a choďte. Pokud budete potřebovat, zajděte si lehnout na masáž, ale jinak si raději nesedejte. Nemuseli byste se zvednout. Pokud budete do cíle finišovat, může se snadno stát, že z důvodu vyčerpání posledních energetických zásob a minerálových zásob se o vás budou v cíli pokoušet křeče, i z toho důvodu radím zůstat na nohou, případně mít někde v dosahu připravený Magneslife, nebo nějaký podobný prostředek, který vás rychle křečí zbaví. 

Co dělat v prvních dnech po závodě

První dny po závodě byste neměli rozhodně dát nohy nahoru a jen ležet a čekat, až se z nich únava vyplaví. Den po závodě se běžte alespoň projít, když to nepůjde běhat, to samé udělejte třetí a pátý den po závodě. A doplňujte minerály! Doplňování minerálů po takovémto závodě je stejně důležité jako jejich doplňování před závodem. Před závodem je doplňujeme proto, aby jich mělo tělo dostatek pro výkon, po závodě zase proto, aby si je doplnilo a rychleji regenerovalo.

Máte za sebou první jarní běžecké závody. Fazóna dobrá, ale ještě by to chtělo špetku vylepšit. Možná tomu nevěříte, ale stačí dvacet minut a je to tam.

 Když nefunguje to, co děláte, změňte to a začněte to dělat jinak. Nelepší-li se dlouhodobě naše běžecké časy, je třeba dodat tréninkovému rituálu nové dramatičnosti. Poskytnout tělu nové impulsy, které nahradí ty, na něž si už zvyklo, čímž se snížila jejich účinnost nebo přestaly působit úplně.

 Na zrychlení rozhodně neplatí, když si budete stále zvyšovat tréninkové dávky, i když především začínající běžci (ale nejen oni!) uplatňují právě tuhle metodu. Vede však spíše ke zpomalení a tomu, že si běh postupně otrávíte.

Stačí jedenáct minut cvičení denně

Čtete dobře, milí běžci a milé běžkyně, na zrychlení platí cvičení, konkrétně pak: strečink – skoky – běžecká abeceda – posilování.

Jasně, říkáte, že na to nemáte čas… tak si běhejte vesele dál ty svoje nekonečné kilometry a stěžujte si na to, že to k ničemu nevede a že jste při závodu dopadli zase špatně jako posledně, i když jste tomu tentokrát věnovali mnohem víc času než dřív. Aha? Dali jste tomu daleko víc času a nic. Co kdybyste tedy zkusili věnovat tréninku stejně času jako dřív a při tom se zrychlili?

Uvedené prvky totiž nemusíte zařazovat do každého svého tréninku, každý z nich by se v něm však měl objevit dvakrát týdně. Stačí na to jedenáct minut denně – a pro svou pružnost, sílu a rovnováhu uděláte tolik, že budete schopni běhat na světové úrovni, tvrdí Takeshi Soh, trenér japonských vytrvalců. 

Litujete těch jedenácti minut? Kolik toho za ně můžete uběhnout, dva tři kilometry? No a co? Dělali jste to doteď a kde jste?

Jednou týdně plyometrická cvičení

Cvičení nezačínejte bez předchozího zahřátí. Před cvičením se lehce proběhněte, pak proveďte minimálně dvě série po deseti výskocích. Po skončení cvičení uvolněte zatížené svaly lehkým vyklusáním.

Skoky trénují vaše rychlá svalová vlákna, která sice nejsou přímo zodpovědná za úspěch na dlouhých – vytrvalostních tratích, ale i tak vám dopomohou k vašemu celkovému zrychlení. 

Toto cvičení bylo předmětem testu, který absolvovali na jedné americké univerzitě jak sprinteři, tak běžci na střední tratě a vytrvalci. Ve všech skupinách platilo, že čím lepší výsledky dosahoval tester při výskocích, tím to mělo následně pozitivnější vliv na běžecké výkony.

Postavte se rovně, chodidla jsou od sebe vzdálená na šíři ramen, paže natažené před sebe. Pokračujte do polodřepu, dokud vaše stehna nebudou souběžně s podlahou. Chvilku v polodřepu vytrvejte a pak se explozivně odrazte do výskoku, přičemž paže jdou do vzpažení. Cvik zakončete opět přechodem do polodřepu a z něj se odrazte k dalšímu výskoku.

30-20-10

Třicet, dvacet, deset, intervalový trénink, který baví

Běžecká sezóna se rozbíhá a po dvou letech by mohla být zase naplněna spousty závody. Takže jediným limitem je to, kolik jich ve zdraví dáte. Bude to silnější než vy. Takže než vás to zcela pohltí, přečtěte si pár rad, aby všechny závody byly co nejúspěšnější, případně trénink na ně méně bolestivý.

Nevyhánějte únavu odpočinkem

Odolejte pokušení se několik dní po závodě jen „válet“. Únava se vám pak v těle zahnízdí a vy budete uběhnuté kilometry cítit ještě týdny. Takže co dělat, abyste se únavy zbavili? Běžte si obden na půlhodinku zaběhat, zajezdit na kole nebo si zahrát nějaký kolektivní sport. Vyberte si pohybovou aktivitu, při které nebudete vydávat moc energie. Zkrátka si „lážo plážo“ zasportujte. Má to jednoduchý důvod: při regeneračním pohybu se v organismu spouštějí procesy, při nichž se ze svalů vyplavuje kyselina mléčná. Pokud je zatížení větší, začne se v nich znovu hromadit. Vhodné regenerační účinky mají také sauna a masáž.

Pokud vám závod sedl, tak nepodlehněte euforii a v tréninku nepřitvrzujte

Lidé, pod vlivem nevšedního zážitku, dosti často podléhají druhému extrému, začnou v tréninku běhat víc než předtím, s vidinou dosažení ještě lepšího výsledku. Ano, takto to funguje, ale jen do určité míry a také za předpokladu, že vyčerpaný organismus necháme odpočinout a doplnit ztracenou energii. Obecně platí, že za každý kilometr, který jste absolvovali v závodě, byste měli poskytnout tělu den na znovuvzkříšení (doplnění energie). To neznamená, že byste měli tři týdny odpočívat, ostatně bych tím popřel, co je napsáno výše, ale že ve svém tréninku byste to měli zohlednit a nezatěžovat tělo dalšími náročnými zkouškami.

Nezapomínejte pít a vhodně jíst

Mnoho lidí poté, co si splní cíl, přestane dodržovat všechny rady, které dodržovali v době přípravy. Závod je za nimi, tak proč se tím dále zabývat. To je velký omyl, který se pak může vymstít tím, že najednou začnete být velmi unavení nebo se dostaví nějaká nemoc. Proto pokračujte v pitném a stravovacím režimu, na který jste si zvykli během tréninku. To znamená dostatečně pít a doplňovat stravu o vitamíny, minerály a stopové prvky. Jezte ovoce a zeleninu. Ne každý organismus se s „pozávodovým“ šokem vyrovnává stejně. 

Nevracejte se do starých kolejí

Závod jste doběhli, na seznamu „odškrtli“ jeden splněný cíl a možná přemýšlíte, co dál. Ať je to cokoliv (třeba vylézt na osmitisícovku nebo si udělat pilotní průkaz), vězte, že se vám fyzická kondice bude hodit. Tak ji nezahoďte. Týdny pracně budovaná forma se dá ztratit velmi lehce. 

Jestli vás běhání začalo bavit, udělejte z něj součást svého životního stylu. Samozřejmě si nemusíte „nakládat“ stokilometrové porce měsíčně, ale běhat nepřestávejte. Prakticky každý den se ve světě, ale i u nás pořádá nějaký zajímavý závod.

Jak dlouho je dobré se na další závod připravovat

Záleží na vaší kondici a cílech. Když trénink nepřerušíte, ale pouze v něm trochu polevíte (zhruba jak je naznačeno výše, pak by vám na přípravu další závod, pokud by šlo o ½maraton mělo stačit šest týdnů, na maraton čtyři měsíce, na deset kilometrů měsíc, na pět kilometrů tři týdny.

Příprava na uběhnutí dobrého maratonu zabere mnoho času. Pokud se člověk chystá na svůj první maraton a týdně běhá v průměru 40 km, potřebuje na přípravu nejméně šest měsíců. Rychlejší postup by mohl vést ke zranění, jež by devalvovalo celý závod a mohlo zničit všechny dobré vzpomínky na něj.

2. Najděte si místní běžecký klub nebo nějakou skupinku běžců. Jejich zkušenosti mohou pomoci více než jakkoli detailně připravený tréninkový plán. Snažte si v klubu najít někoho, kdo bude dohlížet na váš trénink. Najděte další běžce, jejichž přítomnost vám hodně pomůže při nabíhání běhů o delších vzdálenostech.

3. Běhejte intervaly a v terénu místo toho, abyste pouze zvyšovali kilometráž. Je pravdou, že je potřeba přidávat kilometry, ale jen to nestačí, běžecký trénink musí být pestrý (intervaly, terén, posilování, protahování), to vám pomůže víc než jen prosté zvyšování objemu. Příliš vysoká kilometráž často s sebou nese vyšší riziko zranění. 

4. Dlouhé běhy neznamenají nutně co nejdelší vzdálenost. Rozhodující je spíše čas. To, co se snažíte naučit své tělo, je vydržet náročný výkon po delší a delší dobu. Já sám jsem v tréninku nikdy maraton neběžel, maximálně jsem se dostal k dvouhodinovému běhu. Odborníci se shodují na tom, že horní hranicí jsou tři hodiny, pokud chcete naběhat více km, rozdělte si dávku na dvě denní fáze.

5. Veďte si tréninkový deník. Umožní vám to uvědomovat si, co máte v sobě (na co máte natrénováno), navíc záznamy v něm uložené vám poskytnou zpětnou vazbu (lépe si uvědomíte, proč zrovna v daný čas trénujete to, co zrovna trénujete). Když přijde čas závodu, čtení v něm vám dodá sebevědomí, když si uvědomíte, kolik práce jste odvedli.

6. Zaexperimentujte si s výživou a pitím, ale jen v tréninku, při vlastním závodě již experimenty žádné! Zvládnutá výživa během závodu může váš výkon velmi zlepšit, nezvládnutá naopak velmi zhoršit. Důležité je najít si takové, které vám chutnají a nedráždí žaludek. Já osobně jsem doplňoval energii a tekutiny každých 20-30 minut běhu. Jídlo a pití můžete mít u sebe nebo je nechat podél trasy. V den závodu se domluvte s přáteli, kteří budou připraveni vám je podat. Nezapomeňte pít. Dehydratace je největším nepřítelem vytrvalce.

7. Posilujte, včetně zvedání závaží. Silový trénink vám pomůže hodně zlepšit výkon. Klíčem k úspěchu je mnoho opakování s nižší zátěží. Já se při posilování věnuji jak vršku, tak spodku těla, pomáhá mi to se vyhnout zraněním a disbalancím.

8. Sledujte svoji životosprávu. Jezte co nejzdravěji. Já se snažím „jíst hlavou“, přemýšlet nad tím, co jím a jak, přitom sleduji, zda sytím své tělo dostatečně všemi potřebnými živinami a látkami.

9. Svůj trénink vždy začínejte tím, že prvních 10-15 minut se zaměříte na zahřátí a prokysličení svalů, kloubů, ale i metabolických systémů. Je to koneckonců nejsnazší cesta, jak se vyhnout bolestivým poraněním. Jde i o snadnou cestu, jak zlepšit svůj výkon. Nepodvádějte se při tom – dejte tomu čas. Na konci tréninku se lehce protáhněte a mobilizujte klouby, můžete to však udělat až doma, abyste případně neprochladli. 

10. Běhejte na co nejměkčím povrchu. Předtím, než jsem zaběhl v New Yorku světový rekord (2:08:13), jsem hodně kilometrů naběhal na lesním okruhu. Měl jen 8 km, takže jsem ho často běhal i čtyřikrát. Pravda, byla to trošku nuda, ale věřím, že jsem se tím vyhnul mnohým poraněním. Navíc méně otřesů a zatížení znamenalo, že se mé svaly tolik neunavily.

Běžecká sezóna se začíná rozebíhat naplno. Závod bude stíhat závod a tak nezaškodí si říci pár rad, co a jak dělat, nebo naopak, čeho se nedopouštět, abyste nezmařili měsíce tréninkové dřiny.

Trénink týden před závodem

Váš trénink před závodem by se měl lišit podle toho, jestli závod berete skutečně jako závod (půjde vám o co nejlepší výkon), nebo jej berete jako součást přípravy na jiný závod (jako trénink, či jako test formy).

Jak trénovat týden před závodem, na němž vám velmi záleží

Týden před závodem, v němž vám půjde o nejlepší výkon, byste měli co nejvíce šetřit síly, to znamená už jen lehce běhat, maximálně na začátku týdne si vyzkoušet na kratší vzdálenosti tempo. Váš trénink by měl vypadat zhruba takto:

• volno 
• út. 10 – 15 min volně (65 – 70TF max%); abeceda, protažení; 4 – 6 rovinek (80 – 100 metrů stupňovaný běh); 3 – 5 km v tempu závodu, který o víkendu poběžíte; 5 min volně
• 30 – 45 min lehký běh (65 – 75% TF max)
• čt. volno
• pá. rozcvičení před závodem nebo lehký běh do 30 minut (podle toho zda závod běžíte v sobotu nebo v neděli)
• závod nebo rozcvičení před závodem
• závod nebo lehký výběh po závodě

Jak trénovat týden před závodem, který poběžíte v rámci přípravy či jako test

V případě, že závod pojímáte jako součást tréninku (jako zpestření tréninkového drilu), či jako test výkonnosti, trénujte podle předem připraveného tréninkového plánu, který určitě už s tímto počítá.

Psychika a adrenalin

Přesto, že jste zvládli odtrénovat vše, co jste měli v tréninku předepsáno, tak závod je úplně něco jiného. Hlavně je třeba si uvědomit, že začnou nepříjemně pracovat vaše nervy, vyplaví se vám adrenalin a vy se nebudete stačit divit, co to vyvádíte. Od startu vyrazíte jak splašený kůň, přesto, že jste si stokrát říkali, že už v životě takovou blbost neuděláte a vyběhnete pěkně rozvážně tak na tři čtvrtě plynu. 

Před závodem strčte hlavu do ledové vody

Co s tím, abyste tuhle chybu neudělali? Těžká rada. Snad jen si uvázat kolem pasu pneumatiku od traktoru, aby vás trochu zbrzdila. Problémem je, že i když si naprogramujete sporttester, tak vám to moc nepomůže, protože tepy před závodem budete mít vyšší než obvykle, takže pokud chcete využít jeho služeb, nastavte si na něm tak o tak 8 – 10 víc než máte nastaveno v tréninku. Dobře funguje, když si vyhlédnete ve startovním poli někoho, o němž víte, že není „pošuk“, o němž víte, že zvládá své emoce a vybíhá vždy od startu rozvážně a vaším tempem, a toho se první kilometry držte. Jakmile budete rozdýchaní a vaše svaly budou mít správnou teplotu, tak pak už můžete prásknout do koní a jít podle svého. Výborně pomáhá, když si uvědomíte, ale hlavně dokážete se tím řídit: že NENÍ DŮLEŽITÉ BÝT PRVNÍ PO STARTU, ALE V CÍLI!

Je běžnou praxí, že na závod přijíždějí skupiny běžců a běžkyň, které trénují spolu, takže se i společně před závodem rozcvičují a štengrují. U zkušených běžců je to jistě pozitivní, člověk je správně nažhavený a start nevypustí. U nováčků to však má spíše efekt přežhavení a přepálení. Takže následná rada platí spíš pro ty, co skupinu vedou: ZKUŠENÉ BĚŽCE A BĚŽKYNĚ SPRÁVNĚ NAŽHAVTE, ALE NOVÁČKY SE SNAŽTE SPÍŠ UKLIDNIT!

Oblečení před, při a po závodě

Večer si do závodní tašky sbalte aspoň dvoje boty, i na silnici to může klouzat (hlavně v tomto předjarním období). Navíc je dobré mít na vyklusání v případě, že při závodě bude pršet, suché boty a suché ponožky. Takže ponožky prosím také dvoje. To zdvojení platí prakticky pro veškeré oblečení. Jednak proto, že nevíte, jak bude před závodem, tak abyste měli možnost se na rozcvičení obléknout přiměřeně, podle aktuálního počasí, případně po závodě se na vyklusání převléci do suchého. Pokud udržíte hlavu po startu v klidu, tak na vlastní závod se oblečte tak, jako se běžně oblékáte na trénink, tedy tak, abyste před startem pociťovali mírný chlad a to i přesto, že jste už zahřátí rozcvičkou. Mírný chlad pocítíte proto, že před startem ze sebe shodíte jednu vrstvu (jestli větrovku nebo mikinu se rozhodněte sami podle toho, jestli bude foukat vítr (v tom případě si necháte spíše větrovku), nebo bude opravdu zima (v tom případě si necháte na sobě spíše tu mikinu). 

Rozcvičení před závodem

Pokud při běžném tréninku nepokládáte rozběhání a rozcvičení za důležité a rovnou do toho vletíte, tak před závodem byste měli na tuto svou praxi zapomenout a důkladně se rozběhat cca 2 – 4 km, podle toho, jak dlouho vám trvá rozehřátí a prokysličení svalů. Dát si pár písmenek atletické abecedy, 4 – 5 rovinek (100 m úseků v tempu 18 – 25 vt. – podle výkonnosti) a nakonec lehce vyběhnout 300 – 400 m. Rozcvičením nejenže správně nahřejete své svaly, rozdýcháte plíce, ale také nastartujete svůj metabolismus, abyste pak měli po celý závod dostatek energie a nehroutili se již několik kilometrů před cílem.

Typy rozcvičení před během na běžeckém pásu, před různými druhy tréninků.

Vyběhání po závodě

Pokud si myslíte, že běhat ještě po závodě je holá šílenost, tak neběhejte. Pak se ale nachystejte na to, že druhý den, hlavně po tom v sezóně prvním, vám najednou bude připadat, že máte nohy jak z olova. To proto, že vám na nohou všechny svaly pěkně zatuhnou. Překonejte raději svou přirozenou touhu si co nejdříve s kamarády sednout a probrat při žejdlíku dojmy ze závodu a vydejte se ještě velmi pomalým klusem na 1 – 2 kilometry nebo 5 – 10 minut výklusu. Tímto jednoduchým způsobem se nastartují ve vašem těle regenerační procesy a ty pak vesele pojedou dál i ve chvíli, kdy už skutečně budete s kamarády někde v teple šenku rozebírat, jak vám to dneska skvěle běželo. Jo a ještě jednu nepříjemnou radu nakonec. Než si dáte první pivo, vypijte něco vody, nejlépe lehce oražené a s citronem. Neocení to jen vaše ledviny, ale celé vaše vyprahlé tělo.