Krásné a teplé babí léto obdařilo sobotní den i noc v šumavských Boleticích. Lesní smečka se zde sešla na tento nevšední běžecký závod při čelovkách pod hvězdnou oblohou naposledy. K rybníku Olšina v Boleticích dorazilo přes 900 závodníků včetně těch nejmladších a zdolali tratě za denního světla na 4 a 43 kilometrů, 14 a 20 kilometrů si pak dali závodníci v šumavských kopcích pod hvězdami.

Tereza Šmeráková Raul s.r.o.

Sobota patřila rozmanitým běžeckým dobrodružstvím, krátce po poledni vyrazili na extra dlouhou trať odvážlivci na 43 kilometrů. Dokonce byl mezi nimi i jeden, který si
k ultramaratonské vzdálenosti střihl také noční závod na 20 kilometrů. Viděli jsme tu tedy obdivuhodné výkony, kdy prvenství ukořistili Jan Hradecký mezi muži a Milena Baráková mezi ženami.

Další část odpoledne patřila samozřejmě mláďatům lesní smečky, kterých se na startech kategorií od Šnečků až po Kolouchy a Laně objevilo téměř 150. Na dětských závodech Dr. Max jsme viděli mnoho skvělých výkonů a těšíme se až malí závodníci stanou na startu delších závodů!

 Na Šumavě nechyběl ani tradiční PVZP FénixRun. Běžci tentokrát přispěli na spolek No Foot No Stress, který pomáhá lidem po amputaci. Přispět můžete prostřednictvím tohoto charitativního běhu nejen na místě v jihomoravské Lednici, ale také kdekoliv virtuálně do 23. září 2023.

 Postupné ochlazování a zapadající slunce už vedlo závodníky pomalu a jistě k nočním závodům na 14 a 20 kilometrů. Přes 500 běžců se postavilo na start s čelovkou a proběhli šumavskými lesy pod noční oblohou, na trati je čekaly tradiční světelné efekty a za cílovou čárou svítící medaile z ekologického materiálu. Počasí i atmosféra vytvořená závodníky umožnila, aby poslední závod v Boleticích proběhl v přátelském duchu a s emocemi, které byly v cíli hmatatelné. Na 14 kilometrech se prvním mužem stal Jan Máša a nejlepší ženou Lenka Burianová, na delší trase na 20 kilometrů zvítězil Martin Frelich a mezi ženami Michaela Luňáčková. Všem zúčastněným děkujeme!

 Že nebudou Boletice? Nezoufejme smečko, nová lokalita pro příští rok je sice stále překvapení, ale můžeme prozradit, že lesní kopce nám pod nohami zůstanou i příští rok. Jste zvědaví? Než vám oficiálně prozradíme novou lokalitu, můžete se prozatím zamyslet.

 Již za 2 týdny se vidíme na závěrečném závodě sezony v Lednici! 23. září odstartují na jižní Moravě trasy na 6, 14, 22 a 45 kilometrů, bohatý doprovodný program, závěrečné vyhlašování a také oslava ukončení sezony v nedalekém vinařství ANNOVINO. Přijeďte si užít nezapomenutelný zážitek a proběhnout se místy ve světovém dědictví UNESCO.

 Výsledky Bílá

 Trasa 43 km

• místo ženy – Milena Baráková
• místo muži – Jan Hradecký

Trasa 20 km

• místo – Michaela Luňáčková
• místo – Martin Frelich

Trasa 14 km

• místo – Lenka Burianová
• místo – Jan Máša

Všechny výsledky

Fotogalerie

Život se skládá z malých radostí, řekli jsme si s Pomalým Pepou a vyběhli si jednu takovou udělat. Na konci dne z té malé radosti byla radost jako hrom a jeden z nejhezčích běhů, které jsem běžel. Když říkám nejhezčích, tak to myslím doslova, protože to, co nám ten den naservírovala příroda před očima, byla krása na nekonečnou.

Běžet na Andělskou horu mě napadlo loni na jaře, když jsme s Pepou běželi do Horního Slavkova a odtud pak po hřebeni nad Ohří do Karlových Varů. Napadlo mě to ve chvíli, když jsme za Slavkovem minuli Šibeniční vrch a otevřel se nám pohled, kde na obzoru bylo vidět siluetu hradu Andělská hora.

Mé srdce běžeckého tuláka hned zahořelo myšlenkou zaběhnout si až na ten obzor. Kdo zná siluetu hradu Andělská hora, pochopí, že takové myšlence se prostě nedá odolat.

Čas běžel, s Pepou jsme mezitím běhali na druhou stranu, na Krudum, Lesný, Žandov, Dyleň, Hrozňatov, Zelenou horu, Cheb. Jindy zas do Františkových Lázní, Seeberg, Aš, Skalnou, což mě přivedlo na myšlenku ZUMu – oběhu Karlovarského kraje.

Tahle myšlenka dostala prioritu, bohužel ale letošní rok jejímu uskutečnění nepřál, tak se z ničeho nic vynořila opět myšlenka na to, zaběhnout si na Andělskou horu a z ní nějak přes Slavkov domů.

Předpověď počasí nebyla sice nijak lákavá, poměrně chladno, spíš sychravo, ale i tak jsme v podstatě bez přípravy vyběhli s tím, že se vždycky můžeme vrátit. Nepřipravovali jsme se i z toho důvodu, že jsme čekali, s jakými opatřeními vyleze vláda, která se pořád ne a ne dohodnout. Nakonec jsme si řekli, že bez ohledu na to, co povolí či zakážou, poběžíme, případně se vrátíme.

Z toho důvodu jsem si sbalil jen peníze a baterku, kdyby se setmělo dříve než bychom stačili doběhnout. Pepa namazal na cestu chleba se sádlem, k tomu přidal pár sójových suků. A vyběhli jsme.

Domluvili jsme se, že by nebylo zdravé se moc zpotit, takže to vezmeme „indiánem“. Tohle předsevzetí nám vydrželo asi 5 kilometrů a pak už jsme to mastili, jak jsme zvyklí. Ale i těch opravdu pomalých 5 kiláčků nejspíš přispělo k tomu, že až na úplný závěr, kdy už člověk věděl, že je fakticky doma a není kam spěchat, to běželo.

Pro ty, kdo by si to chtěli někdy zaběhnout, jsme běželi po trase: Sokolov – Královské Poříčí – Loket – Svatošky – Karlovy Vary – Šemnice – Andělská Hora – Kolová – Stanovice – Horní Slavkov – Třídomí – Hrušková – Sokolov (cca 80 km a nastoupaných 729 metrů, který jsme zase seběhli :)).

Na cestě, kromě kochacích a fotících zastávek, jsme měli dvě občerstvovací. První na OMV ve Varech, kde jsme dali kafe, já bagetu se šunkou a Pepa štrůdl. Po cestě jsme si ještě koupili každý litr Coca-coly. Druhou zastávku jsme dali ve Stanovicích, tam to odnesly dvě plechovky piva (Pepa dal Plzeň, já Gambáče). V průběhu trasy jsme zlikvidovali chleby se sádlem a dva sójové suky. Takže samá přirozená strava.

Při long runu není nad chleba se sádlem

Kafe a bageta na pumpě, je častá volba

Každý běžec, ale i běžkyně ví, že pivo je nejlepší ionťák

Když ti dojde cukr, rychle ti ho dodá sójový suk

Pokud jde o počasí, tak kupodivu se udělalo polojasno, sluníčko nás i zahřálo, ale co bylo na celém tom výletě nejfantastičtější, tak to byla příroda v podzimním hávu, nad ní plující oblaka, měkké sluneční světlo a ubíhající cesta pod nohama.

Svět je fakt nádherný, když se na něj díváte z výšky tří centimetrů, a jestli jste ještě nikdy nebyli na Karlovarsku, neznáte Slavkovský les a Doupovské hory, tak se seberte a jeďte sem, právě nyní je to tu jako v pohádce!

Vybíháme

Loket

Svatošské skály

Kolo se točí , čas běží v Karlových Varech jako všude jinde

Šemnice – pohled na Krušnohoří

Šemnická skála

Andělský hrad

Boží výhled z Andělské hory

Stanovice

Horní Slavkov

Když za Krudumem slunce zapadá

Do Sokolova se vracíme v ten nejkouzelnější čas – nejvyšší bod sokolovského Sokolského běhu republiky

Ze Sokolova do Sokolova

V roce 2014 jsme v Jizerských horách odstartovali pilotním závodem celý seriál Běhej lesy. O rok později už seriál skýtal čtyři závody a o 10 let později závodů dokonce osm, které každoročně přivítají kolem 15 tisíc běžců. Letošní Běhej lesy Jizerská dokonce skoro překonala dosavadní rekord účasti, když na stadion v Bedřichově dorazilo 2 552 běžců.

Richard Valoušek – Communications Director Raul s.r.o.

Den zahájil za vydatného deště start trasy na 50 km, na kterou vyrazilo 344 odvážných. Vítězem se stal Karel Splítek v obdivuhodném čase 3:11:54, který o necelou minutu nestačil na rekord trasy. Mezi ženami dominovala Simona Tumová, která těsně pokořila hranici čtyř hodin. S časem 3:58:47 nadělila svým sokyním celých 12 minut.

Další na programu dne byly již tradičně dětské závody Dr. Max, kterých se v Jizerských horách zúčastnilo 501 malých běžeckých nadějí. Byly to opravdu souboje o každý metr a mláďata předvedla excelentní výkony. Čas 2:33 Jana Šimůnka v závodě na 1 km svědčí o všem. Všichni malí závodníci si za svou odvahu vysloužili medaili, kterou se budou moci po zásluze pyšnit. Hned po konci dětských závodů se vyčasilo a nad Bedřichovem vysvitlo kýžené sluníčko.

V rychlém sledu po dětských závodech následovaly starty tratí na 11 a 23 km. Kratší trasu okusilo 899 závodníků, na delší trasu jich pak vyrazilo 430. Na kratší distanci exceloval Michal Suchý, který poctivých 11 km pokořil za 0:39:12. S časem 0:47:10 se na první místo mezi ženami postavila Veronika Šindelářová. V těsném souboji na 23km trase jako první protnul cílovou pásku Tomáš Mocek v čase 1:29:05, druhému Martinu Rexovi utekl o pouhých 11 vteřin. Mezi ženami kralovala Michaela Luňáčková, která do cíle doběhla v čase 1:38:36.

Úsek startů uzavíral charitativní PVZP FénixRun, na jehož startovní čáru se postavilo 273 běžců. 5km trasu, která začínala táhlým stoupáním, si užili opravdu všichni, od elitních běžců po celé rodiny včetně kočárků. Dalších 107 dobrých duší se pak závodů zúčastnilo virtuálně. Všichni společně podpořili 10 nadačních spolků a fondů.

Další zastávkou naší lesní štace jsou již za dva týdny Boletice. V sobotu 9. září se tam setkáme ale až pozdě odpoledne a přímo na trasu budou závodníci vyrážet za soumraku. Noční závod v Boleticích je již tradicí seriálu Běhej lesy a čelovka je samozřejmě součástí povinné výbavy. V polovině závodu se totiž setmí a běžci finišují pouze za svitu vlastní čelovky. Pokud jste ještě běžecký závod v noci nevyzkoušeli, jedná se o netradiční zážitek, který opravdu stojí za to. Máš odvahu na to vyrazit do šumavských lesů za tmy? Ulovit si svoje startovní číslo můžeš na behejlesy.cz.

Bečov nad Teplou si většina lidí spojí s místním zámkem a v něm vystavenou unikátní románským relikviářem sv. Maura, nebo s botanickou zahradou, kam se můžete též podívat, když si přijedete zaběhnout již sedmdesátý ročník lesního běhu kolem třech rybníků, jež se už po 25. poběží jako memoriál Josefa Machta.

DATUM KONÁNÍ: NEDĚLE 17. ZÁŘÍ 2023

PREZENTACE: Kabiny TJ SLAVOJ u fotbalového hřiště v Bečově nad Teplou (výpadovka z Bečova

na Plzeň, vlevo u bývalé restaurace „Hubertus“ a pod bývalým autokempem)

Žákovské kategorie: od 8:40 do 9:40

Hlavní závod: do 11:30

PŘIHLÁŠKY: Nejpozději do 15.9.2023 online na  SOKOTIME nebo při prezentaci na místě za zvýšené startovné

START A CÍL: Před kabinami TJ SLAVOJ, žákovské kategorie přímo na fotbalovém hřišti. Šatny, sprchy a občerstvení – vše zajištěno přímo v kabinách TJ Slavoj

STARTOVNÉ: hlavní závod: 150,-Kč při online přihlášení a platbě předem,

200,-Kč při přihlášce / platbě na místě 

žáci 2008 – 2017: 30,- Kč při online přihlášení a platbě předem, 50,-Kč při přihlášce / platbě na místě předškoláci 2018 a mladší: zdarma

ODMĚNY ZÁVODNÍKŮM : 1. – 3. místo medaile a diplomy + pro všechny účastníky závodu upomínkové dárky k jeho 70. výročí

STARTY : žákovské kategorie od 10:00 hodin, hlavní závod ve 12:00 hodin

VYHLÁŠENÉ ŽÁKOVSKÉ KATEGORIE ZÁVODU

KATEGORIE ( VĚK ) ROČNÍK NAR. DÉLKA TRATI START

PŘEDŠKOLÁCI/ČKY  2018 a mladší 50 m – fotbalové hřiště 10:00

Pořadatel si vyhrazuje právo sloučit tuto kategorii v případě nízkého počtu přihlášených dětí k závodu

NEJMLADŠÍ PŘÍPRAVKA 2016 – 2017 100 m – fotbalové hřiště cca 10:05

MLADŠÍ PŘÍPRAVKA 2014 – 2015 200 m – fotbalové hřiště cca 10:10

STARŠÍ PŘÍPRAVKA 2012 – 2013 400 m – fotbalové hřiště cca 10:20

MLADŠÍ ŽACTVO 2010 – 2011 800 m – fotbalové hřiště cca 10:30

STARŠÍ ŽACTVO 2008 – 2009 800 m – fotbalové hřiště cca 10:30

HLAVNÍ ZÁVOD – délka trati 6 730 m. Vyhlášeny tyto kategorie:

– DOROSTENCI / DOROSTENKY: ročník narození 2006 – 2007

– ŽENY A: ročník narození 1989 – 2005, ŽENY B ročník 1979 – 1988, ŽENY C ročník 1978 a starší

– MUŽI A ročník narození 1984 – 2005, MUŽI B ročník 1974 – 1983, MUŽI C ročník 1964 – 1973,

– MUŽI D ročník 1963 a starší

Pozn.: Konání akce umožnil podnik Lesy České republiky, s.p., Město Bečov nad Teplou a další vlastníci pozemků na trase závodu.

ŘEDITEL ZÁVODU: ing. Pavel Špak, předseda TJ, mob.: 725 005 855,

POŘADATEL: Tělovýchovná jednota Slavoj Bečov nad Teplou, z. s.

V lůně šumavských hvozdů je život těžký, ale odnepaměti zde žijí lidé, zvířata a příroda ve vzácné symbióze, nejspíš proto, že všichni cítí, že jeden bez druhého by prostě nepřežili. V lůně šumavských hvozdů se již po sedumnácté uskuteční běžecký závod Zlatá stezka, který startuje a končí v malebné šumavské obci nesoucí jméno blízkého vrcholu – Stožec.

Před osmnácti roky jsme se domluvili s mým kamarádem a mým prvním vydavatelem Janem Tuláčkem, že by bylo hezké přivést běžce do Stožce na přeshraniční běh (trať vede po cestách Šumavy i Bavorského lesa, respektive Česka i Německa) v létě, kdy v obvyklých lidských sídlech vládne žhavý vzduch, do šumavských lesů, kde vládne kromě ozdravujícího klidu a míru i příjemný chlad. No s tím chladem nám to moc nevyšlo, neboť většinu ročníků i proto, že se startuje v pravé poledne, provázelo spíše saharské vedro, ale ten mír a klid, společně s velmi přátelskou atmosférou, tu vládne vždycky.

V sobotu 5. srpna, jak už bylo výše naznačeno, se startuje ve 12:00 před obecním úřadem ve Stožci. Trať vede po asfaltových silničkách a lesních cestách, měří cca 15 kilometrů, a i když převýšení je v konečném důsledku nulové (co nastoupáte, zase seběhnete), dá se označit za poměrně těžkou. Kdysi byla certifikovaná, ale po změně trati (původně se startovalo z Horních Žlebů), jsme již od přesného měření upustili, neboť při takovémto závodě si můžete maximálně porovnat svůj čas s těmi ostatními běženými na stejné trati, rozhodně však ne s jinými závody na 15 km. 

To, že startujeme v pravé poledne, má svůj důvod, a sice aby se do Stožce dostali včas třeba i ti, kteří jedou z větší dálky, a nevlastní vlastní přibližovalo, tudíž aby to stačili i vlakem. 

Bližší podrobnosti a přihlašovací formulář najdete na stránkách www.behzlatastezka.cz.

Těším se na vás, budu vás na trati navigovat na cestu, tak doufám že vám ukážu tu správnou, abyste trefili zpátky domů, do Čech.