Hubnu, hubneš, hubneme až z toho občas blbneme

Hubnu, hubneš, hubneme až z toho občas blbneme

Všichni neustále hubnou a výsledkem je, že se za chvilku na tu naší planetku nevejdeme. „Asi to děláme nějak blbě“, řekl by filozof, nebo taky: „Soudruzi v Americe asi udělali nějakou chybu“, opravil by jej odborník na výživu, který se ohání zkušenostmi proudícími do celého světa na téma, jak správně hubnout, z USA.

Jak hubnout nebo spíše jak zhubnout, to je to, oč běží a běh má v tomto procesu jistě své nezastupitelné místo. Ale ne jen běh, ale jakýkoliv pohyb, tedy i chůze, plavání, cyklistika, Nordic Walking a další aerobní aktivity, a pak také aktivity silové (cvičení) a anaerobní (probíhající s vyšší intenzitou).

Pak tu máme ještě ty, co chtějí nebo musí zhubnout – tedy ty, co jen mají pocit, že by měli nějaké kilo ubrat, přičemž už to jde proti jejich zdraví (střízlíky, kteří chtějí být ještě většími, resp. menšími střízlíky) a ty, jež jejich váha už omezuje v životě a nejen to, jejich život doslova a do písmene ohrožuje (metráčky).

Váhománie

Asi bychom si měli napřed položit otázku: „Co to znamená zhubnout?“ Úbytek na váze, nebo že se vejdete do o číslo menšího oblečení? V obou případech to jde změnou stravovacích návyků, ale stačí to?!

Váha je určitě důležitý ukazatel, ale kupodivu není tím rozhodujícím ukazatelem, jímž byste se měli trápit. Osobně znám a vidím na závodech v celém světě běžce, kteří by se zdaleka nevešli do odpovídajících indexů BMI a běhají jak z partesu. Znám i spoustu lidí, kteří mají notně nad váhu a dokáží se hýbat, že jim v některých druzích pohybu vůbec nestačím a čučím na ně s otevřenou pusou.

Vykašlete se na váhu a hýbejte se – smysluplný pohyb je to jediné, oč stojí usilovat, co vám pomůže přežít, co vám pomůže nastartovat váš život. Co vám pomůže zlepšit zdraví, fyzickou i psychickou kondici, co vám pomůže zlepšit osobní i profesní život!

Vliv intenzity zatížení na spalování tuků

Obecná pravda o hubnutí

Často publikovaný fakt je, že kdo chce hubnout, měl by trénovat především na nízkých tepových frekvencích, protože při této intenzitě se pálí nejvíce tuky (vzpomeňte si, jak vaše maminka či babička škvaří sádlo, škvaří ho dlouho a na nízké teplotě), viz obrázky.

Výše uvedené je určitě pravda, ale ne celá pravda. Na příkladě osmdesátikilového muže vám ukážeme, jak to vypadá s kalorickým výdejem při nízké a vysoké intenzitě. 

Podíl tuků a cukrů na hrazení výdeje energie při výkonu

Hubnu, hubneš, hubneme až z toho občas blbneme nízká intenzita
Hubnu, hubneš, hubneme až z toho občas blbneme střední intenzita
Hubnu, hubneš, hubneme až z toho občas blbneme vysoká intenzita

Pokud se bude 80ti kilový muž pohybovat v aerobní zóně (okolo 65% TF max), tak spálí kolem 10 kilokalorií za minutu. Z toho bude 6 – 7 kilokalorii z tuku a zbytek z glykogenových zásob (z cukrů).

Intervalový trénink na hranicích aerobně/anaerobního prahu (75 – 85 % TF max)

Při tomto tréninku může spálit stejný muž již 20 kilokalorií za minutu, přičemž „jenom“ 40% z nich bude hrazeno z tukových zásob a 60% z glykogenových zásob. Rozhodující je ale to, že za minutu spálí 8 kilokalorií z tuků, což je pořád o 1 kilokalorii více než při pomalém běhu při nízkých tepových hodnotách.

To ale není všechno, neboť z uvedeného příkladu si snadno sami odvodíte, že spotřeba kalorií při intenzivnějším tréninku je cca dvojnásobná (záleží na intenzitě), a to znamená, že celková bilance výdeje energie na konci dne bude vyšší než u pomalého běhu. Nyní se naskýtá velmi důležitá otázka: „Kde, z jakých zdrojů, uhradí tělo ten zvýšený výdej energie?“ A odpověď je: „Uhradí ji z tukových zásob a to tak, že v době, kdy už se nehýbete, doplní tělo vyčerpané zásoby glykogenu právě ze zásob podkožního ruku“!

Nevrhejte se hned na intervaly

Už vidím, jak si říkáte: „Safra, to je skvělý, za málo peněz (méně času) tolik muziky (tolik spálených kilokalorií)!“ Musím vás trošku zchladit ve vašem nadšení, protože pokud byste se nyní okamžitě vrhli na intenzivní trénink bez předešlé přípravy – běhání, cvičení na nízkých intenzitách, v nichž si vybudujete základní fyzickou kondici, posílíte svaly, kosti, úpony, klouby, plíce, kardiovaskulární systém, naučíte se základním pohybovým návykům, tak byste brzo skončili, neboť byste si způsobili nějaký úraz. Takže šupky dupky zpět na START, tedy pokud už neběháte roky a stále jen tím svým tempíčkem a stále se divíte, že to nepřináší požadovaný efekt, ba právě naopak – zase začínáte přibývat na váze.

Stále stejný trénink tělo začne časem vyhodnocovat jako k ničemu

Mnoho lidí si neuvědomuje, že tím, že vybíhá stále na stejný trénink, chodí na stále stejné cvičení, jeho tělo si postupně vše, co dělá, zautomatizuje a pak na tentýž pohyb vydá méně energie. Aby se tak nedělo, je třeba jej neustále překvapovat – měnit intenzitu, měnit aktivity. Změna aktivit je i cestou pro lidi, kteří se dlouhodobě nehýbali a chtěli by se svou vahou jít dolů rychleji, než jim to umožňuje pouhé pomalé běhání.

Měňte aktivity – cvičte

Pokud vám jde o rychlé zhubnutí v krátkém čase, tak střídejte pomalý běh s posilovacím tréninkem a to tak, že jeden den budete běhat a druhý den posilovat. Při běhu se nohy, ale vlastně celé tělo, „vyběhá“, prokysličí a připraví se znovu na intenzivnější zátěž při cvičení. Pokud nevíte jak, kupte si Fit i bez fitka a budete v obraze.

Veslařský trenažér jako doplněk běžeckého tréninku II

Veslařský trenažér jako doplněk běžeckého tréninku II

Článek: Veslařský trenažér jako doplněk běžeckého tréninku, skončil shrnutím zásad správné techniky veslování na trenažéru. Správně měl ale tímto upozorněním začít a pak jej ještě několikrát připomenout.

Pavel Šmolka

Bezchybná technika je totiž pro efektivní využití veslařského trenažéru zásadní a zejména ze začátku je potřeba jí věnovat hodně pozornosti. Začínáte-li s touto aktivitou, využijte videa na YouTube a okoukejte správné veslařské tempo, zařaďte na začátek každého cvičení pár hodně pomalých temp, která budete mít zcela pod kontrolou nebo si občas připomeňte správnou techniku rozfázováním tempa do několika úseků, které vždy několikrát zopakujete (1. jen ruce s madlem; 2. ruce + trup; 3. nohy na půl tempa – paty udržte na podložce; 4. celé tempo). Občas si při veslování opakujte mantru: „nohy, trup, ruce“ (pořadí při záběru) a „ruce, trup, nohy“ (návrat). Zároveň se tím nenechte svést k oddělování jednotlivých fází – naopak se má jednat o plynulý, táhlý pohyb. Pozornost věnujte také nastavení trenažéru – stupeň zátěže volte ze spodní poloviny rozsahu a popruhy, které Vám drží chodidla, nastavte tak, aby vám přecházely přes hlavní kloub u palce (platí pro trenažéry Concept2). Důležité je také udržet správný rytmus tempa (razantní a rychlý záběr; uvolněný a mnohem pomalejší návrat) i jeho frekvenci, která sice záleží na více faktorech, ale zejména pro delší úseky je rozumná hodnota +- 25 temp do minuty.

Co tedy běžcům může přinést zařazení veslování na trenažéru do jejich tréninku?

Typicky začínají běžci veslovat, když potřebují nahradit část objemu běžecké přípravy šetrnějším cvičením, ať už kvůli chronickým problémům s achilovkami, koleny či jinými částmi pohybového aparátu, popřípadě při rehabilitaci po zranění. Mohou tak udržovat i rozvíjet svou aerobní kondici a současně snížit riziko běžeckého úrazu. Bezpečný a efektivní trénink kardiovaskulární výkonnosti s přesně kontrolovanou intenzitou a s detailními údaji na monitoru trenažéru je asi nejvýznamnější benefit využití tohoto cvičení při tréninku běžců.

Svalový korzet

Pevný svalový korzet a správné držení těla jsou klíčové pro správnou techniku běhu. Při veslování je síla nohou tvořící „motor tempa“ přenášena přes paže a trup na madlo trenažéru, které klade odpor. Veslař tedy musí při každém záběru zpevnit trup a tím posiluje hluboké svalstvo břicha i svaly podél páteře. V druhé polovině záběru se trup překlápí do malého záklonu a svalový korzet jej stabilizuje při konečném dotažení madla pažemi ke spodní části hrudníku. Do tohoto pohybu paží se zapojují i ramena, která jsou spolu s lopatkami stahována vzad. Každé tempo tak posiluje mezilopatkové svalstvo a zároveň protahuje hrudní svaly, které mají tendenci se zkracovat. To pomáhá zlepšit držení těla (odstraňuje tzv. kulatá záda) i zvětšit objem plic.

Veslařský trenažér jako doplněk běžeckého tréninku II - technika veslování

Flexibilita

Veslování vyžaduje široký rozsah pohybu: na začátku každého tempa jsou nohy ohnuté v kolenou a holeně směřují kolmo k zemi, na jeho konci jsou nohy úplně natažené. Při každém tempu tak dochází k protahování hamstringů, hýžďových svalů, lýtek i kotníků.

Nová motivace

Mnoho z nových uživatelů veslařských trenažérů začne po nějaké době věnovat větší pozornost svým časům, porovnávat se s ostatními, či dokonce závodit. Je velmi snadné tomu podlehnout, protože monitory nejrozšířenějších trenažérů Concept2 jsou kalibrované a dosažené výsledky porovnatelné. 

Na webu www.concept2.com jsou vedené tabulky výkonů dosažených na 11 oficiálních tratích od sprintu na 500 metrů až po ultravytrvaleckých 100 kilometrů. Od sezóny 2004 to dává opravdu hodně dat ve všech věkových kategoriích, se kterými je možné se porovnat.

Trénink mentální odolnosti

Veslařský trenažér pomáhá zvýšit mentální odolnost, což se při běhu hodí vždy, když přijde krize. Monitory totiž poskytují přesnou a spolehlivou zpětnou vazbu po každém záběru. Díky tomu si lze snadno otestovat nejen stanovení správného tempa a efektivního rozložení sil, ale také například strategii pro stupňování tempa na konci závodu.

Efektivní spalování

Nadváha sice není typický problém běžců, ale i mezi nimi se najdou takoví, kterým by se bez několika kilogramů navíc běhalo lépe. Veslování zapojuje velké množství svalových skupin a energetický výdej je při něm velmi vysoký. Cvičící přitom není limitován intenzitou cvičení, tu si může zcela přizpůsobit své kondici. Váha těla spočívá na sedátku, pohyb probíhá symetricky, plynule a bez nárazů.

Veslařský trenažér je možné stejně dobře využít pro intenzivní intervalový trénink jako pro nabírání velkých objemů. Konkrétním tipům se bude věnovat druhá část tohoto článku. Jako malý předkrm tentokrát uvedeme jen dva příklady cvičení, z nichž ani jedno ale není určeno pro úplné začátečníky. 

Dvojnásob to platí pro třiadvacetiminutový intervalový trénink podle tohoto protokolu. Ten pro každou minutu určuje cílovou hodnotu intenzity cvičení i frekvenci tempa. 

Veslařský trenažér jako doplněk běžeckého tréninku II - 23 minutový intervalový trénink

Delší a klidnější trénink by mohl vypadat například takto: 3x 10 minut, kdy první 4 minuty probíhají na nízké intenzitě při frekvenci 23 temp do minuty (údaj v pravém horním rohu monitoru). Na další tři minuty zvýšíme frekvenci na 25 a intenzitu (rychlost) zlepšíme o cca 2 – 3 vteřiny/500 m. To zopakujeme i pro další dva úseky (2 + 1 min.), takže končíme na frekvenci cca 29 temp do minuty a o 6 – 9 vteřin/500 metrů rychleji v porovnání s první čtyřminutovkou.

Další informace k veslování na trenažéru najdete například na webu www.indoorrowing.cz.

Běh je požehnání

Běh je požehnání

Běhání je požehnání. Běhání je způsob, jak přiblížit své bytí životu v harmonii. Běhání je způsob, jak udržet náš život v přímé linii s životem na Zemi od jeho počátku. Tak, jak se vyvíjel člověk jako druh, měnil se i způsob, jak se člověk pohyboval, až to dospělo do stádia, kdy se málem přestal pohybovat vůbec. Běhání je tedy i způsob, jak se naučit znovu smysluplně a v souladu s pozemskými zákony hýbat a znovu se stát součástí přírody a universa.

Požehnání je způsob, jak uvést do pohybu lásku, neboť když člověk žehná druhému, vyjadřuje tím blízkost s tím, jemuž žehná, jehož z duše miluje a jemuž přeje vše, co si on přeje. Požehnání znamená velký dar, neboť žehnající skrze slovo, jímž druhému žehná, spouští sled událostí, které musí proběhnout, aby se splnilo to, oč v daném žehnání běží. 

Advent je časem, v němž se člověk zastavuje, aby zhodnotil uplynulý rok, aby se potěšil s nejbližšími, aby jim svou přítomností udělal radost, ale ani v tomto čase adventu by člověk neměl zůstat v úplném klidu. I v tomto čase by se měl vydat ven do přírody, ať už jen na procházku, či běh s prkýnky nebo bez nich. 

Pokud se ptáte, proč by se měl člověk v adventním čase procházet někde venku, tak vězte, že proto, že nejlépe se vám bude hodnotit s myslí prostou negativních myšlenek, hlavou proluftovanou čerstvým vzduchem a tělem osvěženým rozprouděnou krví, a toho všeho lze nejsnadněji dosíci malou procházkou či během venku.

Vůbec pohyb venku je pro naše tělo, pro naši mysl, pro naši duši, velkým požehnáním, které člověk dostává skrze svou spřízněnost s přírodou, s universem, s Nejvyšším… Pohybem venku a po svých člověk vyjadřuje, aniž by musel cokoliv říkat: „Jsem součástí tohoto všeho, co mě obklopuje, co mě naplňuje“, a tak se mu dostane od přírody, universa, Nejvyššího…, požehnání a odpuštění, neboť naznal, že není tím, kdo řídí běh světa, ale jen jeho „pouhopouhou“ součástí. 

Procházky v přírodě v adventním čase. Ve sněhové pokrývce, jež je netknuta lidskou nohou, a kde vaši cestu kříží jen stopy zvířat či ptáků, zavádějí člověka daleko zpátky do časů, kdy bylo pro něj zcela běžné chodit čerstvě napadaným sněhem, kdy mu tu a tam za krk spadla sprška té bílé, studené hmoty, což mělo za následek vyplavení adrenalinu, stejné jako by v tu chvíli zahlédl lovenou zvěř nebo pohlédl do očí šelmě, jež se chytala ke skoku, by právě on se stal její kořistí.

Procházky v adventním čase jsou krásné i tím, že nad krajinou se často rozprostírá chomáč bílé mlhy, která halí do svého hávu vše vůkol a poskytuje jí jak ochranu před mrazem, tak zjemňuje její kontury, takže se vše rázem zdá méně ostré, méně zraňující, méně útočící na naše smysly a to naplňuje naši mysl a naši duši požehnaným mírem.

Buď požehnán čas adventu a buďte požehnány všechny vaše kroky a myšlenky mířící k člověku, k přírodě, k universu…

Změnit své životní návyky na dycky, jediná správná volba

Změnit své životní návyky na dycky, jediná správná volba

Pokud se sami sobě nelíbíte, necítíte se ve svém těle dobře, tak s tím něco udělejte, ale nechtějte změny vidět hned. Dejte jim čas. Hlavně si však uvědomte, že pokud to nechcete za nějaký čas řešit znovu, je to změna na celý žíivot.

Pokud se rozhodnete – skutečně vážně rozhodnete – zatočit se svou váhou, tak je třeba, abyste si nejen uvědomili, ale také začali naplňovat tři (plus jednu) zásady:

  1. Začít zvolna
  2. Změnit potravní návyky
  3. Jenom běhat nestačí
  4. Nebát se intenzity

Začněte zvolna!

Chcete-li vydržet a mít ze svého rozhodnutí začít běhat a hubnout trvalý nebo alespoň dlouhodobý prospěch, je třeba, abyste na začátku dokázali ovládnout své emoce a potřebu dosáhnout rychlých výsledků a uvědomili si, že kdo si počká, ten se dočká. A nejen to, hlavně abyste UVĚŘILI, že pomalá cesta k cíli vás k němu dovede, zatímco budete-li ke svému cíli od začátku sprintovat, skončíte většinou na metě sto metrů, a za ty rozhodně nezhubnete.

Musíte si hned na začátku uvědomit, že vaše tělo není to, co jste měli třeba ve třinácti či patnácti letech, svaly – nic moc, úpony, šlachy, vazy – nic moc, cévní systém a kardiovaskulární systém – radši nemluvit, dýchání – 90% lidí neumí správně dýchat, to snad mluví za vše. Takže nejdříve musíme dostat všechny tyhle systémy do stavu, kdy budou schopny začít spolupracovat, abyste mohli běhat a hýbat se natolik, aby vás to hned neodrovnalo a mohli jste pomýšlet na to, jak zdravě – bez jojo efektu – hubnout. 

Řekl bych, že pro dnešek už máte teorie dost, proto se vrhneme rovnou na tréninkový plán pro začátečníky, který by vám měl napomoci začít pomalu spalovat vaše tukové zásoby.

Tréninkový plán na spalování tuku pro začínající běžce a běžkyně

Týden 1.

pondělí

úterý

středa

čtvrtek

pátek

sobota

neděle

volno

5 min běh – 3 min chůze – 5 min běh – 3 min chůze – 5 kliků – 5 dřepů – 5 min běh – 3 min chůze – 5 kliků – 5 dřepů – 5 min běh – 3 min chůze – 5 kliků – 5 dřepů – 5 min běh – 3 min chůze – 5 min běh – 3 min chůze

volno

5x [5 min běh – 3 min chůze]

3x [5 kliků – 10 dřepů – 30 sek prkno]

volno

6x [6 min běh – 2 min chůze]

 Týden 2.

pondělí

úterý

středa

čtvrtek

pátek

sobota

neděle

volno

6 min běh – 3 min chůze – 6 min běh – 3 min chůze – 5 kliků – 5 dřepů – 6 min běh – 3 min chůze – 5 kliků – 5 dřepů – 6 min běh – 3 min chůze – 5 kliků – 5 dřepů – 6 min běh – 3 min chůze – 6 min běh – 3 min chůze

volno

5x [5 min běh – 3 min chůze]

3x [5 kliků – 10 dřepů – 30 sek prkno]

volno

4x [8 min běh – 3 min chůze]

Týden 3.

pondělí

úterý

středa

čtvrtek

pátek

sobota

neděle

volno

10 min běh – 3 min chůze – 7 kliků – 7 dřepů – 10 min běh – 3 min chůze – 7 kliků – 7 dřepů – 10 min běh – 3 min chůze – 7 kliků – 7 dřepů – 10 min běh – 3 min chůze 

volno

4x [12 min běh – 2 min chůze]

3x [10 kliků – 10 dřepů – 40 sek prkno]

volno

3x [14 min běh – 2 min chůze]

 Týden 4.

pondělí

úterý

středa

čtvrtek

pátek

sobota

neděle

volno

14 min běh – 3 min chůze – 10 kliků – 10 dřepů – 14 min běh – 3 min chůze – 10 kliků – 10 dřepů – 14 min běh – 3 min chůze – 10 kliků – 10 dřepů 

volno

4x [15 min běh – 2 min chůze]

3x [10 kliků – 10 dřepů – 45 sek prkno]

volno

3x [15 min běh – 1 min chůze]

Poznámka
Intenzita běhu by neměla překročit 80 % TF max, což znamená, že byste měli při běhu dýchat zrychleně, ale nemělo by vás to nutit zpomalovat! Při chůzi by vaše TF max neměla překročit 70 % TF max

Výpočet tepové frekvence

Zranění nohy, nejčernější můra běžců a běžkyň

Zranění nohy, nejčernější můra běžců a běžkyň

Pro běžce a běžkyně není černější můrou nic víc, než strach ze zranění nohy, a je zcela nepodstatné, jestli to bude ostruha, zranění plantární fascie, zranění achillovky, zranění kolene, kyčle či únavová zlomenina, vždy to totiž znamená přerušení tréninku a většinou dlouhou léčbu. Přičemž všem těmto zraněním můžete předejít, pokud si dáte poradit.

Zranění začínají tím, že noha – chodidlo trpí nějakým nekomfortem, ale protože jde o chodidlo, které je zatěžováno při chůzi a běhu nejvíce, nevěnujeme tomu ze začátku moc velkou pozornost. Říkáme si: je to jen chodidlo, dostalo zabrat, má nárok na to, aby bolelo, a snažíme se mu nějak ulevit tím, že přenášíme váhu jinak a tím roztáčíme celý kolotoč dalších problémů. Začne nás bolet tu i onde, a na nohu – chodidlo zapomeneme, to však nečiníme dobře!

Takže se pojďme na to chodidlo podívat, abychom viděli, o co všechno si tím jeho přezíráním koledujeme.

Bolesti paty

Struktury podléhající přetížení a zánětu v oblasti paty

Plantární fascie – velká šlacha v chodidle vedoucí od paty k prstům
Při přetížení plantární fascie se bolest šíří po celém chodidle. Příčinou bolesti je úpon plantární fascie, který přiléhá k patní kosti. Ten dlouhodobým přetěžováním podléhá změnám, které se pak projeví např. vznikem patní ostruhy.
Bolest a zánět jsou nejčastěji následkem příliš velkého tahu na plantární fascii při poruše postavení a biomechaniky nohy. 

Plantární fasciitis

Plantární fasciitis je zánět plantární fascie, silného pruhu vazivové tkáně na plosce nohy, která probíhá od paty k bázi prstů na nohou. Pokud je nadměrně přetěžována, fascie se příliš natáhne a vznikne trhlina, což vede k zánětu vlastní fascie i okolních tkání. Trhliny se rychle pokryjí jizevnatou tkání, která je méně pružná než fascie, a jen prohlubuje daný problém. Hlavním příznakem je bolest na spodní části paty. Příčinou je přetížení, napětí a tah za plantární fascii.
Běžci s napnutými Achillovými šlachami (což vede k většímu zatížení fascie) nebo vysokými klenbami a tuhými ploskami či plochýma nohama, které mají tendenci k nadměrné pronaci, jsou nejnáchylnější. Obnošené boty, které plosce umožní nadměrnou pronaci, nebo příliš tuhé boty, které fascii napínají mohou vaši náchylnost také zvyšovat. V rámci samoléčby omezte běh. Několikrát denně danou oblast ledujte po dobu 15 až 20 minut. Provádějte ledovou masáž fascie, a to následovně: naplňte papírový kelímek vodou a zmrazte ji. Papírový obal sloupněte, položte led pod plosku nohy a přejíždějte přes něj nohou od paty k začátku prstů a zase zpět. Stejně dobře funguje plechovka se zmrazeným nápojem. Pokud poškození neodpovídá na samoléčbu do čtyř týdnů, navštivte podiatra.

Příčina vzniku ostruhy patní kosti

Patní ostruha je kostěné zpevnění úponů vazů a svalů k patní kosti v plosce nohy nebo v úponu Achilovy šlachy (méně často). Bolest v oblasti paty vzniká přetížením úponů vazů a svalů mechanických přetížením, špatným obutím či vadným postavením nohy. Ostruha vzniká jako kompenzační mechanismus organismu na přetížení. Bolest vzniká přetížením úponů na patní kosti. Tedy ostruha není příčinou bolesti, ale následkem přetížení.

Diagnostika

Klinický nález je dost typický – bolestivost paty v plosce nebo na jejím vnitřním okraji, nebývá provázeno otokem ani zarudnutím, pohyby hlezenního kloubu jsou volné a nebolestivé. Jasným kritériem pro diagnózu patní ostruhy je RTG nález, který je však nutný k vyloučení jiné příčiny bolestí paty, jako úrazy, zánět kosti, artrózy v oblasti hlezna, osteoporózy nebo i nádoru.
K syndromu patní ostruhy, který souvisí se zánětem plantární fascie, dochází v důsledku hromadění vápníkových depozit pod patní kostí. Patní ostruhy se tvoří postupně v průběhu mnoha měsíců. Jak zánětu plantární fascie, tak patním ostruhám lze předejít pomocí řádného zahřívacího cvičení, které zahrnuje protahování pruhu tkáně na plosce nohy.

Příznaky
  • bolesti paty v plosce nebo na vnitřním okraji paty, nejvíce na začátku zátěže
  • poté kdy ráno vstanete z postele
  • po delším sezení – bolesti při prvních krocích
  • po větší zátěži 
  • večer 
  • v klidu 
  • můžete cítit i jako naraženou patu
Léčba

Protože je bolestivost patní ostruhy hlavně záležitost přetížení, nejdůležitějším opatřením je odlehčení paty snížením zátěže, šetřením, měkkou podpatěnkou ( gumovou, molitanovou nebo silikonovou), často pomůže změna výšky podpatku – změní směr zátěže úponů na patní kosti. Vhodné jsou zapařovací obklady, lokální antirevmatika – masti a gely. Z fyzikální terapie doporučuji ultrazvuk, diadynamik, magnetoterapii. Při neúspěchu této léčby aplikujeme obstřiky bolestivých úponů lokálním anestetikem nebo i kortikoidem, často použijeme radioterapii – protizánětlivý účinek radioaktivního ozáření Cesiem. Zcela výjimečně je nutné operační řešení spočívající v protnutí přetížených úponů. Nově se doporučuje ošetření paty rázovou vlnou. 

Prevence

Předcházet bolestem pat a nohou lze hlavně správnou péčí o nohy, kvalitním obutím, cvičením, mazáním a masírováním a protahováním nohou prstů, korekcí vadného postavení nohou správnými protetickými pomůckami. U sportovců, po operacích a úrazech nohou, ale i při trvalejších bolestech z přetížení doporučuji termoplastické ortopedické stélky, které vytvoří ideální rozložení zátěže těla na plosku.

Poznámka:
Často dochází k současnému postižení více struktur nohy současně. Přesné stanovení příčiny bolesti je tedy obtížné. Naštěstí však léčba je pro všechny typy zánětů a postižení struktur pohybového aparátu obdobná.

Standartní léčba
  • led
  • taping
  • protizánětlivé léky
  • podpatěnky
  • ortopedické stélky
  • vhodná obuv 
  • fyzioterapie 
  • protahování a rozcvičení 
  • procvičování nohy
  • ledování ihned po běhu 
  • operace

Zranění příčné klenby

  • přetížené oblasti přednoží 
  • stresové zlomeniny záprstních kůstek – metatarsů bolesti při Mortonově neurofibromu 2. a 3. meziprstního nervu – bolest pod chodidlem – pocit jako byste stáli na kamínku [ODRÁŽKA]syndrom tarsálního tunelu – s drážděním nervu (nervus tibialis posteriori) se obvykle projevuje i jinými obtížemi způsobenými snahou nerv chránit (třeba při odlehčování bolavého místa na noze) – podvědomé změně běžeckého stylu
  • bolesti pod palcem v oblasti sezamských kůstek při přetížení vnitřního segmentu nohy, často způsobeno přetížením podélné klenby a dlouhého ohybače palce
Léčba

Léčba se provádí podle charakteru přetížené či poraněné struktury. Velmi účinné bývají u těchto zranění – taping či aplikace ortopedických stélek. 

Únavové zlomeniny zánártních kostí (metatarsů)

Únavové zlomeniny nevznikají jedním náhlým působením síly, které zlomí kost, ale drobnými mikrotraumaty, kdy dochází k poškození kosti jen mikroskopickými zlomeninami, které se za normálních okolností zhojí. Pokud se ale mikrotraumata opakují v krátkých časových úsecích, organismus je není schopen zahojit! To se projeví zlomeninou celé kosti, stejně jako u klasické zlomeniny. K únavovým zlomeninám dochází u běžců dosti často, při běhání po tvrdém povrchu v kombinaci s nekvalitní obuví. Může k nim však dojít i u turistů, při dlouhých pochodech. 

Příznaky
  • postupně narůstající bolest přední části nohy, které narůstají každým krokem
  • výrazná bolestivost nohy při zmáčknutí
  • otok bez krevního výronu a deformity kosti

Důležité je u tohoto zranění si zapamatovat, že mu nepředchází žádný úraz, což je sice pozitivní, ale na druhou stranu vás nic nevaruje!

Léčba

Při RTG vyšetřeních nemusí být v prvotních stádiích únavové zlomeniny patrné!

Patrné mohou být při RTG teprve po dvou až třech týdnech, pokud i přes přetrvávající bolesti postižený dále běhá/chodí. Pokud je zraněný rozumný a spolupracuje s lékařem, je možné léčit bez fixace pouze odlehčením o berlích. Protože však lidé bývají netrpěliví, je lepší volit sádrovou fixaci po dobu čtyř až pěti týdnů. Problém je v tom, že jakmile bolest jen trošku poleví, postižený hned začne zkoušet, zda už by to nešlo, začne nohu zatěžovat a zlomenina se obnoví!

O tom, že zranění nohy jsou pro běžce a běžkyně, ale nejen pro ně, ale i pro vyznavače ostatních sportů, černou můrou svědčí i to, že tento článek měl na původních stránkách Běžecké školy 374000 přečtení, když si ho vyhledalo více jak 330000 návštěvníků!

Nejlepší prevence proti zranění nohy

Nejlepší prevencí proti zranění nohy u běžců a běžkyň jsou správný běžecký styl a správně sestavený a prováděný trénink. Pak teprve přichází na řadu boty.

Pokud jde o správný, respektive přirozený běžecký styl, tak s tím vám mohu pomoci, stejně tak vám mohu pomoci sestavit tréninkový plán šitý na míru vašich schopností.

Křehkost bytí

Křehkost bytí

Jeden den můžete skály lámat a druhý se cítíte jako moucha.

Nic není na pořád. Před měsícem jsem začal přípravu na šestidenní, která mě čeká začátkem května příštího roku na K6 v Konstantinových Lázních.

V polovině listopadu si dal 96 km na 24 hodinovce v Chebu, abych tělu připomněl, na co se společně chystáme.

Opět jsem začal chodit s Danou do našeho garage gymu, abych tělu připomněl, proč je dobré pro běžce, ať už se věnuje jakýmkoliv vzdálenostem, silnici, či terénu, železo.

Svět vypadal růžově, vše běželo jak na drátkách až do pátku, kdy se to zvrhlo. V sobotu jsem se ještě zúčastnil slavnostního zakončení akce Petra volá 150 a v neděli jsem byl už jako bez života.

Do jídla jsem se musel nutit, bolel mě celý člověk, unavený jsem byl jako bych měl spavou nemoc. Ještě, že máme naší smečku, která potřebuje svůj pohyb, aby se mohla vyprázdnit, jinak bych snad shnil.

Vše vyvrcholilo v pondělí v jednu hodinu ráno, kdy jsem musel na záchod. Když jsem se vracel na válendu, pocítil jsem velkou slabost, zamotala se mi šíša. Opřel jsem se o ostrůvek v jídelně, abych zabránil pádu.

A pak to přišlo, obrovská tíha, připadal jsem si jako Atlas, držící nebeskou klenbu, aby nám všem nespadla na hlavu.

Hned poté mě chytila křeč do obou stehen, zepředu i zezadu. Něco takového se mi stalo poprvé v životě a věřím, že i naposled. Těžko popsat pocit, který v té chvíli člověk cítí.

Když křeč pominula, dopotácelo jsem se na válendu, jako Rocky do svého kouta, když schytal v ringu největší nakládačku.

Nejspíš to byl okamžik, kdy se vše obrací k lepšímu, protože už mi zase začíná chutnat a dostávám roupy.