Ač to tak stále nevypadá, skutečné jaro jednou zase přijde, a byť se to zdá dnes hodně daleko, s ním i odložení svršků, které v plné „kráse“ odhalí naše karosérie – těla. Ten pohled může být pozitivní, stačí už od teď hýbat kostrou.

U někoho to bude pohled příjemný, u někoho méně, u někoho veskrze negativní.

Teď se tedy nabízí otázka: „Co s tím?“ Lze to vyřešit změnou jídelníčku, neboť jídlo je nejsilnější přírodní droga.

Ano, droga, vždyť má všechny účinky a vlastnosti, které se připisují drogám, třeba: ovlivňuje různorodost našich myšlenek, naši náladu, vnitřní energii a kreativitu.

Jídlem si můžeme vyprodukovat hormony štěstí, optimalizovat svou výkonnost.

Jídlo dokáže dát naší náladě křídla, ale také má vliv na rychlost našeho stárnutí.

Když se nad tím zamyslíte důkladněji, zjistíte, že jídlo má naprosto stejný vliv na naše zdraví, náladu, psychiku, výkonnost… jako pohyb.

Zkrátka a dobře, ať si to připouštíme či ne, tak pokud jedno či druhé v našem životě chybí či přebývá, není to dobré – není to zdravé.

Takže je jasné, že chce-li být člověk v pohodě a zdravý, měl by si užívat jak jídla, tak pohybu, a oboje by mělo být v rovnováze, nebo-li příjem by měl odpovídat výdeji, a to jak svým množstvím, kvalitou, tak pestrostí.

Asi není nic divného, když mnoho lidí říká, že běhá, aby se mohlo dobře najíst – vždyť je to naprosto přirozené a normální. Nastartuj během svůj imunitní systém.

Napadlo vás: „Proč je na světě stále více lidí, kteří mají sníženou imunitu?“ Ano? A položili jste si otázku, proč tomu tak je?

Přitom odpověď se přímo nabízí a zní: Za posledních 30 let ubylo v životě člověka v průměru 40 minut pohybu denně.

Přitom nejde jen o chůzi či běh, ale i o to, že spoustu práce, třeba v domácnosti, za člověka dělají stroje (pračka, myčka, kuchyňský robot, sekačka na trávu, sněžná rolba…).

A co to má jako společného se snižováním imunity?

No třeba to, že když se budete jen 30 minut hýbat, vyroste ve vašem těle o 31% více buněčných zabijáků, kteří se dokáží vypořádat se všudypřítomnými bakteriemi a viry, dokonce i s rakovinovými buňkami.

To už stojí za to si trošku projít, zaběhat, či jinak hýbnout kostrou, co říkáte? 

Lidé odpradávna hledají elixír mládí a přitom jim doslova a do písmene leží pod nohama. Tím elixírem je pohyb.

Výzkumný projekt, do nějž bylo zařazeno 10 000 mužů, zjistil, že ve skupině těch, kteří se pravidelně nehýbali, předčasně zemřelo 3x více mužů, než v té, v níž se účastníci pravidelně hýbali.

Jestli vás to zaujalo a napadla vás otázka:jaký čas musí člověk týdně věnovat pohybu, aby se dožil většího věku?, tak čtěte dál.

15 minut volného běhu denně nestačí, ale 30 minut běhu denně již ano.

Jinak řečeno: dlouhý život vám garantuje pohyb, při němž spálíte mezi 1500 – 3000 kcal týdně!

Takovému tréninku odpovídá, s přihlédnutím k váze člověka, když během týdne absolvuje: 1 hodinu na lyžích; bude hrát hodinu fotbal; 2 hodiny běhat; 2 hodiny plavat; hrát 2 hodiny badminton; 3 hodiny tenis; 4 hodiny stolní tenis; 4 hodiny tancovat; 4,5 hodiny rychlé chodit; 5,5 hodiny golfu nebo 9 hodin pomalé jízdy na kole.

Ale pozor!, neberte to tak, že toto všechno musíte absolvovat během jednoho týdne.

To rozhodně ne, to by vás nejspíš zabilo.

Spálení 1500 kcal přestavuje vždy daná doba u dané aktivity.

Podle výše uvedených informací si pak můžete jednotlivé aktivity v týdnu nakombinovat, abyste sobě, svému tělu, své hlavě i své duši, učinili život pestřejší a zábavnější, protože i o to se na jevišti života hraje.

Běžecké tělo, to nejsou jen svaly, šlachy, úpony, klouby, kosti, srdce a plíce, ale také žaludek, játra, střeva, pokožka, cévy, imunitní systém, lymfatický systém, nervový systém.

Často, když nás někde píchne či zabolí, začneme hledat příčinu v přetížení pohybového aparátu a vůbec nás nenapadne, že jsme mohli přetížit úplně něco jiného nebo se jen špatně vyspat.

Tak dalece jsou propojeny a vzájemně spolupracují všechny systémy lidského těla. Udělejte si tedy chvilku a začtěte se, zapřemýšlejte nad tím, čím uděláte svému tělu radost, aby ono na oplátku působilo radost vám.

Začneme tím, co znáte nejlépe, nebo spíše, o čem víte, že pro dobrý běh potřebujete mít v pořádku a o co se alespoň nějak staráte.

Pohybový aparát

Aby byl pohyb běžce plavný, musí se do něj zapojit skoro 150 kloubů, fungujících jako páka, tlumič či pant a to v součinnosti s 200 kostmi a spoustou svalů. Tak to je nářez, co? Pokud jde o klouby, tak si představte, že chrupavky v nich mají funkci tlumiče a jsou závislé na tom, že se člověk hýbe. Pod tlakem se totiž tkáň chrupavky stlačuje, při odlehčení zase zvedá. Tlak a odlehčení působí jako čerpadlo – přivádí k chrupavce živiny a likviduje to, co se nespotřebuje (produkty metabolizmu a poškozené či opotřebované buňky). Díky tomu se kloubní maz tvoří a optimálně rozděluje. Proto je tak důležité se hýbat! Jen pohybem zatěžovaný kloub se totiž patřičně prokrvuje, zásobuje živinami a vytváří dostatek kloubního mazu. 

Pohybový aparát kromě pravidelného pohybu potěšíte plnohodnotnou vyváženou stravou, minimem stresu, dostatečným spánkem a častým pobytem na slunci a čerstvém vzduchu. Dostatečným příjmem tekutin (optimální je voda, naředěné ovocné šťávy, zeleninové šťávy, bylinkové čaje). Jednou ročně (nejlépe na jaře) očistnou kůrou. 

Plíce

Víte, jak pomůžete regeneraci plic? No tím, že přestanete dýchat, určitě ne, ale třeba tím, že budete dostatečně pít. Co má společného pitný režim s plícemi, napadne vás nejspíš v tuhle chvíli. No a vidíte, má a je to dokonce velmi prosté a logické. Dostatečným příjmem tekutin se postaráte o to, že vámi vdechovaný vzduch se provlhčí, tím udržíte vlhké sliznice dýchacích cest a tím se ochráníte před vniknutím možné infekce, neboť vlhká sliznice dýchacích cest brání bacilům k jejich proniknutí do těla. Znáte rčení: „To chce klid a nohy v teple“? Tak vězte, že to neplatí jen na vaší psychiku, ale dokonce i vaše plíce ocení, když budete mít nohy v teple, ostatně řada z vás už nyní určitě kýchá, protože na tohle zapomněla a prochladla od nohou, že? Vaším plicím neprospějí naproti tomu cigarety, různé alergeny, antibiotika, ozon, nebo příliš suchý vzduch. Co jim však prospěje velmi je zpěv, potrénujete jím dýchací svaly a bránici. Takže, pokud vám nejde dýchání, začněte zpívat, uvolníte se tím a pomůže to i vašemu běhu, protože vás naučí správně dýchat. Tak mě teď napadá text jedné písně: „Jen ve zpěvu, jen ve zpěvu, najdeš svojí úlevu“. Pravdou ale taky je, že když ráno zhluboka dýchám, tak mě to žene si ulevit docela jinde, což sice už neprospěje plicím, ale mému příštímu běhu zcela určitě. 

Srdce

Všechny orgány, všechny buňky lidského těla jsou závislé na neustálém proudění krve. O to se stará srdce. Krev si můžete představit jako takového soumara, který má za úkol donést i do těch nejzapadlejších oblastí (periférii) životně důležité produkty (energii, kyslík, stavební materiál). Srdce to je soumarův pohon. Když nedáte soumarovi najíst a napít, zastaví se a odmítne jít dál. Vozka se pak klidně může zbláznit, ale není mu to nic platné, bude stát jako zařezaný. 

Spánek! Tak ten je vůbec nejdůležitější. Vím, z hlediska honění času se vám to zdá jako ztráta času, ale věřte, že spánek ničím nenahradíte. Pravidelný pohyb zaměřený spíše vytrvalostně než na intenzitu. Lehká strava (hodně zeleniny, kvalitní rostlinné oleje, ryby, ovoce, sýry). Pozitivní přístup k životu. Tohle už určitě dobře víte, ale víte třeba, že máte-li nižší tlak, měli byste se vyhýbat dlouhému stání na místě, když už vás to potká, tak se snažit alespoň přešlapovat z nohy na nohu, měli byste častěji chodit po špičkách, hodně pít a dostatečně solit? Naopak, pokud máte tlak vyšší, tak vám pomůže, když zapracujete na odstranění stresových faktorů, budete častěji relaxovat, běhat ve volném tempu, cvičit jógu, chodit na procházky do přírody, protože spolupůsobení slunečních paprsků a pohybu má pozitivní vliv na regulaci našeho tlaku.

Cévy

Podzimní plískanice, běhání v dešti, v rose, v ranním, podvečerním či nočním chladu v kombinaci s teplou saunou či jinými, třeba i příjemnějšími podněty, při nichž se vám rozproudí krev, jsou výbornými přírodními prostředky a cestami skvělého stavu vašich cév. Ale nejen jich. Střídáním studených a teplých podnětů trénujete i krevní oběh, vegetativní nervový systém a v neposlední řadě i imunitní systém. Proč tomu tak je a jak k tomu dochází? Snadno. Teplo totiž způsobuje rozšíření cév, tím podporuje celkové prokrvení těla a uvolňuje napětí ve svalech. Větší prokrvení povzbuzuje látkovou výměnu buněk, redukuje produkci stresových hormonů a prospívá psychice. Naopak, v chladu se cévy stahují, látková výměna se zpomaluje, svaly se napínají. Celé to funguje tak, že po krátkém podráždění chladem a následném zahřátí se cévy rozšíří, svaly uvolní a vy pak vnímáte v dané oblasti delší dobu příjemné uvolnění a teplo. A teď si vzpomeňte, jak se máte oblékat na běh? Přesně! Máte se oblékat tak, abyste při výběhu cítili mírný chlad. Chlad způsobuje, že se cítíte na počátku trošku ztuhlí (svaly jsou napnuté), po krátkém čase vám začne v těle proudit krev, zahřejete se a je vám náhle skoro jako v ráji, bez ohledu na to, jestli prší, je mlha či padá sníh. I proto neexistuje špatné počasí, ale jen špatně oblečený člověk.

Žaludek – trávení

Jíst za běhu, v kvapu, vám moc nepomůže, takže až si ve svém diáři budete plánovat, co který den musíte udělat, napište si tam i snídaně, oběd, večeře a na každé to jídlo si tam nechte alespoň půl hodiny!

Když jídlo jen tak zhltnete během dne, mezi prací, tak si zaděláváte na žaludeční vředy, a nejen to:

Když jídlo pořádně rozkoušete, promísíte se slinami obsahující trávicí enzymy, nebudete potřebovat Wobenzym, protože, enzym amyláza hned v ústech přemění sacharidy na cukry. Hlavně však enzymy ve slinách se vypořádají s mikroby obsaženými v jídle. Se zbylými choroboplodnými zárodky si pak poradí žaludeční šťávy. Žaludeční šťávy kromě toho, že se vypořádají s choroboplodnými zárodky, aktivují tvorbu železa::: a vitamínu B12, které jsou nezbytné pro krvetvorbu a pomáhají štěpit bílkoviny a trávení tuků. Natrávenina zůstává v žaludku 1 – 7 hodin, podle toho, co jsme snědli. 

Žaludku a trávicímu systému ulehčíte jejich práci, když budete přijímat plnohodnotnou, vitální stravu. Prostě žádné náhražky, ale jen opravdové potraviny. Na jídlo si uděláte dost času. Nebudete se přejídat. Nebudete kouřit a pít alkohol. Nebudete v sobě „dusit“ smutek, ale naopak se jej budete snažit zpracovat, aktivně se s nimi vypořádat. Budete se pravidelně hýbat, pohyb – chůze, běh, poskoky pomáhají pohybu přijaté stravy vaším trávicím ústrojím až do konečníku a ven z těla. 

Játra

Máte rádi jatýrka? Přiznám se, že já ano. Teď ale nemluvím o těch na cibulce, ale ta naše a ta bychom měli mít obzvláště rádi, protože je to orgán, který se v našem těle nejvíc namaká, dokonce daleko víc než naše srdce. Takže není vůbec divu, že když nám začnou játra haprovat, jde to i s celým člověkem pěkně z kopce a můžete trénovat jak diví, a? No a prd. Pokud jste unaveni, nejspíše jste něco provedli svým játrům, protože játra jsou největším a centrálním orgánem látkové výměny. Jsou chemickou laboratoří, elektrárnou, čističkou, producentem hormonů, kontrolním úřadem a špajzkou nebo dnes spíše lednicí. V miliardách jaterních buněk probíhá na 500 různých procesů, jen namátkou – třeba se v nich vyrábějí krevní bílkoviny, vitamín D3, který zodpovídá za rovnováhu vápníku v těle, produkují enzymy, ukládají vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E). A když se potřebujete detoxikovat, protože jste se něčím „otrávili“, zase to musí vyřešit játra. Takže když vám říkám, že si máte dát jednou za týden oraz, tak myslím zejména na vaše játra, a to samé platí i o celém posezónním období.

Ledviny

Víte třeba, že denně proteče ledvinami až 1500 litrů krve? Aby ale mohlo ledvinami protéct tolik krve, tak je třeba tělo dostatečně prolévat, tedy pít. Já vím, když člověk hodně pije, honí ho to zase ji vyloučit, což je sice někdy otravné, na druhou stranu tím proplachujete močový měchýř, čímž snižujete možnost infekce. Ledviny a močový měchýř mají taky rády teplo, zvlášť je potěšíte, když máte v teple nohy. Nožní koupele třeba povzbuzují prokrvení pánve, naopak chladem oslabený imunitní systém nedokáže chránit močový měchýř před pronikajícími mikroby. Tak mě napadá, že zvláště běžkyně si stěžují na časté záněty močového měchýře, jestli ono to nemá něco společného s tím, že po skončení běhu zůstanou propocené ještě „chvilku“, aby si dořekly, co si nestačily říct při běhu? Ledviny posílíte, když budete konzumovat vyváženou stravu s dostatkem zeleniny, která kromě vody ve formě, které tělo nejlépe vstřebává, obsahuje i řadu vitálních látek. „Kupodivu“ ledviny, tak jako jiné vnitřní orgány, nepotěšíte nadměrnou konzumací léků, a to i takových, které si vezmete preventivně, aby vás nic nebolelo!

Střeva

Tak, a pokračujeme v očistě těla i ducha. Nyní si vezmeme na paškál střeva. Možná se bude zdát někomu divné, proč by se měl zabývat tím, co svědčí střevům, ale my běžci víme, že když si naše střeva „postaví hlavu“, tak ani běh za moc nestojí. Prostě k tomu, abychom se cítili po všech stránkách fit, potřebujeme mít i střeva v kondici. Střeva si budou rochnit, když váš jídelníček bude obsahovat hodně vlákniny, ta je vyčistí jak rejžák a budou schopné vstřebávat vše, co do nich pak natlačíte. Střevům rozhodně nesvědčí přemíra bílého cukru a bílé mouky. Střevům taky nesvědčí, když člověk kouří, nesvědčí jim ani léky. Nesvědčí jim ani alkohol, ba ani znečištěné ovzduší. Jak vidíte, střevům nesvědčí přesně to, co obecně nesvědčí člověku. Takže z toho je patrné, proč je dobré střeva udržovat v pohodě. Když jsou střeva v pohodě, člověk nemá zažívací potíže, naopak, když je přetěžuje, začne ho bolet břicho, má pocit plnosti, trpí zácpou, nebo naopak průjmem. Co víc, střeva v nepohodě mají vliv i na oslabení imunity, vznik plísňových onemocnění, nesnášenlivost potravin, ale i nesnášenlivost obecně. Špatná střeva mohou vyvolávat i alergické reakce, bolesti hlavy nebo být příčinou kožních nemocí. No a to by snad už stačilo. Jak vidíte, střeva nejsou jen obyčejné trubky, přes něž propasírováváme, co na talíři vidíme, ale jsou svébytným orgánem, o něž je dobré pečovat.

Pokožka

Období podzimu a zimy je obdobím, kdy dostává pěkně zabrat orgán, který je velmi citlivý na změny počasí – pokožka. V létě, to se o ní staráme jak o miminko, aby se nám náhodou chudák nespálila, ale na podzim či v zimě už máme za to, že ji stačí skrýt pod oděv a je vystaráno. To je ale omyl, pokožka má v životě spoustu funkcí, jen namátkou třeba společně s játry, ledvinami, střevy a plícemi odpovídá za vylučování a detoxikaci. Odvádí škodliviny z těla pomocí potních a mazových žláz. Proto si zaslouží, abychom se o ni dobře starali, takže si řekneme, co je pro ni dobré. „Překvapivě“, jako u všech jiných orgánů, je to dostatečný přísun tekutin a spánek. Dostatečný přísun vitamínů a minerálů. Obzvlášť ráda si pokožka smlsne na vitaminu E, který podporuje tvorbu jejích buněk. Vitamín E je obsažen třeba v avokádu, v slunečnicovém oleji a oleji z pšeničných klíčků. Pokožka ocení, když se o ni budete přirozeně starat, ale bacha, zase to nepřehánějte, protože na druhou stranu příliš časté koupání a sprchování s použitím agresivních syntetických přísad jí moc neprospívá či dokonce ji poškozuje. 

Imunitní systém – lymfatický systém

 Tak, a teď si uděláme krásnou kolíbku, říkám, když probíráme přirozený běžecký styl a ukazuji, jak se překulíme od paty, přes střed chodidla na špičku. Pak následuje otázka: „Víte, kde má lymfa srdce?“, načež následuje dlouhé mlčení. „Neví, oni neví“, a není se co divit, lymfa přeci srdce nemá, alespoň ne takové, jako krev, jíž rozhání do našeho těla opravdové srce. A přesto lymfatický systém své srdce má a to dokonce hned dvě. Jsou jím naše chodidla. Proto je tak důležité, aby člověk chodil, aby běhal, aby k pohybu používal své nohy. Každým krokem totiž učiníte malý zázrak, rozproudíte lymfu ve svém těle. A přátelé, lymfatický systém má hodně co do činění s imunitou = zdravím. Tak už konečně víte, proč pohyb, zejména pak běh a chůze, jsou tím nejlepším lékem na všechny různé nemoci? Pokud jde o jídlo, tak svůj lymfatický systém potěšíte, když budete jíst plnohodnotnou stravu, bohatou na vitamín C (šípky, černý rybíz, rakytník) – zvyšuje odolnost vašeho těla, bohatou na selen (biozelenina, hřiby, ořechy) – posiluje obranný systém. Lymfatickému systému prospějete i dostatkem spánku, odbouráváním stresů – stres oslabuje imunitu. Pomůže také, když budete své nohy držet v teple, protože teplé nohy pomáhají prokrvovat oblast hlavy, čímž se posiluje ochranná bariéra sliznice nosohltanu. A jak už jsem zdůraznil výše – hodně se hýbejte, choďte, běhejte, pokud možno venku na čerstvém vzduchu, pod širou oblohou, tak nejlépe učiníte svůj života běh šťastným.

A nakonec jsem si nechal systém, který nás nejčastěji (snad kromě zvětšujících se čísel vypovídajících, že naše váha má stoupající tendenci) nejčastěji donutí zamyslet se nad tím, zda by nebylo dobré začít běhat.

Nervový systém

 „Jsi hromádka nervů“, tu a tam člověk uslyší, když se „sype“. A ono to skutečně tak je – jsme hromádka nervů, akorát, že ta hromádka je natažená křížem krážem celým člověkem, takže není vůbec problém, když se to někde pomotá, zauzluje a ve snaze to uvolnit s námi pěkně škube. Nervy, nervový systém, ať chceme či spíše nechceme, nejvíce v životě vnímáme, ať je v pohodě či nepohodě, bylo by tedy chybou si jej také neprobrat. Pokud jde o jídlo, tak nervům prospívá takové, které obsahuje hodně vitálních látek, abych tak řekl – je živé, opravdové, tudíž žádné náhražky, zejména pak hodně olivového oleje a zeleniny, čemuž se také říká „brainfood“ – potrava prospívající mozku. Svým nervům, nervovému systému hodně posloužíte, když budete trávit hodně času na čerstvém vzduchu, pod širou oblohou, aktivujete tím tvorbu melatoninu – hormonu štěstí a zdravého spánku. Když se couráte nebo běháte venku, zhluboka dýcháte, připravujete doslova a do písmene svým buňkám kyslíkovou lázeň, což prospívá látkové výměně (metabolizmu), pomáhá lépe vylučovat z těla jedy, které jsou často zdrojem psychických poruch. Ne nadarmo se při špatné náladě, když se vás někdo zeptá „Jak se máš?“ často odpovídá „Nic moc, jsem nějaký otrávený“. Také sluníčko velmi prospívá našim nervům, též barvy a vůně. Takže je to jasné, oblékněte na sebe věci běhací a šupajděte nakrmit své nervy do přírody!

Když jsem před mnoha lety, psal na svůj blog na iDnes dva články o příčinách, respektive viníku tehdejší ekonomické krize, vůbec jsem netušil, čeho všeho se Karel IV. – ano, on je tím hlavním viníkem – na nás dopustil. Vždyť je tu nad nebe jasnější spojitost mezi ním a rudou, ale i tou černou září, která se nyní opět valí na Prahu, potažmo celou Evropu. Před 79 lety přišla od východu, tentokrát se valí odevšad.

Co na to říká Karel IV.: Spal jsem dlouho, víc jak 640 let. Pokud si ale někdo myslí, že to bylo klidné spaní, tak se hrozně mýlí. Celou tu dobu jsem si říkal „Karle, takhle to probůh nemůžeš nechat, když jsi jednou něco zvoral, tak se probuď a řekni jim, co mají s tím tvým odkazem dělat. Pokud to neuděláš, tak za chvíli to bude na Zemi samý zdravím překypující člověk, a co si s tím ta planeta nakonec počne?“

Karel si zavolal ze záhrobí svého písaře a začal přemýšlet nahlas, je docela dost možné, že písař měl trochu ztuhlý a tupý brk a tak nestačil všechno zapisovat přesně tak, jak to Karel řekl, každopádně tady je výsledek jeho hlasitého zvažování:

… Nevím, kam by došel sociální systém, kdyby všichni žili zdravě. Paradoxně mi připadá, že za pití alkoholu, kouření a opovrhování sportem by stát měl lidem připlácet, páč to jej zbavuje povinnosti se o něj starat v důchodu…

…. dále dávám na zvážení, zda by ekonomové chystající reformy, jež mají pomoci zachránit Zemi před naprostým nekontrolovatelným přelidněním, neměli navrhnout, aby jednotlivé státy měly všechny, kdo projevují sebemenší snahu se starat o své zdraví a svou fyzickou kondici, vést jako lidi podrývající samu podstatu demokracie. Vždyť považte, oni jsou tak neomalení, že se dokáží postarat sami o sebe a své politiky k ničemu nepotřebují…

… zanedbatelné není ani to, jakou hrozbou jsou pro stát důchodové systémy, vždyť oni jsou schopní tu žít déle než do stovky! A tak se ptám: „Kdo jim to má platit?“

… určitě bych se zamyslel i nad tím, zda:

• by se neměl zdanit maraton a vlastně veškerý běh přesahující vzdálenost maxima průměrné populace, kterým je a vždy bylo 50 m při dobíhání veřejného povozu;
• by běhání a aktivní provozování jakéhokoliv sportu nemělo být regulováno a kontrolováno sportovní policií;
• by např. ve fitness centrech, wellness centrech, lázních – no prostě všech zařízeních, kam lidé chodí, aby byli fit, cítili se dobře a překypovali zdravím, se neměla zřídit speciální daň a tuto zahrnout do vstupného. Ať platí za to nejcennější, co mají, no ne?;
• by veškeré aktivity provozované venku, na čerstvém vzduchu, neměly být považovány za trestný čin nebo za zločin. Jak je možné, že jste ještě nezavedli daň na to, když si lidé ve svém volném čase dělají pro sebe na baráku, na zahrádce a z odvedené činnosti neplatí DPH a neodvádí žádnou sociální daň? I když jsem zaslechl, že tady už se něco začíná dít, neboť skupina českých poslanců připravuje do sněmovny speciální zákon pro zahrádkáře;

… hubeňourům bych zvednul sociální pojištění, kdoví jak dlouho tady s tím jejich stylem života budou proti ostatním oxidovat. A kdo nemá vysoký cholesterol, ať si připlatí cholesterovou daň! Plať daně, ať to s tebou švihne v třiašedesáti (dřív ne, jen ať maká, dokud nedožije důchodového věku),>

… možná by se na ministerstvu zdraví měl vytvořit zvláštní odbor pro nezdravý životní styl a obezitu, to by bylo koryto, nebo bych ho rovnou přejmenoval na ministerstvo nezdraví, vždyť doktoři si nás stejně jen pěstují na body, ale je fakt, že to dělají chytře a snaží se, abychom jim jako plátci dlouho vydrželi…

… městská policie by měla mít ze zákona povinnost kontrolovat běžce a vyvolat tak nucenou přestávku v řádu minimálně 30 minut – v zimě nastydne a v létě totálně vychladne. A ještě by měla dostat právo jim kontrolovat obsah čutory na zakázané látky jako ionťák a jiné ty jejich zdravé nápoje…

… silniční kola by se měla vůbec zakázat a u horských by měly mít pneumatiky šířku minimálně 8 cm, aby kolo jelo co nejpomaleji. Určitě by stálo za zvážení, aby byla na kole v rámci povinné výbavy nutná dynama jako před rokem 89, co budou furt v provozu a muset osvětlovat cyklistu – když povinné osvětlení je celý den přece povinné, takhle to bude dostatečně zelené jako bio-zdroj a lidi za chvíli s těma velocipédama praští a zalezou raději domů k telce, kde jim budou promítat, jak je zdravé se pořád futrovat…

… sportovní policie pak bude muset mít ve své výbavě testery a foťáky, aby bylo možné následně vést vyšetřování při podezření na obsah endorfinů v krvi, k čemuž pomůže odběr krve a inkriminované šťastné foto. A laktát nad 4 bude trestný čin…

No a jaké poselství z toho plyne pro vás, které neodradí Karlovo „procitnutí“:

Začněte se hýbat, dokud to máte zadarmo!

Podkladem k sepsání tohoto blogu byl dopis, zaslaný mi ze záhrobí na soukromý e-mail, proto za něj nesu jen tu odpovědnost, že jej trošku zkultivovaný přeposílám dál, protože mne pobavil a věřím, že totéž učiní i s vámi:).

Sportu zdar!

Na čem mám běhat, když s běháním začínám. Je lepší běhat po silnici, nebo v terénu, po měkkých cestách.

Když přijde adept běhání za lékařem a zeptá se jej na jeho názor, jestli by pro něj bylo zdravé běhat, tak se dost často dočká odpovědi: no, zdravé by to pro vás být mohlo, ale prosím vás, vzhledem k vaší váze a kloubům, když už budete běhat, tak po měkkém!

Ano, na první pohled tato rada vypadá logicky, ale:

Když se stejnou otázkou obrátí adept běhání na mě, tak mu poradím, aby začal běhat na asfaltu, případně zpevněných parkových či lesních cestách, ale těm měkkým se rozhodně vyhnul.

Proč?

Běh po měkkém povrchu je fyzicky náročnější a rizikovější než Běh po asfaltu

Protože běhání po měkkých cestách je fyzicky daleko náročnější a fakticky i daleko rizikovější než běhání po pevných cestách. V měkkém terénu se zaboříte, tudíž vám dá mnohem více práce se odrazit, navíc když si vezmeme, že v městech se dostaneme na měkký povrch nejspíše na trávnících v parcích, kde kromě toho že se zaboříme, hrozí i to, že povrch skýtá různé nerovnosti, takže zvrtnutý kotník máme na to tata.

Připočítám-li k tomu ještě, ne úplně dobrý styl běhu a slabou fyzickou kondici, tak pro začínajícího běžce či běžkyni je běh po měkkém povrchu nejen více nebezpečný než po pevném povrchu, ale i daleko fyzicky náročnější.

Začínáte běhat? Běhejte v objemových (silničních) botách

Objemová bota, i když neběháte přirozeně technicky správně, alespoň částečně eliminuje rizika běhu. Píši záměrně – částečně – protože žádná bota vás neuchrání před riziky běhu, způsobené:

• nedobrým běžeckým stylem,
• špatnou metodikou – snahou běhat hned co nejrychleji a co nejdál.

Tedy těmi důvody, která v převážné míře stojí za zraněními běžců a běžkyň, bez ohledu na to, zda s během začínají, nebo již nějakou dobu (i pár let) běhají.

Po jakých površích se běhá

Běh po asfaltu či zpevněných cestách

Obecně se dá říci, že pokud běháte po asfaltu někde v parku nebo cyklostezkách, tak ten běh, i s přihlédnutím k nedokonalé technice, odsýpá.

Odsýpá, protože asfalt je vlastně guma a jak známo guma pruží. Navíc asfalt je většinou hladký, boty k němu méně přilnou a váš běh (pohyb) je plynulejší.

Zpevněné, ať parkové, či lesní cesty, mají přeci jenom hrubší povrch, a odvalení nohy a následný odraz trvají déle než na asfaltu. I proto na asfaltu běží při stejné intenzitě (stejném profilu) člověk rychleji, než na zpevněných cestách. O měkkém povrchu už vůbec nemluvě.

Pokud se rozhodnete, že přes výše napsané, dáte terénu přeci jenom šanci, tak bude dobré, když se seznámíte s tím, co vás bude čekat.

Běh v terénu skýtá možnost běhání po různém povrchu. Každý povrch má své příznivé vlastnosti, ale také rizika, která je dobré znát.

Nezpevněný povrch

Pokud po nezpevněné cestě nepřejel zrovna ve chvíli, kdy bylo bláto, traktor nebo v lese nějaký těžký těžební stroj, tak je to vcelku v pohodě. Běh po takové cestě je pak většinou příjemný, protože povrch je měkký a pružný. Pokud si s ní ale pohrála kola těžkých strojů, vznikají nepříjemné brázdy. Je-li sucho, jsou ztvrdlé a běh v nich je o kotníky. Je-li naopak mokro, jsou plné vody a tak nám většinou nezbývá než opustit takovou cestu a běžet raději po poli nebo lesem. 

Zpevněné povrchy

Pokud tvoří zpevněný povrch jemný štěrk, je to docela dobré. I když se nám pod nohama lehce drolí a nemůžeme se pořádně odrazit, je to lepší, než když se někdo rozhodne na cestu vysypat hrubý štěrk nebo dokonce zavážku z nějaké stavby. To je pak spíš na kostrbatou chůzi než na běhání. V tomto případě je také vhodnější volit běh přímo v terénu, než po takovéto cestě.

Lesní a horské cesty

Lesní horské cesty nám dokážou přichystat velmi rozmanitá překvapení. Těmi nejčastějšími jsou kořeny a vývraty. Dost často vedou i koryty potůčků či říček. Pokud jsou vyschlé, tak to ještě jde, většinou si očima vyhlédnete větší oblázky po nichž se bezpečně budete pohybovat směrem dopředu. V okamžiku, kdy ale zaprší, nebo pokud se takovou cestou vydáte brzy zjara, budete po takové cestě pěkně klouzat. Jak si v takovém případě co nejlépe poradit? Před pár lety byste si museli někde uříznout jednu či dvě větve a s jejich pomocí se pokusit bezpečně takovéto místo překonat. Dneska je to daleko jednodušší. Vezmete si s sebou do ruky, případně do běžeckého batůžku, dvě hole na Nordic Walking a máte vystaráno. Ve chvíli, kdy je budete potřebovat, je jen upravíte na příslušnou délku a získáte hned další dva pevné opěrné body pro svůj bezpečný běh.

Běhání s holemi

Hole na Nordic Walking či na Nordick running by v podstatě mohly být ve výbavě každého běžce, který se chystá běhat ve složitějším terénu. Nikdy nevíte dopředu, kdy je budete potřebovat. Nehodí se jen k bezpečnějšímu zdolávání nebezpečné cesty nebo těžkého horského terénu, ale v případě, že máte smůlu a podaří se vám vyrobit si nějaké zranění, máte hned po ruce vhodný prostředek na případné zpevnění zhmožděné nebo zlomené končetiny, ale hlavně vám pomůžou či sníží riziko toho, že si vůbec nějaké zranění způsobíte, protože dokáží za pomoci rukou korigovat i váš případný špatný došlap.

Většina lidí nevyběhne, protože mají strach, že toho bude na ně ze začátku moc. Přitom to jediné co musí udělat a co je bezpochyby nejtěžší, je poprvé zvednout zadek. Jakmile ten zadek jednou zvednou a rozpohybují, mají vyhráno – už je potlačí, střídajíce nohy pravá – levá, stále vpřed.

První běhy klidně absolvujte ve starých botách, ale pak si pořiďte nové

Nezařaďte se mezi ty, kteří si řeknou: „Na to mé běhání budou ze začátku stačit boty, v kterých jsem běhal na střední“, případně „Ono neuškodí, když formu vyzkouším v teniskách“. Chyba! Čím déle jste neběhali, tím bude váš běh topornější (ano, je to tak, promiňte!) a tím větší je riziko například zranění. Nebo toho, že se prostě nebudete dobře cítit. Takže obujte kvalitní běžecké boty.

Boty nevybírejte podle barvy či značky, necte je vybrat vlastní nohy

Vyberte si takové, které vám v obchodě budou „sedět na noze“. Nebojte se vyzkoušet třeba i deset párů. Pokud se prodavač „blbě“ tváří, pak jen proto, že není profesionál. Pravda je taková, že každá bota (ani ta drahá a opravdu kvalitní) nesedne na každou nohu. A pravda je také to, že když si bota s nohou „sednou“, tak to obvykle poznáte. Dejte na instinkt. A pokud jste v dobrém obchodě s kvalitními prodavači, nebojte se poradit. Vybírejte boty podle povrchu, na kterém budete nejčastěji běhat – liší se boty „na silnici“ od těch „do terénu“.

Běžecké boty si kupte o číslo větší, než jsou ty, v nichž jste do obchodu přišli

Co se týče velikosti, nekupujte boty, které padnou „jako ulité“, ale o něco málo větší. Nedbejte ani na svou normální velikost. Jednak různé značky používají různá číslování, a ani když jde o stejnou stupnici, nemusí velikost sedět. Zjednodušeně řečeno, „pětačtyřicítka“ od adidas může být trochu jiná než „pětačtyřicítka“ od Reeboku. Když koupíte botu o něco větší, noha ji po čase běhání „zaplní“ a bude se vám zdát maximálně pohodlná. Malá či „jen tak tak“ bota hrozí puchýři a otlačenými nehty.

Běhat se dá za každého počasí, je třeba se na to jen vhodně obléknout

Oblékejte se podle počasí. V teple samozřejmě co nejméně, ale zase tak, abyste se na sluníčku nespálili. V zimě se oblečte o poznání méně, než byste se oblékli na procházku. Pokud fouká, určitě si vezměte větrovku. A když se teplota blíží k nule, nezapomeňte na čepici a rukavice. Lidé začínající s během někdy dělají chybu, že aby se hodně potili a tudíž rychle zhubli, navlečou si víc vrstev. Ale to je hloupost. Oblečte se tak, abyste se po pár minutách běhu cítili komfortně.

Ve chvíli, kdy začnete běhat, stravujte se dál, jak jste zvyklí, změnu jídelníčku nechte až na dobu, kdy se vám běh stane přítelem

Když se člověk rozhodne běhat, obvykle to souvisí s radikální změnou celé životosprávy. Takže zároveň začne držet dietu, případně promění radikálně jídelníček. Z dlouhodobé perspektivy je zdravé stravování správné, ale nedělejte to hned se začátkem pravidelného běhání. Docílíte jen toho, že se na vás tělo „naštve“ a budete se po pár dnech cítit slabí. Klidně si podržte původní jídelníček (včetně vepřové a pár piv), měnit ho začněte až po čase.

Běh nejsou jen nohy, pracuje při něm celé tělo, všechny orgány včetně hlavy

Novopečení běžci si „hledí“ hlavně nohou. Těm věnují celou péči, často včetně masáží nebo cvičení, případně i posilování. Ovšem pozor, při běhu zaměstnáváme celé tělo. Pokud začnete cvičit, věnujte se i posilování břicha, rukou, beder… prostě „celého člověka“. Zase to souvisí s tím, že se pak budete líp cítit.

Každý trénink začněte a zakončetě pomalým během, nehoňte se za tréninkovými rekordy

Jakmile začnete „polykat“ kilometry, budete všechno ostatní brát jako ztrátu času. Zejména pomalé rozehřátí před tím, než se dostanete do tempa. Ale na to nezapomínejte, je to aktivita, která vás odmění lepší kondicí a menší pravděpodobností zranění. 

Trénink si plánujte v čase, ne v kilometrech

Spíš než v „kilometrech“ uvažujte aspoň zpočátku v „minutách“. Lépe si běh budete moci plánovat. A když budete mít zrovna málo času a v tréninkovém plánu „výklus“, nebude vás to nutit k většímu tempu a tudíž nedodržení tréninku.

Běžte tak, abyste druhý den mohli chodit

 „Přepálení“ tempa je nejčastější začátečnická chyba. Když poběžíte s jazykem na vestě, neznamená to, že je váš trénink intenzivnější a tudíž efektivnější. Většinou právě naopak! Běžte tak, abyste druhý den mohli chodit a třetí den zase vyběhnout. Jak to poznáte? Jednoduše. Nejlepší tempo je takové, při kterém můžete normálně mluvit (se spoluběžcem nebo sami se sebou), aniž byste lapali po dechu. 

Běhání není jen prospěšné tělu, ale i duši, proto běhejte v prostředí, kde se můžete kochat

Zvlášť městští běžci si nemůžou moc vybírat. Ale pokud je to jen trochu možné, volte trasy či časy, kdy pro vás běh bude příjemný a zajímavý. Když není vyhnutí, dá se povinná dávka „odběhat“ i ve fitcentru na běžeckém pásu. A někdo to tak má nejradši. Ale pokud dáváte přednost přírodě, běhejte tam! Objevujte nová místa, experimentujte, běhejte s větrem ve vlasech a se sluncem nad hlavou. Časem pochopíte, že běh není mučení, které „musíte“ absolvovat, ale že je nádherným relaxem, při kterém přijdete na jiné myšlenky a po kterém se budete cítit jako znovuzrození.