Když nás bolí holeně, vlastně tím říkají, že jsme je přetížili a že už toho mají dost!

Kdy nám holeně hlásí, že je něco špatně

• při zánětu šlach peroneálních svalů zevně od holenní kosti
• při zánětu šlachy zadního holeňového svalu před vnitřním kotníkem
• při přetížení holenních svalů uvnitř od holenní kosti
• při zánětech okostice holenní kosti
• stresové zlomeniny holenní kosti
• kompartment syndromu – bolest z otoku a zbytnění svalu v uzavřeném prostoru svalových povázek bérce dráždící nervy a měnící prokrvení v tomto prostoru
• při zánětu a dráždění zadního holeňového nervu za vnitřním kotníkem

Příčinou však může být i trombosa či ischémie (nedokrvení), v těchto případech je nutné okamžitě vyhledat lékaře. Průvodním jevem trombosy či ischémie bývá bolest, někdy otok a barevné změny končetiny, takže pokud tohle na své holeni uvidíte, neváhejte a nezkoušejte žádné „zaručené“ způsoby, jež vám někdo poradí a navštivíte lékaře pokud možno ihned. 

Příčiny zranění holení

Příčin je několik, ale všechny se v podstatě dají vecpat do jedné a tou je přetížení. 

Přetížení může být způsobeno buď:

• špatně zvoleným tréninkem 
• pronací
• špatným běžeckým stylem 
• nevhodnou běžeckou obuví 
• opotřebovanou běžeckou obuví

Při špatně zvoleném tréninku nejspíše porušujete následující pravidla:

Postupné zvyšování tréninkových dávek

Postupné zvyšování tréninkových dávek znamená, že vzhledem ke své trénovanosti – fyzické kondici budeme postupně prodlužovat naběhanou (nachozenou) vzdálenost. Znamená to ale také, že nebudeme míchat jablka s hruškami či dokonce se švestkami či jinými ovocnými druhy. Tím myslím, že trénink bude ctít zásadu, že v jedné tréninkové jednotce budeme rozvíjet vytrvalost, v další rychlost, v jiné zase sílu a v jiné techniku. Přičemž bychom měli ctít zásadu, že po intenzivní fázi musí následovat vždy fáze regenerační či rehabilitační. Pokud nemáte jako vrcholoví sportovci k dispozici na trénink celý den, kde byste mohli toto vhodně skloubit, zapomeňte na to, že budete trénovat např. takto: po. – rychlost; út. síla; st. tempo; čt. volno; pá. rozcvičení; so. závod; ne. vyklusání.

Pokud se ptáte: „Proč néééééééééééé?“ Tak si představte, že vaše svaly, úpony, šlachy jsou pružinami, pokud pružinu budete neustále natahovat, aniž byste jí před tím povolili, tak pružina jednoho krásného dne praskne. Obdobné je to i s kostí, pak se nelze divit únavovým zlomeninám, tak častým právě u vrcholových sportovců a všech, kteří se je snaží napodobovat!

Dysbalance nohy a nevhodná obuv na běh, chůzi, turistiku či jiné sporty

Všechny problémy s pohybovým (dolní končetiny – kotník, achilovka, klouby, apod.) a opěrným aparátem – páteř, začínají od nohy (chodidla). Úplně stačí, když budete mít špatně postavený malíček na jedné noze a celé vás to rozhodí. Je úplně jedno, zda běháte, chodíte či děláte jakýkoliv jiný sport – pro všechny z nás platí jedno: od nohy (chodidla) se odvíjejí všechny naše problémy.

Špatný běžecký styl

Pokud jde o špatný běžecký styl, ale i špatný styl chůze, protože od toho se to vše odvíjí, tak tady můžete využít buď možnost přijet na některý z běžeckých campů pořádaných Běžeckou školou, domluvit si individuální trénink nebo se zúčastnit některé z dalších akcí které pořádáme.

Jak raději předcházet a když už, tak jak léčit problémy holení

Léčba

• protizánětlivé léky 
• ledování
• tejpování
• balanční cvičení 
• fyzioterapie
• změna běžecké obuvi
• nákup nové běžecké obuvi
• změnit styl chůze či běhu

Prevence

• ortopedické stélky 
• protahování lýtkových svalů
• posilování lýtkových svalů
• vhodná obuv 
• naučit se správně chodit a běhat

Jak vidíte, ono se řekne jen chodit nebo běhat a přestože to patří k těm nejzákladnějším pohybovým aktivitám člověka, které provádí od chvíle, kdy slezl ze stromu, je s podivem kolik lidí to dodnes neumí. Možná i proto, že když se řekne chodit natož běhat, představí si pod tím většina z vás něco nepříjemného z dětství.

Věřte ale, že chodit a běhat NEMUSÍTE jen usilovně. Zdravé chození a běhání je zejména o pohodě, a pokud v tom naleznete ještě zalíbení, přestanete navíc řešit: „Kde mám na to vzít čas!“

Atleti tvrdí, že běh začíná až od rychlosti, jíž jste schopni urazit za hodinu po svých 10 kilometrů. Atleti též tvrdí, že maratoncem je ten, který uběhne maraton pod 3 hodiny. Také v tom cítíte rozpor? Když jste schopni běžet a za hodinu uběhnout deset kilometrů, jste běžec (běžkyně). Když jste schopni uběhnout maraton za 4 hodiny či pod 4 hodiny, tedy být schopni běžet celých 42, 195 km rychlostí 10,5 km za hodinu, tak jste sice běžec, ale maratonec ani náhodou.

Mají to ti atleti tedy dost svérázně nastavené! No nic, to je jejich problém, my ostatní víme, že jde o to absolvovat maraton za čas, který na to máme stanoven pořadatelem a atleti, ať si běhají své maratony pod 3 hodiny, když je to tak bere.

Otázkou, uvedenou v názvu, začíná mnoho dotazů těch, kteří touží prožívat stejnou radost z běhání, o níž čtou na Běžecké škole, ale zatím se bojí, aby je běh nezklamal. 

Myslíte si, že je to otázka postrádající logiku? Myslíte si, že uběhnout 5, 10, 15 kilometrů, půlmaraton nebo maraton může každý, nebo je to jen výsada vyvolených?

Běžec, který prošel drilem atletického tréninku od žáčků či dorostenců, který byl vychován v tom, že každý kdo neuběhne za hodinu alespoň 10 km je chodec, vám odpoví, že je to výsada vyvolených. Člověk nezatížený běžeckou minulostí vám řekne: „Jsi zdravý? Pak běž do toho. Já, přestože jsem zatížen běžeckou minulostí, vám odpovím také: „Jsi zdravý? Běž do toho. Každý může zaběhnout 5, 10, 15 kilometrů, půlmaraton, maraton, či dokonce ultramaraton. Chce to jen jedno! Začít s tréninkem a to s tréninkem přiměřeným současné fyzické kondici nového adepta běhání. Chce to taky spoustu trpělivosti, ale výsledek stojí za to.

Před lety uspořádal časopis Runner´s World anketu o běhu v USA, kde mimo jiné zprůměroval výkony mužů na závodech uspořádaných v USA na tratích 5 km, 10 km, půlmaratonu a maratonu. Tady jsou výsledky, ke kterým dospěli:

Průměrný výkon běžců/běžkyň, kteří proběhli cílem:

Až se budete sami sebe ptát: „Jsem schopný uběhnout pět, deset, patnáct kilometrů, půlmaraton, maraton?“, nemějte před očima časy, které běhají „Afričani“, dokonce nemějte před očima časy, jimiž běhají vítězové na závodech v České nebo Slovenské republice. Promítněte si před očima výše uvedené průměrné časy Američanů a Američanek, a s klidným svědomím začněte běhat, protože na tyhle časy většina z vás má.

Zima pomalu přichází, ale většina, běžců a běžkyň již myslí na jaro a léto, tedy na příští běžeckou sezónu, takže určitě uvítáte deset tipů, co a jak udělat, abyste do té nové sezóny mohli vběhnout odpočatí 

Co v zimě nepodcenit

1. Po sezóně regenerujte minimálně dva týdny
2. V první tréninkové fázi po době regenerace snižte objemy a intenzitu
3. Vyzkoušejte alternativní tréninkové formy jako např. míčové hry, spinning…
4. Oživte své tempo pomocí fartleku
5. Cíleně posilujte svalstvo trupu (kruhový trénink)
6. Používejte funkční prádlo
7. Pořiďte si vodě odolnou běžeckou obuv
8. Při běhání v mrazu si chraňte pleť krémem
9. Stravujte se přiměřeně období a výdeji energie
10. Nezapomínejte na pitný režim

Rada první – po sezóně regenerujte minimálně dva týdny

Přestože už máme prosinec, vrátíme se o pár týdnů zpět – do listopadu. I když nás mnohdy počasí a závody v termínovce lákají si běžeckou sezónu prodloužit, co to jde, měli bychom už přemýšlet nad krátkým odpočinkem. Kdy odpočinek zařadíte, záleží na vás, ale také na tom, kdy hodláte zase do závodní sezóny v dalším roce vstoupit a ještě více na tom, kdy plánujete v nové sezóně vrchol. Nevěřte, že vaše tělo je stroj a můžete jej plně zatěžovat bez toho, abyste mu dopřáli dovolenou.

I vaše tělo potřebuje odpočinek! Stejné, jako když budete stále odkládat dobu, kdy si dopřejete pořádný odpočinek v práci a nakonec vyhoříte, se stane s vaším tělem. Vězte, že hlavní příčinou vyhoření je, že vám dojde palivo, že vašemu tělu dojde palivo. V poslední době se množí případy – i u lidí, kteří pravidelně sportují, že vyhoří – burn-out. Lékaři, k nimž tito lidé přijdou, celý vystrašení, aby je požádali o radu, aby je vyléčili, si sami nevědí rady, neboť všechna vyšetření říkají – VŠE V POŘÁDKU, NIC SE NEDĚJE!

Takový člověk si pak připadá jako hypochondr. Příčin však může být více, třeba selhání funkce štítné žlázy, nebo jater – orgánů, o nichž člověk tuší, že jsou pro jeho život ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÉ, ale které jsou tak malé, že jim nevěnuje žádnou pozornost, dokud se ony sami o ní nepřihlásí tím, že se na to prostě vyfláknou, protože už mají dost. 

Odpočinek po sezóně je důležitý, stejně jako dovolená, abyste si odpočinuli fyzicky, psychicky a aby si odpočinuly i všechny orgány vašeho těla. 

V době odpočinku můžete buď mít nohy nahoře, nebo si dopřát lázeňskou péči, při níž se necháte „rozmazlovat“, můžete se věnovat i lehkým aktivitám jako je turistika, plavání i běhání, ale vše by mělo být jen ve velmi nízkých intenzitách a hlavně! ŽÁDNÝ PLÁN, ŽÁDNÝ STRES – DNES MUSÍM TO A TO!!! A nebojte se, za těch 14 dní běhat nezapomenete.

Rada druhá – po regeneraci nenavazujte s tréninkem tam, kde jste končili, ale začněte na polovičních objemech

Po čtrnácti dnech, až se zase „vrhnete po hlavě do tréninku“, nezačínejte tam, kde jste skončili, ale měli byte začít přibližně s polovičními dávkami, co se týče kilometrů a četnosti (běhali-li jste 4x týdně, začněte 2x), a rozbíhejte se pěkně zvolna. Jinak vaše tělo dostane kládu a budete na tom stejně, nebo dokonce hůř, než před fází odpočinku. 

Mnozí běžci tuhle pauzu a „šetření se“ nevydrží, odmítají to pochopit, mají za to, že oni, jejich tělo vydrží všechno, že nejsou žádní sralbotkové a třasotinky. Bohužel jejich tělo je za tenhle přístup velmi brzo „odmění“ nemocí, zraněním, vyhořením…

Uvědomte si, že přes zimu se staví základy vaší budoucí formy. To znamená, že čím budou základy širší a pevnější (pyramida), tak se pak se svou výkonností dostanete dál – výš.

Rada třetí – pro zpestření tréninku, nebo v době velké nepohody, zařaďte alternativní sporty

Tato fáze roku je velmi vhodná i k tomu, abyste si vyzkoušeli nějaké nové aktivity. Nejenže tím rozšíříte pemzum toho, co můžete pak využít v tréninku, ale je to dobré i pro to, že zaměstnáte – posílíte jiné svalové skupiny, než které jsou zatěžovány při běhu. Zkušenosti ze sportů jako fotbálek, tenis, squash, badminton, basketbal, florbal… – tedy rychlé sprinty, rychlé nástupy – se vám budou hodit, až se zase začnete věnovat rychlostnímu tréninku. 

První 4 – 6 týdnů vašeho tréninku na novou sezónu (po fázi odpočinku) byste měli věnovat tomu, abyste se dostali s kilometry a četností tréninků na úroveň, na níž jste končili před pauzou. Tím si vybudujete dobrou základnu pro následné období, kdy už budete moci zase zapracovat na tom, aby vaše forma mohla narůstat.

Rada čtvrtá – pro osvěžení tempa zařazujte fartlek

V počátku této fáze si nestanovujte pro fartlek žádné specifické cíle, ale vyběhněte, lehce se zahřejte 10 – 15ti minutami volného běhu a pak si podle situace řekněte třeba: „Teď to vezmu rychle k dalšímu sloupu, vyběhnu si rychle tenhle kopec, vyběhnu rychle tyhle schody“ apod., závěr doběhněte opět ve volném tempu. Prostě si běh užívejte, radujte se z rychlosti, ne nadarmo se fartlek překládá jako „hra s rychlostí“.

Rada pátá – nejen běh dělá dobrého běžce, proto posilujte

Nejpozději v této fázi tréninku byste měli též začít s cíleným posilováním svalstva trupu. Nemusíte si kvůli tomu hned kupovat permanentku do fitka, úplně postačí, když si zaposilujete s vlastním tělem.

Kdo začne už v zimě posilovat svaly trupu, na jaře bude příjemně překvapen při rychlostních trénincích, jak se mu najednou běhají lehčeji než dříve a pozná to i na svém běžeckém stylu, který bude mnohem pružnější a dynamičtější.

Rada šestá – chraňte se zpoceným tělem, používejte funkční prádlo

V našich zeměpisných šířkách se nemusíte bát vyběhnout fakticky nikdy. I při velmi nízkých teplotách, jste-li dobře oblečeni, se dá běhat. Jde jen o to, dobře na sebe prádlo navrstvit, tak aby se k tělu dostal vzduch, od těla pot, aby vás neofouklo a nedostala se k vám voda a také, aby oděv neomezoval váš pohyb.

V zimním období rozhodně nezapomeňte na čepici a rukavice. Po běhu se buď rychle teple oblékněte, nebo ještě lépe, ihned se převlečte do suchého. Do větru a mrazu častokrát naprosto postačí větrovka (např. Winstopper), který vás ochrání před ledovým vzduchem lépe než tlustá bunda.

Rozhodně se moc nenavlíkejte, stále platí pravidlo a je dobré si jej připomenout, že obléci se na běh by měl člověk tak, aby když vyjde z bytu ven, pociťoval lehký chlad. Po několika metrech či minutách chlad zmizí, ale co je nejdůležitější, nezačnete se ihned potit, jako když z domu budete vycházet s tím, že je vám příjemně teploučko.

Rada sedmá – vybavte se obuví, která odpuzuje vodu

Když vybíháte a je suchý mráz, i když je všude sníh, postačí vám běžecká obuv bez voděodolné úpravy, ale pokud padá vlhký sníh nebo vybíháte do oblevy, tak rozhodně doporučujeme vyběhnout v botách, které vaše nohy před vlhkostí a vodou ochrání.

Pokud jde o podrážku, tak rozhodně vsaďte na trialovou obuv, pokud je namrzlo, tak existijí i běžecké boty s hřeby, nebo použijte nesmeky. 

Rada osmá – namazat se není v zimě rozhodně projevem změkčilosti

Při běhání v mraze před zimou chráníme v podstatě celé tělo, co však většinou dostatečně nechráníme, je obličej. Samozřejmě můžete použít různé kukly, ale v těch se většinou špatně dýchá. Existují i různé speciální běžecké masky. V mrazech, se mě velmi osvědčilo použití tunýlků (na babičku), kdy je tunelem kryt krk, hlava a částečně i obličej, bez toho, že by bylo omezeno dýchání. Navíc teplý vydechovaný vzduch ohřívá i tváře a zároveň pomáhá ohřívat vzduch, který člověk vdechuje.

Přes všechna technická opatření je dobré chránit v zimě pleť mastnějšími krémy, než v jiných obdobích roku. Dobře poslouží i obyčejná Nivea v klasické modré krabičce, ale vyrábí se i speciální krémy pro zimní období. 

Rada devátá – jezte s přihlédnutím k ročnímu období a výdeji energie

Co opravdu nepotřebujete je, obalit se přes zimu tukem. To však neznamená, že byste si měli tuk úplně odpírat. Pořád platí, že tekuté tuky jsou lepší než tuky tuhé, ale sádlo je sádlo, škvarky jsou škvarky a když se jimi nebudete cpát denně, tak proč ne. Navíc je třeba si uvědomit, že i když je člověk na běh v zimě správně oblečený, tak v závislosti na teplotě (respektive mrazu) vydává na své ohřátí více energie a tu je třeba doplňovat a to tak, že průběžně a takovým způsobem, že když se vydáte na delší běžeckou pouť, měli byste být schopni energetický výdej hradit ze zdrojů svého těla, nejen přísunem zvenčí. Navíc i vnitřní orgány je třeba chránit „zdravou“ vrstvou tuku, jen to nepřehánějte, valná většina populace ho tam má víc než dost:-).

Rozhodně nezapomínejte ani na vitamíny a minerály, jejich přísun by však měl odpovídat ročnímu období. Přes zimu byte měli jíst více potravin, které vás zahřejí, to znamená třeba husté zimní polévky. Ty vás nejen zahřejí, dodají tělu minerály a vlákninu, ale doplníte jimi i tekutiny. 

Rada desátá – i v zimě je třeba dodržovat pitný režim

Ač se to nezdá, tak v zimě se člověk potí úplně stejně jako v létě, jen to na svém těle tolik nepozorujeme – zvláště, když se vhodně oblékneme. Proto je velmi důležité i v zimě dodržovat pitný režim. V zimě však vsaďte více na teplé nápoje a třeba i na čisté vývary. Není náhodou, že v zimě postihují běžce, ale i lyžaře, často problémy s namoženými úpony a šlachami. Ty mají dosti často příčinu právě v nedostatečném pitném režimu, zvláště při výkonu. Takže na zimní výpravy na lyžích či delší běžecké výběhy rozhodně doporučuji si brát s sebou termosku s čajem nebo třeba i teplým ionťákem!

Nejen jak jste oblečení, ale také jak v zimě přizpůsobujete svůj běh stavu povrchu, po němž běžíte je důležité. Více o tom v jedenáctém běžeckém přikázání.

1. Když člověk sedí, má kontakt toliko svého pozadí s křeslem, či tím na čem sedí, není divu, že má pak pocit, že jeho život nestojí za nic, lépe řečeno, že jeho život stojí za prd.

Po prvních dvaceti důvodech, proč začít běhat tu máme další voko, tedy dalších dvacet jedna důvodů.

2. Dvě mouchy jednou ranou.

Musíte ještě vrátit vypůjčenou knihu, vyvenčit psa, hodit dopis do schránky? Proč nespojit každou z těchto povinností s běžeckým tréninkem. Tak zabijete dvě mouchy jednou ranou, uděláte něco pro své zdraví, svou fyzickou kondici a ještě pří tom splníte jen tak mimochodem některé své denní povinnosti.

3. Dobrý důvod k nákupům.

Kdo začne běhat, potřebuje běžecké boty – a funkční běžecké oblečení také není k zahození. Ve specializovaných obchodech, zaměřených na běh, dostanete ty nejlepší informace a ještě se budete divit, na co všechno jste nemysleli.

4. Poznávejte jiná místa.

Když běžec navštíví svého neběhajícího přítele, tak hned vypráví, kde co v místě, kde přítel žije, je. Ten se kolikrát nestačí divit, protože on sám, třeba za 20 let svého pobytu zde, toto ani nezaregistroval. 

5. Poznání nového města.

Když se běžec přestěhuje do nového města, tak už po několika výbězích ví, kde se dá dobře nakoupit, kde jsou jaké parky a vůbec kde jsou nejkrásnější místa ve městě, do nějž se přistěhoval. Při každém tréninkovém výběhu vidí a pozná z města mnohem víc, než kdyby jen jezdil do práce a z práce autem nebo za nákupy. 

6. Poznejte svět a jeho zvyky.

Po celém světě se pořádá nepřeberně běžeckých závodů, které jsou zajímavé místem, lidmi, kteří se jich zúčastňují, pamětihodnostmi, místní kulturou, zvyky …, ať přijede kamkoliv, vždy poznáte něco nového a ještě si při tom příjemně protáhnete tělo. 

7. Najdete přátele.

Každé ráno potkáváte běžce, které začnete zdravit. Jednoho dne se seznámíte, domluvíte se na společném běhu a stanou se z vás přátelé. Nebo se zúčastníte běžecké akce, mezi účastníky najdete takové, s nimiž vás bude spojovat víc než jen běh. 

8. Běh neoblbnete.

Když budete běhat hodně a často, poroste vaše výkonnost rychle. Budete-li běhat jen sporadicky, nebude se vaše výkonnost zlepšovat skoro vůbec. Když nebudete běhat vůbec, ztrouchnivíte. Budete-li chtít docílit nějakého pokroku, je třeba, abyste běhali alespoň 2x týdně. 

9. Utečte smrti.

Londýnská Kings College provedla studii s 2400 dvojčaty. Z té mimo jiné vyplynulo, že biologický věk těch, kteří běhali 3x týdně 30 minut, byl o 9 let nižší než jejich neběhajících sourozenců.

10. Kyslík – elixír života.

Bez kyslíku nemůže člověk žít a při běhání proteče tělem člověka 10x více kyslíku, než když stejně dlouhou dobu člověk stráví koukáním na televizi. Ale nejen to, tělo se také učí tuto dávku kyslíku rychleji a lépe zpracovávat a transportovat ji k orgánům a ke svalům. Výsledkem je vyšší sportovní výkonnost a lepší fyzická kondice.

11. Běhat můžete začínat vždy a znovu.

Běh je sportem, u nějž se nemusíte obávat výpadků. Prostě když zrovna nějaký čas nemůžete běhat, nic se neděje, začnete zase až to půjde. V době, kdy nebudete běhat, ztratíte pouze něco ze své výkonnosti, ale neztratíte techniku, jako třeba u tenisu, golfu, hokeje apod.

12. Zapalte své spalovací pece tuku.

Tuk je spalován i tehdy, když už v poklidu regenerujete v posteli (miCauching), po běhu. Spalování tuků, které jste nastartovali při běhu, probíhá ještě několik hodin poté, co jste už svůj běh skončili.

13. Dopřejte si zážitek z úspěchu.

Nepodařilo se vám dosáhnout úspěchu v žádném sportu? Tak při běhání se vám to určitě podaří, protože své cíle si při něm stanovuje každý sám!

14. Disciplíně se lze naučit.

Pokroku při běhu dosáhnete tehdy, budete-li běhat pravidelně. Čím disciplinovanější budete, tím vám to půjde snadněji. 

15. Balzám pro duši.

O endorfinech jsme již hovořili, ale při běhání se vytváří i hormon dobré nálady – serotoninu, který mimo jiné dokáže i potlačit strach. Při zvýšených hladinách serotoninu se dají léčit deprese a úzkostné stavy. Zvýšení hladiny serotoninu nejjednodušeji dosáhnete běháním.

16. Běžci jsou ochránci životního prostředí.

Kdo běhá, dívá se na prostředí, v němž žije, vážně a uvědomuje si, co je na něm třeba chránit. 

17. Najděte životní radost.

Staňte se členem běžeckého společenství (klubu). Podle studie, která probíhala devět let, mají lidé s mnoha přáteli a sociálními kontakty až o 60 % nižší úmrtnost, protože podléhají méně onemocněním způsobeným vysokým krevním tlakem a tím pádem jsou méně ohroženi rizikem infarktu. 

18. Běhání – zlepšovač vztahů.

Běhat se dá dobře ve dvou a právě pro páry je běhání výborná možnost užívat si sportu společně a ne proti sobě, jako je to například při tenisu, golfu, squashi. Při běhání se také dají probrat denní problémy nebo problémy vztahové. Tempo samozřejmě vždy určuje ten slabší.

19. Běhání dělá pevný zadek.

Běhání posiluje hýžďové svaly lépe než jakékoliv posilovací cvičení. Ještě lepší než běhání je v tomto případě běhání do schodů. 

20. Při běhání je každý vítězem.

Při běžeckých závodech se dostane tomu poslednímu stejného aplausu (někdy i většího) než prvnímu. Diváci dokáží ocenit výkony hobíků a mezi běžci je respekt rychlejších k pomalejším samozřejmostí. Dokáží ocenit i pouhou snahu.

21. Tenký nebo široký.

Ať jste štíhlí nebo při těle, běhat se dá s jakoukoliv figurou. Samozřejmě se běhá lépe, když jste štíhlí, ale běhat můžete, i  když máte něco přes doporučené BMI.

Spoustu lidí přímo nadzvedává, když slyší: věk je jenom číslo. Popravdě se jim nedivím, protože jako vše má i tato informace svá ale, avšak věk za to nemůže.

Tak třeba, když se ve čtyřiceti, padesáti, šedesáti… rozhodnete se sebou něco dělat, přesto, že jste to něco (fyzickou kondici) posledních deset, dvacet, třicet let zanedbávali a chcete to během pár měsíců dohnat. To vám pak po pár dnech či týdnech tělo řekne: jsi se po…, takže opatrně s tím doháněním.

Věk je fakt jen číslo, ale to neznamená, že když tělu naložíte, bude na to reagovat stejně, jako když vám bylo mnohem méně, nebo když jste byli mladí.

Tedy ono většinou stejně reaguje, ale když je nám méně, jsme mladí, tak to, že nás něco bolí, že jsme unavení, snášíme lépe zejména psychicky, než když to číslo už je vyšší.

Taky ve vyšším věku jsme si už nějakými bolestivými zkušenostmi prošli, a tak když nás někde píchne, někde něco zatahá, tak se hned lekneme a ucukneme.

Tohle vše, kromě celkového oslabení svalů, horší hybnosti kloubů, menší pružnosti úponů a šlach musíme mít na paměti, když si řekneme: věk je jenom číslo, a ať už s Novým rokem, nebo kdykoliv jindy začneme pracovat na zlepšení své fyzické kondice či zdraví.

Pro podobné případy jsem pro vás připravil roční tréninkový plán, který pomohl již mnohým si potvrdit, že věk je opravdu jenom číslo, a že když na to jdeme pomalu, výsledky se dostaví!

V životě člověka celkem běžný jev. Celé roky máte před očima nějaký cíl, toho v jednom okamžiku dosáhnete a najednou nevíte, co dál. Ještě horší je to v situaci, kdy máte cílů více a těch se vám podaří dosáhnout téměř současně.

Najednou máte pocit nevysvětlitelné prázdnoty. Měli byste se radovat, jásat, skákat dva metry vysoko a vy sedíte a čučíte do země, nic vás nebaví, i to běhání, které vám bylo před tím motorem, najednou už je jakoby o ničem. Sedíte, čučíte, vaše okolí, které bylo zvyklé, že je pro vás běhání, plavání, chození, ježdění na kole, prostě pohyb, vším, je zaskočeno. Chce vám pomoci, ale naráží jen na stěnu, kterou neumí prorazit. Čím víc se snaží, tím se více stahujete do sebe. Nevíte proč, cítíte, že ti, co vám chtějí pomoci, to myslí upřímně, protože vás mají rádi a trápí se vaší změnou. Nerozumí jí, jak by jí mohli rozumět, když jí nerozumíte ani vy. 

Přitom tohle všechno je naprosto přirozený stav, který se dostavuje vždy ve chvílích triumfu, naplnění něčeho, oč jsem léta usiloval, co bylo mým životním motorem. Ne, nejste divní, prostě to vše v sobě musíte nyní vstřebat, v klidu to absorbovat, abyste si mohli stanovit nový cíl, novou cestu, po níž se vydáte a která bude vaším novým motorem. 

Pokud dosáhnete svého zrovna v době, kdy je venku stále pošmourno, vlhko, zima, klouže to, prostě nechce se vám ani vystrčit nos, může to být pro vaše okolí o to víc deprimující. Vy to ani nevnímáte, protože jste nyní zalezlí ve své ulitě. Jen občas vystrčíte tykadla, abyste si zjistili, co se kolem vás děje a hned zase zpět. 

Co s tím?

Tady je každá rada drahá, ale nějaká by tu byla. Do té doby, než zase najdete sami sebe, zkuste si stanovit určité rituály, které budete dělat, už jenom proto, že vás alespoň na chvilku vytáhnou do reality života. 

Rituály pro život, který nás baví

Mně ohromně pomáhá, v podstatě od dětství, pravidelné cvičení. Asi na mě měly vliv ranní rozhlasové rozcvičky, ne že bych podle nich cvičil, vždycky jsem je ale rád při snídani poslouchal. Ale nebylo to takové to poslouchání jedním uchem sem, druhým tam, protože když jsem přišel ze školy, tak dřív, než jsem šel běhat, jsem popadl činky a půl až dvě hodiny s nimi cvičil. Pravda, maminka neměla radost, protože jsem k cvičení používal i křesla a žehlící prkno jako lavici, takže ta brala za své, ale mně to dělalo dobře a vlastně dělá dodnes.

Pravidelné, každodenní cvičení (hýbání se)

Stačí 10 minut, může být jedním z těch rituálů, které vás nastartují k dalšímu životu. Důležité je jít ven vyčistit si a prokysličit hlavu a nemyslet pořád na to: co teď dál…

Vycházky

Další rituál, který vás může nahodit zpět. Při procházce venku na vás může denní světlo, sluníčko (i když je zrovna za mrakem, či v mlze), proudí vám kolem tváří svěží vzduch, proudí kolem vás život, je to pohoda oddat se tomu a nechat se tím, co kolem vás proudí, naplnit – rozproudit k novému začátku.

Zapojení se do pravidelné činnosti

Cvičení ve fitku, běhání ve skupině, prostě cokoliv, co má řád. 

Pro ty, co jsou kolem vás, mám taky jednu radu a ta zní: TRPĚLIVOST! Chápu, že vás trápí změna, která se najednou nepochopitelně stala s člověkem, kterého máte rádi a chtěli byste ho mít zase takového, jaký byl dřív. Bohužel čím víc mu budete chtít pomoct, tím víc se bude zavírat, protože to bude cítit jako atak na sebe sama, tím víc, že on sám netuší, co se to s ním děje. Navíc vaší snahu může brát jako snahu o to jej změnit a to je ten největší prohřešek, který se může kdokoliv z nás vůči druhému dopustit. Protože my už dobře víme, že změnit se může jen ten, kdo to sám chce, ale ten nejdříve musí dostat čas na to, aby věděl, CO VLASTNĚ CHCE.

Jak to vše souvisí s běháním?

Moc, protože bez toho, abychom měli cíl, nemůžeme vykročit – vyběhnout za jeho naplněním, nemůžeme si vytýčit cestu, která nás k němu dovede, nemůžeme zase začít normálně žít, v mnoha případech nám pak chybí vůle k čemukoliv, tedy i k běhání, vždyť proč běhat, když ani nevím, co si vlastně přát, jak dál žít?

Příběhy ze života, skvělá motivace pro život

Vždy, když už jsem na tom byl tak, že jsem nechtěl nikoho vidět, nikoho slyšet, našel jsem si knížku, v níž se zrcadlil životní příběh někoho, kdo se dokázal se životem utkat a zvítězit, tu jsem přečetl jedním dechem a když jsem jí dočetl, cítil jsem se jako znovuzrozený. Řekl jsem si totiž: „Vždyť je to vlastně pravda, vše o co tam šlo, bylo o tom, že je to jen o mně, o mé vůli, o tom, že já to chci a že si za tím půjdu,“ a tak jsem vyrazil, nejdřív se jen tak proběhnout, při tom mi většinou naskočilo, co dalšího bych chtěl udělat, zažit, čím dalším bych chtěl obohatit svět kolem sebe a už jsem byl zas v kole …

Příběhů, které toto dokumentují, se na Běžecké škole, za těch dvanáct let, co existuje, objevilo plno, jsou to příběhy Daniely, Peggy, Dagmarky, 12honzade, Dany, Karl … kteří hledají a nacházejí. Možná, když jste je četli poprvé, v jiném rozpoložení, našli jste v nich něco pro sebe, co ve vás vnitřně rezonovalo, protože jste byli zrovna naladěni na ten tón, který vás rozvibroval. Když si je přečtete znovu, zjistíte, že vás rozvibruje zase něco jiného, protože jsou to příběhy psané životem, ne vymyšlené, ale skutečné…