Na silnici běhejte za tmy vždy proti směru dopravy. Počítejte s tím, že vás řidiči mohou přehlédnout. Proto si pro tyto případy oblékejte oblečení s převažující reflexní plochou, tady se určitě šetřit nevyplatí, protože tady jde skutečně o život. Pokud běháte za tmy po silnici pravidelně, věřte, že čelovka a blikačka to nespraví, přesto vám pomohou, hlavně když při nočním běhu narazíte na neosvětleného cyklistu nebo inlainistu.

Běhání ve tmě za krále klacka

Osobně jsem se častokrát přesvědčil, že s čelovkou či blikačkou si nevystačím. Asi nejintenzivnější zážitky z běhání potmě jsem prožíval, ještě když jsem před vojnou běhal ráno, než jsem šel do práce. Šichta začínala v 6 hodin. Běhal jsem tak 2 – 3x týdně z Horních Počernic do Dolních Počernic, a odtud pak po „Kolínské” do Běchovic, pak na Xaverov a domů. Byla to taková příjemná desítka. Vybíhal jsem ve 4 ráno, až do Dolních Počernic pohoda, ale po té státovce to bylo fakt o život. Moc toho tehdy nejezdilo, ale pár tiráků vždycky ano. Když mě málem párkrát nasály pod sebe, tak jsem pak raději ještě před tím, než mě minul, volil zbabělý útěk do příkopu. V té době – psaly se roky 1972-73 – ještě čelovky a blikačky nebyly, ale jak jsem zjistil později, ani ty by mi nepomohly.

V roce 2002 už čelovky a blikačky byly. Běžel jsem závěrečnou část svého přeběhu České republiky z Hodonína do Aše. Na cestě mě doprovázel Roman Psůtka, který nosí brýle. Byli jsme už doslova kousek od cíle (cca 60 km), byly 4 hodiny ráno, pršelo a byli jsme na hodně frekventované silnici. Osobáků moc nejezdilo, ale „tiráci” jeden za druhým. Byli jsme ověšený blikačkama jak vánoční stromečky, na hlavě čelovky, ale stejně jsme byli furt v příkopu. 

Běháte-li ve tmě na frekventovaných cestách, pořiďte si reflexní, nejlépe celoplošné oblečení

Dnes už bych se na silnici ve tmě, zvláště je-li mokrá silnice, nevydal bez oblečení, které mi zaručí, že se budou spíš řidiči bát mě, než já jich. 

Mít čelovku je základ

Čelovku oceníte tam, kde potřebujete vidět zejména vy a pak tam, kde jezdí neosvětlení cyklisté, což bývají hlavně cyklostezky. Takže víte-li, že poběžíte za tmy místy, která nejsou osvětlena nebo po cyklostezce, tak si vezměte kromě reflexního oblečení i čelovku, protože před nesvítícím cyklistou vás reflexní oblečení neochrání – není-li světlo, nemají reflexní plochy co odrážet! Běžíte-li však se svítící čelovkou, tak vás zaregistruje i cyklista jedoucí za vámi, přibližující i když svítící od něj kužel světla mu o vás řekne. 

Při běhání ve tmě buďte uvolnění, zmírní to následky možného pádu

Cvičení (protahování, posilování), ale hlavně rozehřátí na počátku tréninku je pevnou součástí běžeckého tréninku, proto nezapomínejte na to, na začátku tréninku se zahřát pomalým během. 

Protažení nechte až budete zahřátí, nikdy se neprotahujte ani neposilujte, když je vaše tělo ještě chladné a ztuhlé! Pokud běháte ráno, rozhodně „neskočte” rovnou z postele do běžeckých bot a nevyběhněte v tempu na trať, jednak to není zdravé (jak uvedeno výše), ale ani rozumné vzhledem k tomu, že váš den teprve začíná. Běhat ráno je nesmírně fajn, protože běh vás dokonale probudí a zvládnete-li běžet jen na půl plynu (do 70% vaší TF max), tak tělo perfektně prokrvíte, prokysličíte a nastartujete metabolismus. Doma se pak osprchujete, nasnídáte a máte před sebou den jak malovaný. Pokud ranní běh pojmete v intenzivním tempu, tak si můžete způsobit nějaké zranění, přinejlepším pak po dvou hodinách v práci usnete, nebo abyste neusnuli, začnete do sebe nalívat kafe a shánět se po něčem sladkém, co by dobilo vaše baterky a to přesto, že v těle máte (ve svých tukových zásobárnách) energie na rozdávání. Tělo však nemůže ty vaše tukové elektrárny spustit, protože mu chybí kyslík, ten mu dodáte právě a jen pomalým během. 

Zásady rozehřátí, rozcvičení a protažení

• Trpělivost. Výsledky pravidelného cvičení se nedostaví hned. Ale už po několika týdnech zaznamenáte významné zlepšení hybnosti kloubů a pružnosti svalů, na které se při protahování zaměříte. 
• Protahování (svalů) a mobilizaci (kloubů) provádějte celoročně, nejen v době intenzivního tréninku.
• Před protahováním se vždy zahřejte, stačí pět minut velmi volného běhu. Zahřáté svaly se lépe napínají a tak zabráníte jejich poranění.
• Po protažení se uvolněte, případně si na pár minut lehněte.
• Při výběru cviků začínejte těmi jednoduššími. Když je zvládnete bez problémů, přejděte na obtížnější.
• Jednotlivé svaly protahujte pomalu a maximálně s třicetivteřinovou výdrží (pokud s protahováním začínáte, úplně postačí, když v dané poloze vydržíte 10 vteřin) v poloze, která vám nepůsobí bolest ani není jinak nepříjemná. Pak sval na pár vteřin uvolněte a cvik zopakujte ještě jednou.
• Cviky provádějte pomalu, nikoliv švihem nebo kmitem. Při druhém pokusu zkuste krajní polohu ještě o kousek „posunout“.
• Při protahování dbejte na pomalé, pravidelné a kontrolované dýchání. Vydechujte v předklonu, při protažení dýchejte pomalu a pravidelně. Nezadržujte dech.
• Zacvičte si před intervalovým tréninkem, ale i po něm. Protahováním svalů předcházíte jejich krácení a podporujete dobré prokrvení. Bezprostředně po tréninku protažení pomáhá zabránění ztvrdnutí svalů a pozdějším bolestem.
• Být při běhu zahřátý a uvolněný, když běžíte v noci a ve tmě je obzvlášť důležité, neboť když sebou praštíte ve tmě o zem, když jste celý zatnutí a zatuhlí, tak si velmi snadno něco utrhnete nebo zlomíte.

Už jste si asi stačili povšimnout, že jaro, léto, podzim, zima jsou pojmy, které přežívají jen díky nostalgii těch, kteří je znali a pak taky proto, že nám je na jejich začátku či konci připomenou klimatologové a média.

Uběhl sice nějaký čas od chvíle, co se to stalo, ale zážitek zůstal. Vracel ze své 69 km trasy, kdy každou chvilku pršelo, cestou jsem potkal běžce v poměrně teplé bundě, a říkal si: zas jeden takovej, co se bojí, aby v dešti nenastydl. Já běžel celou dobu v triku s krátkým rukávem a středně dlouhých elasťácích a byl v pohodě.

I když vybíháte na svůj trénink do deště, nebo déšť hrozí každou chvíli se spustit, tak se oblékněte podle teploty, protože, když běžíte, generujete teplo a zima vám nebude, důležité je pak po doběhu vše hned svléknout, utřít se do sucha či ještě lépe se osprchovat a obléknout do suchého, pak se nemusíte bát vyběhnout do jakéhokoliv počasí!

Stejně jako, to jak se obléknete, je důležité v nepříznivém počasí běžet tak, abyste vydrželi běžet v nasazeném tempu celou dobu. Aby to nebylo chvilku sprint a chvilku chůze. Jde o to, abyste po celou dobu běhu udrželi tělesné teplo, abyste měli dost energie na své vnitřní vytápění. Pak je v běhání v jakémkoliv počasí úplně v pohodě.

Pokud jde o projevy počasí, tak skutečnost je v současné době spíše taková, že uprostřed léta si to přihasí zima a uprostřed zimy zase klidně léto. Chudák běžec aby se v tom vyznal a chudák tělo, aby se tomu stačilo přizpůsobovat, zvlášť když se to děje ze dne na den, a pak se to zase ze dne na den po několika málo dnech vrátí k „normálu“.

Problém pak není ani to samotné počasí, jako to, že člověk má dlouhou setrvačnost – dlouhé vedení a to platí i pro běžce. Než si stačí uvědomit změnu, zaregistrovat ji, přizpůsobit se jí, už je všechno jinak. To se pak jeden nediví, že lidé raději sedí doma nebo jdou do fitka, kde mají po celý rok nastaveny díky klimatizaci stejné podmínky.

A to je bohužel problém, protože minimálně na přechod mezi domovem, zaměstnáním, či fitkem musí člověk vyrazit do divočiny – ven. Teda pokud pro přechod nezvolí automobil, v němž zapne opět, jak jinak, klimatizaci a neparkuje ve vnitřních garážích. I tak ale musí jednou či občas na opravdový vzduch a pak dostane čočku.

Jak by se měl člověk zachovat, jak by měl reagovat, jak přizpůsobovat své chování a oblékání, aby zůstal zdravý?

Než vyběhnete ven, zkontrolujte si, jaké počasí tam zrovna panuje

• jaká je venku teplota
• jaká je vlhkost vzduchu 
• jestli prší či sněží
• jestli tam fouká či je bezvětří 

Toto jsou čtyři hlavní faktory, které ovlivní celkové venkovní klima. Takže než vyběhnete, měli byste přinejmenším vystrčit hlavu z okna a přesvědčit se, jak venku je. Nebuďte líní na tuto malou sondáž, ušetří vám spoustu malých nepříjemností, které mohou přerůst ve velké a nic vás to nestojí.

Udělejte si tři seznamy na běhání, hýbání se venku, a sice pro jaro a podzim, léto, zimu

Na každé roční období nemusíte mít speciální oblečení, ale doporučuji opatřit si postupně jednu hromádku pro období chladnější až studené a jednu hromádku pro období teplé až horké. Jinak můžete obě hromádky různě kombinovat. 

Já vím, holky teď namítnou, že to není až tak jednoduché, že to k sobě musí ladit. Takže jinak: pánové – nám stačí dvě hromádky, dámy – vy si udělejte hromádky (seznamy) tři.

Když to shrnu, tak aby běžce či běžkyni počasí nikdy nezaskočilo, měl by mít ve svém šatníku a botníku zhruba toto vybavení:

Základní náplň běžeckého šatníku a botníku

Běžecké oblečení od pasu dolů

• běžecké ponožky
• běžecké prádlo (slipy, kalhotky) v chladivé i termo verzi podle období
• krátké elasťáky nebo šortky či trenky
• středně dlouhé elasťáky
• dlouhé elasťáky
• dlouhé zateplené elasťáky

Běžecké oblečení od pasu nahoru

• podprsenka (dámy)
• běžecký nátělník
• běžecké triko s krátkým rukávem
• běžecké triko s dlouhým rukávem
• běžecké triko s dlouhým rukávem zateplené
• běžecká mikina
• běžecká bunda lehká (proti ofuku)
• běžecká bunda nepromokavá

Běžecké doplňky

• čepice či čelenky na hlavu
• šátek na krk
• tunel na krk a na hlavu
• ochranné návleky na ruce či na nohy (vhodné pro závod nebo pro změny prudší změny počasí, kdy si vyběhnete nalehko na delší vzdálenost – v ledvince či běžeckém batůžku nezaberou žádné místo a téměř nic neváží)
• běžecký camelback
• běžecký batůžek
• běžecká ledvinka
• běžecká láhev na vodu
• rukavice

Běžecké boty

• běžecké boty na silnici
• běžecké boty do terénu (na led)
• běžecké boty do vlhka, deště a sněhu (s povrchovou úpravou proti vlhkosti)
• běžecké boty na relaxační a odpočinkový běh

Je toho hodně, že? Ale neděste se, tohle všechno nemusíte mít nakoupeno před tím, než se vydáte na své první běžecké kilometry. 

Základní vybavení pro začínající běžce

• jedny běžecké boty
• sadu spodního prádla
• běžecké triko odpovídající počasí panujícímu právě venku
• běžecké elasťáky či šortky odpovídající počasí panujícímu venku
• běžeckou bundu
• čepici, šátek či tunel na hlavu a na krk, případně rukavice

Jak se na běh obléci

Přesnou radu, jak se máte na jaké počasí obléci, vám nedám – nemůžu, neboť každý z nás je jedinečný, každý snáší jinak horko, jinak chlad, jinak zimu, jinak vlhko.

Problém je i v tom, že každý se jinak potí. Problém v podání odpovídající odpovědi na otázku: „Jak se obléci“, vyplývá i z intenzity běhu či pohybu, na níž se ten který chystá. Jinak se musí obléci běžec, chystající se na dlouhý volný běh, jinak běžec chystající se na kratší a intenzivnější trénink. Jinak se též musí obléci ten, který s hýbáním se venku začíná a bude se věnovat buď střídání pomalé či rychlé chůze nebo střídání chůze a běhu.

Jediná rada, kterou se řídím vždy sám, když se před během o blékám:

Oblečte se tak, že když vyjdete ven, budete pociťovat lehký chlad, který po pár minutách pohybu – běhu zmizí! 

Samozřejmě to vyžaduje si to vyzkoušet, ale tak je to vždycky – nikdo vám nikdy nemůže poskytnout lepší radu, než je vlastní zkušenost. Věřím však, že výše uvedená navigace k vhodnému oblékání na pohyb venku, na běh, vám pomůže s vašimi získanými zkušenostmi se v tom velmi brzo dobře orientovat a běh si za každého počasí, v každém ročním období, plnými doušky užívat.

A ještě něco

Po skončení běhu se nikde nezakecávejte a rychle spěšte domů, osprchovat se a převléknout do suchého!

Další vychytávky ohledně běhání a oblékání se dočtete v článku: Žhavé tipy na běhání v chladných a zimních dnech a také v Běžecké bibli Miloše Škorpila.

Možná vás to překvapí, ale to, jak moc se oblékáte před tím, než vyběhnete, poměrně dost významně ovlivní útok na vaší hmotnost. A protože je před námi řada měsíců, kdy zima a chlad budou v klimatických podmínkách převládat, tak stojí za to je využít v boji s váhou.

Méně oblečení znamená méně kilogramů

Základ téhle hubnoucí metody je velmi jednoduchý a je skutečně seriózní, ačkoliv se může na první pohled zdát, jako že si z vás chceme vystřelit. Jediné, co musíte udělat, je oblékat se tak, aby když vyjdete, ven jste cítili chlad, a donutili jste tak svůj metabolismus vyvinout více energie k ohřátí a tím i pálení kalorií. Ohřát se pak můžete intenzivnější chůzí, během, ale i tím, že se roztřesete jako ratlík.

Méně oblečení znamená lepší imunitu

Naučíte-li se méně oblékat, stanete se méně zimomřiví, otužíte se i bez drastických metod otužován, budete méně nemocní – a to hned ze dvou důvodů. 

První je ten, že se naučíte lépe snášet zimu, chlad, i přechody z tepla do zimy a obráceně, protože vaše tělo si vytrénuje svou vlastní termoregulaci. 

Druhým důvodem je, že vás hned tak něco neofoukne. Je to logické, když se nebudete nabalovat jak pumpa, když se v zimě chrání před tím, aby nepromrzla a voda v ní nezmrzla, tak se i při rychlejším pohybu nebudete potit, jen se zahřejete na příjemnou provozní teplotu. Z toho důvodu pak nebudete muset „zapínat” vnější termoregulaci – rozepínat se a zase zapínat, což je nejčastější způsob, kdy si člověk užene nachlazení. Důvodem je, že se nejdříve přehřeje a začne se potit, pak ve snaze ochladit se rozepne vše co jde, rychle vystydne a pot na něm oschne. 

Méně oblečení znamená lepší pohyblivost

To, že se budete méně oblékat, vám pomůžete lépe se pohybovat. Oblečení vám nebude tolik bránit v přirozeném pohybu, nebudete si připadat tak neohrabaní a neobratní, což bude mít pozitivní vliv na vaše sebevědomí. Váš pohyb (je jedno, zda chůze či běh) bude i rychlejší, což opět posílí míru vašeho sebevědomí. V neposlední řadě se pak při rychlejším pohybu nebudete potit, nebo ne až tak moc, ale to už se vracíme zase na začátek.

Takže si zopakujme bonusy, které člověku přináší to, že se i v chladu a zimě méně obléká:

1. Aby se ohřál, musí vynaložit více energie, tím pádem spálí více kalorií bez ohledu na tempo, jímž se pohybuje
2. Posílí celkovou imunitu svého organismu
3. Méně se potí
4. Zlepší se celkově jeho pohyblivost
5. Ušetří – méně oblečení rovná se menší výdaje na jeho pořízení

Místo závěru vám teď řeknu, co přímo miluju. Když přijde podzim a dny se začnou ochlazovat, zůstávám co nejdéle v triku s krátkým rukávem a přímo se vyžívám v tom, jak mi pomalu chladnou ruce, jak se do nich pomalu vkládá chlad, načež cítím, jak se začínají prokrvovat, jak se tělo pomocí vlastních termoregulačních procesů snaží chladnoucí ruce prohřát – a to je přesně ten proces, který startuje proces hubnutí, aniž byste museli držet jakoukoliv dietu, museli přidat na tempu nebo museli urazit delší vzdálenost. 

Ať žije zima a chlad, nejlepší pomocníci na cestě k ideální váze!

Základní pravidlo pro výběr běžecké obuvi: Kupte si takovou běžeckou obuv, kterou jste schopni udýchat, a která vás neposadí na zadek. Jen v takové botě si užijete svůj běh a nehrozí vám zranění ani uštvání!

Běžecké boty pro ty, co začínají běhat

První, co začínající běžec či běžkyně řeší, pokud jde o vybavení, je běžecká obuv. Zamíří tedy do specializované prodejny, kde předpokládá, že mu nejlépe pomůžou s výběrem. Nejčastější odpovědi, které se dočká, je: Začínáte běhat? V tom případě je pro vás nejlepší bota, která umí všechno. 

Problémem je, že tou botou je míněna bota, která – vybavena nejmodernějšími prvky ochrany (stabilní, tlumící, odvalující) – dělá většinu práce za chodidlo. Potud se to zdá v pořádku, kdyby to neznamenalo, že tím prakticky chodidlu znemožňuje dělat práci, kterou by dělalo, kdyby nebylo obuté a tím přirozeně přispívalo k posilování nohy (udržení klenby, posilování kotníku), potažmo pohybového aparátu.

Technické boty ženou člověka vpřed, otázkou je zda na to má fyzicky

Technické boty jsou konstruovány tak, aby člověku pomohly běhat co nejrychleji. To má však velký háček, a to ten, že na to musíte mít fyzicky! Což samozřejmě většina začínajících běžců a běžkyň nemá, neboť většina lidí začíná běhat tehdy, když jejich fyzická kondice se rovná téměř nule, a ty zpropadené boty je ještě honí, aby běželi co nejrychleji, protože ony běhat pomalu neumí.

CO UDĚLÁ ČLOVĚK, KTERÝ SI KOUPÍ SUPER BĚŽECKOU BOTU, KTERÝ NEMÁ FYZICKOU KONDICI, KDYŽ JE TA BOTA NA NĚJ MOC RYCHLÁ? SEDNE SI DO TOHO A TÍM ZPOMALÍ, neboť v tu chvíli eliminoval jednu ze super vlastností této boty, a to odvalení (kopnutí dopředu). 

Otázka tedy zní: Má si začínající běžec či běžkyně kupovat, když s během teprve začíná, super běžecké boty? Jasně že nemá. Nemá, protože jemu fakticky nepřinesou žádný užitek, kromě toho, že v nich dobře vypadá. Super běžecké boty však není třeba zatracovat, jen je potřeba do nich dorůst, ale je docela možné, že až do nich dorostete po fyzické i technické stránce (naučíte se běhat stylově), tak zjistíte, že už je vlastně nepotřebujete, neboť už jste natolik silní, že to, co nabízejí jako bonus, zvládnete hravě i bez nich.

Závodní běžecká obuv a běžecká obuv na intervalový trénink

Pokud bych si dneska kupoval technické boty, tak jedině ty, které jsou označeny jako závodní, neboť ty mi umožní, za předpokladu, že zvládám přirozený běžecký styl a fyzicky na to mám, běhat intervaly, respektive v závodě, rychleji. 

Jak postupovat, čím se měl řídit, začínající běžec či běžkyně, při výběru běžeckých bot

Když pominu klasické poučky, že si má člověk kupovat běžecké boty (i když nejen ty, ale boty obecně) spíš odpoledne, když už má nohy lehce unavené, že si má běžecké boty kupovat o číslo větší, než jsou ty, co v nich do obchodu přišel, že má nechat vybírat své nohy, protože ty budou muset v těch botách běhat, tak to nejdůležitější, co byste měli vědět a naučit se, je, že máte cítit došlap. 

Jak se naučíte cítit došlap

Jednoduše. Zujte se, postavte se, ohněte jednu nohu v koleni a teď ji zase položte na zem. Nesnažte se jí nijak vědomě manipulovat, prostě ji ohněte v koleni a zase položte na zem. Noha se poprvé setká s povrchem, na němž stojíte, v oblasti bříšek. Při došlápnutí, pokud budete pozorní, ucítíte, že bříško zafungovalo jako přirozený tlumič. Přesně tohle byste měli cítit i tehdy, uděláte-li to v botě. Podrážka a mezipodrážka boty by měla být natolik měkká, respektive pružná, aby vám tento vjem umožnila. Ale, aby nedošlo k mýlce, i technické běžecké boty chodidlu dovolí pracovat, jak má. Nikdy nezapomenu na skutečný zážitek, když jsem před jedenácti roky obul a pak běhal v adidas SNova Glide2, a to byla technická běžecká bota jak poleno. Vývoj přinesl technologii boost, a s ní bohužel pro mne přišel i konec běhání v adidaskách. 

Teď se jen modlím, aby tvůrci Salmingů, v nichž běhám dnes, a které mě doslova očarovaly, když jsem je prvně obul, nešly při vývoji cestou ostatních značek a nesnažily se vylepšit dokonalé. To bych fakt pak asi už musel začít běhat bos.

Oblíbeným analýzám došlapu při běhu pomalu zvoní hrana. Hurá! Zprvu se zdálo, že je to geniální nástroj na odhalení budoucích potíží a odvrácení hrozby možných běžeckých zranění, ale ukázalo se, že tomu bylo v mnoha případech naopak.

Problém byl v tom, že běžecké boty na podporu pronace, ne že nefungovaly podle zadání, ale fungovaly jen na půl. Prostě jedné noze pomohly a druhá to odnesla. Takže i těmto botám zvoní hrana.

Co vystavilo pronačním botám stopku?

Po světě běhá 90 procent lidí, kteří mají nějakou disfunkci nohy (podélně plochá noha, příčně plochá noha, vysoký nárt, uvolněný vnitřní kotník). Všechny tyhle formy disfunkce se dají řešit aktivně, nebo jen s mírným, ale zato naprosto konkrétně cíleným technickým řešením (vložkami do bot).

Aktivně pak můžete na různých disfunkcích chodidla zapracovat tím, že budete běhat v běžeckých botách, které vašim nohám umožní aktivně pracovat, případně úplně bosi. Prostě, neuděláte to, co dnes dělá většina lidí a sice, nepřenesete práci, kterou byste měli udělat sami (v tomto případě vaše noha) na nějaký technický prostředek (v tomto případě běžeckou botu) a nebudete v pohodě dál hnít (v tomto případě nenecháte dále hnít – zeslabovat, svou nohu).

Univerzální běžecká bota, ani rada na výběr běžeckých bot neexistuje!

Neexistuje univerzální rada, která by vám poskytla informaci o tom, jaká běžecká bota je na běhání nejlepší, vždy budete muset tu svou najít, respektive vaše nohy si ji budou muset najít. Nepomohou vám ji najít ani žádné recenze, vždy budete muset učinit vlastní zkušenost, prostě jít do obchodu a zkoušet.

Běžecké boty si běžte vybrat odpoledne či večer, až budou vaše nohy unavené, v tu chvíli jsou nejvybíravější a poskytnou vám ty nejlepší informace o botách, co v nich právě vězí.

Než poběžíte do prodejny, měli byste vědět, k čemu vám ta bota vlastně bude, co jí budete nakládat. Jestli budete běhat po silnici, v terénu (tím myslím běh mimo zpevněné cesty a silnice), ale také kolik kilometrů týdně zhruba naběháte.

Výběr běžeckých bot nechte vašim nohám

Když přijdete do obchodu, sdělte prodavači jen velikost běžecké obuvi (vždy musí být o číslo větší než je velikost vaší běžné obuvi, ale může být i větší), nechte si přinést více druhů, ve značkové prodejně máte na výběr jen jejich značku, v univerzálkách máte možnost vybírat z více značek, zavřete oči a zkoušejte. V každé botě se po prodejně projděte, proběhněte a odcházejte v těch, které si vyberou vaše nohy!

Cena nerovná se kvalita

Přijdete-li do obchodu, kde vám prodavač začne tvrdit, že kvalitní běžecká bota začíná od ceny 3000 Kč, 4000 Kč, 5000 Kč, tak se rovnou seberte a utíkejte odtud. Tomu prodavači nejde o to vám posloužit, ale jen o to, co nejvíc vydělat, protože jeho plat se odvíjí od denní tržby. Prodá-li boty dražší, má vyděláno a může jít domů. Takže na tenhle špek neskákejte, je to stejné, jako když důchodcům prodávají zaručenou kvalitu „šmejdi“.

Běžecká obuv vás má hlavně ochránit před mechanickým poškozením, ostatní zařídí správný běžecký styl

Neříkám, že tlumení, dynamika odrazu, stabilizace kroku, vedení nohy nejsou důležité vlastnosti, ale znovu se vrátím k tomu, že nejdůležitější vlastností běžecké obuvi je, jak si s ní sedne vaše noha. Z toho důvodu, co se týče technických vlastností, je u běžecké boty nejdůležitější její flexibilita, to znamená, jestli vám umožní dobré odvalení nohy, jestli vůbec vaší noze umožní pracovat. Z toho důvodu nedoporučuji minimalistickou obuv, která nemá v přední části podrážky ani náznak zaoblení. Tato bota vás bude nutit buď běžet po špičkách, což je naprosto špatně a odskáčou to (a to doslova) vaše holeně, kolena, záda, nebo na celou plochu chodidla, což odskáčou vaše achillovky.

Pětiprstky a běhání na boso

Pětiprstky nejsou minimalistické boty, nemají sice v přední části technické zaoblení, ale to si udělá noha v nich nazutá sama tím, že při došlapu zcela přirozené potáhne prsty vzhůru a vy došlápnete přesně tam, kam máte, na bříško chodidla. Takřka ve stejném okamžiku se noha lehce dotkne povrchu patou, a protože toto je fáze, jíž říkám „šlápnutí na brzdu“, vaše tělo stejně, jako když šlápnete na brzdu v autě, bude pokračovat v pohybu dopředu. V tu chvíli se po kolíbce, kterou si zcela přirozeně na vašem chodidle noha utvořila, překlopíte dopředu, švihnete kotníkem dozadu a letíte vpřed. Tak jednoduchý je přirozený běžecký styl.

Má vůbec význam zabývat se koupí běžeckých bot, když jsou v podstatě k ničemu?

Podle všeho, co jsem výše k běžeckým botám napsal, by mohl vzniknout dojem, že na běhání není vlastně vůbec potřeba si kupovat běžecké boty, že vám v ničem nepomohou. A to není pravda. Pravda je ta, že běžecké boty nám dokáží velmi účinně běh zpříjemnit, dokážeme v nich běhat rychleji, nohy v nich se tak rychle neunaví, ale toto vše jen tehdy, když budete zvládat alespoň základní techniku běhu, nebudete zarytě skákat jako většina a budete mít základní výkonnost.

Tím chci říci, že boty necháváme vybírat své nohy, ale máme v paměti i to, že ty nejdražší, nejšpičkovější modely, jsou testovány a vyráběny pro elitní a výkonnostní běžce, kteří přednosti té které běžecké boty dokáží využít pro svůj běh. Ostatní běžci a běžkyně by měli sáhnout spíše po středních modelech, které jsou spíše určeny hobby běžcům.

Umění zavázat si botu

Jak si klasicky zavázat běžeckou botu, popisujeme výše. Dost často se však stává, že si koupíte běžeckou obuv a zjistíte, že i když se v nich vaše nohy cítili v prodejně skvěle, něco se tak úplně nepovedlo. Bota může být ve špičce užší, či naopak širší, po běhu v nich vám černají nehty, máte necitlivá chodidla, brní vás prsty. Máte různé otlaky nebo odřené paty. Co teď proboha s tím, vždyť jsou to nové boty a nebyli za babku?!

Řešení nemusí být vůbec náročné a drahé, možná bude stačit zkusit jinak si boty zavázat.

Odřené paty

Odřené paty jsou dvojího druhu, ty vaše vlastní a ty na botě. Odřít jedny či druhé není příjemné. Ty naše bolí, ty na botě tlačí. Obvykle k těmto problémům dochází, pokud máte úzké kotníků či paty, nebo když vám jsou boty příliš velké. Kromě odřených pat, si můžete udělat puchýře, odřeniny, v krajním případě může dojít i k poškození kotníku. Řešení je překvapivě prosté, stačí použít poslední dvě dírky, o nichž většina lidí neví, k čemu jsou dobré.

Boty si zašněrujte tak, jak jste běžně zvyklí, až dorazíte k těm dvěma dírkám na konci, jsou velmi blízko sebe. Tkaničku pak zasuňte zespodu do poslední dírky a pak na stejné straně svrchu do dírky před ní. Totéž udělejte s druhým koncem tkaničky. Následně udělejte normální kličku. Případně můžete ještě zasunout protilehlé konce tkaniček do vytvořených poutek a pak udělat kličku.

Pokud se vám dělají puchýře, stačí někdy, když vynecháte první dvě dírky odspoda a šněrovat začnete úplně normálně až od těch druhých.

Široké chodidlo

Máte-li vysoký nárt, široká chodidla, setkáváte se nejspíš často s tím, že boty, v nichž by se jinak vaše nohy dobře cítily, které by si sami vybraly, si prostě nekoupíte, protože už máte po takovém výběru zkušenost s tím, že se vám dělají puchýře na palcích, na malíčku, přičemž výjimkou nejsou ani otlačené špičky prstů. Prostě ať si koupíte jakékoliv boty, jakoukoliv značku, tyto problémy se vás drží jako klíště. I pro vás ale máme řešení, které vás nebude nic stát.

Do prvních dírek, na jedné i druhé straně zasuňte tkaničky, jak jste zvyklí. Druhou dírkou je veďte ven na stejné straně a pak zastrčte do třetí dírky, opět na stejné straně. Teprve pak překřižte tkaničky a pokračujte již v normálním způsobu šněrování.

Úzké chodidlo

Stane se, že švec šijící boty se trošku sekl, koupili jste si boty přes e-shop, nebo se vám líbili či šli k běžeckému setu, a i když jste cítili, že vám v nich noha trošku lítá, tak jste si řekli, ono se to nějak spraví. Prostě je víc utáhnu a bude. A ono není. Nebo je, ale jiný problém, třeba ten, že přílišným stažením tlačíte na cévy a noha nadměrně nateče. Přitom řešení je poměrně elegantní a to toto.

První a druhou dírku zašněrujete jak jste zvyklí, pak protáhněte tkaničku rovně do dírky svrchu dovnitř, nikoli křížem, vznikne tak smyčka, kterou využijete pro provlečení protější tkaničky. Čtvrtou dírkou protáhnete tkaničku ze spodu nahoru a opět ji zastrčíte do dírky nad ní, takže vznikne další smyčka pro provlečení tkaničky. Stejným způsobem pokračujte až nahoru.

Necitlivé chodidlo, brnící prsty, otlaky

K těmto problémům často dochází i v případě, že při koupi bot nechybíte. Vyberete si správnou botu, ve správné velikosti, uběhnete 10 kilometrů a vše se zdá v naprostém pořádku. Vydáte se v nich tedy na dlouhý běh a najednou máte pocit, že vás do chodidla chytá křeč, je necitlivé, někdy naopak výrazně citlivé, začnou vás brnět prsty a vy jimi v botě cvičíte a snažíte se problému zbavit. Bohužel se ho zbavíte až ve chvíli, kdy je sundáte, ale máte-li před sebou ještě 10 a více kilometrů, dost dobře to nejde. Je tu však jiné řešení a to převázat si boty následujícím způsobem.

Nejprve zkuste odhadnou místo, kde cítíte největší problémy, prostě odhalte „jádro pudla“. Pak rozšněrujte botu až k tomuto místu, či lépe kousek pod něj, pak veďte tkaničky vertikálně podél jazyka boty tak vysoko, do jaké míry potřebujete noze ulevit. Teprve pak pokračujte normálním šněrováním křížem přes nárt.

Černé nehty

Černé nehty, ani když si je malujete, nejsou to, co právě chcete. Vzpomínám, když jsem si na své posledním 48 hodinovce, pořídil oba černé palce. Pár dní na to jsem si nechal na nich strhnout nehty. Samotný chirurgický zásah moc nebolel, problém měl však pan doktor s tím, jak to naúčtovat zdravotní pojišťovně, protože tabulky nepočítají s tím, že si začerníte oba palce najednou. Co tedy dělat, máte-li s klony k černání nehtů.

Zkuste tenhle způsob vázání. Nejdřív z obou bot vyndejte tkaničky. Načež začněte šněrovat tak, že jeden konec tkaničky zastrčíte do dírky nejblíže špičce směrem dolů, totéž provede s druhým koncem tkaničky na druhé straně boty. Tkaničky překřižte a opět jeden i druhý konec zastrčte svrchu do nejbližší volné dírky. Takto postupujte až na konec šněrování, kde z třetí dírky od konce vedete tkaničku spodem do poslední dírky a z ní zasunutím svrchu do předposlední dírky na téže straně, utvořte smyčku.

Běhání v sajrajtu, mohou se běžecké boty prát?

Výrobci to moc nedoporučují, ale běžecké boty můžete do pračky klidně strčit. Ale určitě ne tak často jako oblečení a rozhodně je perte maximálně na 40 stupňů. Jinak nechejte zablácené boty oschnout a prostě je oklepejte.

Můj postup: Boty před praním strčím na noc do kbelíku s vodou, kam přidám trošku přípravku na nádobí, aby se boty odmastily. Není to sice vidět, ale běháte-li po silnici za mokra, mastnota z vozovky zalepí póry bot olejem, a právě v něm se drží špína. Po odmaštění boty lépe dýchají, materiál svršku je zase prodyšný. Před praním je propláchnu čistou vodou, aby mi pračka nevypěnila.

Po vyprání nacpu do bot staré noviny, aby vysály co nejvíc vody. Po hodině nechám boty dosušit, třeba pod ústředním topením. Rozhodně je nesušte přímo na topení, hrozí jejich rozlepení a umělé materiály obecně nemají vyšší teploty rády.

Stejně se postarám o boty, když přiběhnu domů a mám je promáčené. Vycpu je na chvíli novinami, po hodině noviny vyndám a boty volně dosuším.

Ale připomeňme to ještě jednou: boty neperte po každém běhu v blátě. Nechejte je jen uschnout a oklepejte je. Obecně platí, že kvalitnější boty vydrží častější údržbu praním než boty levnější. Ve vyšší ceně běžecké obuvi se nepromítá jen značka, jak si mnoho lidí myslí, ale i použité materiály a způsoby zpracování.

Je také dobré mít aspoň dvoje běžecké boty, abyste se vyhnuli tomu, že si budete muset obout ještě vlhkou obuv. To není zdravé, ale nesvědčí to ani botám, které se tak rychleji opotřebují. Náhradní botky se přitom nehodí jen do vlhkého počasí, ale i v létě, kdy se nohy hodně potí a boty vlhnou.