Víte, že ve své běžecké přípravě můžete zařadit dvacet tři typů běžeckého tréninku, a přesto budete „jen“ běhat? A pak, že běhání je nuda! Když si to představíte a vezmete v úvahu, že jeden den v týdnu byste měli odpočívat, pak to bezmála znamená, že na každý typ tréninku se dostane v jednom měsíci pouze jedenkrát a za rok dvanáctkrát. A to už vůbec nemluvím o různých kombinacích.

Trénink vytrvalosti

1. Regenerační běh (RB)

Regenerace je na prvním místě a není to náhoda, vzpomeňte si, že regenerace je to, čím začínáte trénink na novou běžeckou sezónu a RB zařazujeme, či bychom měli zařazovat, po každém intenzivním tréninku, přičemž za intenzivní trénink je považováno i nabíhání dlouhých vzdáleností, ale o tom až později. 

RB je běh o velmi nízké intenzitě (do 75% TF max). Je záhodno jej absolvovat pokud možno v lehkém terénu. V přípravném období používejte RB jako hlavní prostředek aerobního tréninku, v ostatních obdobích pak vždy po intenzivním tréninku. Pro vlastní regeneraci je vhodné v přípravném období, respektive v 1. a 2. základním období, zařazovat doplňkové sporty. Začátečníci se pak nejlépe zotaví (naberou síly) při úplném volnu. Při RB je dobré si občas zkontrolovat i kadenci kroků, a to tak, že po 20 sek si budete počítat dopady pravé nohy a budete se snažit dosáhnout čísla 28 – 30. 

2. Obecná vytrvalost (OV)

Zařazuje se do tréninku tehdy, když chceme udržet aerobní schopnost a vytrvalost. OV nejlépe rozvíjíme, když běháme v mírně zvlněném terénu (kopce do 4 procent), přičemž se držíme na tepové frekvenci mezi 75 – 80% TF max. Tento trénink je vhodné absolvovat i v disciplinované skupině. Disciplinované proto, aby její členové nezačali mezi sebou závodit! Stejně jako u RB si občas zkuste zjistit kadenci, měla by se pohybovat stejně jako u RB na hodnotách 28 – 30. V základních obdobích je nejefektivnější běhat OV (některé zdroje mluví o aerobní vytrvalosti) tak, že doba, po níž poběžíte, se bude pohybovat mezi 20 – 90 minutami. V přípravném, respektive základním, období můžete občas trénink OV nahradit doplňkovými sporty. 

3. Tempová vytrvalost (TV)

Tempová vytrvalost rozvíjí aerobní vytrvalost a zároveň stimuluje vytrvalostní sílu. TV nejlépe rozvinete běháním v mírně členitém terénu, které vás na několik minut dostanou na 80 – 90% TF max. Velmi dobrým prostředkem k rozvoji TV je fartlek. Pokud jde o kadenci, tak se snažíme stejně jako u RB a OV držet ji na hodnotách 28 – 30. TV zařazujeme do tréninku v základních obdobích 1. – 3.

Trénink síly

4. Střední kopce

Vyberte si trasu, na níž se vyskytuje několik středně prudkých kopců (kopců do sklonu 6 stupňů), které se dají vyběhnout za 2 – 5 minut. Při výběhu kopce se snažte běžet v mírném náklonu, s hlavou v ose těla a rovnými zády Přirozený běh. Pokud jde o tepovou frekvenci, držte ji od 65 do 95% TF max. Tento trénink můžete alternovat i na běžeckém trenažéru. Běh do středních kopců zařazujte v základním období 2. a 3.

5. Dlouhé kopce

Běhejte na trase s několika dlouhými stoupáními (stoupání do 8 procent), která se dají vyběhnout za 6 minut a déle. Při výběhu kopce se snažte, stejně jako u středního kopce, běžet v mírném náklonu, s hlavou v ose těla a rovnými zády. Před odrazem se snažte vždy propnout stojnou nohu (propněte koleno). Váš tep by se neměl dostat nad 95% TF max. Tento trénink můžete simulovat i na běžeckém pásu a zařazujeme jej v základním období 3. a ve stupňovacím období 1.

6. Opakované výběhy do kopce

Důkladně se rozehřejte, pak běžte 3 – 8 úseků do prudkého kopce se sklonem 6 – 8 procent, který se dá vyběhnout za 30 – 60 sekund. Mezi jednotlivými výběhy zařaďte 2 – 4 minuty na zotavení (pomalý seběh s mezichůzí z kopce). Intenzita běhu se může vyšplhat ve vrcholové fázi, resp. při posledních úsecích, až na 100% TF max. Stejně jako při běhu do středního či dlouhého kopce se snažte udržet po celý trénink mírný náklon s hlavou v ose těla. Pokud vás během tréninku začnou bolet kolena – trénink přerušte! Pokud máte jakékoliv problémy s koleny, tak tento trénink nezařazujte. Trénink nezařazujte vícekrát jak 2x týdně a vždy minimálně se 48 hodinovým rozestupem. Opakované výběhy kopce zařazujte ve stupňovacím období 1. a 2., a ve vrcholném období. Jedná se doslova o nabíjecí trénink. 

Trénink rychlosti a výbušnosti

7. Rovinky

Rovinky se ideálně běhají na měkkém rovném podkladu s velmi mírným sklonem dolů. Jinak je ale můžete běhat kdekoliv. Ten mírný sklon dolů vám pomůže běžet takřka naplno (95% TF max) a přitom pracovat i na technice (koordinaci pohybu). Rovinky běhejte v rámci rozcvičení (zařazují se však i na konci intervalového tréninku), a to v sérii od 4 do 10 opakování. Rovinky běhejte v mírném náklonu s hlavou v ose těla, s rychlou kadencí (30 – 32 levou/pravou nohou v průběhu 20 vt), přičemž se snažte mít uvolněnou tvář a prsty. V období, kdy je to možné, je možné běhat rovinky naboso, ovšem je třeba si vybrat bezpečný úsek (případně vyčistit od ostrých předmětů), kde nehrozí zranění chodidel. Tepová frekvence se při rovinkách neměří. Rovinky je vhodné do tréninku zařazovat ve všech tréninkových obdobích.

8. Zrychlení

 V rámci vytrvalostních běhů zařaďte několik 20 sekundových zrychlení v tempu vyšším než je vaše závodní tempo na 5 km. Tepovou frekvenci však při zrychlení neměřte. Důležité je, abyste se při zrychlení snažili běžet technicky správně, to znamená v mírném náklonu s hlavou v ose těla. Zrychlení je vhodné zařazovat v  tréninkových obdobích: základní 1, základní 2, základní 3, stupňovací 2, vrcholné, závodní. 

Trénink vytrvalostní síly

9. Tempo

Nejprve se rozehřejte a pak na převážně rovinaté trati nebo na běžeckém pásu (tam však se 2. či 3. stupněm náklonu) běžte na tepové frekvenci 90% TF max. Po celou dobu udržujte mírný náklon s hlavou v ose těla a s rychlou kadencí (30 – 32). Začněte na 10 – 15 minutách a každý další týden si přidejte 5 minut. Zařazujte dvakrát až třikrát týdně. Tempové tréninky je vhodné zařazovat v obdobích základní 2 a 3.

10. Intervaly

Na rovinaté trati nebo na běžeckém pásu běžte tři až pět intervalů o délce 6 – 12 minut. Při každém z nich se dostaňte na tepovou frekvenci 85 – 90% TF max. Po každém intervalu se 2 – 3 minuty zotavujte, a to při tepové frekvenci 65 – 60% TF max (normální až konverzační dýchání). Jednou z variant je běhat intervaly o délce 1600 – 3200 metrů, případně v Běžecké bibli najdete dalších 160 variant intervalových tréninků. Při intervalech se snažte stále o to, abyste běželi přirozeně a udržovali rychlou kadenci a sledovali svůj dech. Intervalový trénink zařazujte v obdobích: základní 3, stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

11. Intervaly do kopce

Intervaly do kopce se běhají v dlouhých, mírných stoupáních se sklonem 2 – 4 procenta, nebo v silném protivětru. Jinak se používá stejných vzdáleností resp. časových úseků jako při běhání intervalů. Při běhu běžte v mírném náklonu s hlavou v ose těla a udržujte rychlou kadenci. Tento trénink je obzvláště vhodný, pokud potřebujete zapracovat zároveň na vytrvalosti a síle. Intervaly do kopce zařazujeme v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

12. Přes práh a zpět

Po zahřátí běžte 15 – 30 minut a to tak, že budete postupně zvyšovat intenzitu běhu, až se dostanete na frekvenci 85 – 90% TF max. Odtud pokračujte dál ve zvyšování intenzity až do zóny 95% TF max. a zde vydržte po dobu 2 minut. Pak postupně zvolněte a pomalu se dostaňte na intenzitu 85% TF max (návrat na frekvenci 85% TF max by vám měl trval cca 2 minuty). Jakmile se dostanete na frekvenci 85% TF max, opět zrychlete až na hranici intenzity 95% TF max a vydržte v ní 2 minuty. Toto opakujte po celou dobu tréninku. Než se pustíte do tréninku přes práh a zpět, absolvujte před tím alespoň 2 – 3 intervalové tréninky. Tento trénink zařazujeme v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

13. Práh

Po zahřátí běžte po převážně rovinaté trase 15 – 30 minut a to bez přestávky v zóně 85 – 95% TF max, nebo v tempu o 20 sek/km pomalejším, než je vaše závodní tempo na 10 km. Běžte v mírném náklonu s hlavou v ose těla, udržujte rychlou kadenci a zároveň poslouchejte svůj dech. Běh na úrovni prahu zařaďte nejdříve až po odběhání čtyř intervalových tréninků. Běh na úrovni prahu zařazujeme v obdobích: stupňovací 2 a vrcholné.

Trénink anaerobní vytrvalosti

14. Skupinový běh

Vyběhněte s běžci či běžkyněmi podobné výkonnosti a trénink pojměte tak trošku jako závod. Vyběhněte zvolna a postupně zvyšujte tempo, dokud se nedostanete na tepové frekvence 85 – 90% TF max a pak přidejte, až se dostanete do zóny 95% TF max a snažte se v této zóně vydržet, dokud vás tempo neschvátí, pak postupně ubírejte na plynu. Dobíhejte při intenzitě 65 – 60% TF max. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

15. Anaerobně-vytrvalostní intervaly

Nejprve se rozehřejte a pak si dejte spojitě tři až pět intervalů o délce 3 až 6 minut, přičemž se vždy snažte dostat až do zóny 95% TF max. Na zotavení klusejte (nechoďte) polovinu doby intervalu, který jste právě odběhli. Například běžte 4x 800 m s MK (meziklus) 400 m. Pokud budete tento trénink absolvovat mimo dráhu, tak je vhodnější běžet na časové intervaly, v tom případě pak MK trvá stejně dlouho jako běžený interval. Tento trénink běhejte spíše na měkčím podkladu. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

16. Zkracující se intervaly

Nejprve se rozehřejte, načež si dejte běh na předem zvolenou vzdálenost (např. 10 km) s tím, že ji odběhnete následujícím způsobem: vyběhnete a postupně se dostanete do zóny 95% TF max, v této zóně vydržíte 2 minuty, načež na 30 sek přejdete do klusu, pak dejte 30 sek v zóně 95% TF max, a opět 30 sek klus, takto odběhněte celou zvolenou vzdálenost. Na konci tréninku však nezapomeňte zařadit alespoň 1 km či 5 minut volného běhu na uvolnění. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

17. Intervaly do kopce

Po důkladném rozehřátí se přesuňte ke kopci se sklonem 6 až 8 procent, a běžte do něj 3 – 4 minuty. Výběh zopakujte 3x – 5x. Běžte v mírném náklonu s hlavou v ose těla a soustřeďte se na silný odraz (koleno ostře vytrčené vzhůru). Během každého výběhu se snažte dostat až do zóny 95 – 100% TF max. Z námahy se zotavte klusem či chůzí z kopce (minimálně 3 – 4 minuty), a do dalšího výběhu se pusťte, až vám tepová frekvence klesne na 65% TF max. Než se pustíte do těchto intervalů, měli byste mít za sebou alespoň dva tréninky skupinového běhu či dlouhého kopce  či. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 2 a vrcholné.

18. Intervaly na toleranci laktátu

Po dlouhém rozehřátí běžte na dráze, nebo jinak podobně měkkém povrchu vzdálenost, v níž při maximální rychlosti vydržíte běžet 30 – 120 sekund. Celková délka intervalů by neměla přesáhnout 12 minut. Regenerační úseky (pauzy) trvají 2,5 násobek doby běženého intervalu. Například po 2 minutovém intervalu trvá zotavení 5 minut. K celkové době (12 minut) se propracujte postupně, začněte např. při prvním tréninku tohoto typu na 6 minutách a každý další trénink – intervaly na toleranci laktátu – si přidávejte dvě minuty. Tento trénink nezařazujte častěji než 1x týdně a po něm vždy alespoň 48 hodin regenerujte. Tento trénink nezařazujte v prvních dvou letech běžecké přípravy. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 2 a vrcholné.

19. Opakované výběhy kopce

Po dobrém rozehřátí se přesuňte ke kopci se sklonem 6 – 8 stupňů a absolvujte 3 – 6 úseků o délce 90 sekund, přičemž v prvních 60 sekundách se dostaňte do zóny 95% TF max, jako přianaerobně- vytrvalostních intervalech, ve zbývajících 30 sekundách zvyšte úsilí do maxima (100% TF max). Po každém úseku se zcela zotavte. Minimální doba na zotavení jsou 4 minuty. Tento trénink nezařazujte v prvních dvou letech své běžecké přípravy. Po běhu alespoň 48 hodin regenerujte. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 2 a vrcholné.

20. Anaerobně-vytrvalostní intervaly + práh

Spojte dohromady anaerobně-vytrvalostní intervaly a práh do jednoho tréninku tak, že absolvujete intervaly a pak poběžíte předem danou vzdálenost, např. 3 km nebo předem danou dobu, např. 20 minut v zónách 85 – 95% TF max. Toto je skvělý trénink pro napodobení zatížení, jaké budete zažívat v druhé půli závodu, který poběžíte na své maximum. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 2 a vrcholné.

Tréninky výkonu

21. Sprinty

Po důkladném rozehřátí si dejte na dráze či rovném povrchu čtyři až osm 20 – 30 sekundových sprintů v maximálním úsilí. Při běhu se snažte udržet přirozený běžecký styl, to znamená běžte v mírném náklonu s hlavou v ose těla a držte rychlou kadenci. Nesnažte se to urvat silou! Po každém sprintu se zotavte (3 – 5 minut klusu a chůze). Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2, vrcholné, závodní.

22. Sprinty do kopce

Na začátku tréninku se dobře zahřejte a pak se přesuňte ke kopci se sklonem 4 – 6 procent. Proveďte čtyři až osm sprintů o délce 20 sekund. Začněte nabíhaným startem, to znamená, že cca po dobu 10 sekund se rozeběhnete pod kopcem, načež pak zbylých 10 sekund běžíte v plném tempu do kopce. Nezapomeňte při tom na dodržení správné techniky (mírný náklon s hlavou v ose těla). Po každém sprintu se zotavte (3 – 5 minut klusu a chůze). Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 2, vrcholné.

23. Plyometrie

Po dobrém rozehřátí si dejte lifting, skiping, vysoká kolena, odpichy, při prvním tréninku se omezte na 30 – 50 dopadů rozdělených do tří až pěti sérii, podle toho, jak snášíte zátěž spodní poloviny nohou (od kolen dolů). Během následujících 6 – 8 týdnů se propracujte k 80 až 100 dopadům ve třech až pěti sériích. Cvičení si můžete „ozvláštnit“ např. tím, že cvičení budete provádět do kopce při zdůraznění zvedání kolen a odrazů do výšky. Nebo běžte na rovném podkladu rovinky a při každém odrazu dejte důraz na letovou fázi. Jako další možné cviky můžete zařadit poskoky snožmo, poskoky na jedné či druhé noze, skoky z místa do dálky, skoky z místa do výšky, výskoky z podřepu apod. Trénink zařazujte v obdobích: základní 2, základní 3.

Většinu běžců a běžkyň člověk vidí běhat v městských parcích, po silnicích, zpevněných cestách. Je to proto, že mnoho jich žije v městech, takže kde by měli běhat, že? Je to však i proto, že mají obavu vyběhnout z těch rovných, pohodlných a značených cest a zamířit do kopců, a to je škoda.

 Trénink v terénu a v kopcích posílí běžcova lýtka, pomůže mu naučit se při běhu naklonit dopředu, aniž by se tím vědomě musel zabývat, tím mu pomůže těžiště svého těla posunout směrem dopředu a mít první kontakt s povrchem, po němž běží, na středu chodidla, pomůže mu zapojovat kotníky. Prostě běh v terénu a do kopce je takovým přírodním učitelem Přirozeného běhu.

Lákají-li vás pak běžecké závody, probíhající v terénu, bez ohledu na jejich vzdálenost, tak byste také v terénu měli trénovat. Nejlepším tréninkovým prostředkem v terénu je fartlek, a to ať řízený, nebo neřízený. Ostatně běh v terénu či v kopcích je fartlekem sám o sobě, neboť zde jen těžko budete držet rovnoměrné tempo, či držet přímý směr. 

Běh v terénu a v kopcích je i výborným funkčním tréninkem pro běžce. Funkčním tréninkem, v němž jsou zapojeny svaly celého těla. 

Člunkový příkopový běh

Žijete-li ve městech a do pořádného terénu to máte daleko, tak skvělou možností, jak si svůj trénink zpestřit, je člunkový příkopový běh. V průběhu člunkového příkopového běhu posílíte dolní končetiny, chodidla, kotníky, core. Naučíte se běhat v poměrně těžkém terénu, nacvičíte si krátké výběhy a seběhy, a rozhodně se při něm řácky zadýcháte.

Kde si dát člunkový příkopový běh

Prakticky všude, kde máte kolem cest příkop. Ideální je, když příkop od sebe odděluje silnici, chodník či cyklostezku, neboť zde většinou budete nuceni běhat na třech různých podkladech.

Druhy člunkového příkopového běhu

Sprint- příkop-sprint (30-30-30)

Při tomto druhu člunkového příkopového běhu si můžete dle svého uvážení určit délku úseku, který poběžíte po silnici či cestě a délky úseku, kdy poběžíte příkopem, respektive zda příkopem poběžíte nebo jej jen přeběhnete. Pokud jde ale o sprint, tak doporučuji, aby délka jednotlivých úseků na silnici či cestě byla maximálně 30 metrů.

Příklad člunkového běhu sprint-příkop-sprint

15 minut volného běhu (60 – 70% TF max); protažení, abeceda; 5x (30 metrů sprint po silnici – zvolnění – seběh do příkopu – 30 metrů běh příkopem – výběh z příkopu – 30 metrů sprint po silnici – vrácení se volným během tam, kde jsme svůj běh začali); 15 minut výklus (65 – 60% TF max). 

Doporučuji při první aplikaci jen jedno opakování, za týden si můžete dát opakování dvě, s tím, že mezi jednotlivými sériemi si dáte 3 minuty pauzu. Třetí týden si dejte tři série a u těch bych zůstal. 

Další typy člunkového běhu sprint-příkop-sprint

Člunkový příkopový běh však můžete různě modifikovat. Můžete jej běhat do kopce, ale můžete jej běhat i tam, kde příkop nenajdete, ale vedle silnice vede pole, travnatý pás, stezka pro koně (například ve Stromovce v Praze). V případě, že nemáte „po ruce“ příkop, ale jen vedle silnice pole, travnatý pás, stezku pro koně, vynecháte seběh, ale pouze uhnete z pevné cesty do pole, na travnatý pás či stezku pro koně, přičemž vzdálenost 30 m – 30 m – 30 m necháte zachovánu, stejně tak intenzitu, jíž jednotlivé úseky poběžíte.

Pozor!

Pokud budete běhat v příkopu, před tím, než se jím rozeběhnete, prohlídněte si úsek, jímž budete chtít běžet, zda tam někdo něco neodhodil, či nepoložil, abyste pak o to nezakopli, či do toho nešlápli.

Vysvětlení k intenzitám, jimiž máte běhat jednotlivé úseky. Intenzity jsou takto navrženy hlavně z bezpečnostních důvodů. Prvních 30 m na 95% proto, abyste se nevydali ze všech sil a při seběhu do příkopu nebo odbočení do nezpevněného terénu měli krok pod kontrolou – nepodlamovaly se vám nohy. Druhých 30 m (90% v příkopu nebo nezpevněném terénu) též zejména z bezpečnostních důvodů, abyste měli čas ještě sledovat terén pod svýma nohama, ale i proto, abyste v závěrečných 30 metrech měli sílu běžet do plných.

Běžecký boom způsobilo to, že běh se stal ze sportu, který provozovali jen „vyvolení“, sportem pro všechny. Před 45 roky, než přišla éra velkých městských maratonů, běhali jen ti, kteří byli ochotni podstupovat tréninkový dril v atletických oddílech nebo v rámci kondiční přípravy na jiné sporty.

Dá se tedy říci, že většina lidí, co jich dnes po světě běhá, je produktem businessu zvaným „BĚH“! To rozhodně není špatně. Problém je v tom, že běžci atleti, kteří přišli do atletického oddílu, prošli ve většině případů atletickou průpravou, při níž nejen běhali, ale dělali všechny atletické disciplíny, a tak zcela přirozeně posilovali a protahovali celého člověka. Zcela přirozeně se pak naučili běhat správně, aniž by je to někdo učil. 

Běžecký boom však nechal zrodit novému typu běžce – hobby běžci, který ve většině případů začíná běhat až v pozdějším věku, a to poté, co se dlouhá léta nijak pohybově neprojevoval. Bohužel, na tuto skutečnost až na čestné výjimky doposavad nezareagovali atletičtí trenéři vyškolení k tomu, vychovávat atlety, a dokonce na tuto situaci ve většině případů nezareagovali ani lékaři. Pro obě skupiny těchto vzdělaných odborníku je každý kdo běhá běžec a basta.

A tady nám začíná problém, kdy jedni říkají, že běh je zdravý a pro všechny, a druzí zase říkají, že není pro všechny, ba co víc, že člověk, který začne běhat dejme tomu po čtyřicítce (což je nejpočetnější skupina hobby běžců a běžkyň), by si to měl dobře rozvážit, než udělá takovou hloupost. Běžci atleti pak říkají, že to, co předvádí hobby běžci, vlastně není běh, protože běh je to až tehdy, když je člověk schopný běžet alespoň 10 km za hodinu nebo uběhnout maraton pod 3 hodiny. 

Z těchto různých pohledů pak mnoho lidí může získat dojem, ŽE BĚH JE OPRAVDU JEN PRO NĚKOHO A PŘESTOŽE JEJ LÁKÁ MYŠLENKA TO TAKÉ ZKUSIT, NEVYBĚHNE. A to je škoda, protože běh je opravdu pro všechny, dokonce i pro lidi, kteří mají problémy se srdcem, jen je třeba dodržovat pravidla a své běhání konzultovat i se svým kardiologem.

Ekonomika běhu znamená jeho lepší efektivitu. Ti, kteří běhají ekonomicky, běhají i efektivně, protože zbytečně nezapojují svalové skupiny, které při běhu zapojovány být nemusí, nebo ne v takové míře! Těm, co běhají efektivně, vydrží energie v tréninku, ale hlavně pak v závodě, mnohem déle a to proto, že všechny systémy jejich těla mohou pracovat na plné obrátky, až do konce tréninku respektive do cíle závodu!

Při běhu mějte uvolněný kotník, kolena, kyčle a ramena

Při špatném běžeckém stylu dochází k přetěžování výše uvedených kloubů, to pak má za následek jejich zhoršenou mobilitu, menší efektivitu výkonu a zvýšenou možnost zranění a to nejen kloubů, ale i úponů a šlach, případně svalů.

S ekonomikou běhu přímo souvisí, to co jsme si řekli v pravidlech tři, čtyři, pět a šest, s tím, že nyní doplňuji, že běžec s dobrým běžeckým stylem potřebuje na jeden krok méně svalových kontrakcí, na dané vzdálenosti spotřebuje méně kyslíku než běžec se špatnou technikou běhu. Ekonomika běhu se pak projeví na množství spotřebovaného kyslíku při běhu, o čemž zase pojednává pravidlo dvě.

Pro lepší pochopení pak přidávám, že spotřeba kyslíku nepřímo ukazuje množství spáleného paliva a ekonomika měří spotřebu paliva vzhledem k vykonané práci (jako počet kilometrů, které ujede automobil na litr pohonných hmot). Víme-li tedy, kolik kyslíku běžec či běžkyně při různých rychlostech spotřebuje, ukáže nám to, jakou má ekonomiku běhu. 

Čím lepší máte ekonomiku, tím rychleji při určitém úsilí (určité vynaložené energii) dokážete běžet. Řekněme, že v současné době běháte tempem 5 minut/km při spotřebě kyslíku 50 ml/min/kg, ale tréninkem vylepšíte svou ekonomiku o 2 procenta. To znamená, že najednou budete schopní běžet pětiminutovým tempem se spotřebou 49 ml/min/kg, což vám rázem bude připadat snazší. Nebo můžete zachovat spotřebu 50 ml/min/kg, ale zrychlit se na 4:53 min/km – každý kilometr tedy poběžíte o 7 sekund rychleji. To vám v závodě na 10 km „daruje“ 70 sekund! Jak vidíte, už drobné změny v ekonomice vašeho běhu vám dokážou doslova darovat velké zlepšení. 

Tak a teď si to všechno shrneme, abychom dokázali běhat uvolněně, běh nás naplňoval a bavil, neměli jsme při něm pocit, že už nedáme ani metr, respektive, že příští metr bude naše smrt.

Jak dosáhnete, aby váš běh byl ekonomičtější

Lepší ekonomiku běhu dosáhnete tím, že:

• na začátku tréninku vyběhnete zvolna, abyste se rozehřáli a vaše svaly, úpony, vazy, klouby, se prokrvily, prokysličili a uvolnily, budete se po tréninku protahovat
• do svého tréninku budete pravidelně zařazovat běžeckou abecedu, která vám pomůže mobilizovat kotníky, kolena, kyčle a ramena
• nebudete skákat, ale běhat přirozeně
• zapomenete na dlouhý krok, když budete chtít zrychlit, naproti tomu zvýšíte kadenci.

Namíchejte si správný play list a vyběhněte! I takhle by se dalo ve stručnosti popsat „Sedmé“ pravidlo běhu. Máte-li totiž správně sestavený svůj play list, dokáže vás provést vaším tréninkem lépe, než ten nejlepší sporttester. Pokud by to šlo provázat s vaší aktuální tepovou frekvencí, tak by to byla úplná bomba!

Ti, co běhají se sluchátky na uších, mi dají určitě zapravdu, že velmi záleží na tom, jakou hudbu si zrovna do sluchátek pouští, když pomalou, tak se vlečou, když rychlou, tak to perou, co to jde.

Výše uvedené je určitě pravda, ale není to to, o čem sedmé pravidlo je. Sedmé pravidlo je o vhodném sestavení tréninkového plánu na delší období, nejen na jeden konkrétní, i když i ten jeden konkrétní, zařazený, či spíše realizovaný ve špatný čas, vás může zničit na hodně dlouho, respektive může být důvodem, že všechno to, co jste dlouhodobě úspěšně budovali, přijde vniveč.

Takže bacha na zkoušení formy před závody (jako že si dáte třeba čtyři dny před Běchovicemi tréninkový osobák apod.)!

Kolik kilometrů musím měsíčně naběhat?

Kolik kilometrů musím naběhat, chci-li běžet závod na 5 km, 10 km, půlmaraton, maraton…? Tenhle dotaz dostávám hodně často. Vždy odpovídám, že o kilometrech to není, a přidávám svou vlastní zkušenost z doby, kdy jsem běžel svůj první maraton ve výsledném čase 2:41 hod. V měsících před tímto maratonem byla moje kilometráž mezi 25 – 270 kilometry.

Tréninkem se nevydáváme ze všech sil, tréninkem se naopak snažíme nashromáždit co nejvíce sil pro den D, hodinu H.

Jak se připravit, abych byl na svůj závod připraven, co nejlépe to jde

I když otázka se zdá poměrně jednoduchá, a odpověď na ní naleznete ve spoustě běžeckých knih, prakticky na všech běžeckých serverech v podobě tréninkových plánů na různé vzdálenosti, realita už tak jednoduchá není. Problém je v tom, že žádný univerzální plán, který by platil pro všechny, neexistuje. Ano, můžete se podle něj připravit, být úspěšní, ale vždy byste měli o tom, co děláte, přemýšlet, nepřijímat nic bezhlavě a hlavně!

Vždy byste měli dát na to, co vám říká vaše tělo! Žádný tréninkový plán není dogma, protože žádný plán nevidí, co se právě s vaším tělem (ve vašem těle) děje.

Když míň je víc

Člověk je jediný tvor na světě, který buď nedělá nic a tím přispívá ke své záhubě, nebo naopak poháněn výčitkami svědomí, že dlouhodobě nedbal o své zdraví, o svou fyzickou kondici, se snaží zanedbané dohnat a tím se dorazí.

Když najdete zalíbení v běhu a běháte jen, abyste si vyčistili hlavu a je vám šumafuk, kolik toho uběhnete za hodinu nebo vůbec, je běhání ve formě nabíhání kilometrů naprosto v pořádku. Ve chvíli, kdy ale z tohoto stádia (říkejme mu běhání na pohodu) přestoupíte do stádia (běhání na výkon), tak byste měli vědět, že dlouhodobě se tímto stylem tréninku zlepšovat nebudete, ba ani nemůžete, protože tělo je mrcha, zvykne si i na smrt, jak se říká, po čase zlepšování začne vaše výkonnost stagnovat a nakonec se i zhoršovat. Zhoršovat proto, že tělo potřebuje být pro to, aby muselo makat, stále překvapováno a nejlépe ho překvapíte zařazením intervalových tréninků, kruhových tréninků, měněním sportů, které provozujete.

Univerzální tréninkový plán pro všechny neexistuje, ideální pro vás ano, pokud si umíte vyhovět

Už jsem předeslal, že univerzální tréninkový plán neexistuje, ale ideální ano, ten je však musí být ušitý na tělo každého z nás, na vaši současnou fyzickou kondici, a tu nejlépe zjistíte, když si jí necháte změřit zátěžovým testem, který vám přesně ukáže na jaké intenzitě (tepové frekvenci) máte běhat, když běžíte volně (regeneračně – na pohodu), na jaké máte běhat intervalové (tempové a rychlostní tréninky), na jaké máte běhat speciální tempo, jež odpovídá tempu závodu (délce či obtížnosti trati) na níž se chystáte.

V ideálním tréninkovém plánu byste neměli zapomenout ani na cvičení – funkční trénink (posilování vlastním tělem a protahování), protože běžec potřebuje nejen silné nohy, ale silné a pružné celé tělo.

Vzor ideálního tréninkového plánu

• po. volno – i odpočívat je nutné umět
• út. 10 min volně; protažení; abeceda; 1 – 6x [5x (30-20-10)] (mezi sériemi pauza 2 minuty; případně 45 min fartlek; 10 min volně
• st. 30 – 45 min regenerační běh (65 – 75% TF max)
• čt. 30 – 45 min kruhový trénink
• pá. 30 – 45 min regenerační běh (65 – 75% TF max) nebo volno
• so. dlouhý souvislý běh (65 – 85% TF max)
• ne. 30 – 45 min regenerační běh (65 – 75% TF max)

Pokud si stále nevěříte, že si dokážete sestavit svůj vlastní ideální tréninkový plán, nebo zkrátka a dobře potřebujete mít někoho, komu věříte, kdo vás bude vést, taj je tu možnost objednat si tréninkový plán na míru.

Ti, co létech vstali z gauče, chtějí se začít smysluplně hýbat, najdou návod na rok v článku Pohyb je čirá radost a proto člověče nesportuj, ale hýbej se!

Šesté pravidlo běhu je o rovnováze. O nutnosti zapojit do svého běhu i svaly středu těla – core. Šesté pravidlo je také o zbavení se strachu z pádu a tím dvou nejčastějších chyb, kterých se většina běžců dopouští – běhu na pokrčených kolenou a běhu v předklonu. Obě tyto chyby mají co do činění s „odepnutím“ core.

Udělejte si malý test. Postavte se na jednu nohu a mírně se nakloňte (ne předkloňte) dopředu, zároveň druhou nohu postupně ohýbejte v koleni a sledujte, co to dělá s vaší rovnováhou. Pokud jste ve chvíli, kdy jste si stoupali na jednu nohu a začali se naklánět dopředu, zapojili i střed těla, tak postupné ohýbání druhé nohy v koleni způsobí, že se rozkýváte – vaše noha od kolene dolů v tu chvíli začne fungovat jako závaží (respektive protizávaží) bránící tomu, abyste spadli na ústa. 

Podobně jako zanožující noha působí i vaše ruka směřující z rovnovážné polohy (dlaň složená mírně v pěst – ruka v předloktí svírající pravý úhel a předloktí vodorovně s podkladem, na němž stojíte) směrem vzhůru. Spojíme-li pohyb řekněme pravé nohy s levou rukou, tak máme dvě kyvadla kývající se proti sobě a pomáhající nám tak udržovat (přes střed těla) naše tělo rovné jako prkno a tím mu klouzat po vrstvě vzduchu (letět vpřed). 

Test rovnováhy

Mnozí odvykli běhu, i když jako dítě uměl běhat každý, takže se dá říci, že běh je dovednost, s níž se rodíme. I to je důvodem, proč tak málo těch, co běhají, slyší na to, že je třeba si tuto dovednost opět obnovit. Obnovit prostě proto, že sezením na zadku jsme ji ztratili.

Není však třeba zoufat, stále nám zůstala jedna dovednost, které je velmi blízká běhu, a to chůze. Dovednost, kterou fakticky ztratit nemůžeme, protože jsou situace, kam i císař pán musel či stále musí jít pěšky. Ano, je to tak, tou dovedností je chůze. 

Při chůzi člověka ani nenapadne se předklánět, ani pokrčit kolena. Prostě když jdeme, jdeme vzpřímeně, jen možná trošku shrbeni, ale stále vzpřímeně. Když člověk jde, ani jej nenapadne jít na napnutých kolenou, prostě udělá krok, došlápne na patu, chodidlo se plynule překlopí od paty až ke špičce po své celé délce a pak přes špičku přepadneme dopředu. Ve chvíli přepadnutí dopředu mírně zanožíme právě se překlopivší nohu dozadu, úplně stejně jako u běhu, jen ne tak intenzivně. No a odtud už je cesta k běhu snadná, jediné, co musíme udělat, zůstat pevní ve středu těla, mírně se naklonit vpřed a letět.

Dva cviky, které vám pomohou naučit se udržovat rovnováhu

Do kopce lehce křepce

Cvičení, které ocení zejména ti, kteří běhají hodně ve volném a složitém terénu. Vynikající cvičení pro zvýšení síly, výdrže a rovnováhy spodní části těla. K tomu se přidává i procvičení svalů dolní části zad a středu těla (Core).
Postavte se na jednu nohu, paže směřují dolů, záda jsou rovná. Z této základní pozice se začnete ohýbat, záda držíte stále rovná a pohyb vychází z boků, nikoliv z pasu. Měli byste cítit tah na zadní straně stehna. Pak se zase narovnejte. Proveďte několikrát a vyměňte nohy.

Pistole

Toto cvičení je obtížné a to z toho důvodu, že jsou při něm zapojovány hluboko položené svaly trupu, které udržují rovná záda, zatímco celé tělo klesá dolů.  

Pistole je vynikající cvičení pro aktivaci a posílení hlubokých podpůrných svalů hýždí, kvadricepsu, břišních svalů a přitahovačů. Přitom navíc trénujete i rovnováhu.
Při pohybu dolů předpažte. V podstatě jde o mírný podřep na jedné noze, při němž necháte tělo klesnout až do polohy, v níž stojná noha svírá v koleni úhel 90 stupňů. Volná noha zůstává natažená.