Poutní maraton se běží už po šestnácté

Poutní maraton se běží už po šestnácté

Již šestnáct let mám v kalendáři zaznamenánu předposlední červnovou sobotu. Ten den se totiž běží z Chebu Poutní maraton. Nejinak tomu bude i letos, takže už od začátku roku vím, že na první letní den, tedy 21. června, si nemám nic domlouvat, protože Poutní maraton je naprostá srdcovka.

Těším se na něj jak malé děcko, které chce mít natotata všecko. Už abych byl u kostela a mohl dýchat a všemi smysly vnímat tu rozdychtěnou atmosféru. Potkám se tam každoročně se spoustou kamarádů, kteří to mají stejně, a také se moc těší.

Poutní maraton je jedinečný v tom, že jej můžete běžet, jít pěšky, s holemi, na kole, na koloběžce, prostě jak vám je libo. Spousta lidí si zde zaběhla první maraton, a to hlavně proto, že tu nikoho nežene čas. Toho má každý tolik, kolik na absolvování těch 42 kilometrů a pár metrů potřebuje.

Poutní maraton je jedinečný i svou trasou, která vede krásnou přírodou pohraničí Česka a Německa.

Před kostelem sv. Mikuláše je vždy pěkný mumraj. Spousta známých lidiček, spousta neznámých lidiček. Sluníčko se na nás z výšky směje, občas to profoukne svěží větřík. No prostě idylka až na půdu kostela sv. Mikuláše, kam nám bude třeba vylézt, abychom celou tu svoji pouť završili.

Než vyběhneme na trasu, tak si v kostele dáme rozcvičku, pak kostelem proběhneme, kostel oběhneme a pak se vydáme na trasu.

Na každých cca 5 kilometrech nás čeká občerstvení, ale ta nejkrásnější místa, která po cestě navštívíme, jsou Maria Loreto, posvátná Lurdská jeskyně, z níž je to jen kousek ke klášteru ve Waldsassenu. Odtud se vydáváme na nejtěžší úsek cesty k úžasnému kostelu Kappel. Od něj zamíříme k hranici, která je u dvou pramenů. Z toho pramenícího v Německu pijí Češi, z toho pramenícího v Česku zase pijí Němci. Prostě přírodě je jedno, zda jsi pán či kmán, poslouží svými dary stejně všem.

Z Buchbrunnen (místo, kde jsou prameny) stoupáme vzhůru na Zelenou horu, odtud je to do cíle už jen 7 kilometrů, při nich si oběhneme místo, kde stával klášter sv. Anny, z nějž už zbylo velmi málo. Proběhneme Krajinkou, obkroužíme náměstí v Chebu, vystoupáme na vyhlídku kostela sv. Mikuláše a máme to za sebou. Zmáčkneme si stopky na hodinkách, protože tady si měří čas každý sám. Tady jsou na vrcholu blaha všichni, jednak díky tomu, že tu maraton končí, a také proto, že výš už to nejde.

Před kostelem dostaneme diplom, na faře výbornou polévku a něco dobrého na zub. A když se rozjíždíme k domovům, plánujeme si, že za rok se tu zase sejdeme na startu a dáme si to znovu. Protože Poutní maraton je nejen pro všechny, ale také pro Hospic sv. Jiří, na jehož činnost jdou všechny prostředky, které se podaří prostřednictvím maratonu od účastníků vybrat.

Jo a rozcvička začíná v 9:00.

Běhy bez hranic – Poutní maraton se běží už po patnácté

Běhy bez hranic – Poutní maraton se běží už po patnácté

Když jsem před patnácti roky, týden před prvním ročníkem Františko lázeňské 24 hodinovky (od loňska Skalenská 24 hodinovka, letos se poběží  16. – 17.11.2024), dostal na Kapplu nápad na uspořádání Poutního maratonu, nenapadlo mě, že se ten nápad tak ujme.

Hospic sv. Jiří, respektive Charita Cheb, kterým jsem před lety pořádání předal, vás srdečně zvou na benefiční sportovně kulturní happening zaměřený na propojování sportovně založené komunity s podporou služeb Hospice Sv. Jiří, který poskytuje péči nevyléčitelně nemocným na území téměř celého Karlovarského kraje.

  1. ročník Poutního maratonu, který letos nese podtitul „maratonů je spouta, ale Poutní je jen jeden“, se uskuteční v sobotu 22. 6. 2024. 

Cheb – Maria Loreto (10 km) – Waldsassen (21 km) – Kappl – Zelená Hora – Cheb (42 km)

Všechny trasy je možné absolvovat nejen během, ale také pěšky, na koloběžce, na kole či jakýmkoli jiným, vámi zvoleným způsobem. Každých 5 km na vás čeká občerstvení s povzbuzením a po skončení polévka v cíli s diplomem. To vše v ceně startovného, které je doporučené v částce 300 Kč. 

Přihlásit se můžete zde, nebo i v sobotu 22.6.2024 přímo na místě startu, tedy před kostelem sv. Mikuláše 

Více informací na webu Římskokatolické farnosti Cheb

Facebooková událost 

P.S. Běhy bez hranic jsou běhy, které se běží na území více států, ale i běhy, které pomáhají stírat hranice mezi lidmi. Jak mezi příslušníky různých národností, tak mezi zdravými a nemocnými, či takzvaně normálními a těmi, kteří se narodili s nějakým poškozením. Běhy bez hranic jsou naplňováním myšlenky:

POMÁHEJ BĚHEM

Běh nám pomáhá na více úrovních, pomáhá nám rozvíjet fyzickou kondici, pomáhá nám být zdravý, prospívá naší psychice, pomáhá nám najít přátele, pomáhá nám naučit se soběstačnosti, pomáhá nám najít sebe sama – stát se osobností, pomáhá nám být a pomáhá nám žít.

To všechno získáváme, začneme-li běhat. Když ale začneme běhat, začneme se více dívat kolem sebe, začneme si více všímat věcí a lidí kolem sebe, začneme si uvědomovat, co všechno díky běhu od života dostáváme a začneme si říkat: „Mohl bych prostřednictvím běhu dát něco druhým?“

A tak se zrodila v hlavě nová myšlenka a ta ti říká: „Když nechceš jen brát, tak pomáhej během!

Papučový den

Papučový den

I když pořád někde lítám, tak DOMA JE DOMA! Prostě se rád vracím domů, ať jsem kdekoliv. I to je důvod proč již od samého začátku podporujeme domácí hospic sv. Jiří v Chebu. Dnes je Papučový den, osvětová kampaň „DOMA. Týden pro mobilní hospice“, kterou pořádá Mobilní hospic Ondrášek k příležitosti Světového dne hospicové a paliativní péče.

V rámci kampaně proběhne po celé ČR Papučový den. I Vy se můžete zapojit do kampaně jednoduchou a veselou formou. Stačí si 7. října vzít papuče s sebou do práce, kanceláře nebo kamkoliv jinam, vyfotit své papuče, sebe či kolegy z práce a sdílet na sociálních sítích s hastagem #papucovyden. Pomůžete tak šířit povědomí o domácích hospicích.

Papučový den podporují také sportovci jako je David Moravec, vítěz z Nagana98, Markéta Tomášková, mistryně světa v paraglidingu, Josef Ptáček, mistr světa v grapplingu a Libor Uher, horolezec. Všichni jsou tváří spotu pro Papučový den a především všichni půjdou 7. října v papučích.

Záštitu kampani udělilo Ministerstvo zdravotnictví, Česká společnost paliativní medicíny a Fórum mobilních hospiců. Cílem je upozornit na důležitost hospicové a paliativní péče a rozšířit povědomí o možnostech, které mobilní i kamenné hospice nabízejí všem, kteří chtějí poslední dny svého života strávit doma v přítomnosti svých nejbližších.

Těšíme se na Vaše fotografie, které můžete zveřejnit na sociálních sítích nebo nám je poslat na emailovou adresu: fundraising@hospiccheb.cz.