Deset běžeckých přikázání nejsou žádná dogmata, jsou to jen zkušenosti z desítek tisíc naběhaných kilometrů. Zkušenosti, které by vám měly pomoci vytvořit si svůj vlastní běžecký svět.

 Přikázání první – běž a vnímej krásu světa okolo sebe

Při běhání zažíváme krásné stavy, o tom se už určitě přesvědčil každý, kdo tomuto krásnému sportu propadl. Ty stavy jsou povětšinou těžko sdělitelné. Prostě běžíte, běžíte a najednou máte pocit, že jste proběhli nějakou neviditelnou stěnou a ocitli se ve světě za zrcadlem. Stejně, jako se tam ocitla Alenka v říši divů. Tam venku za ní zůstal život, který žijete a tady UVNITŘ je svět, který byste žít chtěli. Začnete vše okolo sebe najednou vnímat v daleko ostřejších konturách, nic není rozmazané, začouzené, přičmoudlé, pokroucené, zborcené či jinak deformované. Najednou si uvědomíte, že to je přesně TO ONO, co chcete. A začnete na tom pracovat i po návratu do normálního života.

Přikázání druhé – běžte v tempu, které jste schopni udýchat

Začátečník

Nespěchejte – první týdny choďte, joggujte, běhejte – pouze však v tempu, které vám umožní i při výkonu plynule hovořit.

Pokročilý

Tempo u pokročilého se řídí tím, co svým běháním sleduje. Pokud je jeho cílem budování a zvyšování fyzické kondice, měl by první a poslední třetinu svého tréninku běžet v tempu odpovídajícím 65 % jeho výkonnosti. Např. u běžce, který umí uběhnout 10 km za 40 minut, tempem 5:30/ km. Prostřední úsek může běžet v tempu mezi 5 – 4 min/km.

Běhání ve skupině

Skupinové běhání nám určitě pomáhá. Při něm chtě nechtě stoupá v našem těle adrenalin a tak jsme schopni lépe zvládnout i vyšší tempo. Skupina by ale měla být tvořena běžci s podobnou výkonností nebo by ji měl vést zkušený běžec, který je schopen přizpůsobit tempo nejslabším běžcům ve skupině.

Přikázání třetí – vzdálenost úměrná  naším současným schopnostem, četnost tréninů

Začátečník

3 – 4x týdně. Začít na 20 minutách a každý týden si přidávat 5 minut. Po dvou měsících, kdy by se měl dostat na jednu hodinu běhu, se vrátit na 30 minut a začít běhat jako pokročilý a zase si přidávat 5 minut týdně.

Pokročilý

Je-li cílem pokročilého být co nejrychlejší, pak by se měl zaměřit v první fázi na rozvoj rychlosti a tempa. Např. první rok se připravovat na závody o délce 3 – 10 km. Druhý rok na běhy od 10 do 15 km. Třetí rok na ½ maraton a až čtvrtý rok na maraton.

Jinak se však dá na maraton připravit i za 100 dní, to však nesmí být vaší ambicí dosažení nějakého času, ale pouze jeho uběhnutí v limitu, který vypsal pořadatel daného maratonu, ale i to, aby jste nebyli po maratonu vyřazeni z běžného života několik týdnů.

Přikázaní čtvrté – odpočinek

Natrénovat umí každý blbec, uměním je naučit se odpočívat!

Někdy mám pocit, že Česká republika je státem s největším počtem trenérů na jednoho obyvatele, prostě co Čech, to trenér a Švejk :).

Je to tak. Naložit si, tělo zatížit tak, že na konci tréninku necítíme, respektive cítíme každý sval, není žádné umění. To zažil každý.

Trénink je umění správně naplánovat, kdy si naložit a kdy se jen tak „flinkat“ (regenerovat) a kdy zcela odpočívat.

Přikázání páté – motivace

Motivace = cíl, je palivem pro všechno, čeho chceme v životě dosáhnout. Cíl je tedy tím prvním, co bychom měli mít. Cíl ale vždy musí být reálný. Nesmí být ani snadný, ani nesplnitelný a musí směřovat k naší osobě.

Začátečníci

Cíl – za dva měsíce uběhnout bez přerušení a v pohodě jednu hodinu.

Pokročilý

Zlepšit se na 10 km během jednoho roku o 1 minutu.

Pro zvládnutí tréninku, podpoření jeho regenerační funkce, ale třeba i pro snížení váhy je vhodné, aby byl trénink co nejvariabilnější. U čistě běžeckého tréninku to znamená, že jeden den budeme běhat po dráze, druhý na okruhu v parku a o víkendech vyrazíme do lesa či do hor. Jeden den poběžíme po rovině a další do kopce. Každý den bude jiný, každý den se budete na trénink těšit a to podpoří vaši schopnost se zlepšovat.

Přikázání šesté – pravidelnost

Sami určitě víte, jak těžké je začít. Pokud už se člověk jednou odhodlá něco začít, tak má napůl vyhráno. Chce-li mít zaručen úspěch, je dobré si předem stanovit plán a ten dodržovat. Stejné je to i u běžeckého tréninku. První týdny vám plán umožní vždy se „vykopat“ k běhu. Po nějakých třech týdnech najednou zjistíte, že se na běhání začínáte těšit. Po šesti týdnech už si nedokážete představit, že byly ve vašem životě dny, kdy jste neběhali. Samozřejmě se to netýká jen běhání, ale platí to pro všechny pohybové aktivity, které člověk dělá. Při pohybu se člověk napájí endorfiny, a jakmile ty jednou okusíte, nebudete se jich chtít dobrovolně vzdát. Sportovní oblečení a sportovní obuv se stanou nezbytnou náplní vašich cestovních tašek, protože bez možnosti se někde vypotit si najednou nebudete umět váš život představit.

Přikázání sedmé – alternativní trénink (nejen během rozvíjíme běžecké schopnosti)

Běhání je nádherný sport. Běh sám o sobě je pro člověka přirozenějším pohybem než chůze. Přesto to ale není jediný sport na zemi. Účelem sportu už ve starém Řecku bylo relaxovat.

Tím, že se člověk zaměřuje jen na jeden druh sportu, jednu věc, se v životě nejen ochuzuje o nesmírnou bohatost vjemů, ale zároveň dříve nebo později upadá do stereotypu a vyhasíná. Sport tak ztrácí svou přidanou hodnotu a my jej začínáme cítit jako povinnost. Proto je dobré se nezaměřovat jen na jeden sport. Vhodnou alternativou k běhání jsou všechny druhy sportů, nebo naopak, běhání je vhodnou alternativou k provozování všech sportů a je naprosto lhostejné, zda jde o sport individuální či kolektivní. Pokud jde o regenerační účinky, tak nejvhodnější je při běžeckém tréninku zařazovat plavání, aquajogging, cyklistiku, běžky či turistiku.

Přikázání osmé – přirozený běh (styl)

Běh by měl být uvolněný, ladný. Váš běh by měl být hrou, být uvolněný a plavný. Jak se tomu naučit? Není to až tak obtížné. Stačí, když se umíte vcítit. Vcítit se do pocitu, který ve vás vyvolává pohled na běžce, jehož způsob běhu se vám líbí. Ve chvíli, kdy pak sami běžíte, si tento pocit znovu vyvolat a zkusit vnímat svůj běh stejně, jako byste se dívali na svůj vzor. Pro lepší představu, jak to udělat, si vzpomeňte na to, jak se skokan do výšky či do dálky připravuje před svým skokem. Jak si ve své hlavě přehrává každý krok až do chvíle odrazu a následně celý svůj skok. U běhu si to lze přehrávat naprosto stejně. Běh je jako tanec, jen s tím rozdílem, že vaše kroky nemíří dokola, ale stále vpřed.

Přikázání deváté – přirozená strava

Stohy knih. To je to, co mě jako první napadne při tom, když mi někdo položí otázku mířící ke správné výživě. Bohužel, v žádné z těch knih nenajdete odpověď na tuto naprosto jasnou otázku. Proč? Zkrátka proto, že každý z nás je naprosto unikátní jedinec a jako takový také potřebuje něco jiného. Jasně. Jsou určitá pravidla, která jsou obecná, ta ale dost často zcela zásadně opomíjíme. Která to jsou?

Tak třeba: snídaně je grunt, obědvej s přítelem, večeři dej nepříteli. Já vždy ještě dodávám: jezte to, co vám chutná, ale s mírou. A hlavně dostatečně pijte. Pokud jde o stravování při sportu, tak byste měli jíst poslední velké jídlo nejpozději 2,5 hodiny před výkonem. Toto jídlo by mělo být dostatečně energeticky vydatné, ale lehce stravitelné – třeba těstoviny s brokolicí, květákem a smetanovou či sýrovou omáčkou.

Dobré je si také uvědomit, že snídaně nastartovává náš metabolismus a její kvalita má vliv na to, kolik energie budeme mít po celý den. V noci se náš organismus čistí, a proto není vhodné jej na noc příliš jídlem zatěžovat. Důvody jsou dva, první je ten, že tělo spotřebuje na jeho zpracování spoustu energie, druhý, že tělu schází čas na čistící procesy. Kdo si tohle uvědomí a hlavně pochopí, nebude mít problémy s váhou a nedostatkem energie!

Přikázání desáté – běž a buď sám sebou (sám se sebou)

Běh a běhání dnes doslova hýbou světem. Běhání je in. Patří ke zdravému životnímu stylu. Není to jen proto, že běhat je moderní. Je to hlavně proto, že běh je jako sám život. Běh představuje vodu, která proudí naším tělem, dodává nám sílu a energii a umožňuje nám posouvat se na naší životní cestě dopředu.

Jakmile se jednou zastavíme – zemřeme. A kdo by chtěl umírat, když je tak krásné a opojné ŽÍT!

S příchodem zimy, vždy přicházejí otázky: už jsem měl (měla) pocit, že mi už to běhá, a nyní, když začala zima, mám pocit, že jsem zase na začátku.

„Se sněhem a mrazem se mi hroutí svět. Už druhý den mi tělo neslouží. Nohy nemůžou a dech nestačí. Uběhnu 5 km, svůj základ, a umírám, hekám, dusím se. Přitom již 3 měsíce běhám denně 7 – 8, o víkendu pak 10 kilometrů. Pomalých, ale mých. Myslíte, že je to vážně jen mrazem, těžší cestou se sněhem? Jsem nešťastná, že už nikdy víc jak 5 km nedám!“

Se snižující se teplotou vzduchu, musí tělo víc makat

Pokud jste i vy zažili podobně nepříjemnou zkušenost, nepropadejte panice, je to naprosto normální, s klesající teplotou musí tělo vydávat více energie na to, aby se ohřálo na provozní teplotu, tím pádem mu schází energie na absolvování kilometrů, které jste již bez obtíží běhali. 

V praxi se to projeví i tím, že na tempo, jež jste zvládali například při TF max 80 %, nyní běžíte třeba na 85 %.

Více vrstev oblečení vám sice pomůže udržet teplotu, ale zase budete muset překonávat větší odpor materiálů

Na první pohled by se mohlo zdát, že pomoc oproti unikající energii prostřednictvím vyššího výdeje energie na prostý ohřev je celkem snadná. Že se stačí jen více obléknout, a je to! Bohužel není. I zde je vysvětlení zcela prosté: každá vrstva oblečení, a může být co nejelastičtější, znamená omezení pohybu (překonávání odporu natahováním vláken látky, z níž je ušito). Takže ani zde si v tomto směru moc nepomůžete.

Tepovka vzrůstá, dech se zrychluje, tempo klesá

I to je naprosto běžný jev, kvůli kterému není třeba panikařit. Nebojte se, neznamená to, že za pouhé tři dny svátků vám odešla forma, na níž jste až do teď pracovali. Nic takového, vysvětlení se schovává v prvních dvou odstavcích tohoto článku. Takže zachovejte klid, jen nastalé situaci přizpůsobte svůj trénink a nesnažte se nic lámat přes koleno. Než mrazy pominou, respektive, než si vaše tělo na ně zvykne (je to stejné jako v létě, když přijdou vedra, také je třeba dát tělu určitý čas na aklimatizaci, trvá to 4 – 5 dní), tak vybíhejte na trénink s tím, že budete běhat obvyklou dobu, ale nebudete se vzrušovat tím, zda za tuto dobu uběhnete stejně kilometrů. 

Běháte-li na tepovku, udržujte ji na stejné úrovni jako obvykle, tak docílíte toho, že váš trénink bude mít právě tu hodnotu, tu intenzitu, jakou měl mít. Budete-li se snažit běžet bez ohledu na podmínky stejnou vzdálenost, byť to bude znamenat běh na vyšší tepové frekvenci, tak buď vám dojde, nebo trénink absolvujete, ale můžete si být téměř jisti, že to poznáte na tom, že budete po tréninku daleko více unaveni. 

Budete-li v obdobném duchu pokračovat i v dalších mrazivých dnech, téměř určitě, až nastanou zase příhodnější podmínky pro běžecký trénink, pokud tedy nebudete nemocní, budete vycucaní jak citron a budete rádi, že vůbec běháte. Opět nebudete moci dýchat a budete mít vyšší tepovou frekvenci, než jste při daném tempu zvyklí. Tentokrát už ale ne vinou nízkých či velmi nízkých teplot, respektive silnější vrstvy oblečení, ale protože budete přetrénovaní.

Takže nejen pro začátečníky platí: nechceš-li se zadusit, zpomal!

Prší, sněží, je zima a vám se opravdu nechce jít běhat. Rozhodnout se pro běhání je jedna věc, mnohem těžší ale je svá předsevzetí dodržet. Jak se motivovat a vyběhnout, když neoplýváte zrovna pevnou vůli, kámoš či kámoška to zabalili a pod teplou duchnou, telkou v níž běží pohádka nebo u sklenice svařáku či grogu je tak dobře?

Běžecké rituály

Běhejte pravidelně. Nejlepší je najít si optimální čas a ten dodržovat. Je příjemné chodit běhat hned ráno, den vám pak bude připadat o pár hodin delší. Běžci, kteří běhají během dopoledne, mají tendenci běhat pravidelněji než ti, kteří se snaží najít si čas později odpoledne nebo večer. Během dne se obvykle začne kupit práce nebo domácí povinnosti a najít si pak večer čas na běhání je mnohem těžší.

Buďte kreativní

Když budete běhat stejné trasy nebo dělat ta samá cvičení každý den, brzy vás to omrzí. Ozvláštněte si své výběhy hledáním nových tras a objevováním neobvyklých míst. Můžete zkusit přidávání a ubírání rychlosti, běhat v terénu místo po cestě a doplňovat běh po rovině o zdolávání kopcovitých úseků a krátké sprinty.

Veďte si tréninkový deník a chlubte se na sítích

Psát si tréninkový deník je skvělý způsob, jak sledovat vlastní pokroky. Vystačíte si se sešitem. Nezapomeňte zapsat datum, počet kilometrů a případně nějakou osobní poznámku. Někteří běžci si píší běžecký blog, kde popisují do detailu všechny svoje výběhy. Ať už zvolíte tréninkový deník nebo běžecký blog, obojí vám při prohlížení starších záznamů připomene, jak moc jste pokročili.

Jste-li unavení, dovolte si odpočinek

Odměnit se přestávkou je důležité jak pro zachování motivace, tak pro prevenci zranění. Pro smysluplný a efektivní trénink potřebuje vaše tělo pravidelný čas na odpočinek. Do svého týdenního běžeckého plánu proto zakomponujte odpočinkové dny, během nichž můžete věnovat větší pozornost důkladnému protažení. Jednou za čas si také naplánujte relaxační týden, kdy snížíte tréninkovou dávku kilometrů nebo vyzkoušíte jiné sporty.

Stanovte si cíl

Vyberte si cíl – například závod, který chcete každoročně zaběhnout – a povězte o něm rodině a přátelům. Doma i v práci se pak obklopte připomínkami a podněty, které vás budou motivovat k běhání. Dobře poslouží knížky a časopisy o běhání rozložené v různých koutech bytu. Pokud vaše pochybnosti přetrvávají, připomeňte si, proč trénujete, čeho chcete dosáhnout.

Běhejte v týmu nebo alespoň s parťákem

K běhání zkuste zlákat svého kamaráda nebo kamarádku či si najděte si virtuální běžeckou běžeckou skupinu. Udržujte kontakt s lidmi se stejným zájmem, mluvte s přáteli, kteří běhají, a vyměňujte si názory a rady o běhání. Podporu můžete najít také ve virtuálním světě, prozkoumejte běžecké weby a diskusní fóra.

Nezapomeňte se odměnit

Jednou za čas se nezapomeňte odměnit za dřinu, kterou jste odvedli. Každému udělá radost něco jiného, určitě nic nezkazíte třeba masáží, saunou nebo koupí nového vybavení na běhání. Odměna pomůže posílit odhodlání a motivaci k dalšímu tréninku.

Rad a poučení už tu bylo asi dost, ale to nejlepší na konec: běhání vás musí bavit! Nedopusťte, aby se pro vás z běhání stala další povinnost, kterou je nutné splnit. Běhejte a pomocí běhu si čistěte hlavu od všech stresů!

Ranní mlhy, studený vítr, mráz zalézající za nehty, tma, sníh, bláto, náledí, tohle všechno svádí člověka v zimě hodit běžeckou výbavu do kouta a vytáhnout ji až s prvními jarními paprsky. Jestli i vás občas napadají takovéto myšlenky, tak hoďte raději do kouta je, na sebe oblečte zimní běžeckou výbavu a běžte se s tou zimou poprat. Jak, tak pár tipů bych měl.

K čemu je v zimě dobrý tréninkový plán

Na první pohled se zdá, že k ničemu, ale pokud se ještě nedokážete při běhu dostatečně ovládat a běháte, jak vás zrovna napadne, když vás někdo vytočí, tak to osolíte, abyste spálili nashromážděný adrenalin, tak pro vás je rozhodně tréninkový plán na zimu dobrý tip. V zimním období, zejména když teplota vzduchu klesá hodně pod bod mrazu a když to klouže, měli byste v intenzitě běhu zvolnit. To zvolnění má tři důvody.

První je ten, že při nízkých teplotách potřebujete hodně energie jen na to, abyste se ohřáli, vydáte-li ji tím, že poběžíte rychleji, než je zdrávo, energie vám dojde a budete-li mít štěstí, tak to odnesete jen nachlazením. 

Druhý se týká klouzání, respektive zvýšeného rizika, že se natáhnete, něco si natáhnete, narazíte nebo natrhnete a jako na potvoru to bude v nejvzdálenějším místě od vašeho bydliště. V tomto druhém případě nejspíše kromě nepříjemného zranění také pěkně prochladnete, než se dobelháte domů. Takže v zimních měsících SPĚCHEJTE POMALU, CHCETE-LI DOSÁHNOUT CÍLE VČAS!

Třetím důvodem je trénink obecné vytrvalosti – pokládání základů vaší fyzické kondice. Zima je pro to nejvhodnější období, protože do závodů je daleko a tak vás opravdu nic nehoní.

V zimě spotřebováváme víc energie

V zimě člověk obecně, netýká se to jen běhu, spotřebovává více energie (kalorií). Je to dáno tím, že se člověk musí zahřát na provozní teplotu – prostě aby mu nebyla zima. K tomu se přidává celková ztuhlost – horší koordinace, takže rozkývat tělo k jakékoliv činnosti dá větší práci. Svou roli hraje i oblečení v několika vrstvách, i když máte na sobě pružné – elastické prádlo, tak přeci jenom musí vaše tělo překonat nějaký odpor, aby se hnulo kupředu. Vše dohromady znamená energetickou spotřebu cca o 5 % vyšší. Pokud k tomu prší, ochlazuje se tělo rychleji a celkový výdej energie je ještě o něco vyšší. 

Jak rychle se v zimě ideálně ohřejeme na provozní teplotu

Deset minut je tak akorát ten správný čas, kdybyste se měli volným během zahřát. Takže pro běhání v zimě a oblečení se na běh platí: OBLÉKEJTE SE TAK, ABYSTE VYBÍHALI S POCITEM CHLADU, ANI HUSÍ KŮŽE NENÍ NA ŠKODU. KDYŽ SE DO DESETI MINUT ZAHŘEJETE TAK, ŽE JE VÁM PŘÍJEMNĚ TEPLO, TAK JSTE TO TREFILI SPRÁVNĚ. V zimě byste neměli zapomínat na to, že okolo 40 % tepla ztrácí člověk v oblasti hlavy a zátylku, takže nezapomínejte na pokrývku hlavy a tunel na krk. Vůbec tunel je skvělý vynález, můžete ho současně použít jako pokrývku hlavy i krku a když vám bude náhodou teplo, tak si jej srolujete jen na čelo, nebo stáhnete na krk a nemusíte přemýšlet, kam ho po sundání schovat. 

Zima sama o sobě tolik nevadí, ale na vítr je třeba si dát pozor!

Se zimou už jsme se vypořádali, ale ještě tu máme jednoho záškodníka, který dokáže běžcům v zimě pěkně počechrat vlásky – vítr. Takže jak na tuhle potvoru? Je to prosté, když opustíte své obydlí, vyjdete před dům, tak nasliňte prst a z té strany, co vás víc zastudí, z té to fouká, takže přesně tímhle směrem vyběhněte, protože jste ještě plni síly, a když to pak otočíte zpátky k domovu, vítr vás bude domů popohánět. Pokud použijete tuto strategii a máte napsaný trénink na nějaký konkrétní čas, tak běžte proti větru o pár minut déle, než je polovina doby, co jste si na běh vyčlenili, zpět to bude rychlejší, tak abyste si pak ještě nemuseli přidávat. 

Po doběhu rychle do tepla nebo se rychle přioblečte

Jakmile doběhnete, nekončíte-li před domem, tak na sebe hoďte něco teplého a suchého, abyste neprostydli. Pokud pak budete usedat do auta a pojedete domů nebo někam, kde se teprve můžete osprchovat, tak se převlékněte na cestu do suchého, alespoň co se týče horní poloviny těla. Nikdy nezůstávejte v zimě stát venku, abyste si ještě s případnými spoluběžci něco vysvětlili či sdělili pocity z běhu, ale nechte si to až někam do tepla, nebo na začátek příštího běhu, alespoň vám to pomůže běžet ze začátku volněji, ale hlavně nevychladnete a nenastydnete!

Je možné na konci běhu vynechat Cool Down?

Ani náhodou. Při Cool Down nejde jen o to, abyste snížili teplotu, ale hlavně při něm startují regenerační a opravné procesy. Takže posledních 10 minut běhu vždy začněte postupně zvolňovat, cca na 65 – 50 % TF max. Cool Down je opravdu důležité dodržovat, neboť kromě regeneračních procesů v něm tělo začíná opravovat i to, co se během tréninku poškodilo. Možná jste to již zažili na vlastní kůži, končíte trénink s vítězoslavným gestem – jo, ruce letí nahoru na oslavu vteřinového zlepšení tréninkového osobáku. Z prudkého běhu rovnou zastavíte, vydýcháte se, plni euforie jdete domů, osprchuje se, převléknete, spokojeně odpočíváte. Druhý den vás čeká jen lehký běh, ale co to, proč mě to v tý noze škube, vždyť včera bylo vše naprosto O.K.? Ano, bylo, ale protože jste nedali tělu možnost začít regenerovat, už není!

Jak dýchat při teplotách pod nulou

Často se to doporučuje, ale je to spíše individuální. Dýchání nosem doporučuji tehdy, když běžíte volně. Tehdy totiž není dýchání tak intenzivní a studený vzduch vdechovaný nosem se stačí ohřát, než vám naplní průdušky a plíce, aniž by přetížil nosní sliznici. Zrychlené tempo vašeho běhu provází i zrychlené dýchání, to vede k tomu, že bonus – ohřátí vzduchu před vstupem do plic – se již nekoná, naopak je výrazně iritována nosní sliznice, takže v tu chvíli klidně otevřete ústa a přidechněte si. Při běhání v teplotách pod mínus 10 stupňů doporučuji si dávat před ústa nějakou ochranu (běžeckou kuklu, šátek, tunel, který zároveň kryje zátylek i ústa). Všeobecně se doporučuje při teplotách nižších než – 15 stupňů nevybíhat, ale moje zkušenosti jsou takové, že ani – 20 nevadí, dodržíte-li doporučení napsaná výše.

Bezpečnostní triky pro běhání ve tmě

Dobrou možností je najít si běžeckého partnera či partnerku. V zimě se určitě i z bezpečnostních důvodů vyplatí běhat ve skupině, protože i když běžíte dva, jednomu z vás to uklouzne, sekne sebou, zraní se, tak skupina mu pomůže snáze než jednotlivec.

Nemáte-li svého psa, můžete vyvětrat toho sousedova. Světlo do temnoty vám přinese čelovka, ale nejlepší možností je běhat někde, kde se svítí. Ať už ale ve tmě běháte kdekoli, mějte na sobě vždy oblečení s reflexními prvky. Běháte-li ve tmě, tak čelovka by pro vás měla být doslova povinností!

V zimě, pokud s ním běžně neběháte a běháte hlavně sami, je dobré běhat s mobilem, čím dřív se v případě problémů dostaví pomoc, tím lépe.

V zimě běhejte spíš na špek než na cukr

Je to tak, běžec by neměl před zimním tréninkem jíst sacharidy a je jedno, zda to je chleba, banány či cokoliv jiného. Je to proto, že sacharidy iniciují vylučování kortizolu, který oslabuje funkci imunitního systému a tím se zvyšuje nebezpečí nachlazení. Jistě vás napadne, jak a co jíst, když se chystáte na dlouhý běh. To, co je výše uvedeno ohledně sacharidů, je myšleno zejména tak, že byste, jak to mnozí dělají, neměli jíst těsně před vyběhnutím banány, energetické gely, müsli tyčinky, čokoládu…, ale měli byste jíst naposledy dvě hodiny před během. Na dlouhý lauf pak byste si měli s sebou na případné doplnění namazat chleba se sádlem. Jasně, chleba, to jsou taky sacharidy, ale tuk ze sádla přeci jenom jeho negativní účinky sníží. Vegetariáni a vegani pak budou muset zřejmě sáhnout po nějakých speciálně upravených sójových produktech. 

A ještě jedna důležitá poznámka na konec: Kdo v zimě hodně běhá, měl by v tomto období zapomenout na všechny diety!

Extenzivní intervalový trénink

Existuje, říká se tomu extenzivní intervalový trénink. Jeho výhodou oproti intenzivnímu tréninku je to, že intervaly, které při něm běháte, jsou delší a pomalejší, tedy pro zimní čas jako dělané. Potřebujete jen hodinky, a aby vám to neklouzalo. Na začátek si dáte 10 – 15 minut volného běhu (65 – 70% TF max), pak si dáte 3 – 5x (4 minuty na 90 % TF max) a mezi tím si dáte vždy 3 minuty výklus (75 – 65 % TF max). Nakonec zase dáte, stejně jako na začátku, volný běh (70 – 65 % TF max).

I v zimě je třeba doplňovat tekutiny, ideálně teplé

Ano! Stejně jako v létě platí, že trvá-li trénink déle než 45 minut, je třeba pít. Vy sice nepociťujete, že se potíte, ale pokud mrzne a je prakticky nulová vlhkost vzduchu, tělo ztrácí více než v teple tekutiny dýcháním. Chápu, že v zimě nemáte chuť do sebe lít studenou vodu nebo studené nápoje, takže pokud je před vámi dlouhý výběh, dejte si do své běžecké ledvinky či baťohu termosku s teplým nápojem. 

Údržba běžeckých bot v zimě

Výrobci říkají: pračka, sušička a topení jsou pro běžecké boty tabu! Tabu jsou z těchto důvodů: poškozují tlumící prvky, plasty křehnou a rozlepují se lepené spoje. Takže pokud máte běžecké boty zasviněné, tak byste je měli nejdříve nechat oschnout, budou se vám pak lépe odstraňovat zbytky bláta. Sušení urychlíte, když boty vycpete novinami. Pak boty oklepejte. Pokud jde o svršek, tak nejlépe poslouží, jsou-li již boty suché, kartáč. Pokud jde o mě, tak v zimě se mi nejlépe osvědčilo běhání ve sněhu. Je-li čerstvý a čistý, září po proběhnutí několika stovek metrů v něm boty naprostou čistotou. Doma už je jen vycpu novinami, ty po hodině vyndám a boty nechám doschnout. Druhý den udělám to samé s dalšími. Třetí den si můžu zase vzít ty první, protože už jsou zcela suché. Vybíhat v dosud vlhkých botách se též nedoporučuje, neboť hrozí poškození svršku, švů i lepení. 

V čem běhat v zimě, když to klouže, můžu třeba v tretrách?

Tak to ani náhodou. Jedině v závodě, ale i tam je třeba tuhle variantu velmi zvažovat podle toho, po jakém povrchu se poběží. Na běžný trénink zcela postačí trailové boty, které si poradí jak se sněhem, tak s blátem. Jsou-li podmínky zvláště „klouzavé“, tak spíš než tretry bych vám doporučil trailové boty s titanovými hroty, případně nesmeky.

Specifika běhání na běžeckém pásu 

Zatímco venku se musíte při každém kroku aktivně odrazit od země, tak při běhu na páse je to tak, že pás se pohybuje pod vámi. Takže vy vlastně běžíte na místě a běžecký krok je spíše pasivní. Abyste míru zátěže přiblížili té, jakou jste při běhu nuceni překonávat venku, je třeba, abyste si sklon pásu nastavili cca na 1 – 2%. Záleží na tom, do jakého fitness centra se dostanete, jaké běžecké pásy tam budou. U lepších typů si budete moci navolit program, který vám dovolí odběhat stejný trénink jako venku, tedy včetně intervalů, kopců apod.

Pozor! Než vyběhnete na páse, zahřejte se na jiných typech trenažérů. 

Jinak Běhání na běžeckém pásu nemusí být nuda

Běhání, je kromě zimních sportů provozovaných venku, v současné době jedinou možností, jak se hýbat. Hlavní prioritou při tom je zůstat zdravý. Níže si řekneme, jak zimou ve zdraví proběhnout.

Nachlazení „Open Window“ efekt (efekt otevřeného okna)

Zvláště po velmi rychlém nebo dlouhém běhu je váš imunitní systém oslabený a vaše tělo je tím náchylnější něco „chytit“. Podle stupně zatížení a vaší osobní odolnosti trvá efekt „otevřeného okna“ pro viry a infekci od 3 do 72 hodin. Většinou jsou zasaženy dýchací cesty, v jejichž sliznicích je po intenzivním tréninku k dispozici méně imunoglobulinu, který za běžných podmínek stojí na stráži proti škodlivým bakteriím a virům. Proto odborníci radí především v zimě své tempo kontrolovat, abyste své okno infekci moc neotvírali.

Dokonce i mezi výkonnostními sportovci je považována zima za období regenerace a budování základní vytrvalosti. Proto také, pokud potřebují opravdu zamakat na tempu, dělají to buď na páse, v hale, či jedou za teplem do teplých krajin.

Pokud nemáte tyto možnosti, je dobré se zamyslet nad vrcholy své běžecké sezóny a jde-li to, posunout je spíše k létu či podzimu, a v zimě se přizpůsobit rytmu přírody. Více relaxovat, případně si dopřávat běh v meditativním tempu, prostě nestát u „otevřeného okna“, když to není bezpodmínečně nutné. Možná si nezaběhnete osobní výkony na těch závodech, na nichž jste chtěli, ale proběhnete zimou zdraví, o rok si prodloužíte svůj život a vytvoříte si tak dosmrtný osobák.

 DVANÁCTITÝDENNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN NA PROBĚHNUTÍ ZIMOU VE ZDRAVÍ

První a druhý týden

Třetí a čtvrtý týden

Pátý a šestý týden

Sedmý a osmý týden

Devátý a desátý týden

Jedenáctý a dvanáctý týden