Životu na vzdory

Životu na vzdory

Nezáleží na tom, jaké karty od života dostanete, důležitější je, co s nimi dokážete zahrát.

Když jsem se narodil, tak nejspíš už byly všechny trumfy rozdány, bohužel těm, co se narodili přede mnou. Na mě zbyly jen plívy. Když se vám tohle stane, tak máte dvě možnosti, buď to zabalit, nebo zvolit hru, kde se dá hrát i s plívami, a když máte kliku, tak posbírat soupeřům i trumfy.

Jednou z takových her je Zelená louka.

Začal jsem tedy hrát Zelenou louku a pomalu a jistě začal sbírat trumfy. Pravda, šel jsem na to po svém. Třeba v šesti letech jsem vylezl na malý skokanský můstek a sjel ho. To, že jsem se dole rozplácl jak žába, asi nebude pro nikoho překvapením, zvlášť když jsem na nohou měl normální zimní boty a lyžařské vázání byla taková ta bačkora, co jste do ní botami zapluli a boty pak přepásali koženým řemínkem.

První nezdar mě neodradil. Vydrápal jsem se na můstek znovu a opakoval to až do chvíle, než se mi dole podařilo přistát alespoň na všechny čtyři.

Podobné to bylo ten samý rok v létě.

Maminka nás vzala se sestrou do Bojnic, do ZOO a na koupálko, na němž byla desetimetrová skokanská věž.

V nestřeženém okamžiku jsem vylezl nahoru na věž a skočil, teprve pod vodou mi došlo, že neumím plavat. Jakmile jsem se však dostal nad hladinu, začal jsem instinktivně hrabat čubičku a dohrabal se ke břehu. No mamku chvilku omývali, ale já byl na sebe patřičně hrdý.

No a tahle nějak mě to provází mým celým životem.

Mí andělé strážní se asi občas nadřou, ale zatím to dávají skvěle.

Každopádně to mám v životě srovnané od dětství tak, že nemá cenu brečet nad rozlitým mlékem, že je lepší ho dát slízat kočce a nalít si další hrnek.

Trumfy, které jsem si vybojoval

V atletice

800 m 2:01
1500 m 4:05
3000 m 8:51
5000 m 15:36
10000 m 32:51

maraton 2:33:18
100 km 8:12
24 hodin 230 km

48hodin 314 km

Dál
  • 3x oběhnout Českou republiku (2000, 2006 a 2010)
  • zaběhnout si z Prahy do Vídně za tři dny (2000)
  • přeběhnout Českou republiku napříč z Hodonína do Aše za 76 hodin (2002)
  • doběhnout si na Sněžku z Prahy za 22 hodin a 40 min (2003)
  • přeběhnout z Pece pod Čerchovem do Pece pod Sněžkou – přes Sněžku za 4 dny (2007)
  • proběhnout se z Drážďan do Prahy (2008)
  • stát se dvojnásobným mistrem České republiky v běhu na 24 hodin (1991, 1999)
  • obsadit 4. místo na Mistrovství světa v běhu na 24 hodin – 1992 Basilej
  • být členem stříbrného družstva z ME v běhu na 24 hodin – 1993 Basileji
  • absolvovat Spartathlon (246 km z Atén do Sparty) za 32 hod 48 min (limit je 36 hodin), doběhlo pouze 89 z 240 startujících závodníků (2002)
  • ujet 100 km na veslařském trenažéru typ Concept 2 za 8:49:40 (7.6.2002)
  • ujet za 12 hodin na veslařském trenažéru typ Concept 2 – 125,728 km (13.6.2003)
  • ujet maraton na veslařském trenažéru typ Concept 2 za 3:12:47 (20.9.2003)
  • absolvovat 3 x 75 km na trenažérech, tedy celkem 225 km za 22 hod 25 minut 44 vteřin (běžecký pás – 9 hod 6 min 7 s; veslařský trenažér Concept 2 – 8 hod 20 min 33 s; rotoped – 4 hod 44 min 41 s. (18. – 19.11.2004)
  • vyběhnout a seběhnout za 12 hodin po schodech pelhřimovské věže sv. Bartoloměje – 237x nahoru a dolů po 148 schodech. Celkem 35076 schodů a výškové převýšení 7110 m. (6. – 7.6.2006)
  • vystoupat po schodech pelhřimovského kostela sv. Bartoloměje až do výšky 8850 m, tedy o 2 metry výše, než se skví vrchol nejvyšší hory světa Mount Everestu. To se zadařilo 31.5. – 1.6.2012, když jsem na to  potřeboval 22.21:34 hodiny, přičemž nahoru vyběhl 295x, což představovalo 43660 schodů nahoru a tu samou porci schodů i dolů.

Poznej místo kde žiješ, vnes do svého běhu, svého života nové impulzy, vyjdi (vyběhni) silnější než kdy dřív

Když jsme byli na vojně zavření za zdmi kasáren, s perspektivou, že takto strávíte dva roky života, řekl jsem si, že to přežiju nejlépe tak, že budu dělat, jako by se zastavil čas a až to skončí, budu pokračovat tam, kde jsem byl, než jsem šel na vojnu. A to jsem také udělal, ale ne že bych zůstal pasivní, naopak jsem se ty dva roky snažil v rámci možností si zachovat formu, fyzickou a duševní kondici, abych až vyjdu ven mohl žít a dělat vše co jsem dělal před vojnou.

Takže si to na závěr zopakujeme:

Nezáleží na tom, jaké karty od života dostanete, ale jakou hru s nimi dokážete sehrát!

Běhání v jiném stavu a běhání s kočárkem

Běhání v jiném stavu a běhání s kočárkem

Běhat s bříškem, tedy neustále ve dvou, je určitě krásný pocit. Má však svá specifika, která je dobré mít vždy na zřeteli. Ve své podstatě jsou podobná těm, které je třeba dodržovat i když neběháme s „outěžkem“, ale v tomto stavu nejde jen o nás, ale i o další život.

 Mnohé těhotné ženy si v souvislosti s běháním pokládají nejčastěji tyto otázky: „Jak, rychle, jak často, jak dlouho, neublíží běh mému děťátku?

Je běhání v průběhu těhotenství zdravé?

Jestliže žena běhala již před začátkem těhotenství, není žádný důvod, aby v těhotenství neběhala. Běh jí pomůže, aby se cítila dobře a měla dobrou náladu. Pro podporu běhání žen v těhotenství se vyjadřují i závěry mnoha studií, které říkají, že prostřednictvím běhání se může snížit riziko těhotenské cukrovky. Na druhou stranu se však nedoporučuje v době těhotenství s běháním začínat.

Do kterého týdne těhotenství je zdravé běhat a v jakých objemech?

V době těhotenství byste neměly pomýšlet na nějaké vrcholové sportovní výkony. Také byste již neměly běžet maraton. Pokud běháte již dlouho, tak můžete běhat prakticky každý den, váš trénink by však neměl trvat o moc déle než hodinu.

Na začátku těhotenství, cca do 18. týdne, by týdenní objem v žádném případě neměl překročit 7 hodin běhu, neboť při vyšším zatížení stoupá riziko potratu! Mnohé ženy se domnívají, že na začátku těhotenství mohou ještě běhat naplno, ale to je naprosto špatně.

Kdykoliv během těhotenství platí, že jakmile vás někde něco začne tlačit, měly byste zpomalit nebo úplně zastavit. Prostě břicho řídí váš běh!

V žádném případě byste neměly přeslechnout signály svého těla, v době těhotenství je to obzvláště důležité, neboť tyto signály nemusí vždy vysílat jen vaše tělo, ale i tělíčko vašeho dítěte. S tímto mají největší problém výkonnostní běžkyně, které jsou zvyklé v zájmu dosažení co nejlepších výsledků překračovat své hranice.

A co intenzita tréninku?

Většina studií uvádí, že v době těhotenství by vaše tepová frekvence neměla dlouhodobě překračovat při běhu 140 tepů za minutu. Angličtí odborníci před krátkým časem zveřejnili nová doporučení ohledně tepů vztažených k věku těhotných žen. Doporučují:

  • pro ženy do 20 let maximální tepovou frekvenci 155 tepů za minutu
  • pro ženy do 29 let maximální tepovou frekvenci mezi 135 – 150 tepy za minutu
  • pro ženy do 39 let maximální tepovou frekvenci mezi 130 -145 tepy za minutu
  • pro ženy přes 40 let maximální tepovou frekvenci mezi 125 -140 tepy za minutu

V každém případě jsou chodecké pauzy dobrým nástrojem k tomu, jak dostat tepovou frekvenci dolů.

Má z matčina běhání něco i dítě, které nosí?

Ne přímo, avšak tím, jak při běhu stoupá tepová frekvence matky, stoupá i tepová frekvence dítěte, takže vlastně trénují spolu.

Může mít běhání matky vliv na to, že její dítě bude špičkovým běžcem či běžkyní?

No, zatím byla na toto téma provedena jenom jedna studie, která prokázala, že u dětí matek, které byly v těhotenství hodně aktivní, byly daleko více vyvinuty nervové spoje než u těch, jejichž matky byly v době těhotenství pasivní.

Bohužel tato studie se prováděla zatím jenom na myších. Na druhé straně, dotazy u matek, které porodily více potomků, bylo zjištěno, že děti, které porodily poté, co v době těhotenství sportovaly, se vyvíjely rozdílně podle toho, jak ony byly v těhotenství sportovně aktivní. Takže je docela možné, že si nějakého nového Emila Zátopka svým běháním v těhotenství vyběháte.

Je třeba si brát v době těhotenství na běhání pití?

Přestože jsme výše uvedli, že celkový objem by neměl přesáhnout cca 7 hodin týdně, což by mohlo mnohé nastávající maminky vést k tomu, že na tak krátkou dobu není třeba si brát na běhání vodu, přesto by si ji brát měly. A to z toho důvodu, že těhotné ženy se dostávají rychleji do problémů s krevním oběhem. Snažte se tedy vyvarovat pocitu žízně, ten totiž už signalizuje nedostatek vody v těle. 

Možná vám pomůže jeden osobní příběh těhotné maminky, která uvádí, že v době těhotenství ve zvláště horkých letních dnech místo běhání zařadila do svého tréninku aqua jogging. O svých pocitech při něm pak říká: „Bylo to pro mě velmi příjemné, voda mě ochlazovala a bříško jsem při něm nepociťovala jako těžké.“ 

Během těhotenství výrazně stoupá váha, to přináší vyšší zatížení kloubů, měly by proto těhotné ženy spíše běhat na měkkém povrchu?

Měkký podklad je sice dobrý pro klouby, ale současně také stoupá riziko zvrtnutí nohy, protože úpony a vazy jsou vzhledem k vyšší váze přednatažené. To samé pak platí i po porodu, neboť při porodu tělo vylučuje hormon relaxin, který činí svaly a šlachy uvolněné (aby se mohly více natáhnout), aby vám ulehčil vlastní porod. Při běhání pak uvolněné vazy zvyšují riziko poranění. 

Je třeba to však vyzkoušet, a pokud budete běhat na měkkém povrchu, tak dbejte na to, aby byl maximálně rovný a neskrýval žádné nerovnosti (třeba zakryté listím). 

Vyšší váha po porodu, vytahané bříško „nutí“ ženy začít sportovat co nejdříve. Jak by měl trénink vypadat?

Mnoho žen chce po porodu co nejdříve vystartovat, aby shodily pár kil, která jim po porodu ještě zůstala, a chce vypadat co nejdříve šik. To je zcela pochopitelné. Přesto radíme k obezřetnosti, začínat pomalu a zvolna a spíše než s běháním začít třeba s chůzí, Nordic Walkingem, cvičením ve vodě, jízdou na kole nebo rotopedu. To má navíc tu výhodu, že při tom nedochází k otřesům a je méně zatěžováno pánevní dno.

Jak dlouho po porodu je vhodné začít běhat?

Optimální doba, kdy je zdravé po porodu začít s běháním, je 6 týdnů. Dobře trénované běžkyně mohou začít s lehčím běžeckým tréninkem již po 4 týdnech. Kdo začne běhat příliš brzy, riskuje, že svaly pánevního dna se ještě nestačily dostatečně zpevnit, což může vést i k inkontinenci a to dokonce ještě i po mnoha letech po porodu. Rovněž vám to může způsobovat problémy v oblasti kyčlí, rozhodit váš krok a následně způsobit další problémy s tím spojené. 

Kdy začít s běháním po císařském řezu?

Z toho důvodu též doporučujeme zařadit do svého tréninku cvičení na posílení svalů pánevního dna. Rádi bychom zde vyvrátili i jeden mýtus, týkající se porodu císařským řezem. Mnoho žen se domnívá, že po takovémto porodu mohou začít trénovat dříve, protože svaly pánevního dna byly při porodu „císařem“ méně zatíženy. To však není tak docela pravda, protože tyto svaly nejsou zatěžovány jen při porodu, ale i celých 40 týdnů těhotenství. Navíc se musí zcela zahojit jizva.

Šest týdnů po porodu je minimální pauza, není dobré ji zkracovat!

Výkonnostní běžkyně mívají pocit, že by mohly začít s běžeckým tréninkem dříve než po šestinedělí. Přinášíme vám zkušenosti jedné z nich, která to zkusila po 5 týdnech. Hned při prvním běhu zjistila, že svaly pánevního dna jsou ještě uvolněné a že běh jí nepůsobí tu radost, co by měl. Takže nejdříve začala indiánským během, kdy střídala 1 minutu chůze s 1 minutou běhu, další týden pak již střídala 2 minuty chůze s 2 minutami běhu a za 14 dní již v pohodě a s radostí uběhla v kuse 10 kilometrů.

Jak běhat s kočárkem

Novopečení rodiče často řeší, jak plnit úlohu matky a otce a při tom nepřijít o zážitek z běhání. Už nemusí, stačí se do toho opřít a můžete vyběhnout. Jak, ta to se podívejte zde.

Jaké jsou vaše silné či slabé běžecké stránky

Jaké jsou vaše silné či slabé běžecké stránky

Běháte-li jen sami pro sebe, pro dobrý pocit, tak tenhle článek můžete klidně přeskočit a vybrat si na Běžecké škole nějaký jiný. Ale upřímně – kdo, když jednou začne běhat, nezatouží zjistit, na co má, nezatouží zjistit, jaké má pro běh předpoklady?

Jaké máte předpoklady pro běh

Jak na tom jste ve srovnání s ostatními

Začněte tím, že si přidělíte známku od 1 do 5, jak na tom podle vás (ale nešvindlujte) jste ve srovnání s ostatními. Máte to? Fajn, teď si vás trošku rozebereme, abychom zjistili, jak jste schopní být k sobě objektivní.

Vrozené předpoklady

otázka

ANO

NE

Raději běhám silově, preferuji delší krok než kadenci

Čím kratší trať, tím lépe

V tréninku mám raději (a také mi lépe jdou) kratší intervaly, než delší

Na konci tréninku mi zbývá většinou více sil, než mým tréninkovým partnerům

Dokáži provést dřep/leg-press a s větší zátěží než většina lidí mého věku

Mám raději delší závody

V kopcích jsem jako doma a běhám je lépe než většina mých vrstevníků

Mám rád týdny s vysokým tréninkovým objemem

Při běhu mám krátký a rychlý krok

Vždycky mi šly lépe sprinty než vytrvalecké tratě

Ve většině sportů mívám na konci více sil než ostatní

Jsem svalnatější než většina běžců/běžkyň v mém věku

Běh ve složitém terénu mi jde lépe než jiným

Mám raději krátké intenzivní tréninky

Při závodech na dlouhou vzdálenost jsem si jistý/jistá svou vytrvalostí

Vaše předpoklady pro běh – hodnocení

V každé skupině (síla, rychlost, vytrvalost) si spočítejte počet kladných odpovědí a hned budete objektivně vědět, na jaký typ běhání máte předpoklady a v kterých běžeckých disciplínách se budete nejspíše vždy trápit.

Schopnost

Síla

Rychlost

Vytrvalost

počet bodů celkem

otázky číslo (1, 5, 7, 12, 13)

otázky číslo (2, 3, 9, 10, 14)

otázky číslo (4, 6, 8, 11, 15)

Výsledek testu však neberte jako dogma, když budete trénovat své silné stránky a posilovat slabé, i ve svých slabých běžeckých disciplínách můžete být lepší než mnozí vaši vrstevníci. Talent totiž vždy neznamená, že budete za outsidery nebo předem vítězi. U mě to bylo tak, že na dráze jsem měl nejraději 800 a 1500 metrů, a nejlepších výsledků jsem dosáhl v ultramaratonu.

Zapamatujte si

Za úspěchem v kterémkoliv sportu, v běhu nevyjímaje, stojí správná kombinace:

  • vytrvalosti – schopnosti odolávat únavě
  • síly – schopnosti vyvinout svalovou sílu
  • rychlosti – schopností těla pohybovat se rychle a efektivně

Vytrvalci nemusejí disponovat velkou silou, každopádně se však neobejdou bez rychlosti a výborné vytrvalosti. Proto je v běžeckém tréninku věnována taková pozornost obecné vytrvalosti, ale i speciálnímu tempu. Chcete-li se však věnovat čím dál tím oblíbenějším trailovým běhům (přespolákům), bez ohledu na jejich délku, je třeba, abyste se v tréninku zaměřili i na sílu, tempo a rychlost. Rychlost vám ušetří energii v závodním tempu. Tato specifická kombinace je jedním z důvodů, proč je běžecký trénink (jde-li člověku o výkonnost – o časy) tak náročný. Na druhou stranu jej však činí pestrým a hravým. 

Výše uvedený profil přirozených předpokladů, pokud si jej vyplníte, vám řekne, jak na tom jste. Dosáhnete-li u některé schopnosti 4 – 5 bodů, pak věřte, že je to vaše silná stránka. Pokud dosáhnete 4 – 5 bodů ve všech třech schopnostech, pak vám gratuluji – jste univerzální běžec, respektive běžkyně. O tom, jestli však budete úspěšní, nerozhoduje jen fyzická stránka věci, ale mnohem častěji psychika – vaše hlava, na to se podíváme příští týden.

Rok a 3 měsíce běhání s Milošem

Rok a 3 měsíce běhání s Milošem

Pravdou je, že se člověku nechce věřit, že když bude v tréninku běhat pomalu, bude to pomalu pořád rychlejší. A s tím se začne zrychlovat i ve chvílích, kdy mu jde o výkon. Ale fakt to funguje.

Martin Hradský

Je 23. února 2025, přibližně za hodinu bude poledne. Slunce nad Neapolí příjemně hřeje, sem tam jej zakryjí šedivé mraky. Já však Slunce ani mraky nevidím. Minul jsem 18. kilometr a vbíhám do tunelu. Táhlé, přibližně kilometrové stoupání. Slyším rachot ventilátorů, které za běžného provozu vyhání spaliny benzínu a nafty ven z toho dlouhého komínu. Kdybych zavřel oči, vzpomínky mě položí na záda a znehybní. Také bych byl v tunelu. Jen bych jej projížděl vleže na zádech. Magnetická rezonance. Zvuky otáčejících se magnetů. Proč se mi zrovna tohle vybavilo? Asi proto, abych nezapomněl poděkovat. Za to, že mohu. Hýbat se, běhat… Srdce mi buší jako o závod, probíhám cílem. Teď už neběžím, ale jdu. Kolem mě je hodně radosti. Běžci právě dobíhající do cíle. Někteří jen zvedají ruce. Jiní i radostně křičí. Tečou jim slzy. Mně běží hlavou myšlenky na nekonečno. Splnil se mi sen, uběhnout půlmaraton pod 2 hodiny. Něco pro mě právě končí a nové může začít.

V říjnu 2023 jsem se přihlásil do programu „Rok běhání s Milošem Škorpilem“. To jsem „běhal“ přibližně rok. Chtěl jsem se více hýbat. V práci hodně sedím. Buď v kanceláři nebo v autě. Vlastně mě inspirovala moje partnerka Petra. Ta už tou dobou zvládla několik závodů různých délek. Společně jsme se registrovali na vánoční běh na 5 km (já do té doby běžel jen čtyřikrát a nejdále 3,2 km), potom na valentýnský běh na 11 km (druhý den jsem téměř nemohl chodit, přátelství se schody na čas skončilo) až k půlmaratonu na podzim 2023 v Hradci Králové. Můj první půlmaraton a já jej celý uběhl. Byl jsem pyšný i na výsledek 2:22:46. To už jsme poněkolikáté sledovali „Partu maraton“ na ivysílání ČT. Hrdinové Party maraton nám byli blízcí. Také neprožívali u běhání jen vzlety. Také je občas něco bolelo. A pak ten Miloš, klidný, přátelský, vždy se snažící jim pomoci nebo jen předávat lásku k pohybu. Řekli jsme si, že bychom je rádi potkali. Pak následovalo první setkání s Milošem.

V Sokolově, na asfaltovém okruhu jsme se společně proběhli. Dostali jsme spoustu rad, co zlepšit. Nebylo to jen o běhání. Také jsme si povídali a bylo to moc fajn. Byl přesně takový, jak jsme jej „znali“ z televize a jeho videí. Věděl jsem, že chci Miloše za trenéra. Jeho přístup mi seděl už před tím, než jsem jej potkal naživo.

Dnes je to 15 měsíců od prvního „Roku běhání s Milošem Škorpilem“. Kam jsem se posunul? Potvrdil jsem si, že v životě je nejdůležitější cesta k rovnováze. Žijeme v duálním světě. Vše má dva póly. Noc a den, černá a bílá, teplo a chlad, rozum a cit. V rovnováze jsou misky vah vyrovnány. Naše vědomí se rozšiřuje, dualita mizí a my se stáváme jednotou, do které od velkého třesku znovu putujeme. Naše vědomí se rozšiřuje. To se nám může stávat i při běhání. Jakmile se srovná dech a tepová frekvence, běžíme vyrovnaným tempem. Pak můžeme třeba jen na chvíli vnímat, že jsme součástí krajiny, majestátnosti stromů i zpěvem ptáků. Že plyneme, jak ta řeka, na jejímž břehu zrovna běžíme. V tu chvíli vítězíme a není poražených. Nevím, zda to máte podobně, ale já se Vám přiznám. Pro mě je při běhu i čas na modlitbu. V mém podání je to vyslané přání za lepší svět. Za zmoudření… nás lidí. Abychom více tvořili, méně bořili.

Vrátím se ještě jednou k otázce „Kam jsem se posunul?“ Tentokrát z pohledu výsledků a zlepšení, ke kterým mě Miloš přivedl. Mám od něj již druhý běžecký plán, který se průběžně upravuje. Je to harmonogram tréninků a jakási běžecká mapa, podle které postupuju. Můj běžecký plán je orientovaný na půlmaraton. Ten jsem před vstupem do Milošova ročního běžeckého programu zaběhl za zmíněných 2:22:46. Po roce běhání s Milošem jsem jej uběhl za 2:09:12. Zlepšení tedy o 13 minut. O další tři měsíce později za 1:59:06. O 10 minut rychleji. Pro ty z vás, kteří máte rádi čísla a tabulky mrkněte níže.

 

1/2 maraton (závody)

Datum

Čas

Min/km

Zlepšení (v min.)

Poznámka

01.10.2023

2:22:46

6:43

 

Bez běžeckého plánu 

06.10.2024

2:09:12

6:06

-13

1. tréninkový plán od Miloše

23.02.2025

1:59:06

5:39

-10

2. tréninkový plán od Miloše

 

10 km (při tréninku)

Datum

Čas

Min/km

Zlepšení (v min.)

Poznámka

07.07.2023

1:06:02

6:36

 

Bez běžeckého plánu 

14.04.2024

0:57:46

5:42

-9

1. tréninkový plán od Miloše

29.09.2024

0:56:16

5:36

-1

1. tréninkový plán od Miloše

29.12.2024

0:53:15

5:18

-3

2. tréninkový plán od Miloše

 Níže uvedené dva grafy „Vzdálenost“ a „Tempo“ ukazují moje čtvrteční regenerační běhy při tepové frekvenci 132 t/min. Každý takový běh trvá 45 minut.

 

Vzdálenost, kterou jsem byl schopen uběhnout za zmíněných 45 minut při TF 132 byla na počátku 5, 5 km. V polovině ledna 2025 jsem již byl schopen při stejném čase a stejné tepové frekvenci uběhnout skoro 7 km.

 

I moje tempo se postupně zlepšovalo. Opět při regeneračních bězích trvajících 45 minut, při tepové frekvenci 132 t/min. Při vstupu do Milošova programu jsem měl tempo 8:10 min/km. V polovině ledna 2025 jsem se zlepšil na 6:34 min/km.

Toto psaní pro mě jednou bude krásnou vzpomínkou. Vytvořte si ji podobně jako já. Kdo již v ročním běhání s Milošem jste, napište svůj příběh. Kdo ještě nejste, přihlaste se a rozběhněte váš vlastní příběh. Stojí to za to. Nejen kvůli výsledkům…

P.S. Miloši, děkuji Ti za perfektní vedení a vše, co nám (nejen o běhu) předáváš.

Já ti to říkal!

Já ti to říkal!

Tak tuhle větu jsem slyšela a mohla si přečíst ve výrazu M. mnohokrát. A bohužel – jako obvykle – měl vždycky pravdu. Maminka a trenér mají totiž vždycky pravdu:-).

Když jsem jednu neděli, před patnácti roky běžela svůj long jog, dala jsem 15 km a mohla jsem prasknout, jak jsem se dmula pýchou. Již druhý den mě ale M. vrátil na zem, když objel naše delší trasy znovu na kole a lehce poupravil kilometráž. Jak se dalo očekávat – směrem dolů, takže z nedělní patnáctky se rázem stalo 14100 m a já trošku zvadla. Ovšem dneska jsem zvadla ještě víc.

Celý týden jsem se sportovně činila. V pondělí i úterý jsem byla běhat, ve středu jsem byla po roce v sokolovské v posilovně (dialog s obsluhou: On: máte tady permici? Já: to asi ne, já tady dlouho nebyla…. On: no, já tady pracuju UŽ DVA MĚSÍCE a ještě jsem vás tady neviděl!:-)), ve čtvrtek jsem dala spinning. V pátek jsem byla na radu obsluhy z fitka objevovat nové obzory – šla jsem se proběhnout na novou cyklostezku ze Sokolova směrem na Kynšperk a byla jsem nadšená! 

Na stezku jsem se napojila na Starém náměstí, kde jsem nechala na odstavném parkovišti u kláštera auto, a strávila jsem na ní 50 příjemných minut. Je vyasfalt ovaná a vede přírodou, žádná silnice poblíž, jen tráva, stromy, dřevěná odpočívadla, řeka…. Občas cyklisté a občas inlinisté, klid, ticho, čisto. Velká spokojenost! 

Ovšem už když jsem to M. hned začerstva ještě trošku udýchaně vykládala, zpražil mě poznámkou na téma, jak je zvědavý na to, jak mi to v neděli na té dlouhé půjde. A ačkoli se mnou v sobotu šili zase všichni čerti:-), měla jsem přísný zákaz cokoli sportovního podnikat s tím, že si musím alespoň jeden den v týdnu odpočinout.

No a v neděli ráno jsme se probudili v 8.45, sluníčko už vysoko na obloze a já se ještě chtěla před během trošku najíst. Záhy se ukázalo, že to nebyl nejlepší nápad, zrovna tak jako celotýdenní tréninkové úsilí. Celotýdenní tréninkové úsilí mi způsobilo slabost nohou a vůle:-), ovocná ovesná kaše pak následně slabost ve střevech:-)). 

Hned na začátku jsem to přepálila, protože s námi kousek běžel i Vládík, náš kamarád a bytný. No a mně docela dlouho nedocházelo, že když poběžím jejich tempem, budu si s nimi sice chvíli povídat, ale pak už toho moc nenaběhám. Když mi to došlo, nechala jsem Vládíka utéci a M. se se mnou milosrdně plazil po pěkném, běhavém, který se letos už kupodivu stal mým kamarádem. Pak jsem si někde na  7. odskočila do křoví, a s neustálou starostí KAM (zapadnout v případě nouze:-)) jsem odtrpěla ještě několik km, ale na nějaké překonávání rekordů to teda dneska v žádném případě nevypadalo.

Po nějakých 11 -12 km jsem to zapíchla. Připadala jsem si vymáčknutá jako citron a to jsem se ještě musela z Frantovek vrátit k nám na Hůru. To byly obličeje! (Já jsem ti to říkal!)

Když jsem se bránila, že to i tak byl docela slušnej trénink, zvláště pak po tom sportovně náročném týdnu, dostalo se mi poučení, že jsem dnes měla ale naplánovaných 15 a takhle se teda na ten půlmaraton nepřipravím. A že musíme udělat plán, abych v týdnu měla 2 dny odpočinku. A že buď nedělám nic nebo moc. A vůbec – já jsem ti to říkal! 🙂 Ach jo… A mně se přitom v celém týdnu tak krásně běhalo, cvičilo, jezdilo na kole… Už mám zase trochu rozpor v tom, co vlastně chci: chtěla bych být sportovně co nejvšestrannější, nechci se věnovat jenom běhání. Ale jakmile začnu s jinými aktivitami k běhání, jsem logicky unavenější a nemám dost sil na svůj long jog. Mně osobně by běh dlouhý přes 10 km docela stačil:-), ale M. má pravdu, že chci-li natrénovat na půlmaraton, s desítkou si jaksi nevystačím… Ovšem vybalancovat tu správnou rovnováhu mezi tím, co je málo a co už je moc, bude asi docela oříšek, ba i ořech!

A jak to máte vy?

Co na to všechno říkal M

Já ti to říkal :), je s podivem, jak jste schopný všechno krásně okecávat a stejně si to pak udělat po svém, takže nám nakonec nic jiného ani nezbude než: JÁ TI TO ŘÍKAL :), ostatně takové věci se mi stávají pořád. A ještě k tomu přeměření. To bylo tak, D si prodloužila trasu, kdy se musí před během rozejít, až na 500 m, a to dá přeci rozum, že když to jde, tak jí to nemůžu počítat jako běh, obzvlášť, když čas si měří až poté, co vyběhne! A to ještě pomíjím fakt, že potom jak minulý týden doběhla svých 14120 m mi povídá, že by jí zajímalo, co by dokázala, kdyby si jí někdo vzal pořádně do parády. Tak jsem zvedl rukavici 🙂.

Kolik toho vypotíme, když se hýbeme

Kolik toho vypotíme, když se hýbeme

Potní bilance. Kolik vypotíte během tréninku. kolik byste toho měli vypít, abyste nahradili, co vypotíte

Pocení je při běhu jev naprosto obvyklý, ostatně většina různých aplikací, které při běhu nebo cvičení používáme, nám ukazují kolik jsme toho vypotili. Na pocení má vliv nejen jak běžíme rychle, jaká je vnější teplota, ale i to, jak jsme unavení, nebo vlhkost vzduchu, což jsou ale informace, které chytré aplikace zatím zohlednit neumí.

Potní bilance

Pokud jste ještě tento pojem neslyšeli, tak vězte, že: Potní bilance je to, kolik potu (vody) vypotíte během své pohybové aktivity.

Co všechno ovlivňuje potní bilanci

Na to, kolik toho během svého tréninku vypotíte, má vliv:

  1. teplota vzduchu v místě, kde se potíte (trénujete)
  2. vlhkost vzduchu
  3. nadmořská výška
  4. intenzita tréninku
  5. vaše momentální fyzická kondice
  6. vaše momentální zdraví
  7. mocnost vrstvy vašeho oblečení
  8. prodyšnost/funkčnost vašeho oblečení

Postup pro určení potní bilance

Prvním předpokladem úspěchů nebo spíše získání hodnot potní bilance, které vám pak pomohou zkvalitnit váš trénink, úspěšněji splnit novoroční předsevzetí, bude-li jím cíl zhubnout, na Slovensku zchudnout (ale to se nám nejspíše příští rok podaří bez zvláštního úsilí všem), je vytvoření stejných vstupních podmínek. Alespoň ve faktorech, které jste schopni sami ovlivnit, to znamená, před aktem vážení si zaběhnout na velkou i malou stranu a na vlastní trénink se obléci stejně jako při trénincích, v nichž jste prováděli měření v předchozích dnech. Měření byste měli provést alespoň 3x, ale lepší je jej provést aspoň 7x či 10x, pak získáte více vypovídající výsledek a to zejména k proměnlivosti faktorů číslo 4. a 5. Výsledek každého měření si zapište, po skončení posledního měření údaje sečtěte a vydělte počtem dnů, kdy jste měření prováděli.

Pozor: MĚŘENÍ PROVÁDĚJTE ZVLÁŠŤ PRO BĚHÁNÍ VENKU, VE FITKU, ČI V JINÉ NADMOŘSKÉ VÝŠCE.

Měření potní bilance krok za krokem

  1. Před měřením si zaběhněte na malou i na velkou
  2. Zvažte se na spolehlivé váze, nejlépe nazí. Musíte-li se vážit oblečení, zkuste si zajistit, abyste se po tréninku vážili v suchém oblečení (co nejvíce váhově odpovídajícího tomu, v němž jste se vážili před tréninkem a hlavně suchém!).
  3. Trénink si zkuste odběhnout v podmínkách, v nichž běžně trénujete nebo v nichž očekáváte, že proběhne závod.
  4. Připravte si na trénink dostatečné množství nápoje. Pokud jej během tréninku nevypijete celé, zaznamenejte si, kolik jste během tréninku vypili.
  5. Pokud je to možné, zvažte se po doběhnutí ještě před tím, než se vykoupete či osprchujete. 

Výpočet potní bilance

Kolik toho vypotíme, když se hýbeme - výpočet potní bilance

Pro stanovení ztráty tekutin během běhu vydělte svou hodinovou potní bilanci 6 nebo 4, podle toho, zda je pro vás jednodušší (optimálnější) pít každých 10 či 15 minut. V uvedeném příkladě by měl běžec pro uhrazení 666 ml, které během tréninku vypotil, vypít každých 10 minut 111 ml, nebo 166 ml, každých 15 minut, nápoje. V podstatě jde o to, abyste věděli, vzhledem k panujícím vnějším podmínkám, kolik tekutin byste měli v daných časových úsecích vypít, aby byl váš organizmus v každou chvíli optimálně zavodněn.