Chůze je nejpomalejší běžecké tempo, tak běž a už nepřestaneš

Chůze je nejpomalejší běžecké tempo, tak běž a už nepřestaneš

Když neběžec začíná s tréninkem, první týdny, možná měsíce jsou podobné – nežádoucí účinky vysoce převažují nad těmi žádoucími. Tuto detoxikační fázi nicméně nelze ani odstranit ani zkrátit. Lze ji pouze vydržet. Pavel Kosorin

Pavle, souhlasím i nesouhlasím a zároveň dodávám, že jde o úhel pohledu na vše, co v životě děláme. Většina lidí to má nastavené nejspíš tak, jak říkáš v poslední větě a sice jde o to „vydržet“.

To slovo vypovídá o kladu, o vytrvání, vytrvalosti, ale my mu podsouváme i význam záporný a sice: ÚTRPNOST! Co je však na výdrži útrpné? Zhola nic. Jak se tedy do té výdrže promítla? Jednoduše, od narození nám říkali a říkají, že nic není zadarmo, že všechno, co za něco stojí, si člověk musí zasloužit. Což je sice pravda, ale zase poloviční. Vždyť spoustu toho můžete v životě získat „pouze“ tím, že jste k ostatním milí, příjemní, empatičtí, že jim bez problémů poskytnete to, čím jste byli ŽIVOTEM obdarováni.

A tak bych mohl pokračovat a rozebrat všechna slova, všechny naše činy a u všech bychom našli obě stránky: kladnou i tu zápornou, jin i jang, bez nichž to prostě v životě nejde.

Život, běh, života běh jsou ukázkami, demonstracemi toho, že nic není jen bílé a nic není jen černé, že oboje k životu patří, nechceme-li prožít život šedivý. Takže až začnete v životě s čímkoliv, nestavte si hned na počátku do cesty překážky v podobě černé, spíše na začátku hledejte odstíny bílé, pak se snadněji překlenete i přes propasti té nejtemnější černé, přičemž se vám klidně může stát, že si jich ani nevšimnete, nebo, a to se stává velmi často, si černou zamilujete.

Běh či jakýkoli jiný pohyb se vám stane drogou a závislostí, bez níž si už nebudete moci svůj život představit. Což je zase jen poloviční +, mnohem lepší je, když se „jen“ stane pevnou součástí vašeho života, o níž nemusíte přemýšlet, co se stane když, když třeba zrovna dnes nevyběhnete.

Vyhnout se tomu, abyste na začátku běhání prožívali negativní zážitky, a pocity není až tak těžké, jak by se ze zkušenosti mnohých, kteří s běháním začali před vámi. Stačí, když nebudete nedočkaví, zbrklí a přeceňovat své síly.

Prostě začnete pomalu, netlačte na pilu, nesledujte výkony ostatních, nepoměřujte se s nimi. Když nezvládáte běžet, přejděte v klidu do chůze, když sotva chytáte dech, přejděte do chůze. Tréninky si plánujte na minuty, ne na kilometry, nebude vás to nutit běžet (pohybovat se dopředu) rychleji, než zvládáte. A pamatujte si: CHŮZE JE NEJPOMALEJŠÍ BĚŽECKÉ TEMPO, A POKUD JDETE DOPŘEDU, JE TO SUPER!

Běž a nepřestávej

Sen většiny běžců, běžet co nejrychleji nebo co nejdál, nemusí být pro nikoho utopii

Sen většiny běžců, běžet co nejrychleji nebo co nejdál, nemusí být pro nikoho utopii

Myšlenky rodí tvořivou sílu, která není ani přízemní, ani hvězdná. Myšlenky vytvářejí nové nebe, novou nebeskou klenbu, nový zdroj energie, z kterého prýští nová umění. Když se člověk rozhodne něco stvořit, vybuduje si nové nebe a odtud do něj proudí to, co touží vytvořit. – Philipus Aureolus Paracelsus

Přestaňte myslet na to, že musíte běžet co nejrychleji či doběhnout co nejdál, přestaňte se vší silou o to snažit a ono se to stane realitou.

Nic neučiníme skutečným, když se o to snažíme, co to jde. Naopak to uskutečníme tak, že myšlenku vypustíme do světa, necháme ji růst, jako když zasadíme semínko stromu, jen ji opatrujeme a najednou stojíme pod krásným stromem a žasneme, kde se tu vzal.

Získat tu moc, běhat s větrem o závod, vydržet s ním běžet dokud neztratí svou sílu, je stejně prosté, protože abyste toto mohli, musíte tomu dát čas a pochopit, že to jde jen potud, pokud to dokážete s co nejmenší námahou, prostě že nikdy nepřetlačíte sebe sama.

Kromě toho, běh by neměl být samoúčelný, protože pokud je, ztrácí devadesát procent svého smyslu.

Život také nemá být samoúčelný, proto se zbavte představy mít vše co nejdřív za sebou, protože pak se vám může snadno stát, že vám uběhne tak rychle, že nestačíte ani zaregistrovat, proč jste se vůbec zrodili, proč jste začali běhat.

Výsledek – zase jeden bez nápravy!

Všechno co umím a znám o běhání, jsem se naučil od běhu

Všechno co umím a znám o běhání, jsem se naučil od běhu

Všechno, co v životě umím, mě naučil běh, i tak by se dal nazvat tento článek. Nebo jinak: když se batole postaví poprvé na nohy, tak se hned rozeběhne. Proč se v tom úvodu tak babrám a nejdu rovnou k věci? Nejspíš proto, že většina lidí, když začíná běhat, má právě tohle někde hluboko v podvědomí, a proto to běhání většiny lidí vypadá tak, jak vypadá. Prostě člověk má za to, že běhat umí odjakživa a tudíž se to nemusí učit. Stačí na sebe něco hodit, zabouchnout dveře od domu a tradááááááá.

Ale zpět k první větě. Běh mě opravdu naučil všechno, co člověk v životě potřebuje, a sice: 

  • jak se pohybovat, abych se s co nejmenším výdejem energie dostal co nejdál a co nejrychleji
  • jak se oblékat, abych se hned nezpotil a při tom mi nebyla zima, nebo naopak horko
  • jak běžet, abych neskákal, tím pádem mohl za běhu jíst a nedělalo se mi špatně nebo si nezpůsobil nějaké zranění
  • vybrat si pro pohyb venku, ale i třeba do fitka či tělocvičny správnou obuv
  • jak si v životě vše zorganizovat, abych stačil všechno, co mě zajímá, co mě baví a při tom nestrádal
  • mít rád sám sebe (přijmout se takový jaký sem)
  • mít rád lidi (přijmout je takový jací jsou)

Zdá se vám výše uvedeného málo, myslíte si, že člověk, aby v životě uspěl, aby uměl běhat (proběhnout životem), musí toho umět a znát daleko víc? Musí se třeba naučit vydělávat peníze, umět řídit auto, umět pracovat na počítači, umět x cizích řečí, umět ovládat všechny možné stroje a přístroje, aby se v životě co nejlépe uplatnil? Možná máte pravdu, ale k čemu vám to všechno bude, když vypnou proud, když dojdou pohonné hmoty, když vás nebude práce bavit, když vás nebude bavit život, zkrátka, když se dostanete do situace, že váš života běh bude stát za pendrek?

Tak fajn, tak konečně řekni něco praktického, ať můžeme vyběhnout! Tak dobře, tady je pár praktických rad, které byste měli vědět, než za sebou poprvé zabouchnete dveře bytu či domu a vyběhnete:

Pět rad, jak se při běhu nepřehřát, nenastydnout, neškobrtnout

1. Nikam se nežeňte

Tím chci říci, že máte tempo, kterým vyběhnete, přizpůsobit své momentální fyzické kondici, svým aktuálním schopnostem a ne tomu, abyste podle vás běželi a nebyla to chůze, respektive, abyste stačili tempu, či lépe byli rychlejší, než ti, které při svém běhu potkáte. Prostě běžte (jděte) tak, abyste to byli schopni v klidu udýchat. Běžte (jděte) tak, abyste při tom byli schopni plynule mluvit.

2. Spěchejte pomalu, nedávejte si cíle, které v danou chvíli nejste schopni zvládnout

Začněte běhat (chodit) obden, začněte na 25 – 30 minutách a vzdálenost, respektive čas tréninku si prodlužujte tak po 3 trénincích, a nejvýše o 5 minut. Tímto způsobem se dostaňte až na hodinu běhu (pohybu) obden. Teprve pak začněte uvažovat o specifičtějším tréninku, zaměřeném například k uběhnutí 5 km v kuse či za nějaký konkrétní čas. Trénink si raději plánujte v čase než na danou vzdálenost, vyhnete se tím přetěžování (běhání ve vyšší intenzitě, než je pro vaše tělo v danou chvíli žádoucí a přípustné), také se tím vyhnete možnému zklamání, když vám to zrovna moc nepoběží a vy neuběhnete vytýčenou vzdálenost. Prostě 30 minut zůstává stále 30 minutami bez ohledu na to, zda jste za ně urazili 5 či 3 kilometry!

3. Na běh venku i ve fitku se oblékejte tak, abyste před během pociťovali mírný chlad

Na trénink se vždy oblékejte méně než více, po krátké době běhu (zátěže) se zahřejete na provozní teplotu. Zatímco pokud se obléknete komfortně, tak po chvíli běhu (tréninku) se začnete nadměrně potit, začnete se rozepínat (abyste se zchladili), vystydnete a nastydnete!

4. Počasí, ani nízké teploty či vítr, nejsou zdrojem nachlazení, tím je tempo, které nejste schopni držet po celý trénink, nesprávný způsob oblečení, vychladnutí

Počasí, ať je venku jakkoliv, není příčinou toho, že člověk, který začne běhat (či se jinak hýbat), bývá často nachlazený. Důvodem není ani případná oslabená imunita. Hlavní příčinou je to, že se člověk zpotí, začne mu být vedro a následně rychle vychladne! 

ZPOTIT SE, následně VYCHLADNOUT, znamená zcela jistě NACHLADNOUT!

Nachladnete nejsnáze tak, že běžíte (pohybujete se) příliš rychle, tak rychle, že to přestanete být schopni udýchat – zpomalíte, začnete se potit – než budete schopni zase běžet rychleji, abyste se zahřáli na provozní teplotu, vychladnete – druhý den budete kýchat a poteče vám z nosu.

Nachladnete nejsnáze tak, že se na běh (trénink) nadměrně oblečete. Brzo po začátku běhu (tréninku) se začnete potit, začnete se rozepínat či odkládat svršky – ochladíte se – vychladnete – druhý den budete nachlazení.

Nejsnáze nachladnete i tehdy, když se oblečete přiměřeně vnějším podmínkám a intenzita vašeho tréninku bude odpovídající vaší kondici a nebudete ji muset během tréninku snižovat, ale na konci tréninku, když budete zahřátí, zůstanete stát, zapovídáte se a vystydnete. Proto, abyste nenastydli, je dobré se co nejrychleji po tréninku osprchovat a převléci se do suchého, a třeba až pak se protáhnout.

5. Běžecké boty jsou důležité, ale důležitější je styl vašeho běhu

Běhat, alespoň ze začátku, se dá prakticky v čemkoliv (tedy boty na vysokých podpatcích či pánská společenská obuv není to pravé ořechové) a nic si nezpůsobíte. Ale i když budete mít ty nejdražší běžecké boty a nebudete umět skutečně běhat, tak začnete přetěžovat váš pohybový aparát a uženete si nejspíš nějaké zranění.

Investice do výuky běhu se vyplatí, třeba v tom, že nebudete utrácet mnoho tisíc Kč za boty různých značek, abyste nakonec zjistili, že vám žádná z nich od bolestí a zranění nepomůže.

Zima, lyžování, jarní běžecké závody, jak to skloubit dohromady

Zima, lyžování, jarní běžecké závody, jak to skloubit dohromady

Nejenom během živ je člověk. Určitě nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že většina lidí, kteří už teď plánují jarní běžecké závody, řeší dilema: lyžování, zimní dovolená x stihnu kvalitně natrénovat? 

Podle mých zkušeností – osobních i přenesených, kdy jsem to mnohokrát řešil – a úspěšně – se svými klienty, to žádné dilema není. Tedy, pokud jste vážně rozhodnuti se na závod připravit. Vždy je to jen otázka toho, srovnat si vše v hlavě, nastavit si správně priority a pak skloubit jedno s druhým, stejně jako to řešíte v běžném životě.

Zimní sporty jsou skvělou přípravou na běžecké závody

Zimní sporty jsou skvělou přípravou na půlmaraton i maraton, jen považte, jaké bonusy do vašeho tréninku vám přinášejí: vytrvalost – je naprosto jedno, zda strávíte celý den na běžkách, sněžnicích, sjezdovkách či snowboardu sílu – platí nemlich to samé jako u vytrvalosti 

Vytrvalost

Položíte-li si otázku: „Jak mi může k běžecké vytrvalosti pomoci, že strávím celý víkend nebo dokonce celý týden na horách a přitom budu běhat jen minimálně nebo dokonce vůbec?“, tak vězte, že VELMI

U vytrvalosti jde vždy jen o vytrvalost, tedy naučit tělo dlouho pracovat, a je zcela lhostejné, co během toho děláte. Vytrvalost je o tom, překonat své vnitřní strašáky, které vám našeptávají při prvních příznacích nepohody: 

  • Přestaň! 
  • Dej si pauzu! 
  • Na to ještě nemáš! 
  • Co když se zraníš? 
  • Jak zabezpečíš svoji rodinu, když nebudeš moci dělat svou práci? 
  • … 

Vytrvalost je ve svých argumentech velmi vynalézavá, velmi pragmatická. Vždy používá takové argumenty, na něž slyšíte. Z vlastní zkušenosti však vím, že po nějaké chvilce, pokud její argumenty neoslyšíte, samozřejmě pokud jste si nepřivodili nějaké zranění, nebo už jste se silami skutečně na dně, vám tyto argumenty přestanou v hlavě znít a vy se vydáte bez obav vstříc svému životnímu dobrodružství. U vytrvalosti zkrátka stačí, nebo by se spíše hodilo říci, musíte – VYTRVAT! A tady je opravdu naprosto nepodstatné, jakou činnost zrovna provádíte, zda běžíte, běžíte na běžkách, celý den jezdíte nahoru a dolů na sjezdovkách či snowboardu, či se procházíte po sněžných pláních na sněžnicích. 

Vytrvalostní síla

Provozování zimních sportů pomáhá běžci naprosto přirozeně rozvíjet sílu a vytrvalostní sílu v celém těle. Při sjezdování posilujete svalstvo nohou i trupu, core. Při jízdě na běžkách i sílu rukou. Při chůzi na sněžnicích celého člověka. Při zimních sportech navíc nehledíte na čas, jako třeba ve fitku, neboť většinou počítáte s tím, že na to máte celý den – celé dny. 

Orientace

Tříbíte si orientaci pro chvíle, až se budete muset prodírat davem běžců při velkých městských závodech. 

Snažit se naplno trénovat a užívat si zimní sporty může vést k přetrénování!

Když vyrazíte na víkend či na týden v zimě na hory a máte výčitky, že vůbec nevyběhnete a ztratíte tím pádem cit pro běh, pak není problém si k zimnímu vybavení přibalit i vybavení na běh a nejlépe ráno si vyběhnout na pár kilometrů nebo 20 minut, jen pro ten pocit běhu. Rozhodně se při tom nesnažte o žádný výkon, toho si užijete až až při zimních sportech a v týdnu. 

Trénovat (nejen) v zimě můžete i jinak než při sportu. Níže máte tabulku, kolik energie vynaložíte při různých činnostech. I tyto činnosti, pokud je někdy vykonáváte, si pak můžete do svého tréninku zakomponovat, respektive započítat.

aktivita

kJ 

aktivita

kJ 

badminton

21,9

squash

36,1

tenis – dvouhra

24,4

tenis – čtyřhra

15,1

stolní tenis

16,0

veslařský trenažér

26,0

bruslení na ledě

21,9

chůze se sněžnicemi

37,8

jízda na kole – 16 km/h

22,7

posilování

16,0

volejbal

18,5

kopaná

31,1

jízda na koni – cval

23,5

hřebelcování koně

29,4

tanec klasický

13,4

tanec moderní

21,9

chůze 5 km/h

20,2

jogging – 10km/h

35,3

lyžování – běh

31,1

lyžování – sjezd

21,9

horská turistika

30,2

plavání pomalé – kraul

29,4

skákání přes švihadlo

31,9

zahradní práce – lehká

19,3

úklid domu

13,4

drhnutí podlahy

24,4

vytírání podlahy

14,3

úklid sněhu – lopatou

24,4

sekání dřeva

19,3

řezání ruční pilou

27,7

Poznámka: Uvedená čísla u jednotlivých aktivit představují počet spálených kJ za hodinu na 1 kg hmotnosti hýbatele – toho, co se zrovna hýbe.

Tak vidíte, člověk – pokud se hýbe a dělá manuální práci, může trénovat pořád. Krásné na tom je, že to ani za trénink nepovažuje, ale považuje to za přirozenost. Pak je na tom krásné i to, že kolikrát za to nemusí vůbec platit, a to se vyplatí. 

Zapomeňte ve svém uvažování, jak kvalitně natrénovat na 5 či 10 km, půlmaraton či maraton, na to, že váš trénink musí být v kuse. Tedy že musíte například běžet alespoň hodinu či dvě, aby to mělo vůbec smysl. Možná vás to překvapí, ale mnohem víc dostanete, když si svůj trénink rozdělíte během dne, na více kratších dílů. Vaše tělo pak bude vlastně v záběru skoro neustále, neboť ono neskončí s pohybem ve chvíli, kdy se vy zastavíte, kdy vy odložíte raketu, brusle či lyže.

Pozitivní procesy jako okysličování, proudění krve, spalování respektive přeměna tuků na svalový glykogen v něm probíhají ještě dlouho po tom. Čím jste tedy během dne, co se různých úkonů, znamenajících pohyb, aktivnější, tím více jste pak připraveni i na běh. 

Během týdne vám pak stačí, když v týdnech, kdy jezdíte na hory, vyběhnete alespoň 2 – 3x k cílenému běžeckému tréninku, aby tělo nezapomnělo, jak běh chutná. Až sleze sníh nebo po dovolené párkrát potrénujete i vytrvalostní běh a bude to tam. To mi věřte.

 

Bude zima, bude mráz. Nejdůležitější rada pro běhání v zimě, nasaďte na začátku tempo, které udržíte po celou dobu běhu

Bude zima, bude mráz. Nejdůležitější rada pro běhání v zimě, nasaďte na začátku tempo, které udržíte po celou dobu běhu

Správně zvolené tempo na začátku běhu, je velmi důležité, a hned po něm je důležité, zvolit pro toto tempo vhodné oblečení, abyste se teplotně cítili komfortně, nepřehřívali se a ani netrpěli chladem.

Hlava a krk (zátylek)

Na hlavu patří teplá čepice nebo čelenka. Krk a bradu je dobré si chránit tunelem, nákrčníkem nebo lyžařskou kuklou, která nám v mrazu ochrání hlavu, uši, krk i obličej. 

Vůbec nejdůležitější je si před zimou chránit zátylek a hlavu, jsou to místa, jimiž uniká až 40 procent tělesného tepla. Pokud to podceníte, koledujete si o „housera“, tedy zablokování zad. Když totiž prochladnete, dostanou se vaše svaly v důsledku chladu do kontrakce – smrští se a pěkně si vás ohnou. Pokud se vám to nezdá, vzpomeňte si, co podvědomě uděláte, když je vám zima. Ano, schoulíte se do klubíčka, abyste se zahřáli. A přesně to udělají vaše svaly.

Horní polovina těla a ruce

Je-li hodně velký mráz, oblékněte si na horní část těla několik vrstev. Vrstvení je dobré v tom, že se mezi každou vrstvou vytvoří vzduchová „bublina“, která tepelné a izolační účinky oblečení zvyšuje. Takže si vezměte funkční tričko – nejlépe s dlouhým rukávem, je-li velký mráz, trika dvě – pak teplou, funkční mikinu a na ni běžeckou větrovku, kterou vítr neprofoukne. Na ruce patří samozřejmě rukavice. Mimochodem, pokud se vám podaří a zmrznou vám prsty, rozhodně nedávejte ruce k rozehřátému topení nebo do teplé vody, ale naopak do sněhu nebo studené vody. 

A ještě poznámka, berete-li si na sebe více vrstev, samozřejmě tím nabýváte na objemu. Proto byste měli mít na zimu běžeckou bundu o číslo větší.

Od pasu dolů

Pokud mrzne fest, vezměte si na nohy dvě vrstvy. Jako první funkční spodky nebo dlouhé funkční trenky a podkolenky a na ně dlouhé elasťáky. Spodní vrstvu můžete vynechat, pokud vlastníte teplé elasťáky. Mají-li ještě navrch vrstvu, která vás ochrání před větrem a vodou, je to ideální. V mrazech si rozhodně berte teplé ponožky nebo podkolenky.

Boty

I když poběžíte po suchých, nenamrzlých cestách, vezměte si raději crosovky s hrubší podrážkou, mají lepší kontakt s povrchem než silniční obuv. Je to stejné jako se zimními pneumatikami. Pokud víte, že to bude klouzat a máte ve své sbírce crosovky s hřeby, rozhodně je použijte, případně si opatřete na dny, kdy to klouže, nesmeky. 

Pokud je velký mráz, ale neklouže to, velmi oceníte letošní novinku firmy adidas – boost, hmotu, která si udržuje pružnost až do minus 20 stupňů. Oblíbí si ji zejména ti, kteří mají rádi, když cítí, že bota se noze poddá a umožní jí přirozené odvalení.

Ještě jednou rovnoměrné tempo

Rovnoměrné tempo, stejně jako celková uvolněnost snižují riziko pádu. Když zaberete příliš zprudka, máte větší šanci, že uklouznete. Když jste celí ztuhlí, koordinace vašich pohybů je prakticky na nule, což v konečném důsledku také zvyšuje riziko pádu. Řachnout sebou pak není vůbec těžké. 

Pokud se vydáte na běh delší jak hodinový, vezměte si s sebou termosku s teplým nápojem. Rozhodně nepijte při běhu studené nápoje, mohlo by to mít, kromě nachlazení, stejný následek, jako když si nebudete chránit hlavu a zátylek – „housera“.

Veslařský trenažér jako doplněk běžeckého tréninku III.

Veslařský trenažér jako doplněk běžeckého tréninku III.

Co mít na paměti a na co si dát pozor při zařazení veslování na trenažéru do běžecké přípravy? Co od toho čekat a co naopak raději ne? Jak veslařský trenažér pro takto specifický účel využívat?

Pavel Šmolka

Obsah

  1. Rozdíly veslování vs. běh
  2. Způsoby využití cross-tréninku v běžecké přípravě
  3. Trénink podle tepovky/podle intenzity cvičení
  4. Příklady cvičení pro vytrvalce
  5. Příklady cvičení ke zlepšení anaerobní vytrvalosti

Přestože se minulý článek věnoval hlavně přínosům zařazení veslování na trenažéru do běžeckého tréninku, je fér říci, že veslování z nikoho automaticky lepšího běžce neudělá. Zejména vrcholovým sportovcům by nahrazení významné části přípravy veslováním k novým osobním maximům nepomohlo. Pro zbývajících 95 procent (?) běžecké populace to ale je skvělé doplňkové a kompenzační cvičení. Je mnoho důvodů, proč se kondice z veslování automaticky nepřenese do výsledků v běhu. Oba pohyby mají odlišnou biomechaniku a ani využívané svalové skupiny nejsou stejné. To je koneckonců zřejmé při srovnání postavy vrcholového veslaře a běžce – zejména vytrvalců. Veslování posiluje i svaly, která k běhu nejsou tolik potřeba (bicepsy, tricepsy, svaly pletence ramenního, trapéz), které pak spotřebovávají více kyslíku. Projevuje se také mnohem nižší frekvence tempa při veslování (a zároveň mnohem větší vynaložená síla při každém záběru), nežli tomu je u kroků při běhu. To je důvodem, proč mají veslaři na nohou větší průřez svalových vláken, tedy i větší objem svalové hmoty. Dodejme ale, že zde porovnáváme neporovnatelné, protože veslaři se připravují zejména na dvoukilometrovou trať, což představuje cca 6 – 8 minut práce na velmi vysoké intenzitě. 

Při výběru cvičení na veslařském trenažéru je potřeba brát v úvahu, jakou roli cross-trénink v přípravě konkrétního běžce hraje. Někdo se mu věnuje z nouze pouze v období, kdy kvůli zranění či bolestem nemůže běhat, což mu sice pomůže překlenout výpadek v tréninku, ale nepůsobí to jako prevence zranění do budoucna. U dalších běžců je doplňkový trénink pevnou součástí přípravy, zařazovanou například 2x týdně. V takovém případě už doplňková aktivita zmenšuje riziko běžeckého úrazu a přitom nemá nepříznivý dopad na specifickou běžeckou výkonnost. Je-li touto aktivitou veslování na trenažéru, je pravidelnost dvojnásob cenná, protože dochází k vybudování pohybových stereotypů, upevnění správné techniky a tím i ke zlepšení specifické výkonnosti. Jiní běžci využívají cross-trénink sezónně, především v zimě, což jim umožňuje odpočinout si fyzicky i mentálně od běhu, aniž by ale ztratili nabranou kondici. V závislosti na zvoleném tréninkovém programu dokonce mohou takto svojí kardiovaskulární výkonnost mimo svou hlavní sezónu i zlepšovat. „Maximalistický“ přístup ke cross-tréninku, kdy je zařazován jeden doplňkový trénink na každý běžecký trénink, volí především ti, kteří mají problém s častými zraněními.

Veslování na trenažéru je takřka ideální aktivitou pro ty, kteří řídí své tréninky podle tepové frekvence. Aktuální typ monitoru trenažérů Concept2 (PM4) má integrovaný přijímač signálu se snímačů tepové frekvence pracujících na technologii ANT+ (např. Garmin, Suunto, Adidas, Timex…), při jeho využití je tak tepovka zobrazena na displeji monitoru stále na očích. Výhodou pak je, že z dat v paměti monitoru či po jejich stažení do počítače je přesně vidět vztah mezi intenzitou cvičení (ve Wattech či čase na 500 metrů) a tepovou frekvencí. I ti, kteří raději využívají vlastní sporttester, ale mohou intenzitu cvičení při veslování efektivně a jednoduše řídit. Vnější podmínky jsou přesně dané a konstantní (není třeba se vypořádávat s kopci, protivětrem apod.) a pro změnu intenzity stačí přidat či ubrat v razanci záběrů, popřípadě frekvenci tempa. Při stanovování pracovních pásem tepové frekvence je pouze třeba brát v úvahu, že maximální TF je při veslování o několik tepů do minuty nižší nežli při běhu. I bez snímání tepové frekvence lze na monitoru trenažéru intenzitu cvičení přesně sledovat – monitor vrací po každém tempu údaje o aktuální frekvenci tempa a hlavně jeho intenzitě. Ta je na rozdíl od tepovky vždy objektivní – není ovlivněna například nedostatkem spánku, počtem vypitých káv, počínající virózou apod. 

Komu nevadí jezdit dlouhé úseky, pro toho je nejjednodušší trénink pro nabírání objemu, vybrat si některou trať, nastavit si ji na monitoru a vyrazit (a co nejdříve se dostat na cílovou intenzitu veslování či hodnotu TF). Je výhodné vybírat z tratí, pro které jsou na Concept2.com vedené tabulky (např. 5 km, 6 km, 30 min., 10 km, 60 min…), protože to umožní porovnání se zaznamenanými výsledky. Doba veslování na trenažéru přitom zhruba odpovídá délce běhu pro dosažení stejného tréninkového efektu, je to tedy časově úspornější varianta cross-tréninku například ve srovnání s jízdou na kole, kde je tento poměr až 1:3,5.

Příklady cvičení pro vytrvalce:

  • Veslujte 2x 30 minut s tříminutovým odpočinkem. Střídejte 7,5 minuty na 85% maximální tepové frekvence a 7,5 minuty na 75 – 80% MTF
  • Zpočátku veslujte 2x 5000 m frekvencí 20 – 22 temp za minutu na 80% maximální tepové frekvence. Později prodlužte trénink na 2x 6000 m, pak na 3x 5000 m a nakonec 3x 6000 m. Mezi jednotlivými intervaly odpočívejte 90 vteřin při volném veslování.
  • 20 minut frekvencí 22 temp za minutu (SPM), 3 minuty 24 – 26 SPM, 20 minut 22 SPM; průměrnou intenzitou 75 – 80% maximální tepové frekvence

Tepová frekvence by měla zůstat stejná i během tříminutového úseku na vyšší frekvenci, což může být zpočátku náročné. Cílem je zvýšit schopnost organismu pokrýt vyšší výdej energie především z tukových zásob. Při vytrvaleckém běhu se dříve či později objeví nějaký kopec. Když na něj vyběhnete příliš rychle, vyčerpají rychlá svalová vlákna zásobu sacharidů – svůj hlavní zdroj energie. To může mít fatální vliv na zbytek závodu.

Příklady cvičení ke zlepšení anaerobní vytrvalosti a odolnosti vůči laktátu

  • 6 x 90 vteřin, 28 – 32 temp za minutu s dvouminutovým volným veslováním na odpočinek mezi jednotlivými úseky. Na konci každého rychlého úseku by měla dosáhnout tepová frekvence cca 90 pct maxima.
  • pyramida: 60s – 90s – 120s – 90s – 60s. Tyto úseky jeďte na 80 – 85% maximální tepové frekvence, frekvencí tempa 24 – 28, mezi nimi je vždy minuta volného veslování pro odpočinek.
  • patnáctiminutový interval si rozdělte do tříminutových úseků, ty absolvujte se stupňovanou intenzitou. Výchozí intenzitu upravte podle své výkonnosti.
    3 min. intenzitou 2:10/500 m a frekvencí 20 temp za minutu
    3 min. 2:05/500m 22 temp za minutu
    3 min. 2:00/500m 24 temp za minutu
    3 min. 1:55/500m26 temp za minutu
    3 min. 1:50/500m 28 temp za minutu

Další příklady tréninků i celé tréninkové plány hledejte zejména na www.concept2.comwww.therowingcompany.com.

A na závěr malá inspirace

Veslařský trenažér jako vhodný doplněk , či náhrada běžeckého tréninku

Veslařský trenažér jako doplněk běžeckého tréninku II.