Běžecký rok končí a zároveň začíná v říjnu, tedy alespoň dříve tomu tak bývalo. V současné době je to spíš tak, že se většina žene za výkony dokud nepadne, pak si dají nuceně pauzu a jedou znovu, dokud nepadnou.

Ti rozumnější to začátkem října zapíchnou řízeně, měsíc aktivně regenerují a doléčují zranění, aby koncem října, či začátkem listopadu začali budovat základy formy na sezónu příští. Takže suma sumárum, do konce kalendářního roku chybí ještě tři měsíce, ale ten běžecký právě končí, respektive začíná. Tak vyběhněme do něj společně.

Jak si naplánovat běžecký rok

Celý běžecký rok byste si měli rozdělit podle toho, k jakému cíli chcete v ten daný rok směřovat. Tohle byste si měli uvědomit už na samotném počátku a ne střádat své plány až někdy v průběhu roku – podle toho, jak se to šikne, podle toho, na jaké závody se připravují vaši soupeři – abyste se jim vyhnuli. Prostě, i když si nikdy nemůžete být zcela jisti výsledkem, měli byste mít v hlavě cíl a od něj si naplánovat cestu. Pokud to neuděláte, zůstanete neustálými zkoušeči náhody, zůstanete neustále nespokojení, protože kde není cesta, není ani vysněný cíl!

Sportovní literatura zabývající se strukturováním tréninků, bez ohledu na to, o jaký sport se jedná, dělí sportovní rok vždy na několik částí.

BĚŽECKÝ ROK

Etapy běžeckého roku

Běžecký rok si můžeme rozdělit do pěti etap:

• Regenerační
• Kondiční – tvorba základny výkonnostní pyramidy
• Vývojová – práce na zlepšení výkonnosti (fyzické kondice)
• Stabilizační – stabilizujeme výkonnost
• Závodní – ladíme na závod

Regenerační etapa

V této etapě se věnujeme regeneraci po sezóně. Absolvujeme lázeňský pobyt, hodně dbáme na to, abychom vyléčili všechna zranění a neduhy, které jsme si během dalších tří fází přivodili. Pokud jde o vlastní trénink, tak běh by v něm měl zabírat jen menší část, měli bychom se více věnovat alternativním sportům nebo činnostem, při nichž budeme tělo jen lehce (aerobně) zatěžovat, případně zkusíme zapracovat na partiích, na něž nebyl v průběhu roku čas – snažíme se vybalancovat (odstranit) dysbalance. V regenerační etapě byste měli naběhat zhruba poloviční penzum kilometrů etapy kondiční, respektive stabilizační.

Kondiční etapa

Nabírání a zvyšování fyzické kondice. V této etapě nejvíce kilometrů naběháme na úrovni obecné vytrvalosti (LDL) – regenerační a dlouhý vytrvalostní běh na úrovni 65 – 75 % TF max. V tomto období je dobré používat i jiné tréninkové prostředky jako je plavání, H.E.A.T. Program, jízda na veslařském trenažéru, jízda na kole, rotopedu, spinning, vždy však v tepových frekvencích 65 – 75 % TF max. Tyto další formy tréninku zařazujeme ze tří důvodů:

Prvním důvodem je rozbití tréninkového stereotypu (ne každý má schopnost dlouhé a dlouhé hodiny běhat a obdivovat při tom krásy přírody).
Druhým důvodem je, že měněním tréninkových prostředků nutíme tělo na tyto změny reagovat, zapojujeme a tím posilujeme i jiné svalové skupiny. Tím zabraňujeme nebo snižujeme možnost zranění z důvodu přetížení (dysbalancí) jednotlivých oporných systémů našeho těla.
Třetím důvodem je to, že si tím tělo nezvyká na stereotypní pohyb běhu, je nuceno pracovat jako celek. To oceníme zejména ve chvílích, kdy budeme muset překonávat nadměrnou únavu v dalších etapách tréninku, hlavně však potom v závodech. V neposlední řadě si tak vytváříme zásobu energie v podobě svalového glykogenu.

V druhé části této etapy začínáme zařazovat střední vytrvalostní běh (MDL) – běh na úrovni 75 – 85 % TF max.

Vývojová etapa

V této etapě rozvíjíme vytrvalost, tempo, rychlost i sílu, tedy všechny vlastnosti, které budeme potřebovat, až začneme ze svého tréninku skládat účty – při závodě.

Stabilizační etapa

V této etapě vše, co jsme se naučili ve vývojové etapě, stabilizujeme, aby naše výkonnost byla – jaké překvapení – STABILIZOVANÁ, tedy abychom se mohli spolehnout na to, že když nasadíme nějaké tempo, tak v tomto tempu vydržíme celý závod – tedy pokud nenastanou nějaké nepředvídatelné okolnosti, třeba jako že zakufrujeme a trasu si prodloužíme. Ale i o tom je stabilizace výkonnosti, protože čím více si věříte, čím lépe jste natrénovali, tím jste méně nervózní a máte přehled, kudy běžíte.

Závodní etapa

Jak název této etapy naznačuje, tady už nic nevymýšlíme, zde máme jediný úkol – nemrhat silami a všechno směřovat k hlavnímu závodu!

Vytrvalostní formy tréninku

Obecná vytrvalost (LDL)

Regenerační a dlouhý vytrvalostní běh na úrovni 65 – 75 % TF max.

Tempová vytrvalost (MDL)

Vytrvalostní běh na úrovni 75 – 85 % TF max.

Rychlostní vytrvalost (TDL)

Vytrvalostní běh na úrovni 85 – 90 % TF max.

Poměr těchto tří forem vytrvalostního tréninku by měl být v závislosti na tréninkové etapě, kde je budeme používat v průměru 60 % LDL : 30 % MDL : 10 % TDL. Pokud se chystáte na maraton a plánujete jej zaběhnout za 4 hodiny, měli byste týdně naběhat zhruba 70 kilometrů, což bude znamenat naběhat 42 km na úrovni LDL, 21 km na úrovni MDL a 9 km na úrovni TDL.

Fartlek

Fartlek běháme zejména v terénu, tempo a rychlost běhu přizpůsobujeme profilu a složitosti terénu, nebo také individuální potřebě. Při fartleku běháme až na úroveň TDL – různé formy fartleku najdete popsány zde.

Intervalový (extenzivní) běh

Cílem tohoto tréninku je natrénovat maximální prokysličení (příjem kyslíku). Intenzita tréninku by se měla pohybovat, ale neměla by překročit, hranici 90 % TF max!, což znamená 3 – 5 mmol laktátu. Je to tedy trénink v oblasti přechodu mezi aerobním a anaerobním pásmem. Jako tréninkové prostředky se zde používají spojité úseky s meziklusem, např. 10x 300 m, ale také 10 – 20x 400 m v tempu odpovídajícímu vašemu maximu na pěti, respektive desetikilometrové trati.
Pokud se chystáte na maraton, tak alternativou tohoto tréninku jsou úseky 8 – 10x 1000 m, 4 – 5x 2000 m, po 4 – 8 týdnech systematického tréninku byste se měli dostat na 3 – 4x 3000 m. To vše v tempu maratonu. Pak byste se měli vrátit zpět ke kilometrovým úsekům, tentokrát však v tempu ½maratonu.

Běh v terénu

I když v podstatě se dá označit každý běh mimo dráhu jako terénní běh, používáme tento termín zejména pro běh v těžkém terénu (mimo silnice a zpevněné cesty), ale také běh do kopce. Za terénní běh se dá považovat i horský běh. V případě horského běhu je potřeba zkrátit krok, zvýšit dynamiku odrazu a více zapojit ruce. Horní část těla je více předkloněna. Velmi vhodnou alternativou, nebydlíte-li v blízkosti hor, je H.E.A.T. Program. V případě terénního běhu mluvíme o tréninku silové vytrvalosti.

Stupňovaný běh

Stupňovaný běh (crescendo) je velmi oblíbený zejména u keňských, ale i etiopských běžců. Jedná se o běh, kdy začínáte trénink ve volnějším tempu a postupně zvyšujete intenzitu. Efekt stupňovaného běhu spočívá v tom, že šetří glykogenové zásoby, které přijdou velmi vhod ke konci tréninku nebo také na konci maratonu. Proto je tak vhodné začínat maraton ve volnějším tempu a třeba dokonce běžet druhou polovinu rychleji než první.

První tři měsíce ročního tréninkového plánu

Tréninkový plán na první týden běžeckého roku

3 – 4 běžecké tréninky. V týdnu od 30 do 60 minut (podle vaší fyzické kondice), intenzita – (60 – 75 % TF max). O víkendu dejte delší volný běh 60 – 120 minut (zase podle vaší fyzické kondice), lze nahradit i půldenní či celodenní turistikou.

Tréninkový plán na druhý týden běžeckého roku

Tak jako v prvním týdnu zůstaneme jen u lehkého tréninku – regeneračního hýbání se, tedy 3 – 4x si dojděte zaběhat nebo si dejte jinou aerobní aktivitu a to od 30 do 60 minut, (podle vaší fyzické kondice), vše volně (60 – 75 % TF max). O víkendu delší volný běh, či jinou aerobní aktivitu do 120 minut, nebo krásnou podzimní turistiku.

Tréninkový plán na třetí týden běžeckého roku

V tomto týdnu ještě setrváme u lehkého tréninku. Už ale můžete začít prodlužovat dobu v jednotlivých tréninkových dnech, tedy 3 – 4x si dojděte zaběhat nebo si dejte jinou aerobní aktivitu a to od 40 do 80 minut, můžete už i trošku zrychlit (60 – 80 % TF max), o víkendu si dejte delší běh, či něco jiného do 150 minut, případně vyrazte na celodenní výlet s rodinou či přáteli.

Tréninkový plán na čtvrtý týden běžeckého roku

Čtvrtý týden slouží k tomu, aby si běžcovo tělo, bez toho, aby muselo zvládat zvyšující se zatížení, zafixovalo, co už umí, takže ve čtvrtém týdnu běháme to, co ve třetím.

Tréninkový plán na pátý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na šestý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na sedmý a osmý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na devátý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na desátý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na jedenáctý a dvanáctý týden běžeckého roku

Tréninkový plán na třináctý týden běžeckého roku

Máte natrénováno, ale i tak vámi cloumá nervozita jako prase. V hlavě se rodí jedna otázka za druhou, co ještě v posledních dnech a chvílích před závodem udělat, aby ta námaha, ten čas který jste přípravě věnovali, nepřišli vniveč?

V tomto článku nenajdete úplně všechny rady, je to spíše přehled, co pro vás na Běžecké škole chystáme v nejbližších dnech, ale co, pokud nebudete chtít čekat, najdete už nyní ve Škorpilově škole běhu či v Běžecké bibli Miloše Škorpila.

Jak se obléknout, co a jak namazat, proč lepit bradavky

Většinu rad, týkajících se zejména toho, co a jak máte udělat těsně před závodem, jak se obléknout vzhledem k počasí, které bude, proč si přelepit bradavky (muži), proč si namazat nejvíce zatěžovaná místa (chodidla, podpaží, v rozkroku, kolem krku), jak se chovat bezprostředně po závodě a co udělat den po závodě, najdete v článku: Poslední rady před startem běžeckého závodu.

Hodně užitečných rad ohledně oblečení, obutí – třeba jak si zavázat správně běžecké boty, najdete v článku: Maraton, na co všechno se přichystat. Některé věci už budete znát z předchozího článku, ale ono vám určitě neuškodí si je ještě zopakovat.

Jídlo a pití před závodem a během závodu

Rady ohledně stravování při závodě včetně pitného režimu pak najdete v článku: Co jíst před závodem, kdy a co pít a jíst při závodě.

Obšírné informace zejména o tom, jak se stravovat, pokud se chystáte podat nějaký výkon, včetně názoru na speciální výživu před maratonem či půlmaratonem najdete v článku: Jak se stravovat před běžeckým závodem.

Tahat se s vodou, nebo se spolehnout na občerstvovačky?

Já radím vzít si vodu sebou, tedy pokud se chystáte, že poběžíte ½maraton za dvě hodiny a více. Není to proto, že bych nevěřil pořadatelům, že by se špatně připravili na to množství účastníků, kteří se do závodu přihlásili, či proto, že tým dobrovolníků, který bude na občerstvovačkách, je nezkušený, to samozřejmě musím brát v úvahu vždy. Mně jde však spíše o to, že ani sebelépe připravený systém občerstvovaček, případně osvěžovaček, nemusí stačit. Z velkých závodů v zahraničí, a nelze si toho nevšimnout ani u zahraničních účastníků běhajících pražský ½ maraton či maraton, vím, že nejlepší je si nést svou vodu sebou a to buď v ledvince či v lahvičkách umístěných na speciálním pásku s úchyty, či v camelbagu. Vtip je v tom, že občerstvovačky jsou rozmístěny (většinou) po pěti kilometrech a je rozdíl, jestli běžíte tempem 15 km/hod či 10 km/hod nebo dokonce ještě pomaleji. Těm prvním bude rozmístění občerstvovaček stačit, neboť se budou moci napít každých 20 minut, těm pomalejším už to stačit nemusí. 

Jak se rozcvičit a jak rychle běžet

Nechcete-li využít při závodě vodičů (týká se hlavně půlmaratonů a maratonů, kde je organizátoři zajišťují), tak pro vás je určen článek: Jak se rozcvičit, jak rychle běžet půlmaraton, v dalším článku se pak budeme věnovat tomu: Jak běžet maraton. Pokud jde o ty, co poběží 10 kilometrů, tak ti/ty mohou vzít za základ tempo na jeden kilometr. Každopádně i pro běžce a běžkyně na deset kilometrů platí, že je třeba se před závodem dobře rozcvičit, a v případě, že tak neučiní, běžet první dva kilometr volněji, aby se rozehřáli a rozdýchali a pak teprve přejít do svého tempa. Tempa, na nějž se připravovali, že závod poběží. 

Nezapomeňte si před startem odskočit

Na trati jsou sice přenosné kabinky, ale přesto je dobré vykonat potřebu ještě před tím, než vyběhnete. Ono i když to uděláte, tak v důsledku nervozity budete mít nucení zase pět minut před startem. Pak nezbude než počkat, až na v místě občerstvovačky objevíte přenosné kabinky nebo prostě počkat na první křoví. Vůbec se nestyďte, nebudete první ani poslední. Abych vás nakonec trošku pobavil a uvolnil, povím vám „příběh z války“ :).

Stalo se to na New Yorském maratonu, přestože z hlediska fyzické potřeby je na tomto maratonu myšleno snad na vše. Pro muže je tu postaven i jakýsi močovod o délce minimálně sto metrů. Poté, co se odstartuje, hodně účastníků je nuceno vykonat potřebu. Vtip je v tom, že polovina startovního pole běží nahoře po mostě a druhá v jeho útrobách. Ti, co běží nahoře, jsou na tom dobře, ale ti, co jsou pod nimi, jsou zkrápěni shůry zvláštní teplou tekutinou:).

Jak si upevnit startovní číslo

Pořadatelé vyžadují, aby startovní číslo bylo upevněné vepředu. To má ten důvod, že jsou na nich i loga sponzorů závodu a ti chtějí být pochopitelně vidět. Číslo si můžete upevnit buď spínacími špendlíky na prsa, tedy raději na triko, nebo si jej můžete připevnit na gumu či speciální pásek a mít jej v podstatě jako zástěrku. To má tu výhodu, že když třeba vybíháte v bundě či mikině (chráníce se před deštěm či chladem a pak se podmínky změní, bundu či mikinu sundáte a s číslem nemusíte manipulovat. Upevnění čísla vepředu je praktické i pro vás, neboť pokud chcete mít ze závodu fotografie a nemáte na trati vlastní fotografy, musíte se spolehnout na ty oficiální a ti vás pak mohou s nabídkou oslovit jen potud, pokud znají vaše číslo, z něhož si pak odvodí, koho vlastně ulovili.

Veslování na trenažéru je jedno z nejefektivnějších kondičních cvičení a zároveň i jedno z nejvíce opomíjených. Za oběma přívlastky stojí stejný faktor, a sice samotné veslařské tempo – bezpečný pohyb, které komplexně zapojuje celé tělo intenzitou volitelnou ve velmi širokém rozsahu, jehož správné zvládnutí ale na druhou stranu nepřichází automaticky, což mnoho uživatelů může odrazovat.

Pavel Šmolka

Britské zastoupení výrobce veslařských trenažérů Concept2 uveřejnilo na svých stránkách rozsáhlý materiál „Indoor Rowing for Runners“, který se věnuje možnostem využití veslování na trenažéru jako doplňku běžeckého tréninku. Následujících několik odstavců vychází zejména z částí týkajících se přínosu tohoto cvičení pro běžce na dlouhých tratích a ultravytrvalce.

Je pravda, že nejlepší efekt na sportovní výkon prakticky v kterékoliv disciplíně přináší trénink zaměřený převážně právě na daný pohyb, protože svalová akce je v různých sportech velmi specifická. Veslování zapojuje paže, trup i nohy jiným způsobem nežli běh a pohybový vzorec veslování tak lze na běh převést jen omezeně. Na druhou stranu je ale možné na veslařském trenažéru velmi efektivně trénovat základní aerobní i anaerobní vytrvalost a také psychickou zátěž při vysokém výkonu.

Běžci na dlouhých tratích musí věnovat rozhodující část tréninku budování kondičního základu. Podle sportovních fyziologů by mělo asi 80% přípravy těchto sportovců probíhat na cca 80 procentech maximální tepové frekvence. Výsledkem je zvýšená výkonnost srdce i respiračního systému, vyšší efektivita zpracování kyslíku v pomalých (ale i rychlých) svalových vláknech a také schopnost využívat ve větší míře tuky jako zdroj energie. Nahrazení části tréninku veslováním na trenažéru umožňuje vybudovat si a také udržet vysokou úroveň kondičního základu a přitom významně snížit riziko vzniku zranění z přetrénování. 

V souvislosti s měřením tepové frekvence je důležité pamatovat na to, že její maximální hodnota je různá pro různé druhy pohybu. Kvůli vzpřímené poloze těla a také energii vyvolané při dopadech je při běhu vyšší o cca 5-10 tepů za minutu ve srovnání s veslováním na trenažéru. Je proto důležité znát hodnoty maximální tepové frekvence pro obě cvičení, aby bylo možné kontrolovat, že cvičení probíhá ve zvolené zóně.

Dalším přínosem využití veslování na trenažéru při běžecké přípravě je snížení rizika vzniku zranění při tréninku a zároveň prodloužení aktivní běžecké kariéry. Cvičení na veslařském trenažéru je totiž velmi šetrné k pohybovému aparátu – probíhá plynule, bez nárazů. Šetří tak klouby, achilovky a další části těla, které při běhu absorbují energii během dopadu při každého kroku. To má zvláště velký význam pro sportovce seniorských a veteránských kategorií, jejich tělo již nemusí být schopné absolvovat stejné tréninkové dávky jako dříve.

Výjimečně důležitá pro úspěch ve vytrvaleckých závodech je psychická odolnost běžce. Samozřejmě je potřeba mít dostatečnou kondici k absolvování dané tratě, když ale dojde na lámání chleba, úspěšnější bývá mentálně silnější sportovec. Podle některých teorií je možné posilovat psychickou odolnost, podobně jako fyzickou kondici, vystavujeme-li pravidelně organismus vytrvalostnímu výkonu a zvyšující se intenzitě cvičení. Při tréninku psychické odolnosti může cvičení na veslařském trenažéru sehrát důležitou roli a to bez typického zatížení pohybového aparátu, které přináší výlučně běžecký trénink. 

Zařazení jiného typu pohybu do přípravy může pomoci „osvěžit“ přístup běžce k tréninku, kterému pak věnuje větší úsilí, a tím přispět ke zlepšení výkonnosti. Veslovat na trenažéru lze kdykoliv bez ohledu na počasí a roční období. Cvičení probíhá v bezpečí domova či fitcentra, což v období, kdy se k tréninku dostaneme často až po setmění (či před rozedněním), může být důležité zejména pro ženy. Všichni běžci pak občas ocení, že jim neohrozí nebezpečí v podobě kořenů či ledovky skrytých ve tmě, příliš přátelských psů, popř. bezohledných řidičů či cyklistů.

Je třeba zdůraznit, že před zapojením cvičení na veslařském trenažéru do tréninku by měl každý běžec věnovat velkou pozornost nácviku správné techniky veslování. Teprve ta zajistí optimální využití „veslařské“ kondice pro výkony při běhu. Nejlepší je nechat se do veslování zasvětit někým, kdo má již techniku zvládnutou. Není-li to možné, pamatujte alespoň na tyto hlavní zásady:

• motorem tempa jsou nohy, hlavně pak svaly přední strany stehna – pochází z nich asi 2/3 energie
• trup je zpevněný, jeho pohyb během záběru vychází z bederní páteře – z mírného předklonu do mírného záklonu, spolu s dotažením madla pažemi v poslední třetině
• záběr je dynamický, návrat naopak uvolněný a pomalejší, nesnažte se o příliš vysokou frekvenci tempa (pro trénink vytrvalosti to je cca 26 temp za minutu a méně) 
• zátěž si vždy nastavte maximálně na stupeň 5 (týká se nejrozšířenějších trenažérů Concept2), intenzitu cvičení určuje nikoliv toto nastavení, ale, podobně jako při veslování na vodě, razance, rychlost a správnost provedení záběru

Mnohem více informací o cvičení najdete na stránkách výrobce www.concept2.com.

Některá fitcentra mají ve své nabídce skupinové cvičení na veslařských trenažérech s instruktorem. Informujte se o nabídce lekcí vedených kondičním trenérem přizpůsobených potřebám běžců. 

Více informací najdete na www.indoorrowing.cz.

Rychlost běhu při tréninku by měla vycházet z vaší fyzické zdatnosti – výkonnosti. Tomu by měl odpovídat i čas, který si zvolíte, že byste za něj chtěli absolvovat maraton. V následující tabulce si můžete vyhledat doporučené tempo v minutách na kilometr pro výsledné časy v maratonu od 5:30 – 2:35 hod, a to ve třech různých tréninkových zónách – intenzitách.

To rozložení sil souhlasí, ale především pro výkonnostní běžce, u hobby běžců to až takový prohřešek není, zejména třeba, když se trať stáčí do kopce. Pak naopak se může stát chůze mnohem efektivnějším – rychlejším způsobem, jak se posouvat vpřed, než běh. Pokud jde o mě, tak v tréninku se snažím všechny kopce vyběhnout, ale v závodě se většinou řídím tím, zda už mě při běhu začínají jiní „předbíhat“, zatímco jdou. 

V jakém tempu běhat v tréninku

Rychlost běhu při tréninku by měla vycházet z vaší fyzické zdatnosti – výkonnosti. Tomu by měl odpovídat i čas, který si zvolíte, že byste za něj chtěli absolvovat maraton. V následující tabulce si můžete vyhledat doporučené tempo v minutách na kilometr pro výsledné časy v maratonu od 5:30 – 2:35 hod, a to ve třech různých tréninkových zónách – intenzitách.

Jaká tempa běhat v tréninku pro konkrétní výsledné časy v maratonu

Volný běh – odpovídá 70% TF max – používejte při regeneračním běhu 

Obecná vytrvalost – 75 – 80 % TF max – používejte při tréninku obecné vytrvalosti

Tempová vytrvalost – 85 – 88 % TF max – používejte při tempovém tréninku

Je chůze v běhu změkčilost?

Zařazoval-li dříve někdo při běhání chodecké vložky, vždy byl považován „běžci“ za změkčilce, případně nebyl jimi za běžce vůbec považován, při nejlepším si o něm mysleli, že si nedovede rozložit síly!

To rozložení sil souhlasí, ale především pro výkonnostní běžce, u hobby běžců to až takový prohřešek není, zejména třeba, když se trať stáčí do kopce. Pak naopak se může stát chůze mnohem efektivnějším – rychlejším způsobem, jak se posouvat vpřed, než běh. Pokud jde o mě, tak v tréninku se snažím všechny kopce vyběhnout, ale v závodě se většinou řídím tím, zda už mě při běhu začínají jiní „předbíhat“, zatímco jdou. 

Jak absolvovat v závodě občerstvovací stanice

Dobrým příkladem vložené chůze do běhu jsou občerstvovací stanice při delších bězích nebo maratonech. Řada běžců a běžkyň se stále snaží na občerstvovačce nezastavovat a „pít“ z kelímku za běhu. Výsledkem jsou tak maximálně dva pozřené loky, zbytek drahocenných tekutin na zemi, v očích, v nose, na oblečení. Ty tekutiny v závěrečných pasážích běhu velmi chybí, organizmus je dehydrovaný a z „ušetřených“ vteřin se stávají ztracené minuty! I proto je dobré se naučit zařazovat do běhu chodecké vložky.

Systematicky zařazované chodecké vložky v běžeckém závodě

Pro naučení se zařazovat do běhu i chůzi svědčí i okolnost, že v běžeckém pelotonu jsou i tací, kteří zařazují chodecké vložky při závodě zcela systematicky (po každých 3 – 5 kilometrech) a přesto jsou schopni uběhnout maraton pod 3 hodiny! V tomto případě jde o to, že při krátké chodecké vložce se během zatěžované svaly uvolní, nejen svaly na nohou, ale i bederní a na rukou a krok takového běžce je pak pružný a ladný – méně usilovný, a o to jde!

Končíme miniseriál, v němž jsme si řekli, co a jak dělat v půlmaratonském týdnu. Pokud chcete být v obraze, tak začněte číst odzadu, jinak vám bude připadat, že jsem buď zbláznil, nebo jste se ocitli, jako Alenka za zrcadlem.

Den po půlmaratonu, i když budete mít pocit, že snad ani nevstanete z postele (ještě štěstí, tak se přemozte a vstaňte, oblékněte na sebe něco sportovního a vyrazte alespoň na půlhodinovou procházku.

Když se přemůžete a obléknete na sebe spodky a svršky běhací, a střihnete si alespoň půlhodinový indiánský běh nebo jogging, tak to bude úplně super. Sami ucítíte, jak postupně rozmrzáte, začnete zase poznávat své ztuhlé tělo a na konci se vám už ani nebude chtít přestat. Pokud se vám to stane, tak si dejte i 45 minut, ale víc dnes určitě ne. To už byste šli zase zpátky do únavy a to nechceme.

Pijte

I když jste včera během půlmaratonu poctivě pili, tak jste určitě v cíli cítili žízeň, a pokud jste to šli potom ještě někam oslavit a dali si pár piv, tak i tak dneska nepodceňte pitný režim. Tělo včera dostalo pěkný záhul, i když třeba nepociťujete, že vás něco táhne či někde píchá, tak některá svalová vlákna budou poškozená, buňky v různých tkáních to taky odskákaly a budou potřebovat nahradit novými. Abychom z těla dostali ty mrtvé, k tomu potřebujeme, aby nám v těle proudila krev. K tomu nám pomůže jednak ten aktivní odpočinek, viz výše, a taky dostatek tekutin.

Během celého následujícího týdne doplňujte minerály

Během celého týdne po půlmaratonu doplňujte minerály, nejlépe formou zeleniny či zelených potravních doplňků (mladý ječmen, chlorela). Společně se správnou energií (v týdnu po půlmaratonu bychom měli nejvíce přijímat bílkovin (aminokyselin), sacharidů a pak tuky. Procentuálně cca 50 % bílkovin : 30 % sacharidy : 20 % tuky). Ty bílkoviny potřebujeme na obnovu a regeneraci svalů, sacharidy na podporu metabolismu a potravu pro mozek, a tuky, aby nám to zas tak rychle nepálilo a neměli jsme pořád hlad.

Co podnikat v týdnu po půlmaratonu

Trénink

V pondělí máte nárok na volno, stejně tak ve středu a v pátek. V úterý ve čtvrtek a v sobotu zopakujte nedělní trénink, tedy to, co poběžíte zítra.

Relaxace a rehabilitace

Kromě aktivní běžecké relaxace určitě můžete zařadit i masáž, saunu či jiné obdobné formy rehabilitace, ale i protahování, běžeckou jógu či jiné aerobní sportovní aktivity (kolo, inlajny, plavání, turistiku). Prostě dopřejte si odpočinek, ale neseďte či neležte, protože leháro je co? Leháro je hrob!

No a teď mi řekněte, tedy napište vy, jak jste si ten včerejší půlmaraton užili, pokud jste běželi s vodiči, tak je určitě potěší, když je pochválíte:-)

Půlmaratonský týden

Chystám se na svůj první půlmaraton a mám spoustu otázek, jak se připravit, jak ho běžet

Půlmaraton se běží za šest dní, tak zůstaňte v klidu

Půlmaraton se běží za pět dnů. Dejte si dnes malý test a pak už nic nezkoušejte

Půlmaraton se běží za čtyři dny. Právě tak čas střihnout si mentální trénink

Půlmaraton se běží za tři dny. Ač připraveni, nervozita, adrenalin, tep, stoupá. Hlavně se to nesnažte rozběhat

Půlmaraton se běží za dva dny. Nakrmte toho člověka v sobě, ať vám nezdechne

Půlmaraton se běží již zítra, tak si udělejte svou hromádku a třicet minut se lehce proběhněte

Jak rychle běžet půlmaraton

Den půlmaratonu