Velkolepé finále – tak by se dal popsat poslední závod letošní sezóny Běhej lesy v Lednici. Na rozlučku s lesním dobrodružstvím totiž dorazila pořádná smečka. Po rekordním závodě na Karlštejně, na kterém se sešlo 2 860 závodníků, už nikdo neočekával, že by snad takové číslo mohlo být překonáno. Světe div se, závod po úchvatném Lednicko-valtickém areálu o chlup utrhl prvenství a stává se z něj tak největší závod v devítileté historii Běhej lesy.

Richard Valoušek – Raul s.r.o.

Vezmeme to ale popořadě. Sobotní den odstartovala extra dlouhá trasa, závod na 45 km. V něm dominoval Václav Bauer, který do cíle doběhl v neuvěřitelném čase 02:53:34. V ženské kategorii získala první místo Veronika Staňová s časem 03:42:54.

Po extra dlouhé trase přišly na řadu dětské závody Dr. Max. Mláďat se na závodě v Lednici sešla opravdu spousta, na trasy od 100 m do 1 km vyrazilo 461 malých atletických nadějí. Byl to boj o každý metr a mláďátka si po zásluze odvezla domů vyběhanou medaili. Za celou sezónu 2023 se dětských závodů Dr. Max zúčastnilo celkem 2 513 dětí.

Krátce po poledni přišel čas na PVZP FénixRun. Charitativní závod měřil v Lednici 6 km a byl beznadějně vyprodaný. Na startu stanulo 396 závodníků, kteří měli možnost se proběhnout třeba kolem Apollónova chrámu. Za celou sezónu se na nadace prostřednictvím PVZP FénixRunu vybrala částka neuvěřitelných 1 043 861 Kč. Tím ale charita nekončí, díky našemu hlavnímu partnerovi, Skupině ČEZ, mohli běžci celou sezónu přispívat naběhanými kilometry do aplikace EPP Pomáhej pohybem. Na projekty, které byly vybrány přímo pro Běhej lesy, se díky aktivitě sportovců vybralo dalších 598 630 Kč.

Vraťme se ale zpět k sobotnímu závodu. Další na programu byly závody na 14 a 22 km. Krátkou trasu si zaběhlo 1 111 závodníků, ovládl ji pak slovenský rychlík Marek Lenčéš s časem 46:05 a více jak minutovým náskokem na druhého v pořadí. Mezi ženami pak první místo vybojovala Veronika Šindelářová v čase 56:51.

Dlouhou trasu na 22 km vyzkoušelo 644 běžců, první místo ukořistil Aleš Konečný (1:21:18). Těsný byl souboj mezi ženami, kdy první Veronika Palková (1:32:45) utekla druhé Míše Luňáčkové o pouhých 8 sekund.

Poslední závod série samozřejmě pohostil také vyhlašování absolutních vítězů celého ročníků, tedy Lesů pánů a Lesů paní. Titul Lesů pán si na krátkých trasách vybojoval Martin Koukal, dlouhé trasy ovládl Přemysl Vida a prvenství na extra dlouhých trasách si odváží Christopher Nymburg. Krátké trasy ovládla a titul Lesů paní si vysloužila Kamila Netíková, na dlouhých trasách excelovala Dominika Holá a prvenství na extra dlouhých trasách si letos vyběhala Milena Baráková.

Tím ale závodní den neskončil, všichni účastníci včetně doprovodu byli pozváni na afterparty, kde proběhlo důstojné rozloučení s úspěšnou sezónou. Celkově totiž Běhej lesy přivítaly v roce 2023 bez čtyř účastníků 15 tisíc běžců.

Co nás čeká dál? Během podzimu budou zveřejněny termíny závodů na příští sezónu, proběhne také odhalení nové lokality a záhy odstartují registrace na rok 2024. Máte se na co těšit!

Nádherné lázeňské centrum Karlových Varů bude opět patřit běžcům. K romantickým kolonádám, ale i k nádherným lázeňským budovám je zavede trať závodu ČEZ RunTour, který se uskuteční 23. září. Nebude se ovšem jen běhat, ale speciálním tématem tohoto závodu budou také relax a odpočinek.

Michal Včeliš – BEEPICK

Kolem ikonických kolonád, kolem Vřídla, kolem parků, kolem nádherně zrekonstruovaných lázeňských domů, ale také po poklidné Goethově stezce poběží více než dvě tisícovky účastníků šestého letošního závodu ČEZ RunTour. Tratě je provedou romantickým údolím říčky Teplé, kde jako by se zastavil čas, díky čemuž je celá oblast pod ochranou UNESCO.

Jako první se do startovního koridoru seřadí děti, které si užijí Lupilu běhy na 500 a 1000 metrů – stejně jako dospělí účastníci se mohou těšit na finisherské medaile, v cíli na ně navíc bude čekat velký maskot tučňáka. „Děti pak můžete svěřit do dětského koutku, kde si užijí spoustu zábavy a kde je pohlídají zkušení pracovníci, zatímco vy poběžíte svůj závod,“ radí ředitel závodu Marek Pirzkall z pořadatelské agentury VMLY&R.

Na trať se pak postupně vydají běžci na tradičních ČEZ RunTour distancích. Jako první odstartuje rodinný běh na 3 km. Následovat bude nejpopulárnější PUMA RUN 5 KM. A tečku za závodním programem udělá ČEZ RUN 10 KM.

Pokud se chcete o svou běžeckou radost podělit s přáteli, můžete se přihlásit na start štafetových závodů na 2×5 km nebo 4×2,5 km, které se uskuteční v rámci desetikilometrového závodu.

Na startu budou i tentokrát úplní začátečníci, hobby běžci, výkonnostní sportovci i česká elita. „Těší nás, že s námi poběží také hendikepovaná plavkyně Vendula Dušková, která má ambice dostat se na paralympijské hry v Paříži,“ dodává Marek.

Ani v cíli ale zábava a program nekončí. S nádhernou finisherskou medailí, kterou tentokrát ozdobila ikona pramene, se závodníci mohou vydat do nabitého zázemí, kde na ně čeká sprcha, masáže od ALPY a nadace Leontinka, relaxační zóna O₂, skvělé jídlo z LIDL menu nebo třeba nová energie od výrobce sportovní výživy Edgar.power.

Po běhu odpočinek

Podle pověsti objevil karlovarské prameny český král Karel IV. při lovu na jelena někdy kolem roku 1350. Od té chvíle je toto město stvořeno k odpočinku. Speciálním tématem tohoto závodu z oblasti duševního zdraví, kterému je tato sezona ČEZ RunTour věnována, proto musí být relaxace a odpočinek. „Pro účastníky i jejich doprovod jsme připravili několik zajímavých aktivit z této oblasti,“ říká Marek.

Poběžte a pomáhejte dětem

Každý účastník ČEZ RunTour dělá dobrý skutek od chvíle, kdy vyplní svou registraci do závodu. Z každého startovného totiž obdrží 50 korun Nadace Leontinka, která pomáhá zlepšovat kvalitu života nevidomých lidí. A to už 18 let! „V den, kdy poběžíme v Karlových Varech, oslaví Leontinka plnoletost. Rádi bychom ji proto popřáli, ať se jí nadále tak skvěle daří a má pořád tolik energie na to, aby mohla pomáhat lidem, kteří to potřebují. My se budeme snažit ji v tom pomáhat svými aktivitami i finančními prostředky,“ říká za pořadatele i běžce ČEZ RunTour Marek.

Pokud svůj běh absolvujete s mobilním telefonem a aplikací EPP – Pomáhej pobytem, můžete také pomoci Dětskému domovu Cheb a Horní Slavkov. Společnost ČEZ, která je generálním partnerem seriálu, totiž v aplikací vytvoří speciální projekt pro děti z tohoto dětského domova. Vy už pak jen v aplikaci přidělíte dětskému domovu body, které získáte za své běžecké aktivity, a Nadace ČEZ následně za tyto body pošle dětskému domovu finanční prostředky.

Chcete se na vlastní nohy přesvědčit o tom, že s ČEZ RunTour #JERADOSTBĚŽET? Registrujte se na www.run-tour.cz, kde najdete další informace také o dalších závodech seriálu.

O ČEZ RunTour:

ČEZ RunTour je největší a nejoblíbenější běžecký seriál osmi závodů pro hobíky, rodiny s dětmi a začátečníky. Na naše městské závody se běžci často a rádi vrací pro jejich přátelskou a pohodovou atmosféru, ale také pro unikátnost jednotlivých tratí. Ty jsou připraveny pro každého – 3, 5 a 10 kilometrů pro dospělé, 500 a 1000 metrů pro děti. Prostřednictvím ČEZ RunTour se navíc v rámci charity pomáhá tam, kde je to potřeba. Je radost běžet!

Více informací:

Nikola Gunišová – ředitelka seriálu, m: 720 364 182; email: nikola.gunisova@vmlyr.com

Krásné a teplé babí léto obdařilo sobotní den i noc v šumavských Boleticích. Lesní smečka se zde sešla na tento nevšední běžecký závod při čelovkách pod hvězdnou oblohou naposledy. K rybníku Olšina v Boleticích dorazilo přes 900 závodníků včetně těch nejmladších a zdolali tratě za denního světla na 4 a 43 kilometrů, 14 a 20 kilometrů si pak dali závodníci v šumavských kopcích pod hvězdami.

Tereza Šmeráková Raul s.r.o.

Sobota patřila rozmanitým běžeckým dobrodružstvím, krátce po poledni vyrazili na extra dlouhou trať odvážlivci na 43 kilometrů. Dokonce byl mezi nimi i jeden, který si
k ultramaratonské vzdálenosti střihl také noční závod na 20 kilometrů. Viděli jsme tu tedy obdivuhodné výkony, kdy prvenství ukořistili Jan Hradecký mezi muži a Milena Baráková mezi ženami.

Další část odpoledne patřila samozřejmě mláďatům lesní smečky, kterých se na startech kategorií od Šnečků až po Kolouchy a Laně objevilo téměř 150. Na dětských závodech Dr. Max jsme viděli mnoho skvělých výkonů a těšíme se až malí závodníci stanou na startu delších závodů!

 Na Šumavě nechyběl ani tradiční PVZP FénixRun. Běžci tentokrát přispěli na spolek No Foot No Stress, který pomáhá lidem po amputaci. Přispět můžete prostřednictvím tohoto charitativního běhu nejen na místě v jihomoravské Lednici, ale také kdekoliv virtuálně do 23. září 2023.

 Postupné ochlazování a zapadající slunce už vedlo závodníky pomalu a jistě k nočním závodům na 14 a 20 kilometrů. Přes 500 běžců se postavilo na start s čelovkou a proběhli šumavskými lesy pod noční oblohou, na trati je čekaly tradiční světelné efekty a za cílovou čárou svítící medaile z ekologického materiálu. Počasí i atmosféra vytvořená závodníky umožnila, aby poslední závod v Boleticích proběhl v přátelském duchu a s emocemi, které byly v cíli hmatatelné. Na 14 kilometrech se prvním mužem stal Jan Máša a nejlepší ženou Lenka Burianová, na delší trase na 20 kilometrů zvítězil Martin Frelich a mezi ženami Michaela Luňáčková. Všem zúčastněným děkujeme!

 Že nebudou Boletice? Nezoufejme smečko, nová lokalita pro příští rok je sice stále překvapení, ale můžeme prozradit, že lesní kopce nám pod nohami zůstanou i příští rok. Jste zvědaví? Než vám oficiálně prozradíme novou lokalitu, můžete se prozatím zamyslet.

 Již za 2 týdny se vidíme na závěrečném závodě sezony v Lednici! 23. září odstartují na jižní Moravě trasy na 6, 14, 22 a 45 kilometrů, bohatý doprovodný program, závěrečné vyhlašování a také oslava ukončení sezony v nedalekém vinařství ANNOVINO. Přijeďte si užít nezapomenutelný zážitek a proběhnout se místy ve světovém dědictví UNESCO.

 Výsledky Bílá

 Trasa 43 km

• místo ženy – Milena Baráková
• místo muži – Jan Hradecký

Trasa 20 km

• místo – Michaela Luňáčková
• místo – Martin Frelich

Trasa 14 km

• místo – Lenka Burianová
• místo – Jan Máša

Všechny výsledky

Fotogalerie

Život se skládá z malých radostí, řekli jsme si s Pomalým Pepou a vyběhli si jednu takovou udělat. Na konci dne z té malé radosti byla radost jako hrom a jeden z nejhezčích běhů, které jsem běžel. Když říkám nejhezčích, tak to myslím doslova, protože to, co nám ten den naservírovala příroda před očima, byla krása na nekonečnou.

Běžet na Andělskou horu mě napadlo loni na jaře, když jsme s Pepou běželi do Horního Slavkova a odtud pak po hřebeni nad Ohří do Karlových Varů. Napadlo mě to ve chvíli, když jsme za Slavkovem minuli Šibeniční vrch a otevřel se nám pohled, kde na obzoru bylo vidět siluetu hradu Andělská hora.

Mé srdce běžeckého tuláka hned zahořelo myšlenkou zaběhnout si až na ten obzor. Kdo zná siluetu hradu Andělská hora, pochopí, že takové myšlence se prostě nedá odolat.

Čas běžel, s Pepou jsme mezitím běhali na druhou stranu, na Krudum, Lesný, Žandov, Dyleň, Hrozňatov, Zelenou horu, Cheb. Jindy zas do Františkových Lázní, Seeberg, Aš, Skalnou, což mě přivedlo na myšlenku ZUMu – oběhu Karlovarského kraje.

Tahle myšlenka dostala prioritu, bohužel ale letošní rok jejímu uskutečnění nepřál, tak se z ničeho nic vynořila opět myšlenka na to, zaběhnout si na Andělskou horu a z ní nějak přes Slavkov domů.

Předpověď počasí nebyla sice nijak lákavá, poměrně chladno, spíš sychravo, ale i tak jsme v podstatě bez přípravy vyběhli s tím, že se vždycky můžeme vrátit. Nepřipravovali jsme se i z toho důvodu, že jsme čekali, s jakými opatřeními vyleze vláda, která se pořád ne a ne dohodnout. Nakonec jsme si řekli, že bez ohledu na to, co povolí či zakážou, poběžíme, případně se vrátíme.

Z toho důvodu jsem si sbalil jen peníze a baterku, kdyby se setmělo dříve než bychom stačili doběhnout. Pepa namazal na cestu chleba se sádlem, k tomu přidal pár sójových suků. A vyběhli jsme.

Domluvili jsme se, že by nebylo zdravé se moc zpotit, takže to vezmeme „indiánem“. Tohle předsevzetí nám vydrželo asi 5 kilometrů a pak už jsme to mastili, jak jsme zvyklí. Ale i těch opravdu pomalých 5 kiláčků nejspíš přispělo k tomu, že až na úplný závěr, kdy už člověk věděl, že je fakticky doma a není kam spěchat, to běželo.

Pro ty, kdo by si to chtěli někdy zaběhnout, jsme běželi po trase: Sokolov – Královské Poříčí – Loket – Svatošky – Karlovy Vary – Šemnice – Andělská Hora – Kolová – Stanovice – Horní Slavkov – Třídomí – Hrušková – Sokolov (cca 80 km a nastoupaných 729 metrů, který jsme zase seběhli :)).

Na cestě, kromě kochacích a fotících zastávek, jsme měli dvě občerstvovací. První na OMV ve Varech, kde jsme dali kafe, já bagetu se šunkou a Pepa štrůdl. Po cestě jsme si ještě koupili každý litr Coca-coly. Druhou zastávku jsme dali ve Stanovicích, tam to odnesly dvě plechovky piva (Pepa dal Plzeň, já Gambáče). V průběhu trasy jsme zlikvidovali chleby se sádlem a dva sójové suky. Takže samá přirozená strava.

Při long runu není nad chleba se sádlem

Kafe a bageta na pumpě, je častá volba

Každý běžec, ale i běžkyně ví, že pivo je nejlepší ionťák

Když ti dojde cukr, rychle ti ho dodá sójový suk

Pokud jde o počasí, tak kupodivu se udělalo polojasno, sluníčko nás i zahřálo, ale co bylo na celém tom výletě nejfantastičtější, tak to byla příroda v podzimním hávu, nad ní plující oblaka, měkké sluneční světlo a ubíhající cesta pod nohama.

Svět je fakt nádherný, když se na něj díváte z výšky tří centimetrů, a jestli jste ještě nikdy nebyli na Karlovarsku, neznáte Slavkovský les a Doupovské hory, tak se seberte a jeďte sem, právě nyní je to tu jako v pohádce!

Vybíháme

Loket

Svatošské skály

Kolo se točí , čas běží v Karlových Varech jako všude jinde

Šemnice – pohled na Krušnohoří

Šemnická skála

Andělský hrad

Boží výhled z Andělské hory

Stanovice

Horní Slavkov

Když za Krudumem slunce zapadá

Do Sokolova se vracíme v ten nejkouzelnější čas – nejvyšší bod sokolovského Sokolského běhu republiky

Ze Sokolova do Sokolova

V roce 2014 jsme v Jizerských horách odstartovali pilotním závodem celý seriál Běhej lesy. O rok později už seriál skýtal čtyři závody a o 10 let později závodů dokonce osm, které každoročně přivítají kolem 15 tisíc běžců. Letošní Běhej lesy Jizerská dokonce skoro překonala dosavadní rekord účasti, když na stadion v Bedřichově dorazilo 2 552 běžců.

Richard Valoušek – Communications Director Raul s.r.o.

Den zahájil za vydatného deště start trasy na 50 km, na kterou vyrazilo 344 odvážných. Vítězem se stal Karel Splítek v obdivuhodném čase 3:11:54, který o necelou minutu nestačil na rekord trasy. Mezi ženami dominovala Simona Tumová, která těsně pokořila hranici čtyř hodin. S časem 3:58:47 nadělila svým sokyním celých 12 minut.

Další na programu dne byly již tradičně dětské závody Dr. Max, kterých se v Jizerských horách zúčastnilo 501 malých běžeckých nadějí. Byly to opravdu souboje o každý metr a mláďata předvedla excelentní výkony. Čas 2:33 Jana Šimůnka v závodě na 1 km svědčí o všem. Všichni malí závodníci si za svou odvahu vysloužili medaili, kterou se budou moci po zásluze pyšnit. Hned po konci dětských závodů se vyčasilo a nad Bedřichovem vysvitlo kýžené sluníčko.

V rychlém sledu po dětských závodech následovaly starty tratí na 11 a 23 km. Kratší trasu okusilo 899 závodníků, na delší trasu jich pak vyrazilo 430. Na kratší distanci exceloval Michal Suchý, který poctivých 11 km pokořil za 0:39:12. S časem 0:47:10 se na první místo mezi ženami postavila Veronika Šindelářová. V těsném souboji na 23km trase jako první protnul cílovou pásku Tomáš Mocek v čase 1:29:05, druhému Martinu Rexovi utekl o pouhých 11 vteřin. Mezi ženami kralovala Michaela Luňáčková, která do cíle doběhla v čase 1:38:36.

Úsek startů uzavíral charitativní PVZP FénixRun, na jehož startovní čáru se postavilo 273 běžců. 5km trasu, která začínala táhlým stoupáním, si užili opravdu všichni, od elitních běžců po celé rodiny včetně kočárků. Dalších 107 dobrých duší se pak závodů zúčastnilo virtuálně. Všichni společně podpořili 10 nadačních spolků a fondů.

Další zastávkou naší lesní štace jsou již za dva týdny Boletice. V sobotu 9. září se tam setkáme ale až pozdě odpoledne a přímo na trasu budou závodníci vyrážet za soumraku. Noční závod v Boleticích je již tradicí seriálu Běhej lesy a čelovka je samozřejmě součástí povinné výbavy. V polovině závodu se totiž setmí a běžci finišují pouze za svitu vlastní čelovky. Pokud jste ještě běžecký závod v noci nevyzkoušeli, jedná se o netradiční zážitek, který opravdu stojí za to. Máš odvahu na to vyrazit do šumavských lesů za tmy? Ulovit si svoje startovní číslo můžeš na behejlesy.cz.