Článek je určen zejména ženám, ale otestovat se mohou i muži. Jestliže na některou z následujících otázek odpovíte „ano“, nemusíte se bát běhat, ale bylo by rozumné své běhání (hlavně co do intenzity) zkonzultovat s lékařem a trenérem.

1. Nesportujete rok či více, případně jste nikdy nesportovala?
2. Zjistili vám někdy onemocnění srdce nebo vysoký krevní tlak?
3. Kouříte nebo jste dříve kouřila?
4. Měla jste či máte astma?
5. Má někdo ve vašem nejbližším příbuzenstvu (rodiče, sourozenci) předčasné problémy se srdcem (muži pod 55, ženy pod 65 let)?
6. Měla jste někdy při zatížení bolesti v oblasti hrudníku nebo jste měla pocit, že omdlíte?
7. Bylo u vás zjištěno chronické onemocnění kloubů (artróza) či osteoporóza?
8. Jste diabetička?
9. Pokoušíte se zrovna otěhotnět, jste těhotná nebo jste krátce po porodu?
10. Je váš BMI vyšší než 26?
11. Byla u vás zjištěna nějaká chronická nemoc, která by vám mohla působit problémy, jež by vaše běhání mohlo zhoršit? 

Test kondice

Níže vám nastavíme zrcadlo, které vám ukáže, jak jste na tom se svou kondicí právě teď. Když budete tento testík provádět pravidelně, třeba jednou za 6 měsíců, získáte tím dobré informace o tom, jak vaše kondice vzrůstá nebo – nedej Bože – klesá. Což vám také řekne, zda trénujete správně. Aby měl test vypovídající hodnotu, i ty testy následující by měly probíhat za stejných podmínek (ve stejném sledu cviků, stejném prostředí a po stejném zahřívacím tréninku – nikdy byste neměla absolvovat test po velké únavě). Nejdůležitější však je, abyste byla k sobě upřímná, zejména při vyhodnocení prvního testu.

Aerobní kapacita

Step-up test

K provedení tohoto testu budete potřebovat lavici nebo schod (rovný kámen), o přibližné výšce 30 centimetrů. Postavte se obličejem k tomu, co použijete jako cvičební pomůcku a až budete připravená, zmáčkněte stopky nebo si koukněte na hodinky a rozjeďte to. To znamená, vystupte nejdříve oběma nohama na schod stylem – levá nahoru, pravá nahoru a pak zase levá dolů, pravá dolů. Tohle byste měla během jedné minuty stihnout 24x. Po třech minutách cvičení ukončíte a minutu si budete měřit tep.

Pokud jste na tom opravdu dobře, tak naměříte nižší hodnoty tepu a také váš tep se bude rychleji zklidňovat. Pro ověření, jak na tom jste, je dobré si po několika minutách v klidu – cca za 10 minut – změřit tepovou frekvenci ještě jednou. Pokud se bude blížit hodnotě klidové tepové frekvence, jste na tom dobře.

Vyhodnocení

Rychlost

Za jak dlouho urazíte chůzí či během 1500 metrů

Najděte si pokud možno 1500 m dlouhý rovný úsek bez převýšení nebo běžeckou dráhu, případně test proveďte na běžeckém pásu s nastavením 1% stoupání. 

Vyhodnocení

• méně než 6 minut – jste výborná, jste jednička
• více jak 6 minut, ale méně než 8 minut – velmi dobrá (to je za 2)
• více než 8, ale méně než 10 – dobrá (to je za 3)
• 10 – 12 minut – ještě jste prošla – proběhla (máte to za 4)
• více než 12 minut – dobrý, ale nic moc – měla byste začít podle našeho tréninku pro začátečnice. Buďte trpělivá, vaše svaly potřebují šest týdnů, aby si na pohyb zvykly. 

Síla trupu

Prkno – vzpor na obou předloktích

Silné svaly trupu pomůžou vašemu tělu při sportu i v běžném životě a ochrání vás před problémy či zraněním v oblasti spodní části zad. V praxi existuje hodně způsobů, jak zjistit sílu svalů trupu, ale žádný, který by byl obecně platný pro všechny. Toto je však velmi dobrý způsob, jak sílu svalů trupu zjistit, dlouhodobě porovnávat a při tom nemuset nikam běhat. 

Ve vzporu na předloktí se snažte držet celé tělo v jedné rovině, a držte, držte a držte. Je důležité, aby vám zadeček netrčel vzhůru, ale ani boky nesmí poklesávat. Důležité je také to, že hlava musí být prodloužením trupu, takže není skloněná dolů ani v záklonu. Tělo též nesmí propadnout mezi rameny dolů. Technická: před tím, než zaujmete základní polohu, si položte hodinky tak, abyste na ně dobře viděla a měly by umět odměřovat čas po vteřinách. Případně poproste kámošku, aby vám čas změřila.

Vyhodnocení

Když vydržíte v této pozici (ve správném postavení) 45 – 60 vteřin, disponujte dobrým svalstvem trupu. Pokaždé, když tento cvik budete provádět, snažte se vydržet déle (o pár vteřin). 

Posilovat svalstvo trupu můžete i při běhu, stačí, když zatáhnete bříško a budeš se snažit přitáhnout pupík k páteři. A také správnou prací rukou. To můžete dělat i v běžném životě – pokaždé, když si na to vzpomenete. K posílení svalstva trupu vám pomůže i jóga, pilates nebo cvičení na balančních pomůckách.

Pohyblivost

Natáhněte se, co to jde

K uskutečnění tohoto testu potřebujete pravítko či metr, trošku místa na zemi a pružné tělo. Sedněte si, nohy položte (natáhněte) na zem, vydechněte a snažte se nataženýma rukama dosáhnout v plynulém pohybu (ne švihem) co nejdál dopředu. Nesmíte při tom pokrčovat kolena. V této pozici vydržte 2 vteřiny a změřte si, či někdo, kdo vým bude u měření asistovat, vzdálenost mezi špičkami prstů na nohou a na rukou. 

Vyhodnocení

Dosáhnete-li více než 21 cm za prsty na nohách, jste skvělá (jsi 1). 11 – 20 cm za prsty na nohách – jste dobrá. 0 – 10 cm za prsty na nohách – jste v průměru. 10 cm před prsty na nohách – k prstům, je to blbý, ale už js Otestujte si své zdraví a fyzickou kondiciete pod průměrem. Více než 10 cm před prsty – je to s vámi špatný, ale nebrečte, my nedosáhneme ani na těch 10:) (oba), takže pořád dobrý.

Chceš-li se vyhnout zranění, tak by ses měla před každým tréninkem zahřát a po tréninku protáhnout. Jestliže zjistíš, že tvoje pohyblivost je zvláště špatná, může ti pomoci jóga a pilates.

Mnoho běžců a běžkyň na pauzy nevěří a běhají, dokud jim prostě tělo nevystaví stopku. Ne každý má pak možnost nebo vůbec náladu zařadit v době zranění či zdravotních problémů alternativní formy tréninku, takže skutečně celou dobu, kdy nemohou běhat, nedělají vůbec nic.

Jednou ale nastane den, kdy chtějí znovu vyběhnout a pak si kladou otázku: „Jak mám nejlépe začít, abych se co nejrychleji dostal zpět do formy?“ 

Vzpomínám si, že když jsem ještě běhal na dráze, po posledních závodech jsme si dali od běžeckého tréninku na pár týdnu klid a pak na něj naběhli.

Začínali jsme většinou v tělocvičně, krátkými rychlými úseky, výběhy schodů, výběhy krátkých kopců apod. Chodil jsem domů jak zmlácený, celou noc se převaloval, protože jsem měl svaly v jednom ohni, chytaly mě křeče a já měl pocit, že už to snad nikdy nepřejde.

Postupně jsem si uvědomil, že je to způsobeno tím, že si tělo již za pár týdnů odvykne a není možné na něm po pauze hned chtít, aby zvládalo to, co před pauzou a začal jsem trénink na začátku trošku „šulit“. Ukázalo se však a dnešní výzkumy z oblasti tréninku to dokazují, že jsem intuitivně poznal, co je správné a jak na to. 

K tomu, aby rady vedoucí k návratu do běžeckého tréninku měly smysl, je třeba znát příčiny a délku vysazení v tréninku. V mém případě šlo většinou o plánovanou pauzu, ale jsou situace, které vás donutí neběhat, aniž byste si to dopředu naplánovali. V takových případech je třeba být velmi obezřetný, zapojit rozum a dát na rady zkušenějších. Ve všech těchto situacích platí, že je třeba vyzkoušet, co vám z formy zbylo a pak to akceptovat. Rozhodně se nesnažit to přeprat! Jediné, čeho byste snahou „nebejt měkkejš“ dosáhli, by bylo to, že buďto byste si obnovili staré zranění, způsobili si nové, nebo by vám minimálně návrat do původní formy trval mnohem déle! 

Vzorec pro návrat do původní formy před pauzou

Ať už jste si tréninkovou pauzu naplánovali, či jste k ní byli z nějakých důvodů donuceni, pro návrat do původní formy platí jednoduchá rovnice a sice:

DOBA NÁVRATU DO FORMY (VÝKONNOSTI) PŘED PAUZOU = DOBA PAUZY

Z výše uvedeného vzorce si můžete tedy snadno spočítat, jak dlouho se budete trápit návratem do původní formy, když si o sobě budete myslet, že na vás přírodní zákony neplatí, a že je můžete nějak přechytračit.

Pokud už se vám někdy stalo, že jste se vraceli po delší pauze a chtěli to uspěchat, spočítejte si, jak dlouho vám nakonec, s dalšími vynucenými přestávkami, návrat do původní doby trval. Pokud jste se do ní tedy ještě někdy dostali!

Nejlehčí na světě je přestat kouřit, sám osobně jsem to zkoušel tisíckrát – Mark Twain. Mohu to jen potvrdit, kolikrát jsem v neděli před půlnocí, típaje poslední cigaretu, řekl: od zítřka nekouřím, abych žmoulal ráno v prstech první retko toho dne.

Nakonec jsem zakopal na vandru ve Vysokých Tatrách, v Zakopaném krabičku skoro plnou cigaret a tím jse s kouřením skončil.

Nejlehčí na světě je začít běhat, začít se pravidelně vědomě hýbat. Kolik z vás si řeklo: od příštího týdne začnu běhat (chodit, cvičit, plavat…)?

Jestli to opravdu myslíte vážně, neodkládejte to na zítřek, na pondělí, příští měsíc…, udělejte to hned, i kdybyste se šli jen na 10 minut projít, prostě se seberte a udělejte to.
Pokud už jste dlouho nic nedělali a jen trouchnivěli a bojíte se, co s vámi pohyb udělal, pomůžu vám.

Níže najdete roční plán právě pro vás.

Roční tréninkový plán Běžecké školy pro ty co už léta nevstali z gauče, kteří se rozhodli být zdraví, zlepšit svou fyzickou kondici, prostě chtějí bez ohledu na to kolik jim je, žít.

Vysvětlivky k tréninkovému plánu: CH – normální (volná chůze); RCH – chůze jíž stíháte dopravní prostředek, ale ještě neběžíte; PB – velmi volný běh, při němž stíháte plynule mluvit; RB – běh, při němž už se zadýcháte a přestáváte mluvit, protože to nestíháte.

Tak konec váhání a odkládání a jdeme společně na to.

Jak mám myslet pozitivně, když můj život běží na levačku? Častý argument, který slyším poměrně často. Takže to zopakuji ještě jednou, byť trošku jinak: Základem životní harmonie je pozitivní mysl.

Jak vytrénovat silnou a pozitivní mysl

Když si uděláte anketu na téma: „Proč běháte?“, většina vám odpoví: „Abych si udržel svou váhu“ či: „Abych zhubnul!“ Fajn. Je to pořád lepší než držet nějakou dietu. Přesto spousta z těch dotazovaných, když jim dáte doplňující otázku: „Jak se vám to daří?“ odpoví: „Popravdě moc ne“, nebo: „Nejsem spokojený s tím, co vidím.“ 

Důležité je si jasně stanovit cíl

V čem je problém? Problém je ve stanovení cíle. Přiznejme si, že nejde jen o samotnou váhu, ale i o to, vypadat dobře, cítit se dobře. 

Jak dosáhnout cíle dobře se cítit 

To je váš domácí úkol! Každý z nás má své představy o kráse, když se na to podívám očima muže, tak někdo má rád u žen plnější tvary, jiný dá zase spíše na dobře formovanou postavu a dámy, upřímně, u mužů se moc „Twiggy“ nenosí, zkrátka proto, že dáme nejen na pohled, ale i na dotek. Pohled na ženu s širokým hrudníkem, úzkým pasem, kulatým zadečkem, dobře formovanými pažemi a stehny v nás vyvolává nejen příjemný estetický dojem, ale také to v nás vyvolává dojem určité fortelnosti, s níž se takováto žena dokáže postavit k úkolům, které jí život postaví do cesty. 

Ženy na mužích zase ocení silné nohy, silné paže, široký hrudník a ytrvalost.

Sžijte se se svým cílem

Pokud už máte ve svých cílech jasno, tak se snažte s nimi sžít! 

S tímhle krokem je trošku problém, tedy pokud je vaším cílem život v harmonii. Dost často se lidem stává, že se se svým cílem vnitřně zcela ztotožní, ale pak nejsou schopní vidět nic jiného, což pak má za následek vychýlení z rovnováhy těla a ducha. Takže, při sžívání se se svým cílem by pořád měla zůstat hlavním cílem životní harmonie a v jejím kontextu pak pracovat na cílech, které vám ji dovedou naplnit.

Jako podpora sžití se se svým cílem dobře poslouží, když si svůj cíl napíšete na nějaké viditelné místo: nástěnku, stranu monitoru počítače, přebal diáře… Dobře poslouží i to, když svůj cíl někomu řeknete, někomu, kdo je vám blízký a o němž víte, že je vás schopný ve vašich snahách podpořit. 

Při stanovení cíle buďte objektivní a pozitivní

V celém našem životě hraje důležitou roli pozitivní myšlení. Jelikož naše cíle nejsou nic jiného, než přání, která si toužíme splnit, pak je nabíledni, že má-li se nám podařit jejich splnění, musíme věřit, že to dokážeme, protože sebedůvěra nám dodává sílu ve chvílích, kdy to vypadá, že to nedáme. Takže: „Důvěřuj si, i když to v nějaké chvíli zrovna nevypadá!“ 

Kromě sebedůvěry je však třeba, abychom byli při stanovování cílů objektivní. Je-li naším cílem snížení váhy, dosažení nějakého výkonu, vytvarování některých partii těla, duševní rovnováha…, měli bychom nejdříve objektivně zhodnotit výchozí stav. Měli bychom si také říct, jak dlouho jsme si na tento stav „zakládali“. Závěr naší analýzy by nám měl jasně říci: „Na tento stav jsme si zakládali 5, 10, 15, 20… let, nemůžu chtít být za měsíc lev salónů, královna pláží, budu rád či ráda, když to stihnu za půl roku.

Změna na celý život

Rozhodli jste se, že odteďka budeš zdraví, silní a fit, tak to ber tak, že je to rozhodnutí na zbytek tvého života. Vy chcete být krásní, zdraví a fit, ten úkol vám nikdo nedal, to rozhodnutí vyvěrá z vás, tak začněte věřit sami sobě a dáte to. Tohle neděláte proto, aby byste se chtěli zalíbit jiným, i když samozřejmě taky, ale hlavně proto, aby vaše tělo, duše, mysl byly s vámi jako jejich schránkou v pohodě.

Vy to chcete, vy jste se tak rozhodli, tak kde je problém si říct: „Tak od téhle chvíle jsem jiný člověk!“ A stát se jím se vším co to přináší, to znamená i mít se začít rád, myslet na sebe, starat se o své tělo i svou duši, žít svůj život podle svých představ. Nebojte se toho. Udělejte si to. Staňte se sami sebou. 

Těšte se z každého svého úspěchu

Netrpělivost je vlastnost, která není nikomu cizí. Je zcela přirozené, že člověk chce všechno hned. Na druhou stranu to, co člověk dostane, toho si neváží, není s tím totiž spojena ta cesta, kterou musel vykonat, aby mu připomínala: co byl, jak vypadal, jak se cítil…, aby věděl, že to, jak vypadá dnes, jak se cítí dnes, kým je dnes, nebylo zadarmo.

Lidská psychika, tělo, každá část lidského bytosti, dokonce i každá věc, kterou se obklopíme, má svůj biorytmus. Ty biorytmy na sebe vzájemně působí, proto by měly být vzájemně sladěny, aby ladily, abychom pak i my ladili se svým životem. Proto se těšte z každého úspěchu, z každého krůčku, který na své cestě za krásou, zdravím, dobrou fyzickou a duševní kondicí učiníte. Každá dobrá změna k lepšímu je potvrzením, že jdete, že běžíte po správné cestě. 

Nezapomeňte se odměňovat

Nikdo vás nedokáže tak ocenit a nakonec adekvátně odměnit, jako vy sami. Tak to dělejte, odměňujte se. Když se vám podaří vytvarovat postavu, kupte si nové oblečení. Potřebujete podpořit svou motivaci, abyste běhali nebo cvičili? Kupte si nové oblečení pro své sportování, kupte si něco, v čem se budete cítit dobře, v čem se budete sami sobě líbit. Nebojte se, i když budete v těchto chvílích myslet na sebe, brzy zaznamenáte ve svém okolí, že i ono pozitivně vnímá každou vaši změnu a čím dál častěji vám to bude dávat znát.

Možná se to nezdá, ale člověk z principu raději chválí, než kárá. Pokud vy nejste v pohodě a myslíte na to, odrazí se to i ve vnímání vaším okolím.

Lidé kolem vás budou raději dělat, že vás nevidí, než aby vám řekli, jak vás vidí. Když se naučíte ze svých pokroků radovat, budete kolem sebe vyzařovat štěstí, lidé kolem vás jakoby najednou prohlédnou, uvidí vás novýma očima – vašima „novýma“ očima a začnou vám s radostí vracet vaši radost tím, že vás začnou chválit, jak dobře vypadáte. 

Může se, ale taky stát, že se vás zeptají, jestli nejste nemocní, pokud vás naposledy viděli přetékat a to doslova :).

Snažte se trávit čas s lidmi, s nimiž se dobře cítíte

Je zcela přirozené, že se člověk obklopuje lidmi, s nimiž se cítí dobře, s nimiž je mu dobře. Je to dáno vzájemnou synergií, vzájemnou blízkostí. Blízký člověk umí potěšit, ale také umí říct, když se mu něco nelíbí. 

Člověk však může narazit i na upíra v lidské podobě. Upír v lidské podobě je člověk bez sebevědomí, který se potřebuje „krmit“ vaší energii, přivlastňovat si vaše myšlenky, vaše nápady. „Za odměnu“ vás krmí samou chválou, takže třeba dost dlouho nepoznáte, že jste vlastně vysáváni. Jak poznáte, že zrovna ten či onen člověk je lidským upírem?

Není to těžké, chvála od něj vás přirozeně těší, ale cítíte, že vám na něm něco nesedí. Lidský upír se dost často uchyluje k citovému vydírání. Když takového člověka ve své blízkosti ucítíte, nemusíte s ním hned ukončit všechny své styky, úplně postačí, když mu ve svém životě vydělíte jeho místo, takové, jaké si zaslouží.

Nebojte se toho, protože i upír potřebuje pomoc, aby našel svoje místo na zemi, svou cestu. Tím, že se nenecháte od něj vydírat, mu prokazujete službu. Pokud jeho chování vůči vám je upřímné, a „vydírání – vysávání“ se děje neúmyslně, tak se začne ptát po příčině změny vašeho chování vůči němu a je-li to člověk vnímavý, zjistí, že problém je v něm, že problém je on a začne pracovat na své změně zevnitř sebe.

Vidíte, jak se nám to zase vše vrátilo zpět na začátek, k pozitivnímu myšlení, k pozitivním změnám a proto, abychom je podpořili, se zase vrhneme na fyzický trénink.

Vím, ze zkušeností s lidmi, s nimiž jsem se osobně setkal, že mají hodně načteno jak o běhání, tak zdravém životním stylu, ale teprve osobní setkání s člověkem, který to žije, je přesvědčí, že to opravdu jde a začnou to žít.

Deštivé počasí v sobě skrývá pro běžce poměrně velké nebezpečí v tom, že se oblékne podle venkovní teploty, i v dešti může být poměrně teplo a zapomene na déšť. Nejlepší způsob, jak si zadělat na nachlazení. V deštivém počasí si nezapomeňte s sebou vzít (nemusíte mít nutně hned na sobě) lehkou běžeckou bundu, která vás pak ochrání hlavně jak před deštěm, tak následným chladem.

Většina z nás, kterým pohyb přirostl k srdci, se zřejmě už nejednou ocitla v situaci, kdy se po zdravotní stránce necítila dobře. Pobolívala vás hlava, měli jste ucpaný nos nebo vás škrábalo v krku. Současně jste však měli pocit, že byste zvládli několik kilometrů. Jak se v takové situaci zachovat? Máme podlehnou a dát si pauzu, nebo si můžeme jít bez jakýchkoliv starostí o své další zdraví zaběhat? 

Zatímco při onemocnění se zřetelnými příznaky, kdy se cítíme velmi zle a ani nás nenapadne uvažovat o tréninku, je situace jednoznačná, při lehčím respiračním onemocnění není rozhodování až tak jednoduché. 

Výkonnostní běžec se obává nesplnění tréninkového plánu a stagnace výkonnosti, pohybově aktivní jedinec nechce zase přijít o příjemný zážitek z vyjížďky na kole, z plavání, proběhnutí či jiné oblíbené tělesné aktivity. 

Zkušenosti ukazují, že v případě lehkých forem prochladnutí může mít pohybová aktivita příznivé (ba přímo léčivé) účinky. Uvolní ucpaný nos, zpříjemní nepříjemný pocit z „těžké hlavy“, podpoří odkašlávání a pročistí dýchací cesty bez toho, aby se zhoršil průběh prochladnutí, případně prodloužila délka jeho trvání. Děje se tak pravděpodobně působením katecholamínů a beta-endorfinů, jejichž hladina se při svalové práci mírně zvyšuje. 

Beta-endorfiny mohou přispívat i ke zlepšení subjektivních pocitů, tak jako je to běžné při normálním stavu. 

Z praktického hlediska je však často problém rozlišit mezi lehkou formou, kdy sportování může působit příznivě, a onemocněním, při němž je tělesné zatížení nevhodné, či dokonce nebezpečné.

Pokud tedy máte pocit, že by vám pohyb mohl pomoci, případně se nedokážete vyrovnat s myšlenkou, že vynecháte trénink, všimněte si nejprve bližších příznaků. Pokud jsou lokalizovány „nad krkem“ (ucpaný nos, kýchání, pocit těžké hlavy, škrábání případně bolest v krku), průměrná tělesná námaha by neměla vést ke zhoršení. Ale i zde je třeba zachovat nejvyšší opatrnost. Zatížení by mělo být zpočátku mírné (přibližně poloviční intenzity). Pokud po 10 minutách cítíte zlepšení, můžete úsilí mírně zvýšit a trénink dokončit. V opačném případě je třeba zachovat zdravý rozum a trénink přerušit.

Trénink je v každém případě třeba odložit, pokud jsou příznaky onemocnění lokalizovány i „pod krkem“. K takovým projevům patří zejména svalové bolesti (pocit rozlámanosti), zimnice, dráždivý kašel, zvýšená teplota, zvracení, nebo průjem. Tělesná námaha v těchto případech přinejmenším zvýrazní symptomy a zvýší dehydrataci. Mnohem závažnější však je zbytečné zvýšení rizika na postižení srdečního svalu, tzv. myokarditidy, které může mít závažné, v extrémním případě až fatální následky. V takové chvíli je třeba si položit otázku, zda takové „sportovní násilí“ má skutečně nějaký smysl. Nebo zda organizmus, který už beztak bojuje s infekcí, je třeba ještě vystavovat nadměrné tělesné zátěži. Může být trénink v takovémto stavu natolik kvalitní, aby vedl k pozitivním adaptačním změnám, především pokud jsou v důsledku oslabení organizmu snížené samotné výchozí podmínky pro regenerační procesy?

Pokud na několik dní vynecháte trénink, určitě to nebude znamenat konec světa. Naopak v tomto případě je mnohem vhodnější poskytnout organizmu dostatečný čas na regeneraci, než ho „dorazit“ náročným zatížením ve stavu oslabení a dostat ho do stavu, z něhož se bude dostávat další cenné dny či týdny.

Po těžším respiračním onemocnění, k němuž se přidá horečka, je možné se vrátit k tréninku až po úplném odeznění příznaků. Existují i konzervativnější názory, podle nichž by se měla doba rekonvalescence prodloužit o každý den onemocnění, v němž horečka přesáhla 38 stupňů. 

Při rozhodování, zda při akutním respiračním onemocnění běhat nebo ne, je potře brát v úvahu i další faktor, a sice riziko šíření infekce. Především pokud trénujete ve větších kolektivech, je rozumnější zůstat po dobu infekce v izolaci. 

Při lehčích formách, pokud postižený chodí do kolektivu, je třeba dbát na dodržování hygienických zásad, jako je používání kapesníku při kašlání a kýchání, časté mytí rukou, používání vlastní láhve s nápojem a vlastního ručníku.

Preventivně je možné uvažovat o očkování proti chřipce. Hlavní problém účinku imunizace při chřipce spočívá ve značné variabilitě jejího původce. Účinná bývá zpravidla pouze vakcína, připravená s pomocí viru, který působí právě probíhající epidemii. Očkování starými vakcínami nechrání proti aktuálnímu viru, zrovna tak očkování aktuální vakcínou nezaručuje imunitu do budoucna.

Jak se bránit nachlazení

Užívání antioxidantů

Preventivní účinky má užívání antioxidantů. U intenzivně trénujících vytrvalců, kde po dlouhodobé intenzivní zátěži hrozí zhoršení imunitních parametrů prakticky po každém tréninku, snižuje užívání kombinace vitamínu C (1000 mg denně), vitamínu E (100 mg) a betakarotenu (25 000 m. j.) významně výskyt respiračních infekcí v období náročného tréninku. 

Masivní dávky vitamínu C patří k velmi užívaným léčebným prostředkům respiračních onemocnění z prochladnutí. Je třeba však říci, že jejich skutečný účinek na samotný průběh a trvání onemocnění při rozvinuté infekci nebyl prokázaný.

Co dělat po skončení tréninku

Pokud vás v průběhu tréninku překvapí déšť a dobíháte s mokrým oblečením a botami, tak se snažte doběhnout až domů bez toho, abyste někde zastavovali. Pokud jedete někam na trénink autem či nějakým dopravním prostředkem a čeká vás pak cesta domů, zařiďte si to tak, abyste se na cestu mohli převléci a přezout do suchého. Dokud totiž běžíte, tak vám voda neublíží, ve chvíli kdy ale zastavíte a začnete „stydnout“, tak je průšvih. 

Jste-li zvyklí se po doběhu protáhnout, nechte si to až na doma, až budete pěkně v suchu.

Není žádným tajemstvím, že mnoho lidí se hýbe proto, aby nemusela řešit jídlo, tedy aby se mohla dobře najíst. Každý z nás si však to dobře najíst představuje jinak. To jiné vidění světa jídla je dáno většinou prostředím, do nějž se člověk narodil, i proto je pro mnohé v životě velmi těžké přehodit výhybku a začít se stravovat podle zásad zdravé výživy, zvláště když nikdo neví, co to ta zdravá výživa vlastně je.

Jistě, odborníků na výživu je v České republice minimálně tolik, jako těch, kteří rozumí fotbalu, hokeji, politice, neboť co Čech, to „Ferda mravenec“, tedy odborník na všechno. Když se k tomu přidají ještě ti vyštudovaní v oboru, ti, kteří jsou ochotni napsat o prospěšnosti čehokoliv na cokoliv, když to přinese prospěch jim, tak je neštěstí hotovo.

A tak národ český, moravský, slezský, slovenský vesele bobtná a roste do šířky. 

V sobotu jsem maně zabloudil, nejdříve okem a pak i ručně, do naší velmi obsažné knihovny, abych zalistoval kuchařkami, co mám ještě po matce, přičemž mi padla do ruky knížka Petra Hory Péťa Vařič, která vyšla v roce 1979 a jejíž obsah tvoří převážně články, které Petr Hora psal pro časopis Mladý svět.

Jak jsem si tak knihou listoval, zaujaly mě krátké vpisky na konci stránek a zejména tyto, které vám níže předložím. Zaujaly mě hlavně proto, že zcela jednoznačně říkají, že když má člověk chlupatý (mlsný) jazyk, pak je odsouzen buď po nějaké době nabobtnat do takových rozměrů, že praskne, nebo je odsouzen k dosmrtnému pohybu. Já osobně vždy volil ten pohyb, a proto vypadám jak za groš kudla. A co vy, jakou formu konce zvolíte – uhonění nebo ujezení?

Během pálíme rychleji

• ½ l plnotučného mléka spálíte dvěma hodinami procházky či 23 minutami běhu
• 100 g ementálu spálíte třemi hodinami procházky či 36 minutami běhu
• 1 vajíčko spálíte 41 minutami procházky či 8 minutami běhu
• 1 kostku cukru spálíte 10 minutami procházky či 2 minutami běhu
• Na pytlík pralinek ujedeš na kole 12 km
• Na rakvičku se šlehačkou ujedeš na kole 4 km
• ½ litru světlé 12 rozchodíš za 1,5 hodiny
• Pribináček ti dodá energii na 20 minut běhu
• Kousek bábovky (100 g) tě bude stát tříhodinový výlet
• Za 1 nanuk si naordinuj 1,5 hodiny lehkého cvičení
• Za porci polárkového dortu si přidej v rámci rekreační cyklistiky 1,5 hodiny jízdy

Takže přátelé suma sumárum mi zase vychází, že člověk by měl jíst i hýbat se s mírou, neboť přemíra jednoho ani druhého není zdravá!