Zpomalit, nebo zastavit není nikdy na škodu

Zpomalit, nebo zastavit není nikdy na škodu

Tak to jsem udělal před třinácti roky. Musel jsem se zastavit v běhu, abych se mohl zas rozeběhnout. Dva a půl roku předtím jsem se snažil zároveň běhat, dávat lidem naději a vytvořit nový svět – Běžeckou školu. Najednou jsem zjistil, že potřebuju vypřáhnout, zastavit se, jinak mě z toho klepne. Zažil jsem to už před sedmadvaceti roky, ten divný pocit sladkosti v krku, ten divný pocit tlaku na prsou a pak pád do hlubin. Nechtělo se mi to opakovat znova, tak jsem si řekl, že se musím zastavit a zastavil se.

Rozhodl jsem se, že si dám několik měsíců pauzu od závodů a budu se věnovat jen Běžecké škole a začnu od začátku. Začnu zase běhat jen pro radost a vystoupil jsem z vlaku závodů, jež jsem tehdy běhal.

Inspiraci mě poskytl Forrest Gump

Po několikáté jsem se podíval na film, přečetl si knížku, a i když jsem měl za to, že již nemohu najít nic nového, nic objevného, tak jsem něco našel, a opět to bylo hluboce lidské, opět to mělo hloubku nejhlubšího poznání.

Životní zkoušky

Všimli jste si? Ve chvíli, kdy se mu Jenny konečně zcela odevzdala, ve chvíli, kdy mu poprvé v životě řekla: „Miluju tě“ a taky to udělala, od něj odchází. Před tím mu ale dala nejlepší dárek v životě, jak o něm prohlásil Forrest, dala mu tenisky. Ty tenisky, v nichž pak běhal tak dlouho, aniž věděl proč, až ho konečně Jenny zahlédla v televizi a napsala mu dopis.

Teprve v té chvíli, ve chvíli, kdy běh ztratil smysl, protože Jenny jej viděla běžet, s běháním skončil a vrátil se domů, aby mu měla Jenny kam poslat dopis. Aby mu mohla ukázat syna, aby mu mohla říci, že je táta, aby ho mohla požádat, aby si ji vzal, aby mohla umřít.

Život někdy dokáže být děsně krutý a zároveň velmi štědrý. Forrest přišel o svou celoživotní lásku, ale byl obdarován malým Forrestem. Přišel o svůj dosavadní životní cíl – motor, aby mohl změnit jeho obsah a žít pro něco nového.

Vždy je třeba žít pro něco, pro někoho, jinak je náš život příliš plochý a smutný. Každý z nás žije sice SVŮJ život, pro SEBE, ale žije jej skrze DRUHÉ, neboť ti jsou naším zrcadlem, které nám nechává nahlédnout pravou podstatu věcí, ať se nám to líbí či ne!

Zažíváme to všichni ve svých životech – ve chvíli, kdy si myslíme, že už prostě nemůže být líp, přijde nečekaná facka, ve chvílích, kdy si myslíme, že už nemůže být hůř, přijde vzkříšení.

Je to učení Zenu i Ježíše Krista zároveň. Neustále se opakující vítězství i „porážky“. Také by se to dalo napsat, neustále se opakující porážky a „vítězství“. Protože vítězstvím je učiněno zadost něčemu, oč jsme dlouho a dlouho usilovali a po jeho dosažení stojíme zase na začátku, zase nevíme, kudy dál. Zatímco poté, co utrpíme porážku, nám cíl zůstává, jen zjistíme, že k němu musíme zvolit novou cestu, máme tedy stále kam jít, oč usilovat. 

Forrest je ve mně hlouběji než jsem si myslel

Při sledování filmu a poté, jsem si uvědomil, že můj vlastní život je s tím Forrestovým spojen více, než jsem si myslel. Že nás nespojuje jen běh, který u něj více než u jiných znamenal utéci někomu, kdo ho honí, utéci se k někomu/k něčemu, co by měl/co má rád. Uvědomil jsem si, že veškeré mé kroky, cesty, které jsem učinil s během do chvíle, než jsem poznal Danu, jsem vlastně dělal, aby mě uviděla a poslala zprávu, že tu je. Aby si koupila první číslo Runu, v něm objevila stránky behej.com a na něm mé články a napsala si o trénink. Prostě nebylo jiné cesty. 

Paralelu s Forrestem to má i v tom, že do té doby, než mi napsala, byl pro mě běh vším a pár dní bez běhu pro mě znamenalo skoro smrt. Od té doby, co jsem s ní, už to tak necítím, běhám, ale již to není pro mě to životně nejdůležitější.

Běh splnil svou úlohu a teď už je tu „jen“ pro mě a pro to, abych jeho prostřednictvím mohl jiným něco říct. A v podstatě není ani nejdůležitější to, jestli jim říkám něco o běhání nebo jim nechávám nahlédnout do svého nejhlubšího vnímání světa. Každý si vezme to, co zrovna v danou chvíli potřebuje.

Někdo mě za má slova občas i pokárá a napíše: Ty, ty, ty, ty mě budeš tak dlouho zlobiti, až ti někdo rozbije ciferník:), nebo že bych měl psát jen o běhání a do jiného se nemíchat. Ale i to patří k věci, dotyčný si uleví, učinil „spravedlnosti“ zadost a může si jít zase v klidu zaběhat a další den už si zase listuje stránkami Běžecké školy. 

A tak to má být, poručík Dan taky nejdřív Forrestovi vynadal, že ho zachránil a nenechal ho zemřít na poli cti a slávy, jako zemřeli jeho předci, pak vynadal Bohu, že ho stejně vždycky nechá na holičkách, pak Bohu odpustil, smířil se s ním, poděkoval Forrestovi a nakonec i on našel prosté lidské štěstí.

Já své štěstí našel a neměnil bych a vám přeji, abyste každý jeden z vás našel to své, protože, čím víc bude nás šťastných, tím bude méně nešťastných a i tak trošku závidějících, prostě bude líp.

Už aby to bylo, že jo?!

Přeji vám krásnou, poklidnou a ničím nerušenou čtvrtou neděli adventní, a pamatujte: lepší je se zastavit sám, než aby to něco udělalo za vás.

 

Cesta je cíl, teď jen která je ta pravá

Cesta je cíl, teď jen která je ta pravá

Vše na čem v životě lpíme, není, nemůže být naše, protože – TO, JEHO, JI, ONO – nevlastníme my, ale jsme tím, či jimi, sami vlastněni.

V tréninku je to stejné – MÁM CÍL, není totéž, jako že CÍL MÁ MNE.

V životě se tak však často chováme.

Pro cíl jsme ochotni a schopni chovat se jak blázni – je-li naším cílem dosažení nějakého výkonu, chceme tohoto cíle dosáhnout co nejdříve, abychom si ho mohli odškrtnout a jít si plnit další přání – další cíl.

Zaměňujeme cíl za přání, a neuvědomujeme si, že cílem není onen výkon, ale CESTA, kterou musíme urazit, abychom svého cíle mohli dosáhnout.

Poběžíte-li chvilku po červené, pak po zelené, žluté, modré, objevíte možná v životě spoustu zajímavých míst, ale k cíli to budete mít pořád stejně daleko.
Až vstoupíte na jednu cestu (neptejte se, je-li to ta pravá, věřte jí, že je to ta pravá – vždyť přeci víte, že všechny cesty vedou do Říma) a vytrváte na ní do jejího cílového místa – pak dosáhnete i svého kýženého CÍLE.
Apropos do Říma – vždy jsem si myslel, že to znamená, že Řím leží v centru veškerého civilizovaného světa a až nyní mi došlo, že to možná bylo míněno tak, že Řím poté, co křesťany vybíjel po stovkách, najednou obrátil a učinil z křesťanství víru – nástroj k ovládnutí člověka a tak to znamená, že hledáš-li pravého Boha, najdeš ho v Římě!

Zase jeden paradox, který si člověk vymyslel, aby lidi přivedl na jiné myšlenky, aby mysleli na Boha jako na něco nedostupného, co je mimo ně a zapomněli, že jeden každý z nás je jeho součástí, tudíž je také ve své podstatě Bohem!

Tak šťastný života běh, moc NEKLIČKUJTE, ať jste dříve v cíli :).

Dobrá fyzická a psychická kondice jsou základem ke správným rozhodnutím

Dobrá fyzická a psychická kondice jsou základem ke správným rozhodnutím

Manažeři, hlavně ti vrcholoví, jsou nejohroženější profesní skupinou, pokud jde o zdraví. To je spojeno zejména s tím, že u nich převládá pocit, že jsou „nesmrtelní“, tedy jen do chvíle, kdy zjistí, že na ně platí stejné přírodní zákony jako na ostatní. Kdy zjistí, že vůlí lze vyhrát nejednu válku, ale tu se svým zdravím a fyzickou kondicí rozhodně ne. Překvapení ve formě vyhoření pak chápou jako zradu svého těla, to, že jim již dlouho říkalo: „Válečníku, přeřaď, vydechni si, proběhni se, nadechni se, dopřej si slunce, pohodu a klid…“ už si nepamatují, protože pracovní úkoly byly stále důležitější.

Už jste někdy jako manažer přemýšlel o tom, jak vaše rozhodnutí a vaše chování ovlivňuje rozhodování vašich podřízených, jak ovlivňuje vás samé? Jakou příčinnou souvislost může mít vaše jednání, vaše rozhodnutí na váš zdravotní stav? 

Sport by pro vrcholového manažera neměl představovat žádný stres, měl by pro něj být příjemným zážitkem, změnou, pohlazením…, něčím, co mu pomůže všechny ostatní stresy ze života alespoň na chvíli odvalit. Sport by pro něj měl představovat takovou krátkou intenzivní dovolenou. Ne intenzivní ve smyslu fyzické a psychické zátěže, ale intenzivní co se týče uvolnění se. K tomu je velmi vhodným prostředkem běh – sport, který je nejméně náročný na čas a který člověk může provozovat, ať je kdekoliv. 

Běh je kromě toho, že je nenáročný na čas a můžete jej provozovat kdekoliv, také výborným čističem hlavy. Pokud vám ještě stále přijde, že je to málo, abyste začali o běhání jako sportu vhodném pro vás přemýšlet, tak mám další trumf – běh je šetřičem času!

Běh šetří váš čas

Na začátku budete mít nejspíš klasický problém – kam s ním, tedy ne jako Jan Neruda, který nevěděl, kam se starým slamníkem, ale kam si běh ve svém naplněném diáři napasovat. Pokud bych vám měl poradit, poradil bych vám: najděte si na něj čas ráno – prostě rozběhněte svůj den během. Získáte tím hned několik bonusů. 

  1. nebudete muset během dne řešit, zda jít běhat či absolvovat „důležitou“ pracovní schůzku 
  2. že vám není úplně dobře a jestli je tedy rozumné jít v tomto stavu běhat 
  3. nastartujete svůj metabolismus
  4. prokysličíte si mozek, ten vám bude mnohem lépe pracovat než kdy jindy, nápady a řešení se pohrnou, čehož výsledkem bude, že čas, který jste si ráno na běh vyšetřili, se vám nejen vrátí, ale dokonce získáte ještě času mnohem více a ten pak podle uvážení můžete věnovat sobě nebo svým blízkým.

No řekněte, nestojí to za to, dát tomu běhání šanci?

Běh, skvělý tmelící prvek kolektivu

Dalším bonusem běhu je, že je skvělým tmelícím prvkem. Je to s podivem, vždyť je to individuální sport, ale nejspíš právě proto dokáže lidi motivovat ke společné cestě, zatímco kolektivní sporty naopak dokáží lidi rozdělovat!

Se svou Běžeckou školou jsme zorganizovali již řadu soustředění, kam přijeli lidé, kteří se viděli v životě poprvé a odjížděli jako dlouholetí přátele, kterými zůstávají stále. Pořádáme i firemní běžecké tréninky, kde lidi učíme, jak běhat, aby to nebolelo a poměrně rychle přišel progres ve formě zvyšující se fyzické kondice. Na první trénink lidé přijdou většinou s tím, že mají strach, jestli to zvládnou, zvláště když si přečtou, že tréninky povede jakýsi blázen, který 3x oběhl Českou republiku, běžel z Prahy do Vídně, z Prahy na Sněžku, z Drážďan do Prahy. Když odcházejí, mají pocit, že si šlehli, neboť si užili hodinku, o níž nevědí ani jak utekla, nic je nebolí a přesto mají pocit, že jim narostla křídla. Jak by ne, když zvládli první lekci sportu, o němž se říká, že je to „kontrolovaný pád“. Oni však nikam nespadli, ba naopak vzlétli do stavu beztíže a vzlétli tam společně – a je dobře známo, že společné zážitky lidi spojují. Zvláště pak, pokud očekávají něco nepříjemného a ono se to ukáže jako velmi příjemné.

Kouzlo běhu – kouzlo joggingu

Aby mohl běh – jogging, což je vlastně velmi volný běh, na člověka působit tak, jak je popsáno výše, musí být dodrženo pravidlo postupného zatěžování.

Jako manažeři víte, že ke svým znalostem, ke svým dovednostem jste nepřišli jen tak. Trvalo vám léta, než jste si je osvojili. Stálo vás to spoustu omylů a chyb. My si dále řekneme, jak k běhání přistupovat, abyste se pokud možno všem začátečnickým chybám vyhnuli. 

Kouzlo postupné zátěže

Tohle kouzlo byste měli uplatňovat v každém sportu, s nímž začínáte. Jde o to (hlavně se to týká těch, co již léta nic nedělali), že vaše tělo, byť jste třeba v mládí provozovali nějaký sport i na vyšší úrovni, už dávno zpustlo. Svaly zeslábly, kosti zřídly, klouby zatuhly, úpony a šlachy dávno ztratily svou pružnost, krevní řečiště zhusta – zřídlo. O případné vyšší váze už nemluvím vůbec. Naším úkolem, tedy hlavně vaším, je dostat vše do formy a přimět, aby se rozpomnělo na svou funkci a začalo ji postupně plnit. Prostě musíme začít pokládat základy vaší fyzické kondice tak, abychom váš pohybový, kardiovaskulární systém, ale i vnitřní orgány hned na začátku neodrovnali.

Jak se na běh obout 

Důležité je samozřejmě také umět se na běh správně obout a obléknout. Pokud jde o obuv, tak doporučuji zajít do specializované sportovní prodejny a tam si nechat ukázat ve své velikosti všechny značky, které mají na regálech a odpovídají typově povrchu, po němž bude vést převážná část vašeho běžeckého tréninku (silniční, crossová). 

Pozor! Běžecká bota se kupuje vždy o číslo větší, než je číslo bot, které běžně nosíte.

Z předestřené nabídky si pak vyberte a odneste tu značku, v níž se vaše nohy budou cítit nejlépe.

Jak se na běhání oblékat

Pokud jde o oblečení, tak rozhodně neproděláte, když si koupíte oblečení z funkčních materiálů. Dobře odvádí pot od vašeho těla a rychle schne. Na nohy si spíše než běžecké trenky pořiďte elasťáky, máte-li pocit, že příliš zvýrazňují rozměry vašeho těla, tak si přes ně pak klidně natáhněte delší sportovní trenky. Elasťáky vám však nezpůsobí žádné odřeniny, zatímco u trenek přímo na těle by k nim mohlo snadno dojít. Jinak je dobré se na běh obléknout tak, abyste ve chvíli, kdy vyjdete ven, chystáte-li se běhat venku, pociťovali mírný chlad. Po pár uběhnutých metrech se zahřejete a bude vám akorát.

Jídlo a pití

Před během, půjdete-li běhat během dne, se najezte nejpozději 2 hodiny před výběhem a to něco lehčího a spíše skromnějšího coby do množství. V průběhu poslední hodiny před během vypijte postupně (tak po 0,1 – 0,15 l) asi 0,3 – 0,5 l vody. Půjdete-li běhat ráno, vypijte alespoň 0,3 l vody, také však ne naráz, ale postupně.

Po běhu rychle dosprchy a převléknout do suchého

Po doběhu se nejdříve osprchujte a převlečte do suchého, rozhodně v tom zpoceném nezůstávejte, byl by to nejrychlejší způsob, jak se nachladit.

Protahování

Rozhodně se nesnažte protahovat před během, když jste ještě zatuhlí a studení, protáhněte se buď v průběhu běhu, kdy se na chvíli zastavíte, nebo až po doběhu na konci tréninku. Pokud je venku chladno, protáhněte se až po osprchování a převlečení, třeba v kanceláři. 

Vzorový běžecký trénink pro váš pohodový běh

po, 25 min volný běh nebo indiánský běh (střídavě 2 min chůze a 2 min pomalého běhu). Volný běh je takový běh, kdy dokážete s okolím normálně komunikovat
út. volno
st. 25 min volný běh nebo indiánský běh
čt. – Pá. volno
so. 25 min volný běh nebo indiánský běh
ne. volno

Příští a každý další týden si přidejte 5 minut běhu, až se dostanete na celou hodinu, pak už se určitě začnete shánět po informacích, jak se připravit na 5 či 10 km, 1/2Maraton či maraton.

Přeji krásný a šťastný života běh!

Běžecká škola krok za krokem nejčastější chyby ve stravování, co si na běh obout, jak se na běh obléknout.

Běžecká škola krok za krokem nejčastější chyby ve stravování, co si na běh obout, jak se na běh obléknout.

Nejčastější chybou ve stravování je obecně příjem nadměrně upravovaných potravin a přemíra (hlavně jednoduchých) sacharidů, začínající běžce a běžkyně nevyjímaje. POZOR, neplést si sacharidy se sladkostmi! Sladkosti jsou samozřejmě též sacharidy, ale nejen. Sacharidy máme prakticky všude: cukr, těstoviny, obiloviny, rýže, brambory, ovoce i zelenina. Je však rozdíl mezi sacharidem a sacharidem, jak už vás jistě z výše uvedeného výčtu napadlo. Běžecká obuv a oblečení, to je taky alchymie, ale použijete-li při výběru selský rozum a nenecháte se zblbnout reklamou a prodavači odměňovanými za prodej, tak se nemáte čeho bát.

Nejčastější chyby v pitném režimu a stravování běžců a běžkyň

  • nedostatečný či naopak nadměrný přísun tekutin při běhu
  • vysoký příjem jednoduchých cukrů
  • příliš mnoho tuhé stravy při běhu
  • nedostatečný přísun energie při tréninku nebo v závodě
  • neadekvátní doplňování minerálů při dlouhých bězích, po nich a po závodech
  • nedostatečný příjem energie po výkonu
  • nevhodná skladba stravy

Co jíst a pít před během

Poslední jídlo si dejte nejpozději 2,5 až 3 hodiny před vyběhnutím. Vhodnou volbou jsou: banány, bílý chléb lehce potřený máslem a medem, bramborová kaše, rýže, ovesné vločky nebo krupicová kaše. Vyhnout byste se měli naopak tučným jídlům či potravinám s velkým obsahem balastních látek, které se dlouho tráví. Srozumitelně řečeno, když si v poledne dáte vepřovou se zelím, případně guláš nebo biftek, tak je lepší trénink posunout spíše na pozdní odpoledne či večer. Ještě důležitější je pitný režim.

Nepijte těsně před tréninkem, protože to pak často způsobuje píchání v boku. Kdo pravidelně běhá, případně je v intenzivním tréninku, měl by pravidelně pít celý den. Za chladného počasí vypijte během dvou hodin před tréninkem cca půl liru tekutin, v horkém počasí více.

Když si přečtete úvod článku a pak dojdete k tomu, co a jak jíst a pít před během, nejspíš vás napadne: tady něco nesedí. Máte pravdu, nesedí. V úvodu říkám omezte sacharidy a hned kousek pod tím vás jimi nacpu. Je totiž dosti velký rozdíl mezi sportovní výživou a výživou obecně. Před během, abychom měli zásobu energie pro náš předpokládaný výkon a pozřená strava nám nepůsobila při běhu problémy, využíváme zejména sacharidy, protože se rychle stráví a při tréninku již neváží krev v žaludku a ta může rozvádět po těle energii a kyslík, respektive odvádět z těla oxid uhličitý. 

To, co platí ve specializované sportovní výživě, však neplatí ve výživě obecně, protože v životě potřebujeme přijímat všechny složky potravy, sacharidy, tuky, bílkoviny, minerály, stopové prvky, vitamíny, vlákninu (což je mimochodem též sacharid). Nic z toho není škodlivé, jak se mnoho desetiletí uvádělo, ba právě potlačení příjmu tuků a bílkovin ve prospěch sacharidů dovedlo lidstvo do situace, kdy jeho největší problém je obezita, ale i problémy s játry a vů bec většina civilizačních chorob. Prostě to, co jí, ovlivňuje život člověka víc, než si je schopný uvědomit. 

Nejen alkohol, ale i cukr je zabiják jater – cirhóza je svinstvo a nevybírá si

Už jste něco slyšeli o steatóze (ztučnění) jater, což je nejčastější metabolická porucha jater? 

Pokud si myslíte, že ke ztučnění jater se můžete dopracovat jen pitím alkoholu, jste na omylu. Jaterní steatóza je nejčastější metabolickou poruchou jater, která postihuje zejména dospělé ve středním věku a výše, ale v dnešní době bohužel stále častěji také mladé lidi a může za ni např. i neúměrně vysoký příjem potravy. Jenže tuto nemoc mohou vyvolat i faktory, které jsou denně přítomny v našem životě a kterých si ani nepovšimneme. Co všechno může steatózu způsobit, vydá na samostatný článek, který pro vás připravujeme.

To a pak také nedostatek pohybu, což však není v tuto chvíli to, co řešíme, a uvádím to jen pro úplnost. 

Pokud jde o výběr běžecké obuvi, zase se můžeme dostat do situace, kdy vám řeknu, na co se máte zaměřit při jejím výběru a hned v dalším kroku se sám chytím do pasti, když vám poradím, co s výše uvedeným může být ve zdánlivém rozporu. Do rozporu se mohu dostat nejčastěji tehdy, kdy vám vyjmenuji obecné požadavky a pak se začnu věnovat speciálním typům běžecké obuvi (silniční, trailová, závodní), u nichž mohou být některé obecné požadavky zdůrazněny a některé zcela pominuty, abyste mohli běžet co nejrychleji a nejbezpečněji.

Běžecká obuv

Pár důležitých zásad pro výběr vhodné běžecké obuvi:

  • Kdo má nohu normální (otisk nohy např. na mokré podlaze nebo v písku je úplný – patrně viditelná přední, střední i zadní část chodidla), měl by používat neutrální běžeckou obuv, přičemž velmi důležité je, aby podrážka a mezipodrážka byly pružné a umožňovaly tak chodidlu aktivní práci (odvalení)
  • Kdo je velký, mohutný nebo má nadváhu, musí si vybírat obuv, která mu umožní i dobrou stabilitu
  • Kdo má nohy do X – (příp. nadměrná pronace – vychýlení kotníku a chodidla po dopadu na podložku směrem dovnitř), měl by zvolit pevnou obuv s pružnou podrážkou, speciální vložkou, stabilní patou a dobře modelovaným pevným polstrováním
  • Kdo našlapuje na vnější stranu chodidla – (supinace, nebo nedostatečná pronace), měl by si vybrat obuv s pevnější podrážkou v přední a vnější části a stabilním materiálem v oblasti paty
  • Kdo trpí extrémními biomechanickými problémy, tak by se měl rozhodně poradit s podiatrem, nechat si vyrobit vložky na míru a ty pak používat do veškeré obuvi, co nosí.
  • Běžeckou obuv si kupujte vždy o číslo větší než je obuv, jež běžně nosíte!
  • Nedejte se zblbnout reklamou, nevolte podle značek, ale běžeckou obuv nechte vybrat vždy své nohy! – také neplatí, že nejdražší běžecká obuv je ta nejlepší. Nejvyšší cena nerovná se ještě nutně nejvyšší kvalita. 
  • Běžeckou obuv vybírejte i podle povrchu, na němž budete nejčastěji běhat. Terénní (trailovou) obuv si kupte jen v případě, že budete běhat převážně v těžkém (nezpevněném) terénu.
  • Což určitě sedí, ale…? Ale je to jen část pravdy, protože kolik času strávíte řekněme během roku v běžecké obuvi a kolik času strávíte v obuvi, kterou běžně nosíte? Co z toho vyplývá? Vyplývá z toho to, že v životě přeceňujeme věci, které jsou sice důležité, ale ne tolik, jako ty běžné věci, které mají mnohem větší vliv na naše zdraví, na to, jak se cítíme. 
  • Vrátím-li se k souhrnu, týkajícímu se běžeckých bot, tak nejdůležitější pro nás z toho jsou tři body a sice:
  • Kdo trpí extrémními biomechanickými problémy, tak by se měl rozhodně poradit s podiatrem, nechat si vyrobit vložky na míru a ty pak používat do veškeré obuvi, co nosí.
  • Běžeckou obuv si kupujte vždy o číslo větší než je obuv, jež běžně nosíte!
  • Nedejte se zblbnout reklamou, nevolte podle značek, ale běžeckou obuv nechte vybrat vždy své nohy! s tím, že bota musí noze hlavně umožnit, aby mohla pracovat – podrážka a mezipodrážka musí být flexibilní (co nejvíce pružná a ohebná)

To ostatní je dobré znát, ale pokud nesplní vaše běžecké boty tyto tři body, tak splnění těch ostatních vám moc nepomůže.

Běh a oblečení

Mohlo by se zdát, že z dnes rozebíraných témat se tak trošku vymyká oblečení, že u něj platí to samé v běžném životě, stejně jako při běhu. Máte pravdu, obecně to platí, ale bohužel velmi často člověk potkává na ulici i při běhu lidi, kteří jsou nesprávně oblečeni. Teď nemluvím o tom, co je v módě, co zrovna frčí, ale o funkčnosti, přičemž v tuto chvíli nemám na mysli funkční oblečení, ale jen to, že spousta lidí chodí nadměrně oblečena a pak se diví, že jsou často nemocní. Nemocní jsou ne proto, že by byli nedostatečně oblečeni, ale proto, že „rozmazlují“ svoji imunitu, prostě ji netrénují tím, že ji pravidelně vystavují nepříznivým podmínkám. Pak na chvíli vyběhnou, třeba jen vysypat koš, tam se na chvíli zakecají se sousedkou či sousedem, a je průšvih. 

Jak se obléknout na běh a jak se chovat pči a po běhu

  • Neoblékejte se příliš teple. Zahřejete se pohybem. Je lépe, když vám zpočátku bude trochu mírně chladno. Regulujte teplotu zipem bundy. Dobrá běžecká bunda má na zádech větrací klapky. Na začátek běhu si můžete vzít rukavice, ale když se začnete potit, tak si je sundejte.
  • Pod nepromokavé vrchní oblečení používejte funkční prádlo. Budete mít tělo stále v suchu a neprochladnete.
  • Po tréninku se pokud možno převlékněte hned do suchého. Pokud to není možné (například jedete z parku domů autem či MHD), pak rozhodně používejte kvalitní funkční prádlo, případně si zabalte suché triko do běžeckého baťůžku a před cestou si jej vyměňte za to propocené. 
  • V chladném počasí neběhejte s holýma nohama. Předejdete zranění svalů, šlach a úponů. Spíše se méně oblékněte nad pasem.
  • Používejte kompresní podkolenky či návleky. Zahřejete a méně zatížíte šlachy, lýtka a holeně.
  • Hlava a krk se na tepelných ztrátách organismu podílí až 40 procenty. Proto v zimě vždy noste čepici, šátek, kuklu, a pokud běháte po silnici, tak můžete využít čepici s kšiltem. Ochrání vás před chladem i před oslněním protijedoucími automobily.

Ve výše uvedeném výčtu si můžete přečíst: v chladném počasí neběhejte s holýma nohama…, to se týká zejména teplot pod nulou. Ale také si jistě pamatujete, že pokud chcete hubnout, měli byste mít holé ruce.

Život je běh na dlouhou trať, tak poběž

Život je běh na dlouhou trať, tak poběž

Život je běh na dlouhou trať, tak proč si nekoupíte maratonky a prostě nevyběhnete?

Běh na dlouhou trať, běh na dlouhou trať? Co to je? To už jsem někde slyšel.

To je jako že někdo běží a ostatní jej sledují dlouhým pohledem, dokud jim nezmizí kdesi v nedohlednu?  

Myslím si, že tohle přesně napadne většinu lidí, kteří si přečtou nebo uslyší: život je běh na dlouhou trať.

Děje se tak i z toho důvodu, že většině lidí se nechce na výsledek dlouho čekat. A běhat? Tak to už vůbec ne.

Proč věci odkládat, když je možné mít je vyřešené hned. Proč bych měl někam běhat, potit se, když mi stačí sníst zázračnou pilulku, která ten tuk, co jsem si v těle dokázal za léta života nastřádat, slupne a ani se neolízne. A co víc, já se při tom ani nezadýchám. Tak kam bych se hnal. 

Bohužel. Tak jako nefungují zázračné pilulky, když k nim člověk nepřipojí pohyb a s ním spojené dýchání až zadýchání se, tak také většinou v životě nefungují řešení, kdy člověk nepřiloží ruku k dílu.

Jak se říká: „Něco za něco“. Když nic nevložíš – nic nedostaneš. I ta výhra ve sportce je závislá na tom, že si člověk vsadí – vyplní tiket, ten podá a zaplatí.

Takže minimálně musí učinit tři úkony.

ŽIVOT NÁM PROSTĚ NIC ZADARMO NEDÁ! A proč by taky měl? Vždyť my mu zadarmo taky nic nedáváme!

Takže nazujte maratonky a vyběhněte (vyznavači bosých nohou to mají jednodušší, těm stačí dát jen pokyn: vyběhněte) – život je totiž běh na dlouhou trať, takže rozhodně stojí za to se naučit běhat.

Nevíte kde? V Běžecké škole vás to naučíme.

Když do konce roku objednáš, příští rok jako když najdeš!

Když do konce roku objednáš, příští rok jako když najdeš!

Když jsem začal před šedesáti roky běhat, tak výbava běžce obsahovala: boty, v nichž se dá chodit i běhat, v létě červené trenky a tílko, v zimě tepláky, kulich a rukavice. Když byla velká zima, tak pod bundu na prsa igelit. To samé pod tepláky na kolena. 

Čas oponou trhnul a dnešní běžeckou výbavu už tak snadno nepořídíte, přitom běh je stále o tom, odlepit se od země a letět. A tady nastává problém, neboť při letu jsou hlava, krk, ramena stále vepředu, za nimi letí trup, a nohy se to vše snaží dohnat.

Na první pohled, viz video

je to snadné. Horší už je to s realizací, což mi potvrzují jak absolventi našich běžeckých campů, tak každoročních projektů, kde na správné technice pracujeme kolektivně, tak i ti, kteří absolvují individuální tréninky.

Od založení Běžecké školy v roce 2009 držíme cenu individuálního tréninku na 3500,- Kč, a to přesto, že se za těch 15 let ceny všeho posunuly nahoru, někdy i násobně. To i nás nakonec přinutilo zdražit, a sice na 3900,- Kč.

Takže cena od 1.1.2025 bude o 400,- Kč vyšší. Je nám jasné, že na konci roku jste již finančně vyčerpáni, proto ti, kteří si trénink objednají do 31.1.2025, jej budou mít ještě za současnou cenu.

Sportovní camp na Pasečné

Pokud si do 31.12.2024 objednáte účast na našem sportovním campu, tak také dosti ušetříte.

Rok běhání s Milošem Škorpilem, přihlásit se můžete do 17.1.2025, tedy do prvního společného tréninku v Praze, který se uskuteční 18.1.2025. Musím říci, že ti, co už se přihlásili, na sobě hezky makají, ale nemusíte mít strach, že je nedoženete, neboť každý přihlášený má svůj individuální tréninkový plán zaměřený na jím vybrané závody nebo cíle. Cena zůstává až do 17.1. stávající.