Běháte tak, že kolikrát až padáte na ústa? Zařazujete do svého běžeckého tréninku fartlek, intervaly, regenerační běhy, tréninky obecné vytrvalosti, speciálního tempa a pořád se vám zdá, že tomu ještě něco schází. Že pořád nedosahujete takových výkonů, které by vás uspokojovali, které by byly adekvátní tomu, co všechno svému běhání obětujete! Věřili byste tomu, že vám postačí pouhých deset minut speciálního tréninku a bude TO TAM?!

Když slyšíte nebo čtete o tom, že byste měli do svého tréninku zařadit:

• strečink
• skoky
• běžeckou abecedu
• posilování

Tak většinou lamentujete a argumentujete nedostatkem času. No a to je právě to, co byste měli při každém tréninku dělat. Nemusíte všechny výše uvedené prvky zařazovat do každého svého tréninku, ale 2x týdně by se tam měl každý z nich objevit. 

Že za těch 11 minut už můžete uběhnout  2 – 3 kilometry? No a co? Dělali jste to až doteď a kde jste?

V průměru stačí 11 minut denně, abyste udělali pro svou pružnost, sílu, rovnováhu tolik, že budete schopni běhat na světové úrovni, tvrdí Takeshi Soh, trenér japonských vytrvalců. 

Jednou týdně zařaďte do tréninku následující cvičení

Cvičení nezačínejte bez předchozího zahřátí. Před cvičením se lehce proběhněte. Pak proveďte minimálně dvě série po 10 výskocích. Po skončení cvičení uvolněte zatížené svaly lehkým vyklusáním.

Skoky trénují vaše rychlá svalová vlákna, která sice nejsou přímo zodpovědná za úspěch na dlouhých – vytrvalostních tratích, ale i tak vám dopomohou k vašemu celkovému zrychlení. 

Toto cvičení bylo předmětem testu, který absolvovali na jedné americké univerzitě jak sprinteři, běžci na střední tratě, tak vytrvalci. Ve všech skupinách platilo, že čím lepší výsledky dosahoval tester při výskocích, tím to pak mělo pozitivnější vliv na jeho běžecké výkony.

Postavte se rovně, chodidla jsou od sebe vzdálená na šíři ramen, paže natažené před sebe. Pokračujte do polodřepu, dokud vaše stehna nebudou souběžně s podlahou

Chvilku vytrvejte v polodřepu a pak se explozivně odrazte do výskoku, přičemž paže jdou do vzpažení.

Cvik zakončete opět přechodem do polodřepu a z něj se odrazte k dalšímu výskoku. 

 Avšak pozor!

Cvičení, ať to výše uvedené či jakékoliv jiné posilovací, nezařazujte do tréninku v den, kdy máte naplánován tempový trénink. Nesnažte se zabít dvě mouchy jednou ranou. Snadno byste se mohli stát obětí své jedné rány!

Tipy na léto, jak lépe využít čas, který máte

Pokud vám členové rodiny vyčítají, že místo toho, abyste víkendy trávili s nimi, tak si jdete radši zaběhat a při běhu trávíte hodiny a hodiny, zkuste si dlouhé víkendové běhy odběhat již v týdnu. Letní měsíce jsou pro to obzvláště vhodné, neboť se rozednívá již velmi brzy a stmívá naopak velmi pozdě.

Náš tip tedy zní: vybíhejte na své dlouhé běžecké tréninky brzo ráno, ještě před tím, než odejdete do práce, nebo naopak hned po práci.

Ale pozor – pokud chodíte z práce pozdě, tak raději zvolte tu ranní variantu, neboť tři hodiny po běhání vykazuje vaše tělesné jádro zvýšenou teplotu, což může způsobovat nespavost nebo minimálně potíže při usínání!

Fred Lebow – zakladatel New Yorského maratonu – o tom říkal: Prostřednictvím ranního běhu získáte čas, jako by měl den 25 hodin. Musíte sice brzo vstávat, ale den se zdá delší.

Trénink si rozdělte na dvě části

Běháte 5x týdně večer 40 minut? Rozdělte si tuto dobu tak, že ráno si odběháte polovinu z běžně odběhaného času, tedy 20 minut a večer pak 3 čtvrtiny. Že vám to časově nesedí? Správně. Každopádně večer ušetříte 10 minut a navíc můžete večerní trénink absolvovat tak, že si dáte 10 minut na rozklus, pak zařadíte 2x (30-20-10)  a 8 minut vyklušete. Váš trénink se tak nebývale zintenzivní, pocítíte nárůst formy. Budete spokojení vy i vaši blízcí, neboť budete mít na ně večer o 10 minut více času. Tímto rozdělením navíc zachováte i pravidlo o střídání intenzivního a regeneračního tréninku (ráno volně, večer intervaly). 

Vezměte rodinu do přírody a zatrénujte si společně

Nic tak lidi nespojí, jako činnosti, které provádíte spolu. Absolvujte společně slalom mezi stromy, zadržovaný běh (jeden se snaží běžet, druhý jej drží v pase a snaží se jej brzdit), dřepy ve dvojicích (stojíte proti sobě, držíce se nad lokty protichůdnýma rukama /levá – pravou či obráceně/, vybíhejte krátké kopce apod.).

RADY A TIPY BĚŽECKÉ ŠKOLY PRO BĚHÁNÍ V LÉTĚ

Pravidla běhání v písku a u moře

Teplé počasí patří k létu, může však způsobit vážné zdravotní problémy. Jak se zachovat v situacích které vás či jiné potkají

Letní alternativní trénink pro běžce, když se nechce, nebo nejde běhat

Jak se bránit proti rizikům běhání v létě

Jak v létě potrénovat a užívat si to, když musíte makat v práci

Jak lze nahradit běžecký trénink cyklistickým, hned čtyři tipy

Začátek prázdnin, je obdobím kdy je vhodné zařadit krátkou regenerační pauzu. V tomto období bychom měli vyléčit zranění z první části sezóny, ale neměli bychom úplně z tréninku vypadnout. Jako vhodná alternativa tréninku se jeví jízda na kole. Níže najdete čtyři typy cyklistického tréninku, které můžete využít, když nebudete moci běhat, nebo vás už běhání začne otravovat.

Ti, co provozují více sportů, k tomu již dospěli dávno, vytrvalostní trénink je na kole lehčí a zábavnější než při běhání. Minimálně na prvních kilometrech a rovných cestách. Zatímco při běhu vás, než se zahřejete, začne kdeco táhnout, na kole jedete v pohodě. V podstatě by se dalo říci, že jízda na kole je něco jako sedavé zaměstnání. Sedíte a vaše klouby jsou ušetřeny toho, aby vás nesly a nárazů spojených s během. Když nejedete zrovna do nějakého krpálu, tak vaše tepová frekvence zůstává na nižších hodnotách, to je velká výhoda zvláště pro začátečníky, kteří mají pocit, že když mají svou tepovou frekvenci držet na 65 či 70% TF max, tak vlastně už musí jít. I zkušení běžci však mohou z jízdy na kole profitovat, zejména tehdy, když potřebují natrénovat objemy, jež už jejich pohybový aparát není schopný bez přetížení, a tím i zvýšené možnosti zranění, pobrat.

Místo regeneračního běhu lehká vyjížďka na kole

Cíl: Zotavení po těžkém (intenzivním) běžeckém tréninku.

Výlet na kole se ideálně hodí k tomu, abyste po intenzivním běžeckém tréninku regenerovali, bez toho, že byste si dali nohy nahoru. Naplánujte si na to zhruba dvojnásobek času, než byste běželi, pokud byste si dali volný výklus. Ne však více než 90 minut. Možná si pamatujete z tréninkových plánů na Běžecké škole, že 45 minut volného – regeneračního běhu je optimálních, takže 2x 45 vám dává oněch 90 minut. Pokud možno si vyberte si trasu, kde nejsou kopce, jinak se váš trénink změní z regeneračního na silový. Pokud používáte při tréninku sporttester, tak tepová frekvence, na níž pojedete, by měla být cca o 5 tepů nižší, než jakou dosahujete při volném běhu (běhu na 65 – 75% TF max).

Místo tréninku obecné vytrvalosti dlouhá vyjížďka na kole

Cíl: Zlepšení – zvýšení základní vytrvalosti.

V tomto případě půjde již o delší vyjížďku než je 90 minut. Pokud jde o intenzitu, tak ta bude trošku vyšší než u volné vyjížďky a měla by se pohybovat v rozmezí mezi 75 – 80% vaší TF max, opět snížené cca o 5 tepů. Stejně jako u lehké vyjížďky byste měli volit spíše rovinatý profil.

Zranění vám brání v absolvování běžeckého tréninku, ale na kole jet můžete, tak do toho

Cíl: Zachování formy respektive fyzické kondice pro případ, že nemůžete absolvovat z důvodu zranění svůj běžecký trénink.

Jsou zranění, která vám sice znemožní běhat, ale dovolí vám jezdit na kole. Pak se dá prakticky každý trénink přepsat na kolo. Trénujete zde sice jiné svalové skupiny než při běhání, ale váš kardiovaskulární systém a metabolizmus si udrží svou formu, takže po vyléčení zranění se budete moci mnohem snáze vrátit do svého běžeckého tréninku.

Běžecký trénink zněl:

5 x 1000 metrů v tempu 4 minuty na kilometr respektive na 170 tepů za minutu. Pauza mezi jednotlivými kilometry byla 3 minuty.

Na kole by měl tento trénink vypadat takto:

Po lehkém vyjetí (v běžeckém tréninku mluvíme o rozklusání), které by mělo trvat zhruba 2x déle než výklus, budete šlapat 5x 4 minuty vysokou frekvencí (kadencí 80 – 100 otáček za minutu), až se váš tep dostane na hodnoty 165 – 170 tepů za minutu. Mezi tím pojedete vždy 3 minuty lehce (na 65% TF max). Takovýto trénink můžete samozřejmě absolvovat i na ergometru či spinningovém kole. Časy pro intervalový trénink, naplánovaný pro běh, byste měli přenést na trénink na kole v poměru 1 : 1.

Trénink silové vytrvalosti nahradíme jízdou do kopce na těžký převod

Cíl: Zlepšení – zvýšení silové vytrvalosti.

Na kole můžete absolvovat výborný silově vytrvalostní trénink, kde posílíte stehna. Příklad: zahřejte se lehkou jízdou po dobu 20 – 30 minut, při níž si najdete zpevněnou cestu nebo málo frekventovanou silnici, která má zhruba 10% stoupání a je 1 – 3 kilometry dlouhá. Toto stoupání pojedete 5 – 15 minut nahoru, přičemž nepůjdete ze sedla a vaše kadence šlapání bude 50 – 60 otáček za minutu. Pak si sjeďte lehce dolů a zopakujte 3 – 5x. Nakonec si zase lehce vyjeďte 20 – 30 minut a doma si řádně protáhněte přední stranu stehen.

Podle ankety na Běžecké škole 90% jejích žáků provozuje kromě běhání ještě nějaký jiný sport, většina z vás má tedy doma určitě nějakého cyklistického miláčka, takže i v případě, že nejste zraněni nebo váš pohybový aparát zatím bez problémů zvládá, to co mu při běhu nakládáte, vyzkoušejte si zařadit kolo do svého tréninku. Minimálně je to vhodná alternativa pro období podzimu, kdy máte v běžeckém tréninku stejně trošku polevit, abyste dopřáli unaveným svalům, kloubům a vnitřním orgánům trošku toho odpočinku.

RADY A TIPY BĚŽECKÉ ŠKOLY PRO BĚHÁNÍ V LÉTĚ

Pravidla běhání v písku a u moře

Teplé počasí patří k létu, může však způsobit vážné zdravotní problémy. Jak se zachovat v situacích které vás či jiné potkají

Letní alternativní trénink pro běžce, když se nechce, nebo nejde běhat

Jak se bránit proti rizikům běhání v létě

Jak v létě potrénovat a užívat si to, když musíte makat v práci

Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj trénink na tempu, které jste schopni udýchat.

Toto jsem napsal před více, jak jedenácti roky v úvodu článku Charón tě zve k sobě, chceš-li mu utéct, zpomal, buď trpělivý, vše má svůj čas, i ty budeš vítěz. Za tu dobu spíše přibylo, než ubylo těch, kteří se stále ptají: Co mám dělat, abych zrychlil/zrychlila svůj běh? A já odpovídám stále stejně: „Zpomal“.

Reakce je také stále stejná a sice: „Jsi snad hluchej, nebo mě vůbec neposloucháš, já se chci zrychlit. Sakra!“

Dnes nebudu psát o tom, jak to v těle funguje a proč máte nejdříve zpomalit, abyste následně mohli běhat rychleji, to je v „Charonovi“ vysvětleno víc než důkladně. Dnes se spíše zaměřím na to, proč nejsme schopni, nebo proč nám velmi dlouho trvá, než jsme ochotni přijmout takový do nebe volající paradox, že když chci zrychlit, musím nejdříve zpomalit.

Velmi dobře to celé vyjádřil Galileo Galilei, který kromě toho, že řekl „A přece se točí“, řekl: „Nemůžete lidi nic naučit. Můžete jim pouze pomoci objevit vše v nich samotných.“

A o tom to celé je, když chceme dobře běhat, měli bychom být ochotni se to naučit, alespoň si jednou vyzkoušet, že pravdy o běhání, které k nám přicházejí z různých zdrojů, mají něco do sebe. Ne předstírat hledajícího a při tom si vše dělat tvrdohlavě stále po svém – snad abychom „kázajícího“ přesvědčili o své pravdě.

Nejlépe vás naučí běhat ten, který dokáže odhalit vaše chyby, ten, který je ochotný se stále sám učit, neboť proces učení není nikdy ukončen. Poznávám to velmi dobře při své práci. Přichází za mnou čím dál více lidí, kteří mají skutečnou touhu „létat“ – vždyť běh je přeci kontrolovaný pád a běh má jednu fázi, jíž se říká „Letová fáze“. Ti, co za mnou přicházejí, jsou již většinou poučeni – ať už ze stránek Běžecké školy, či jiných zdrojů, že mají našlapovat na střed chodidla, tedy ani na špičku, ani na patu. Že mají být při běhu lehce nakloněni dopředu, že mají při běhu používat ruce.

Když s takto poučeným člověkem vyběhnu na náš individuální trénink, zprvu mám dojem, že ten člověk už to má zmáknuté, že já už ho nic nového naučit nemůžu. Přesto mi v tom jeho projevu něco nesedí. Zhruba po půlhodině běhu problém objevím, styl jemně upravíme a je to. 

Popisovat vám, co dělají poučení za chyby, a jak by se jim mohli dopředu vyvarovat, nejde, neboť každý dělá chybu trošku jinou, a vychází to z jejich „přirozeného stylu“ běhu – tedy z toho stylu, kterým běhali do doby, než na něm začali pracovat. Pro mě je pak odhalování těch drobných nepřesností, které však mohou způsobovat danému jedinci velké problémy, velká radost, neboť mě posune v mých znalostech, co všechno mohou dělat lidi při běhu špatně, o chlup dál, a díky tomu pak třeba mohu pomoci dalším.

Co jsem tímto dnešním ohlédnutím za běháním chtěl říci? No hlavně to, že bychom měli být vždy otevřeni novým pohledům na svět, že je sice dobré si stát za svým, ale když mě to opakovaně přesvědčuje o tom, že něco dělám špatně, tak to jednou zkusit jinak.

Být trenérem neznamená jen dostat svého svěřence pomocí různých technik do takové fyzické kondice, aby byl schopen podat výkon, na nějž se chystá. Být trenérem také znamená být psychologem, který dokáže dostat svěřence do takové psychické pohody, aby to co natrénoval také prodal, nebo dokonce dostal ze sebe v pravý čas víc, než se odváží myslet, že v sobě má.

Trenér by měl být takovým průvodcem na cestě za splněním snů. Problém mnohých trenérů je v tom, že jaksi nechápou jemný rozdíl mezi tím, že mají být průvodci za splněním snů svých svěřenců a ne snů svých. To je ostatně problémem mnohých z nás i v běžném životě.

Přitom být průvodcem na cestě za splněním snů druhého člověka je neskutečně krásný a silný pocit. Osobně neznám nic lepšího. Popravdě řečeno mi dělá větší radost, když mohu prožívat úspěch druhého. Úspěch, na němž mám jen tu zásluhu, že jsem druhému dodal kuráž a sílu jít za jeho snem a tento sen si splnit. To, že jsem mu i poradil, jakými cestami se ubírat, není podstatné, protože on musel odvést všechnu práci, on musel nakonec uvěřit, že na to má! 

Asi to zažil každý z vás – stojíte či sedíte, pozorujete úsilí jiných, vyberete si svého favorita, kterému bezmezně fandíte a on vyhraje. Vaše radost často nezná mezí, cítíte se, jako byste vyhráli sami. A vy jste skutečně vyhráli, protože celou dobu, co jste svému favoritovi fandili, jste mu posílali energii, kterou on svými jemněhmotnými smysly zachytil, nasál ji do sebe a ona mu pak společně s jeho energií dopomohla k vítězství.

Dobrý trenér nesmí chtít svého svěřence nikdy ovládnout, musí mu umět naslouchat, musí umět odezírat ze rtů, musí umět vnímat mimosmyslové projevy, musí zkrátka vidět a slyšet i to, co nebylo řečeno, nebo nebylo vědomě naznačeno. Být dobrým trenérem znamená umět se do člověka vcítit a to i tenkrát, když jste toho člověka nikdy v životě neviděli. 

Trenér, který zná svého svěřence jen z e-mailů či z telefonických rozhovorů, musí umět číst mezi řádky a musí umět zachytit v hlase člověka nejen to, co mu sděluje – jeho slova, ale musí z tónu hlasu, z intonace, síly a kadence hlasu poznat, jak se člověk na druhé straně aparátu cítí. Dobrý trenér to dokáže poznat i z pouhých slov poslaných e-mailem, prostě jiný slovosled použijeme, když jsme O.K. a jiný když jsme K.O.

Zdá se vám to trošku jako duchařina? Možná, že je, i když na druhou stranu určitě dobře znáte ten pocit, když slyšíte hlas v telefonu a hned po prvních slovech poznáte, jestli ten druhý je v pohodě, nebo je v nějakém stresu. V podstatě je to velmi podobné, jako když ten dotyčný stojí proti vámi, jen s tím rozdílem, že v tom případě vám pomáhá vidět i váš zrak. Vidíte, jak ten naproti uhýbá očima, kouká do stropu, nervózně si olizuje rty, hraje si s rukama, nervózně poposedává apod. 

Dobrý trenér tohle všechno ovládá, ale musí mu to sloužit vždy jedině k tomu, aby mohl svého svěřence správně vést. Aby mu pomohl získat sebevědomí. Sebevědomí je totiž to první, co člověk potřebuje, aby podal co nejlepší výkon. Dobrý trenér se proto svého svěřence snaží motivovat k výkonu pochvalou, spíš než zatracováním a spíláním o neschopnosti. Musí ale také vědět, jak kterého svěřence motivovat, aby ten neměl pocit, že už je king a měl sám snahu se dále zlepšovat. Navíc dobrý trenér nesmí dát na sobě nikdy vědět, že svého svěřence prokoukl v jeho fíglech, jak zastřít svou nejistotu. 

Být průvodcem člověka na cestě ke splnění snů je ta nejkrásnější práce, co znám. Na člověku vyžaduje „jediné“ – být otevřený, vnímavý, umět přijímat, umět dávat, ale hlavně neustále se učit, být otevřený všemu novému a nikdy nikoho nepodceňovat nebo dokonce předem odepisovat. Protože člověk, který je správně motivován, dokáže v životě vše, co si vezme do hlavy, jen tomu musí sám věřit!

Trenéři Běžecké školy

Jeden ze způsobů jak zrychlit svůj běh, je zhubnout. Jiní běhají hlavně pro to, aby zhubli. Pro ty toužící po zrychlení, i pro ty toužící zhubnout, tu mám nadílku v podobě čtyřtýdenního běžeckého plánu na zhubnutí. Tak chutě do toho ať kila padají dolů!

Tréninkový plán na zhubnutí pro běžce a běžkyně

Týden 1.

 Týden 2.

 Týden 3.

 Týden 4.

Je to málo, je to dost? To přijde na to, z jakého času začínáte, je-li váš současný osobní rekord na deset kilometrů šedesát minut, zlepšíte se o 72 – 108 vteřin. Je-li vás současný osobní rekord čtyřicet minut, zlepšíte se o 48 – 72 vteřin. Když k tomu přidáte 30 – 50 vteřin, které vám ubere, když se naučíte běhat přirozeně, tak možná stojí za úvahu, se do toho pustit.

V plánu je počítáno s tím, že některé tréninky v něm uvedené (DRÁHA) budete běhat na atletické dráze, neboť ta zaručuje nejlepší podmínky pro to, naučit se držet rovnoměrné tempo. Nejsou tu žádná převýšení, vítr na ní nefouká, nebo fouká ze všech stran stejně, je rovná a zatáčky jsou všechny stejně zaoblené. Ostatní tréninky můžete běhat kdekoliv, tak, jak jste dosud zvyklí. Nemáte-li možnost běhat na dráze, bude dobré, abyste si našli rovný úsek (nejlépe s asfaltovým povrchem), dlouhý 3000 metrů, jako alternativu za dráhu.

Ostatně, k čemu je dobrý trénink na dráze jste si mohli přečíst v článku Běhání na dráze.

Co znamenají zkratky v tréninkovém plánu

• PB (pomalý souvislý běh na úrovni 70 – 75% TF max)
  OV – obecná vytrvalost (souvislý rovnoměrný běh na úrovni 75 – 80% TF max)
  ST – speciální tempo (rychlý souvislý běh na úrovni 85 – 88% TF max)
  STB – stupňovaný běh (běh na vzdálenost 80 – 100 metrů, při němž se průběžně stupňuje tempo od velmi pomalého až po sprint)
  T 10 – (vaše současné reálné tempo na 10 km, průměrné tempo na km z vašeho osobního rekordu na 10 km)
  T 5 – (vaše současné reálné tempo na 5 km, průměrné tempo na km z vašeho osobního rekordu na 5 km)
  ABC běžecká abeceda

Týden 1.

 Týden 2.

 Týden 3.

 Týden 4.

 Týden 5,

Týden 6.

 Týden 7.

 Týden 8.

 Týden 9.

 Týden 10.

 Týden 11.

 Týden 12.