Život je běh na dlouhou trať a zkratky moc nemusí. Lidé se pokoušejí překonat sami sebe, protože je pro ně přirozené hledat dokonalost. Někteří směřují k fyzické dokonalosti, jiní zas k dokonalosti duchovní. Potíž je, že dokonalosti se těžko dosahuje. Zejména pak sportovci na cestě k ní, pociťují často bolest.

Jestliže hledáme dokonalost jen v našich vnějších úspěších, například ve sportu či kariéře. Přijdeme zkrátka. To proto, že opravdovou výzvou není vrchol hory nebo cílová páska, to podstatné se skrývá uvnitř.

Využít možností mysli a těla k naplnění cíle a zůstat při tom vnitřně klidní a vyrovnání, s uvolněnou bdělostí uběhnout maraton, vylézt na horu nebo zahrát míček do jamky, to ba měl být smysl života, nejen pro sportovce, ale pro člověka vůbec.

Zásady sportovního tréninku jinak

Jednou míjel turista v autě běžícího indiána z kmene Tarahumara a nabídl mu svezení. Nechci, díky, pospíchám, odpověděl indián.

V daleké minulosti nebylo účelem cvičení posílení svalů, snížení váhy, vítězství v závodě nebo získání medaile. Například pro starověké Řeky bylo cvičení důležitou součástí každodenního života. Historik Xenofón řekl: „žádný občan nemá právo být amatérem v oblasti tělesného cvičení; být v dobré fyzické kondici je součástí jeho povolání jako občana.” K tomu ještě dodal, že „pro člověka je ostuda zestárnout a nepoznat při tom, jaké krásy a síly je jeho tělo schopno dosáhnout.“

Zásady sportovního tréninku, trochu jinak, spočívají v tom, naučit se harmonicky rozvíjet své tělo, svou mysl, svého ducha. Jádrem tohoto programu je naučit se využívat dynamiku dvou světů, dynamiku panující mezi vnitřní a vnější harmonií. Naučit tělo a mysl žít v jednotě.

Ve chvíli, kdy k tomu dojde, se stává trénink vnitřním prožitkem, je klidnější (vy jej prožíváte klidněji), ačkoli navenek je dynamický a živý.

Nežijeme v minulosti a tak lidé již nepřistupují k provozování sportu ze stejných pohnutek, jako kdysi Řekové nebo jiné staré národy v historii. Každopádně při pomoci stanovení si sportovního cíle byste si měli vždy uvědomit, proč tuto námahu podstupujete. Vašim cílem by rozhodně nemělo být uspokojit potřeby někoho druhého, pokud daný člověk nezareaguje tak, jak očekáváte, těžko budete schopni dále tuto námahu podstupovat. Proto hledejte sílu (motivaci), vždy V SOBĚ!

Tři důvody proč trénovat (proč se pravidelně hýbat):

• Omlazování těla a kultivace mysli
• Odstraňování stresu
• Rozvíjení koordinace mezi myslí a tělem

Život „v souladu” je snazší a radostnější.

ČTYŘI FÁZE HARMONICKÉHO TRÉNINKU

Fáze první – rozcvičení mysli a těla

Nadechnutí a uvolnění se.

Ať už se chystáte na jakoukoli pohybovou aktivitu, či sport, dopřejte si před skutečným začátkem tréninku 5, 10, 15 minut, kdy se soustředíte na dýchání a jeho prostřednictvím na uvolnění a celkové zklidnění. Vhodné je zařadit prvky jógy či lehkého strečinku.

Fáze druhá – zahřátí

Druhá fáze je, klasické zahřátí, před hlavní částí tréninku. U běhu rozklusání.

Fáze třetí – hlavní náplň tréninku či závod

I pro hlavní části tréninku, či závod, je dobré mít reálný plán a toho se držet, a to i (nebo hlavně i), když máme pocit, že v dané chvíli máme na víc.

Fáze čtvrtá – zklidnění

Při klasickém běžeckém tréninku je to výklus.

Chápu, že vše výše napsané vám může připadat až příliš mystické, neodpovídající západní zkušenosti, západní kultuře. Máte pravdu, je to mystické a v mnoha ohledech to odporuje západní kultuře orientované jen a jedině na výkon, bez ohledu na vše – všechny – ostatní. Možná právě proto získávají nad zeměmi západu převahu národy – lidé, kteří dokáží žít v harmonii těla – mysli a ducha.

Nesnažím se vás o něčem přesvědčovat, ale než vynesete nad tímto stylem tréninku ortel: kecy, kecy, kecy…, přečtěte si ještě následující argumenty:

• necháte-li se rušit tím, co dělá váš soupeř, zapomenete na to, co děláte vy. Vyniknout můžete jedině v případě, že ze sebe vydáte to nejlepší a budete hrát svou hru
• zaměření na průběh vám umožní dosáhnout většího mistrovství a zvýší vaše uspokojení ze hry
• duševně tělesná spolupráce je základním předpokladem maximalizace výkonu i radosti z výkonu
• je důležité určit si cíl a tak získat směr. Pokud se ale stane dosažení cíle jediným důvodem pro běh nebo trénink, dostanete se do potíží
• musíte vědět, jaký objem tréninku je pro nás vhodný a jaký vás poškozuje. Musíte se naučit, jak naslouchat tělu. nesmíte nikdy přeslechnout, když vám tělo říká: „mám dost.“
• dobré věci ve velkém množství škodí. Když vám příliš velký objem cvičení působí problémy, správný rozsah tréninku vás jich zbaví
• zjistěte, jaký máte ráno srdeční tep a měření opakujte po probuzení několik po sobě jdoucích dní. Jestliže se frekvence od průměru liší o více než 10 úderů za minutu směrem nahoru – přes den odpočívejte. Méně cvičte, co nejvíce omezte své povinnosti, buďte v klidu, dokud se tep nevrátí k normálu
• cvičení je velice účinný prostředek pro vytvoření i rozbití rovnováhy. Správný objem vám umožní ji nalézt

Zlaté pravidlo kondičního běhu 

Mysl a tělo nesmíme rozdělovat. Trénink může být nudný jedině v případě, kdy se provádí nesprávně. Sportujete-li správně, dochází ke sjednocení těla a mysli. Cvičení přestává být něčím, co musíte udělat, stává se činností, kterou dělat chcete. Stane se nejen prostředkem k získání fyzických a duševních sil, zdraví, ale  i zábavou a osvěžením..