Závody pro celou rodinu zasazené do přírody, proběhnutí českých i moravských lesů a různě dlouhých tras, ze kterých si vybere každý. Osm individuálních závodů po celé republice a jeden štafetový v srdci Vysočiny. To vše ve společnosti partnera ČSOB a Mastercard se slevou na startovné pro aktivní klienty banky.

Michaela Jiráková – Raul s.r.o.

S radostí oznamujeme, že se náš dlouholetý partner ČSOB posouvá na pozici generálního partnera. Co na to říká David Douša, zástupce za Běhej lesy? „Máme velkou radost, že ČSOB vidí ve spolupráci s Běhej lesy velký smysl. Po dvou letech se z banky stává generální partner, což přinese závodníkům nový komfort do zázemí a ještě více zážitků, zábavy a výhod.” Jakých? Jednou z nich je například sleva na startovné, a to rovnou ve výši 25 %. Platí pro všechny aktivní klienty ČSOB, kteří platí kartou Mastercard a zároveň využívají aplikaci ČSOB Smart. Právě v této bankovní aplikaci totiž najdou slevové kódy na všechny závody Běhej lesy, včetně štafetového závodu Týmovka. A to se vyplatí.

ČSOB se nově stává i titulárním partnerem dlouhé trasy, která se kromě nového názvu blýskne i technologickými vychytávkami mezi cenami pro vítěze. Běžet si můžou, díky kooperaci ČSOB s Mastercard, třeba pro platební náramek nebo prsten. „Rádi přicházíme s inovativními řešeními, které lidem zpříjemňují každodenní život, a platební prsteny nebo náramky jsou toho skvělým příkladem. Spolu s ČSOB sdílíme nejen zájem o technologická řešení, ale i postoj k aktivnímu životnímu stylu. Seriál Běhej lesy je proto ideálním místem, kde se tyto hodnoty přirozeně propojují,“ uvedla Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko. Samozřejmostí je i zvýšení komfortu na závodech a spousty společných aktivit nejen na závodech, ale také v regionech, které vám budeme společně představovat. Krátce, ale výstižně zhodnotil partnerství i jeden ze zástupců ČSOB, Martin Jarolím, vrchní ředitel a člen představenstva ČSOB zodpovědný za retail. „Našim klientům klademe na srdce, že být aktivní se vyplácí. A to platí samozřejmě nejen v bance, ale také, dokonce mnohonásobně, ve spojení s životným stylem a pohybem. Proto moc rádi podpoříme celý seriál Běhej lesy, který dává komukoliv možnost právě aktivitou navíc udělat něco přínosného sám pro sebe.“

Osm zastávek v osmi různých lokalitách skoro vybízí k cestě kolem republiky. A kudy taková cesta vede? Běhat budeme od dubna až do října a střídat se budou nejen místa a trasy,  ale také roční období. Poprvé se lesní smečka společně sejde 12. dubna na jarním Karlštejně. Otvírák sezony je už tradičně spojený s jinak nepřístupným lomem Velká Amerika, který umocňuje zážitek ze závodu. I na druhé zastávce zůstaneme ve Středočeském kraji, kde se 24. května vydáme do Brd a nově budeme objevovat okolí nejvyššího vrcholu kraje.

Vrcholem sezony bude červnový víkend 20.-22. června a třetí ročník štafetového závodu Týmovka. Letní běžecký festival v týmovém podání se navíc rozroste o individuální závod. O prázdninách se také už potřetí sejdeme 12. července na Klínovci. Startovat budeme opět z nejvyššího vrcholu Krušných hor, kam tradičně vyjedeme lanovkou. Na závodníky však i přes počáteční pomoc čeká řada náročných stoupání. A to zní jako výzva, ne? V srpnu nás čekají tradičně dva závody. I na páté zastávce se svezeme lanovkou, tentokrát 9. srpna na Bílé, kde trailové podmínky doplňují výhledy na celé Beskydy. Konec prázdnin bude legendární, sejdeme se 30. srpna na Jizerské, kde v Bedřichově naskočíme již po dvanácté do letní stopy nejen extra dlouhé trasy ikonického závodu Jizerská 50.

Předposlední bude už podzimem laděná zastávka 20. září v Železné Rudě na Šumavě. Podruhé se proběhneme v okolí těch největších ledovcových jezer u nás. Velkolepý finiš bude jako v uplynulé sezoně v pohádkové Lednici, ale netradičně se rozloučíme v podzimních barvách až 11. října.

Nebude chybět ani možnost zakoupení výhodného balíčku celého seriálu. Ideální příležitost spojit sportovní zážitek s cestovatelským a stát se Osmerákem, věrným parťákem lesní smečky. Možností je také zakoupení dárkového poukazu na jakýkoliv závod. Potěšit své blízké novou výzvou můžete nejen během Vánoc.

My už se nemůžeme dočkat. A co vy? Více informací a registrace přes webové stránky Běhej lesy nebo přímo přes SportID. Na viděnou na startu v roce 2025!

Před pěti lety oprášili „běžci pro běžce“ z popela nejstarší český maraton z Prahy do Dobříše. Vedli ho opět podél Vltavy, přes golfové hřiště v Lipencích, dále na Cukrák a pak stezkami Brdského lesa. Ani covid ho nesložil, byť se běžel jako „individuální časovka“ bez hromadného startu. Což se pak už potřikrát pro velký úspěch (a s následným velkým úspěchem) opakovalo. A chystá se znovu, nyní v sobotu 7. prosince.

Tomáš Nohejl – TONO agency

„Chceme tak na závěr sezony dát šanci běžcům utéct z předvánočního šílení a užít si přírodu. A taky připomenout čas, kdy jsme museli společně překonávat těžkosti. Už víme, že tímhle individuálním adventním maratonem jsme založili novou tradici. A také zveme i na posezení v cíli v restauraci Vlaška,“ říká Martin Dvořák, šéf pořadatelského týmu Sportgroup oblíbeného seriálu Trail Running Cupu, nejstaršího svého druhu na české půdě. Jediného, který právě ani v podivných covidových sezonách nezrušil jediný závod.

Jde o jakousi „doběženou“, nebo doběhnutí roku. Sám nebo s přáteli, rodinou, jak je libo. Cílem už není absolutní výsledek, rekordní čas. Na druhou stranu zdolat maratonskou distanc se vždycky cení, natož v zimním čase. Před čtyřmi lety taktéž těsně před Vánoci bylo nádherně, slunce, v lese ležel sněhový poprašek…  Další roky se zamračilo, ale sníh nechyběl…

Maraton má 593 metrů převýšení, doprovodná desítka – pokud vás už po sezoně trápí bolístky nebo se zrovna jinak necítíte –  z kytínské návsi – stále 125 metrů. „Hodně zajímavý profil, velmi pestrý, ani rovina, ani těžké kopce,“ pochvalují si účastníci.

Předloni zaznamenal rekord závodu elitní horský běžec Ondřej Fejfar (2:53:53), loni vyhráli Jan Svatoň (3:19) a Tereza Gavendová (3:50). A pro zajímavost premiéru ovládli na domácím terénu David Gerych za 3:00 a jeho žena Michaela (3:20).

Vyráží se mezi osmou a jedenáctou z A Parku vedle bývalých ledáren v Braníku, tam dostanete startovní číslo a odpípnou vám časomíru. Ti, kdo se chtějí vydat pouze na desetikilometrovou trasu, mohou vyrazit ve dvanáct hromadně z návsi v Kytíně – to je jediná změna pro lepší organizaci výsledků. Do cíle v SK Vlaška na kraji lesa a Dobříše je potřeba dorazit do čtvrté hodiny odpolední. Za světla. Není nutné to rvát do mrtva, ale body do celkového pořadí Trail Running Cupu tady získáte po zásluze.

„Paráda, moc se mi to líbilo. I ten formát. Běžíš si podle sebe, jasně, že chceš, co nejlíp, ale nejsi v takovým stresu z pevného startu, honičky na začátku, postupně se to stejně roztrhá a najdeš si sem tam někoho k sobě,“ říkal třeba Jan Šeliga, který přijel ráno vlakem až z Mariánských Lázní.

A k tomu si připomenul historii starých c. a k. sportsmanů, vždyť tenhle maraton oslaví už 117. narozeniny. Kníže Jeroným Colloredo – Mansfeld (jeho vnuk Jerome nyní opět žije na dobříšském zámku), sportovní nadšenec a protektor závodu, tehdy poprvé v roce 1908 věnoval stříbrný pohár jako hlavní cenu pro nejrychlejšího běžce. Určil trať (tenkrát ještě) z Prahy-Smíchova do Dobříše v délce 40 kilometrů a dal podnět organizátorům závodu z S. K. Slavia.

Díky tomu v nově vytvořeném závodu odstartoval legendární sportovní buditel a spoluautor olympijské charty Jiří Guth-Jarkovský, z tehdejšího kraje Prahy šest běžců doprovázených nejméně dvaceti cyklisty, dvěma automobily a čtyřmi fiakry do Dobříše. Pořadí běžců ještě lze dohledat v Národní knihovně, časy prvních dvou však bohužel nikoliv, neboť byli v cíli dříve, než to stihl oficiální časoměřič na fiakru… Vítězem se stal tehdy Karel Reisner, mimochodem praprastrýc jednoho z našich účastníků, jinak profesor Vysoké školy výtvarných umění, u něhož studovali i třeba Jan Zrzavý nebo Bohumil Kubišta.

Letošní ročník se těší opět zasloužené podpoře starostů obcí startu i cíle, tedy Prahy 4 i Dobříše.

Více informací i přihlášky najdete na www.trailrunningcup.cz a na facebooku

Když učím lidi přirozenému běhu, říkám jim: běh je samá houpačka, dopředu se dostáváte pomocí kolíbky – odvalením chodidla z paty na špičku; pohyb rukou vypadá jako pohyb kyvadla v pendlovkách – nahoru, dolu; tělo (trup) je jako luk a  při letu vzduchem se lehce pohupuje.

Běh je splněným snem člověka létat

Pravda, letíme vždy jen několik setin vteřiny, ale letíme. Když se podíváte na někoho, kdo to opravdu umí, tak máte pocit, že opravdu letí.

Každý (no dobře, skoro každý) se to může naučit. Někdo se to naučí skoro ihned, někomu to trvá déle, protože má utkvělé představy, jichž se drží, s odpuštěním, jako ho**o košile, a ty mu brání přijmout skutečnost, že míň je víc.

Běh, technika běhu, není jen běžecký styl, ale i metodika – tedy to, zda vyběhnete od domu jak neřízená střela, která brzo vyhoří, nebo zvolna, abyste zahřáli motory (systémy těla), a pak pomalu přidávali plyn, aby vám palivo vydrželo po celou dobu běhu.

Když člověk běhá, měl by tělu též poskytnout dostatek odpočinku a kvalitní stravy, aby tělo mohlo růst a sílit, a to i tehdy, když chcete pomocí běhu hubnout.

Běh není až tak těžký a složitý, ale jako vše, když to chceme fakt umět, potřebuje čas. Rok běhání je rok školy běhání, kde na čtyřech společných trénincích (leden, únor, březen, duben) a konzultacích nad plněním ročního tréninkového plánu získáte vhled, jak na to, aby se běh a pohyb staly součástí života, bez nichž si už život nedovedeme představit.

Rok běhání je pro všechny, a rozhodně nemusíte cílit jen na maraton, jako třeba Zuzka se svým manželem:

Vážený pane Škorpile, moc Vám děkuji za Vaše knihy, díky nim jsem se připravila těsně před padesátkou na svůj první maraton, který jsem dnes uběhla v Třeboni, byl v lese a po rovině  Běhám celý život, vyjma tří těhotenství a kojeni, vždy to pro mě byla psychohygiena z práce, ale systematický trénink až nyní podle Vás. Dala jsem to za 4:36, což bylo milé, neb mým cílem bylo hlavně doběhnout. Ještě jednou moc moc děkuju, jste opravdu inspirativní člověk! 

Musela jsem Vám prostě napsat a poděkovat, cely maraton jsem běžela v takové euforii, neposlouchám hudbu a jsem jen tak sama se sebou, a celou dobu jsem cítila ohromnou vděčnost za vše, co mi život přináší. S manželem jsme spolu 30 let a furt super, podporujeme se navzájem ve všem, prostě jsem byla v takovém blaženém rozpoložení, že mi to běželo skoro samo.

Přihláška 

 Cena 12 000,- Kč

Nabídka obsahuje:

• 4 společné tréninky v Praze + 1 speciální v Karlových Varech
• 1 pár obuvi od jednoho z partnerů (Salming, leguano)
• roční tréninkový plán na splnění vašich konkrétních cílů

Poznámka – přihlásit se můžete do 31. prosince 2024.

VHODNÉ I JAKO VÁNOČNÍ DÁREK

Další informace zde 

Dvacetileté výročí slavily Motolské jamky, unikátní kros na golfovém hřišti s výhledem na Pražský hrad. A vítěz Lukáš Havlík jako by zosobnil jeho ducha, historii, tradici a kontinuitu. Teď už člen extraligové Hvězdy Pardubice a skyrunningový reprezentant tady začínal v dětských závodech.

Tomáš Nohejl – TONO agency

A teď ve dvaceti letech porazil na hlavní desítce (s celkovým převýšením nezanedbatelných 184 metrů) o (běžeckou) generaci staršího 35letého podkrkonošského matadora Ondřeje Fejfara. Navíc běžce podobně všestranného charakteru s výsledky na rovinách i v kopcích. „O to je to pro mě cennější,“ lebedil si student architektury a stavitelství na ČVUT, původem z Vysočiny.

„Bylo to napínavé až do konce. Snažil jsem se natáhnout krok v seběhu do posledního čtvrtého kola, pak jsem trošku získával a vydalo mi to na patnáct vteřin rozdílu v cíli, možná ten poslední výšlap,“ líčil nadšeně. Letos běžel extraligovou pětku na dráze, na silniční desítce v Pečkách dal 32:57 a obstál i na mistrovství Evropy ve skyrunningu v Černé hoře (13. vertical i skyrace a 9. v kombinaci). „Víc mě baví terény,“ připustil pak po chvilce přemýšlení.

Ostatně Fejfar to má podobně, dokáže získat medaile v maratonu na silnici, ale třeba i letos odběhl švýcarskou trialovou klasiku Sierre-Zinal nebo Dolomitenmanna. „Běželi jsme tři kola spolu, pak mi cuknul v seběhu do toho čtvrtého, asi si to chystal,“ komentoval. Zklamaný však nebyl. „Hezky jsme si zazávodili,“ dodal zvesela vítěz z roku 2021, jemuž se na zdejším terénu příliš nedaří. Na rozdíl od blízkého Trailu na Petříně, kde vyhrál letos už poosmé z jedenácti ročníků. Ještě ho čekají Kunratice, Hořický kros a pak už zasloužený odpočinek.

Třetí skončil nositel zvučného jména David Smrčka (-1:55), devátý třeba Jan Svatoň (-4:45), vítěz Česko-německého půlmaratonu.

A desátá pak absolutně Tereza Lajdová (39:21!), 31letá zubařka a máma dvou malých dětí ze Slavie, která letos dala půlmaraton za 1:20 (osobák má 1:17) a silniční desítku těsně nad 36. „Běhám teď jen s kočárkem na Ladronce, maximálně jednou týdně intervaly, když mi někdo pohlídá. Je to zvláštní, že běhám jen na rovině a teď tohle, kros v tretrách jako z říše snů. Skvělý závod i organizace,“ pochvalovala si premiéru v Trail Running Cupu.

Mračil se na ni (naoko) snad jen Filip Dvořák, známý kanoistický olympionik, který se dal po skončení kariéry na běhání. „Předběhla mě letos i první holka, ale mám míň naběháno, a ještě včera jsem dal jeden nový závod nad Slapy,“ vysvětloval. Po trápení se zraněním se vrací nejlepší padesátník Zdeněk Beck, nyní osmnáctý (-7:44).

Z wellness pro nohy se radovali jako vždy i veteráni Hana Breburdová nebo skoro osmdesátník Petr Boušek. Po ranní podzimní mlze a jinovatce se areál rozsvítil do nádherných obrazů jak z pláten Kamila Lhotáka nebo Tomáše Bíma. Ostatně ten svými díly před časem ocenil vítěze… Teď by nalezl i další inspiraci v zátiší rozesetých golfových míčků na férveji, kde tentokrát sbírací kombajn odpočíval. Vskutku ideální počasí, jako skoro pravidelně v posledních letech.

Pětku, která byla dospělým pražským mistrovstvím v krosu, vyhrál 26letý Jan Halberštát (16:26) z Hradce Králové, letos mj. druhý na Pečecké desítce za 31:11 nebo jedenáctý v mistrovském půlmaratonu v Pardubicích za 1:11. Zde před Šimonem Beránkem (-40). Oba trénují v pražském Kerteamu u legendárního Jana Kervitcera, který je koučoval u trati. Za nimi pak skončili zásluhou lepšího závěru zkušení borci, orienťák Jan Mrázek (-1:00) s Janem Flašarem (-1:13).

Ženy vyhrála 28letá Vladimíra Sacherová z AC Praha, dvojnásobná finalistka mistrovství ČR na dráze na 3000 m překážek a 1500 m před nezdolnou pamětnicí začátků Trail Running Cupu, hlavně opět orientační běžkyní Kamilou Gregorovou (-6). Pětku doběhlo 84 lidí, celkem ve všech startech přes šest stovek.

Potěšily až neuvěřitelně početně obsazené mládežnické závody, v nichž se ukázala řada potomků známých jmen, nejen atletických. Jasný triumf zapsal třeba vítězný mladší žák Max Strangmüller, syn Jana, bývalého vítěze havajského Ironmana a nyní manažera týmu Road to Kona.

Sezonu TRC zakončí adventní maraton (a desítka) Peaha – Dobříš v sobotu 7. prosince.

Kompletní výsledky najdete zde.

Foto: Martin Wawrzyczek

To byl finiš! Letošní ročník oblíbeného běžeckého seriálu ČEZ RunTour je u konce – poslední závod této sezony si více než dvě tisícovky běžců užily v sobotu 2. listopadu u Brněnské přehrady, kde si medaili pověsili na krk začátečníci, rekreační běžci i reprezentanti či olympionička z Londýna.

Michal Včeliš – BEEPIC

Při třináctém ročníku populárního rodinného seriálu se běžci mohli proběhnout celkem v osmi nádherných lokalitách po celém Česku. V Brně se přitom mělo závodit už v září, masivní deště ale donutily pořadatelský tým z agentury VML oblíbenou akci odložit.

Díky tomu udělala právě moravská metropole tečku za vydařenou sezonu, během které byla naprostá většina závodů vyprodaná. A platilo to také v Brně, kde se běželo po atraktivní trati – od ikonické bílé kotvy se běžci vydali přes přehradní hráz na malebné cesty k hladině přehrady.

První starty patřily dětem, na které čekaly jejich Lupilu dětské běhy na 500 a 1000 metrů. Po nich už se začali pod šedivou startovní bránu rovnat velcí i malí účastníci Rodinného závodu RUN 3 KM. Jeho vítězi se stali Ondřej Michalec (9:59) a Hana Urbánková Alfery (10:59). Co do počtu účastníků nejoblíbenější PUMA RUN 5 KM ovládli Jiří Homoláč (15:40) a Kateřina Králová (20:22), která byla jen o necelou vteřinu rychlejší než Jana Kovandová. Jiří Homoláč se pak radoval z triumfu i při prestižním závodu ČEZ RUN 10 KM, když běžel za 33:09. Mezi ženami byla nejrychlejší slovenská maratonkyně a olympionička Katarína Pejpková (35:48).

Závodilo se také ve štafetách, které běžely desetikilometrovou trať. Jako první byla v cíli sestava Gymnázia Matyáše Lercha, která v rámci projektu Běž za školu získala titul Záškoláci regionu a odměnu 30 tisíc korun pro svou školu od společnosti Lidl.

V cíli čekalo na všechny účastníky bohaté zázemí se sprchami, skvělým jídlem z Lidl menu nebo soutěžemi o špičkové boty Puma. Úlevu od bolesti našli u odborníků z FyzioToncar & Formthotics a odpočinuli si v relax zóně od O₂.

Zapotit se pro dobrou věc

Všichni účastníci závodu ČEZ RunTour udělali v Brně dobrý skutek – zaplacením startovného totiž přispěli 50 korun Nadaci Leontinka, která pomáhá nevidomým.

S mobilní aplikací EPP – Pomáhej pohybem se sportovci po celém Česku mohli opět zapojit do charitativního projektu z regionu, ve kterém se závod koná. Tentokrát byl zařazen projekt Automobil pro Maxíka. Ten vznikl ve spolupráci se spolkem Zpátky do života, který podporuje pozůstalé rodiče a jejich nezaopatřené děti hledající cestu zpátky do života po úmrtí jednoho z partnerů. A podařilo se vyběhat částku 120 tisíc korun na automobil pro nechodícího Maxíka, jehož maminka s ním nyní velmi komplikovaně dojíždí na terapie a léčbu.

Letošní sezona ČEZ RunTour je u konce. Už nyní se ale můžete registrovat na závody v roce 2025 – jejich seznam najdete na www.run-tour.cz. Tak neváhejte a zajistěte si své místo ve startovní listině. Protože s ČEZ RunTour #JERADOSTBĚŽET.

Běžecký Halloween u krematoria, nebo wellness pro nohy na závěr sezony. To jsou Motolské jamky, metropolitní trail. Unikátní idea, kvalitní závodnický servis a pole, a také už i tradice rovných dvaceti let bez žádné covidové pauzy. První listopadová neděle (letos 3. 11.) patří v Praze ostrému finále Trail Running Cupu, seriálu zážitkových přírodních běhů.

Tomáš Nohejl – Tono AGENCY

Vše z prvních vět nabízejí mají Motolské jamky, „přespolní“ desítka na půdě nejstaršího golfového klubu v zemi, na jednom z nejnáročnějších českých hřišť. Letos navíc opět i s hlavičkou mistrovství Prahy v přespolním běhu všech kategorií, což na druhou stranu nebrání běžet a zúčastnit se širokému poli běžců různé výkonnosti.

Den můžete proměnit v pohodový rodinný výlet do (/na kraj) metropole. Ráno se vydáte třeba na prohlídku Hradu. Pak sem dojedete (udržitelně) metrem na stanici u nemocnice, odkud doběhnete pohodlně za deset minut na start. Nebo dojedete dvě zastávky busem. Dopoledne vypustíte na trať děti, pak jim koupíte za odměnu občerstvení a než sami vyrazíte, pokocháte se výhledy na Prahu. A podvečer stihnete ještě obhlídnout (třeba) nákupy… Hlavním tahákem výpravy však bude jistě samotný běh, skutečně atraktivní závod.

Startovací a cílový koridor zůstává na známém místě pod jednou z centrálních puttovacích ploch. Běží se čtyři nebo dvě kola (na doprovodné pětce), celkové převýšení tak činí 184, resp. 92 metrů.  Naposledy se okruh mírně měnil předloni, zmizel jeden stoupák. „Co funguje, neměníme,“ říkává s oblibou ředitel závodu Martin Dvořák. „Každá změna je k horšímu,“ dodáváme osvědčenou citaci klasika Woodyho Allena.

Odpočítávat si tedy na jednom okruhu můžete tři kopce, dva táhlejší utahováky a jeden prudší krpál před cílem, ten se však už ponovu běží zčásti cikcak. Profil v malebných lhotákovských kulisách však ani teď není vůbec snadný.  Ale zdolá ho každý, ať rychleji, nebo pomaleji, o to víc si užije.  Povrch je povětšinou úžasně měkkoučký, běží se po zelených greenech, kromě přibližně tří set metrů po lesní cestě, hotový wellness pro nohy po náročné sezoně. Nebo před jejím naklánějícím se finišem, ještě pár týdnů do půlky prosince jistě zvládnete. Přesnou mapu okruhu najdete zde.

Jen pro představu: Loni zvítězili Gerron Stewart (35:09), člen běžecké dynastie a brácha Moiry, čerstvé české půlmaratonské rekordmanky z Valencie. A pak v premiéře skyrunningová legenda a aténská maratonská olympionička Anna Baloghová-Pichrtová-Straková (42:42), teď teta rodící se cyklistické šampionky Viktórie Chladoňové, závodící pod slovenskou vlajkou. I na doprovodné pětce se ukázala rekordní téměř stovka účastníků.

Konalo se tu už i mistrovství ČR v přespolním běhu a v průběhu let se tady objevila většina hvězd českého běhu z dráhy i terénu od Evy Vrabcové a Jakuba Holuši přes Milana Kocourka a Jiřího Homoláče až třeba k Robertu Krupičkoví, olympijští vítězové Kateřina Neumannová nebo David Svoboda. Některé se na oblíbenou trať pravidelně vracejí jako například Ondřej Fejfar, vítězný rekordman Trailu Praha, který závod propaguje na svých výpravách po horských bězích i v Americe. Běží i tentokrát, jak jinak, když ho loni na poslední chvíli zastavila nemoc. Loni se předvedl třeba i olympijský kanoista Filip Dvořák.

Předpověď počasí zůstává nezvykle teplá, dlouho nepršelo, férveje jistě nebudou rozblácené. Dá se běžet v libovolném obutí. Silničky sice podklouznou, ale dáte to v nich taky. Naopak jednou za rok si tady zaslouží vytáhnout ze škatule tretry nebo orienťácké speciálky, drobné hřebíčky tvoří ideální volbu.

A ještě praktické informace? Přihlášky a další informace, stejně jako průběžné pořadí TRC, najdete na www.trailrunningcup.cz nebo na facebooku Kdo to zvládne včas, získá personifikované startovní číslo. Prezentace probíhá v areálu klubu od 8 hodin, startovné získáte v rozumné ceně (400 Kč předem/500 Kč na místě, na 5 km 300/400 Kč, děti 50/100 Kč).

Děti začínají v 10 hodin (od 100 m pro nejmenší po 5 km pro dorostence), dospělí na 5 km ve 12.30 a na 10 km ve 13.15 hodin, ihned v cíli čeká účastnická medaile.  Vyhlašuje se deset věkových kategorií (na 10 km), nejrychlejší pětkaři, ale i nejlepší Golfista a Subarista. Aktuální informace sledujte na facebooku Trail Running Cup. Tam také najdete závodní fotografie – opět zdarma.

Foto: Martin Wawrzyczek