Kdo běhá, pravidelně se hýbe, dýchá, je zdravý, čilý, spokojený a většinou mu to i lépe myslí

Kdo běhá, pravidelně se hýbe, dýchá, je zdravý, čilý, spokojený a většinou mu to i lépe myslí

Před šedesáti roky bylo běhání v tehdejším Československu popelkou. Potkal-li mě někdo na ulici běžet, pomyslel si, že jsem flink či blázen, protože jinak bych se věnoval něčemu smysluplnému, třeba choval králíky. Naštěstí tahle doba je pryč a ti co jim to zdravě myslí, tak je jim jasné, že bez pravidelného pohybu nebudou zdraví a ani moudří.

Bohužel, mnoho lidí si myslí, že běhat se nemusí učit, protože jako se naučil jako malý chodit, umí každý už od přírody běhat. Stejně tak jako se plete v tom, že umí chodit, se plete i v tom, že umí běhat. Tedy abych to uvedl na pravou míru. My všichni chodit a běhat samozřejmě umíme, ale povětšinou ne správně – přirozeně.

Přirozený běžecký styl

Běh začíná od nohy

Co si to zase na nás vymýšlíš za další hlavolam? To je přece jasné, že běh a chůze začíná od nohy, vždyť po hlavě nechodíme. Ano. Potud je vaše rozhořčení oprávněné. Skutečně, chodíme a běháme po nohách. NOHOU se však v anatomii míní naše dolní končetina od kotníku dolů, jinak to, co také považujeme za nohu, je dolní končetina. Nebojte, nechci vás zkoušet z anatomie, ale je třeba si alespoň toto vysvětlit, protože skutečně od NOHY se odvíjí to, zda správně chodíme či běháme. 

Od nohy se dokonce odvíjí, i zda správně, či chybně stojíme, neboť naše chodidlo, když mu ponecháme volnost, třeba tím, že chodíme v minimalistických botách, či botách, které mají velmi flexibilní (pružnou) podrážku a mezipodrážku, může dobře odvalovat a tím se náš postoj (držení těla) zpevňuje a to má pak výrazný vliv i na styl vaší chůze a běhu.

Nášlap

Ohledně správného nášlapu nohy a správného odvalení po povrchu, po němž běžíte, je to trošku složitější a vypadá to, jako kdybyste pohyb ryby přenesli na souš, připomíná to totiž pohyb ryby ve vodě. V reálu, když pozorujete většinu běžců, to pak vypadá, jako když se ryba mrská na suchu, taky skáče, ale schválně zkuste si to představit. 

Ideální došlap a následné odvalení, když si ten pohyb zpomalíme a rozfázujeme, vypadá, jako když ryba mrskne ocasem.

Plochost nohy je kapitola sama pro sebe. Tam už budete jednoznačně potřebovat pomoc podiatra. 

Ale nebojte se, 90 % lidí na světě má nějakou dysfunkci NOHY, tak si nedělejte starosti s tím, jestli máte platfus nebo nějak divně šmajdáte. Se vším se dá něco dělat. A začít byste měli výběrem ideálních bot pro vaše nohy, a běhat, chodit v takových, v kterých se vaše nohy cítí komfortně a ne jak ve „španělské botě“, vy sami také nemáte rádi, když vás někdo sešněrovává a nutí dělat věci, které nechcete. Tak do toho nenuťte ani vaše nohy.

Zdraví a fyzická kondice jsou jako siamská dvojčata, také je těžké je od sebe oddělit

V tomto směru asi bude se mnou souhlasit každý, problém je spíše v tom, že se většinou přeceňujeme nebo máme pocit, že když se pořádně nezpotíme, nezadýcháme, nezrušíme, nemá náš trénink smysl. Proto velké procento lidí, kteří začnou s během, po krátké době končí, protože usoudí, že prostě to běhání není sport pro ně, neboť:

  • nejsou schopni uběhnout v tempu, kterým od začátku vyrazili, více jak několik stovek či desítek metrů
  • nejsou schopni to udýchat
  • po chvíli běhu mají nohy jak z olova
  • mají pocit, že se na ně každý dívá a jsou lidem pro smích

Všechny toto problémy jsou sice objektivní, ale rozhodně nejsou důvodem k tomu, abyste svoje rozhodnutí ZAČÍT BĚHAT opustili.

Stačí, když intenzitu svého běžeckého tréninku přizpůsobíte své fyzické kondici. 

Klidně začněte tím, že budete střídat rychlou a pomalou chůzi a až vám nebude dělat problém tímto způsobem zvládnout hodinový trénink, přejdete na kombinaci rychlé chůze s pomalým během či joggingem. Je to, jako když se chcete naučit cizí jazyk, taky se ho nenaučíte tím, že si dáte za cíl naučit se denně 100 nových slovíček. Tak jako váš mozek potřebuje čas, aby si něco zapamatoval a zapamatované dlouhodobě uchoval, potřebují vaše svaly, kosti, plíce, ale i orgány podílející se na metabolizmu a vylučování, čas přizpůsobit se fyzické zátěži, kterou na ně vyvíjíte. 

Takže si zapamatujte:
Je lepší se podcenit, než přecenit. Je lepší připadat si na začátku nemožně, ale postupně se vypracovávat, než připadat si jako geroj a za týden skončit a vrátit se ke gaučinku.

Čas na pohyb si plánujte v minutách či hodinách, lépe ho pak sladíte se svým diářem

Ve chvílích, kdy se rozhodujete, že začnete něco dělat pro své zdraví, svou fyzickou kondici, nebo dokonce, že začnete běhat, je důležité si také říci:

  • kde budete trénovat – venku nebo ve fitku
  • v kterých dnech v týdnu a kolik tomu budete moci věnovat času, respektive stanovte si rovnou přesnou dobu (den a hodinu), kdy budete běhat.
  • pokud jde o to s kým, tak je dobré vždy mít nějakého parťáka. Je to dobré jednak proto, že vám přijde hloupé ho nechat na holičkách a také proto, že to člověka vždy donutí k lepšímu výkonu. V počátcích je dobré spolupracovat také s trenérem, který vám pomůže odstranit začátečnické chyby.

Oblékejte se podle skutečného počasí a míře předpokládaného zatížení

Oblečení na běh by mělo být lehké a vzdušné. Rozhodně je chybou si myslet, že zhubnu víc, když se hodně obléknu a pořádně se vypotím. Naopak se ztrátou tekutin se proces hubnutí zpomaluje, protože k tomu, aby vaše tělo bylo schopné transportovat do těla kyslík, který je potřeba pro spalování (metabolizmus), potřebujete, aby vám tělem proudila krev, k tomu potřebujete vodu. Pokud chcete, aby vaše tělo při běhu dobře a správně fungovalo, nesmí se přehřívat, pocení je proces, jímž regulujeme tělesnou teplotu, k tomu opět potřebujeme vodu. 

Funkční materiály nám pomáhají k tomu, že se cítíme při běhu nebo sportování lépe, protože na nás netěžknou, nasáty naším potem. Slouží nám také k tomu, že naše tělo může dýchat. Pomáhají při ochlazování našeho těla. Jejich funkčnost je opravdu mnohostranná a vyplatí se do nich při nakupování výbavy pro běh investovat.

Nečekejte výsledky hned, mějte trpělivost a vůli vydržet, pak se výsledky stoprocentně dostaví

Vůli jsem si nechal až na konec, i když u ní by to mělo prakticky všechno začít. Na vůli a na vašem cíli. Nebudete-li mít dostatek vůle a cíl, který vás bude dlouhodobě motivovat k práci na sobě a se sebou, výsledku se nedočkáte. 

Jaký by měl být ten základní cíl? Nebo lépe, co byste si měli před tím, než začnete běhat, ujasnit? Měli byste si ujasnit, že to, co chcete dělat, není jen nějaká kratochvíle na krátký čas, která skončí ve chvíli, kdy například shodíte pět, deset, patnáct, dvacet kilo. Měli byste si ujasnit, že pokud něčeho skutečně chcete dosáhnout – cítit se lépe, cítit se zdravě, musíte změnit svůj životní styl a ten už pak držet. Neznamená to žádné diety ani nějaký spartanský, nudný život. Naopak znamená to mít život navýsost naplněný a pestrý.

Měsíc do startu Sokolského běhu republiky! Zúčastní se i Lukáš Krpálek

Měsíc do startu Sokolského běhu republiky! Zúčastní se i Lukáš Krpálek

Sokolský běh republiky (SBR) už pomalu klepe na dveře – 28. října vyběhneme napříč Českem i za jeho hranicemi, abychom oslavili vznik republiky pohybem. Registrace probíhají až do 24. října a organizátory těší, že je našlápnuto k účastnickému rekordu. Na start se postaví nejen tisíce běžců všech věkových kategorií, ale i známé osobnosti ze světa sportu a kultury. Letos mezi ambasadory nechybí například dvojnásobný olympijský vítěz Lukáš Krpálek, který si trasu vyzkoušel na nedělní generálce.

Petr Horník – PR Executive Raul s.r.o.

Symbolicky měsíc před během se sešli organizátoři a ambasadoři SBR v Tyršově domě na pražském Újezdě. Společně se podívali na trasu závodu v hlavním městě. Mezi podporovateli letošního SBR nechybí olympionik a medailista z Paříže Jiří Beran, sportovní influencer Matěj König, herec Jakub Kohák nebo cyklista Jiří Ježek s manželkou Soňou. A samozřejmě olympijský šampion Lukáš Krpálek, který na výběhu neskrýval nadšení: „Sport vždycky lidi spojoval – a tohle je akce, kde to platí dvojnásob. Registrace běží, tak se přihlaste a za měsíc se uvidíme na startu.“

Generálka na SBR se pravidelně koná v Den české státnosti. Organizátoři s ambasadory si vyzkoušeli trasu včetně pověstného pražského krpálku. A nechyběli ani partneři běhu. „Na všech závodech se staráme o občerstvení a pitný režim účastníků. Je to poměrně velká logistická operace, do které zapojujeme i naše prodejny po celé republice,“ vysvětluje Vít Vojtěch, vedoucí strategického marketingu PENNY. „Generálka je pro nás skvělou příležitostí doladit produkci celé akce a zároveň dát prostor organizátorům, aby si sami vyzkoušeli, jaký servis poskytneme za měsíc jejich běžcům,“ dodává. Na letošním ročníku SBR se spotřebuje 6 750 litrů vody, 2 223 kg banánů, 2 100 kg jablek a 20 882 tyčinek.

Poprvé v akci se ukázaly také oficiální trička SBR. „Letos jsme šli do změny a místo funkčních triček jsme připravili bavlněné. Vzhledem k termínu běhu a designu, který je hezký i na běžné nošení, nám dává tato inovace smysl,“ říká Václav Hrbek, majitel společnosti ALPINE PRO. “Pozitivní reakce ambasadorů a organizátorů nás přesvědčily, že to byla správná volba,” dodává. To potvrzuje i zájem ze strany samotných běžců, kteří si je kupují při online registraci.

Nejen při SBR myslí Sokol na zdraví Čechů, proto spolupracuje se zdravotnickou skupinou EUC na dlouhodobém projektu, jehož cílem je bojovat proti špatné kondici a podporovat pravidelný pohyb a péči o své zdraví. EUC pro všechny registrované účastníky připravila slevu na laboratorní vyšetření Běžec, kterou obdrží e-mailem. Zároveň chystá na vybraných lokalitách možnost měření na přístroji InBody, který ukazuje složení těla. Stejnou možnost využili už organizátoři a ambasadoři během přípravného výběhu 28. září.

„Sokolský běh republiky je výjimečný v tom, že oslovuje nejen sokoly, ale i širokou veřejnost napříč generacemi. Na říjnovém běhu v Praze budeme celý den dohlížet na zdraví běžců a zajišťovat zdravotní dozor. Na trať se spolu s ostatními postaví i naši kolegové. Účast na této akci je pro nás už tradicí,“ říká Lenka Sadílková, manažerka komunikace zdravotnické skupiny EUC.

Registrace na jednotlivé lokality se rychle plní a organizátoři očekávají rekordní účast. Na start by se letos v téměř 90 lokalitách mohlo postavit přes 13 000 běžců. Zájem o aktivní oslavu výročí vzniku samostatného Československa na čerstvém vzduchu každoročně roste. Pomáhá tomu i to, že je běh otevřený všem věkovým i výkonnostním kategoriím – trasy jsou záměrně voleny tak, aby je zvládl opravdu každý. „Na startu opět uvidíme nejen zdatné běžce, ale i děti, jejich rodiče a prarodiče. Všichni si připomeneme sokolské hodnoty jako jsou sport, komunita a občanství. Hodnoty, které jsou i v dnešní době nesmírně důležité,“ popisuje Martin Chlumský, starosta České obce sokolské.

SBR letos propojí více míst doma i v zahraničí než v loňském roce. Mezi největší tuzemské závody patří Praha, Prostějov a Brno, za hranicemi se pak bude slavit pohybem například v USA, Kanadě, Francii, Brazílii či na Slovensku.

Zbývá říct: NAZDAR 28. října na startu! Registrace a více informací na behrepubliky.cz.

Začnu běhat, tím to všechno začíná

Začnu běhat, tím to všechno začíná

Jednoho dne se člověk probudí, řekne si: začnu běhat!, a vyběhne

No jo, ale krátce po rozhodnutí „začnu běhat“ se vynoří spousta otázek, začínajících „jak“… Na každou otázku, nebo skoro na každou, už člověk nalezl odpověď, jen ji najít. Abych vám usnadnil hledání, tak jsem ty nejdůležitější běžecké otázky sesbíral a pokusím se vám na ně postupně odpovědět.

Nebo víte co? Napište mi v komentářích pod článkem, co byste rádi o běhání věděli, co jste třeba ještě nikde nenašli, ať je to i o vás, nejen o mně.

Běh je skvělý prostředek k získání fyzické kondice, v určitém směru pak ve spojení s cvičením i výborným prostředkem ke snížení váhy. A protože na začátku roku mnohá osobní rozhodnutí směřují k tomu – zhubnu, začneme naší exkurzi do začátku běhání i my hubnutím.

Ale nebojte se, ono se tam s ním sveze daleko víc.

Rozhodli jste se zhubnout? Chcete běhat, ne se jen ploužit? Cvičte, cvičte, běhejte!

Začínáte běhat a nejste schopní – schopné (kupodivu je tohle spíše problém žen než mužů) udržet tempo svého běhu na nízkých tepových frekvencích? Začněte svůj běžecký trénink tím, že v něm budete mít na jeden běžecký trénink dva tréninky, kdy budete cvičit. 

Muži vzhledem k tomu, že jsou obecně soutěživější, se v životě (byť aktivně nesportují) nechávají strhnout k nějakému pohybu většinou ve formě fotbálku, tenisu, squashe…. Tudíž když pak začnou běhat, jsou schopni běžet rychleji než jejich ženské protějšky, které když sportují, chodí spíše do fitka na spinning, aerobic, zumbu a podobné programy, kde sice instruktoři vědí, jak má hodina vypadat, ale nechají se znuděnými tvářemi (vyjadřujícími: se nějak šetříš!) strhnout k tomu, že hodinu odjedou či odcvičí ve vysoké až maximální intenzitě.

Účastnice jsou nadmíru spokojené, pot se z nich jen řine, takže se mohou v klidu odměnit kávičkou a dortíčkem, a rázem to, co spálily, zase tělu dodat. Navíc, ač se to zdá k nevíře, na své fyzické kondici moc nezapracovaly, protože ta potřebuje čas. Respektive jejich tělo potřebuje čas, aby sladilo vývoj fyzických dispozic s metabolismem. Obé potřebuje ke své činnosti kyslík, ale jejich tělo, protože mu k tomu nejsou schopné (schopní) poskytnout čas, nemá kdy se naučit s kyslíkem hospodařit – umožnit mu proudit celým tělem. Nutí jej hnát ho tam, kde je jej zrovna nejvíce třeba, a to jsou při vysokém a maximálním výkonu svaly.

Fotbálek, tenis, squash… připraví muže na případný začátek běhu mnohem lépe než ženy spinning, aerobic, zumba, protože i když si máknou, spíše než kardio to připomíná funkční trénink či kruhový trénink ve fitku, kdy tělo jede chvilku na vysokých frekvencích, ale pak má chvilku na zotavení, svým způsobem to hodně připomíná indiánský běh. 

Začínáte už chápat, oč běží, když vám říkám: „Chceš-li, zrychlit – zpomal“?

Chceš-li zrychlit – zpomal

Chceš-li zrychlit – zpomal znamená: dejte tělu čas, aby naučilo všechny své systémy spolupracovat ku prospěchu celku – VÁS! Stavíte-li jeden systém proti druhému, vzniká ve vašem těle střet zájmů, neboť jste schopni přijmout během dne jen určité množství energie a jste schopni jej naplnit jen určitým množstvím kyslíku. Když někde přidáte, musí zákonitě jedno či druhé jinde chybět, a to se projeví únavou, zraněním – disharmonií a vy jste otrávení, že veškerá práce, veškerá energie, všechny prachy a čas, které jste do toho vložili, jsou zase (pokolikáté už) v čudu. 

Pokud vás běh, cvičení, či jakákoliv jiná forma pohybu pohltili, proč se z něj snažíte co nejrychleji zběhnout – mít to za sebou?

Pohyb je to, co člověka činí zdravým, vytrvalým, silným, šťastným. Nic jiného to v takové míře nedokáže. 

Nebude to trvat dlouho, a člověk bude nejohroženějším tvorem na Zemi. Člověk je denně krmen médii různými katastrofickými zprávami, tu a tam se v těchto zprávách objeví i cosi o zdravotním stavu lidské populace, jak je kosena rakovinou, infarkty, prasečí chřipkou, virusem tím a tím, obezitou, cukrovkou. Podobné zprávy jsou pak vzápětí doprovázeny zprávami o objevu nového léku, jehož výzkum, vývoj a výroba sice byly velmi drahé, ale zato bude stát za to! Tak se ptám, zda by se ta katastrofická zpráva objevila i bez toho ohromného objevu? 

Pohyb je šance pro všechny, kteří mají pocit, že na nic nestačí.

Přitom většině lidí (a když mluvím o většině, myslím tím prakticky všechny lidi) stačilo, kdyby přestali číst a poslouchat tyto katastrofické zprávy, přestali se řídit kydy z reklamy, a začali jíst opravdové jídlo, ale hlavně, kdyby pravidelně zvedli své zadky z gauče, z auta, z kancelářského křesla, vyšli ven a udělali to aspoň obden na dvacet minut, pak na půl hodiny, hodinu. Protože pohyb je jediný prostředek, který člověku zaručí, že bude zdravý, že si bude moci svůj život užívat plnými doušky a nebude ho to stát ani korunu navíc.

Jeden důkaz, za všechny, že tréninky Běžecké školy fungují

Dnes, resp. včera jsem začal desátý týden tréninkového plánu. Za chvíli poprvé vyběhnu pomalým během. Mísí se ve mně hrdost, že jsem to dopracoval k prvnímu běhu s těšením na další level a trochou obavy, jestli to opravdu uběhnu.
Sedavé zaměstnání a minimální mimopracovní pohyb se na mně podepsal. Před rokem jsem vážil bezmála 140 kg. Něco jsem zhubnul a získal jsem pocit, že je ze mě břečka. Svaly atrofované – slaboučké, skoro žádné… víme.
Pravda je, že za uplynulých devět týdnů šla moje fyzická kondice neuvěřitelně nahoru a to „pouhým“ intervalovým chozením.
Dnes vyběhnu. Opatrně. Poběžím už jen s 99 kg. Dám si záležet a jde to.

Nebýt věčný osel, to je to oč běží

Nebýt věčný osel, to je to oč běží

Příběh o dvou oslech, je příběhem o tom, jak se mnohdy chováme, aniž bychom si uvědomili, že v něm hrajeme hlavní roli – osla královského 🙂

Udělejte si pohodlí, uvolněte se a přeneste se o pár tisíc kilometrů dál do Himalájí, ale možná, že nemusíte ani tak daleko, tenhle příběh se mohl odehrát kdekoliv blízko vás, možná trochu jinak, ale podstata byla určitě stejná.

Voda v horském potoce je ledová, divoce zurčí a prodírá si cestu mezi kameny směrem do údolí. Právě se přes tento potok přebrodil poutník na své cestě po Himalájích. Vydal se vzhůru po klikaté kamenité cestě do pěkně prudkého svahu. Je to pořádný stoupák! Cesta kopíruje vysoký hřeben, za kterým následuje další údolí, v němž se rozkládá vesnice, kterou obývají pastevci. Tahle vesnice je bohatá, proto přitahuje mnoho obchodníků a navíc se zde v tyto dny chystá velká oslava. Poutník sem byl pozván právě na tuto oslavu.

Sluníčko krásně hřeje a ozařuje nádherné štíty hor, prostě den nabitý radostí a kouzlem. Poutník si vesele vykračuje do strmého svahu a zdolávání kopce mu nečiní žádné problémy, když tu náhle zaslechne nějaké lamentování a nadávky. Zpozorní a zaostří zrak do míst, odkud se nadávky ozývají. Před sebou vidí zajímavé divadlo. Opodál na cestě stojí osel a kolem něj poskakuje maličký človíček, takový „prcek“.

Poutník přidá do kroku a se zájmem se chystá vyřešit situaci, která ucpala tuto důležitou „silnici“. Jak se ukáže, je náš maličký človíček obchodníkem se suknem. Jeho oslík se prohýbá pod těžkým nákladem, zatím co on nad ním stojí a vydatně ho zasypává kletbami a nadávkami. Oslík se nechce pohnout ani jedním směrem. Prostě se zasekl tak, jak to umí jen oslové. Maličký obchodník je vzteky celý rudý, potí se, protože má na hlavě kožešinovou čepici, tak typickou pro obyvatele Tibetu. Čepice to není obyčejná, je bohatě zdobená a vyšívaná – upozorňuje na to, že jí nosí hlava zámožného člověka. Když se však osel nechce hnout z místa, pak ani ten nejzámožnější majitel čepice nemůže udělat vůbec nic!

Poutník přistoupí k obchodníkovi a ptá se: „Co se děje? Proč tvůj osel stávkuje? Mohu ti nějak pomoci?“

Obchodník zakoulí očima a říká: „Jak by mi mohl někdo pomoci? Už jsem na osla zkoušel všechno, mlátil ho, skoro jsem o něj zlomil bičík, prosil jsem ho, sliboval mu oslici, hladil ho, i na kolenou před ním klečel, ale to hloupé zvíře se ne a ne hnout! Kdo by mi mohl pomoci? Už tady stojím skoro půl dne, utíkají mi obchody, co se mnou bude?“

Poutník pokývá soucitně hlavou a pozorně obhlíží osla ze všech stran, dokonce si pod něj i vleze. Malý obchodník poskakuje kolem, pak se nechápavě zarazí a jen se dívá.

Poutník se zvedne a říká: „No, byla by tady jedna možnost, jak ho přimět k pohybu.“

Obchodník vyvalí oči a netrpělivě se zeptá: „Jaká možnost? Prosím řekni mi to, pomoz mi, bohatě ti zaplatím!“

Poutník jenom mávne rukou: „Musíme najít příčinu toho, proč se tvůj osel zastavil a odmítá jít dál. Tu nalezneme jenom tak, že sami začneme uvažovat jako on – jako osel!“

Obchodník se ironicky zašklebí a odsekne: „Co? Osel myslí? Je to jen hloupé, sprosté zvíře, to přece nemůžete myslet vážně?“

Poutník se důrazně zeptá: „Chceš, abych ti pomohl, anebo nechceš?“

Obchodník se zalekne. Pochopí, že před ním stojí autorita a silná osobnost, i když neví, o koho jde. Řekne si pro sebe: „V Tibetu si nemůžete být nikým jisti. Všude jsou samí učenci a světci, a když je neposlechnete, lidé si to o vás řeknou. Ode mne pak už nikdo nekoupí ani metr sukna!“

Tak usuzuje a pak řekne poutníkovi: „Potřebuji pomoc a ty jsi jistě moudrý. Já sám jsem v koncích, nevím co dělat, nechám si od tebe poradit.“

Poutník se chápavě usměje a řekne: „Musíš se stát oslem!“

„Cože?“ lekne se obchodník. Slyšel již dříve o kouzelnících a jejich kouscích, které jsou v Tibetu velmi časté, a už se viděl, jak ho neznámý pocestný proměňuje v osla! Začne lamentovat, klekne na kolena a žadoní: „Milost, milost! Neproměňuj mne v osla, kouzelníku!“

Poutník ho chytí za límec, postaví ho, opráší kolena a řekne: „Co blázníš? My musíme najít příčinu, proč ten osel nechce jít dál! Ty budeš dělat osla „jako“! Pojď, odstrojíme ho. Sneseme všechen náklad dolů k potoku, odkud jste přišli. Já ti pomohu. Ty budeš dělat osla, poneseš náklad, zatímco já budu dělat všechno jako ty, budu tebou, obchodníkem, a to by bylo, abychom se nedopátrali příčiny, proč tvůj osel stávkuje!“

Obchodníkovi se uleví. Tahle varianta se mu líbí více, než proměna v osla. Radostně kývne hlavou a oba začínají osla osvobozovat od naloženého zboží, výstroje, zásob a čutory s vodou.

Cesta ze svahu není jednoduchá a lehká, zboží se spíše samo chce koulet dolů, obchodník je malý, moc toho nepobere, a tak náš poutník snáší téměř všechen náklad k potoku sám a ještě musí svého nového přítele podpírat, aby se také neskutálel do vody.

Když je všechno u horského potůčku, oba si trochu odpočinou a po chvíli poutník praví: „Teď tě ustrojím jako osla, na záda ti naložím všechen náklad a půjdeme zpátky nahoru, až k místu, kde stojí tvůj osel. Ty mi ale musíš přesně popsat, co jsi dělal, jak jsi ho popoháněl, co jsi u toho říkal. To bude teď můj úkol, napodobovat tě až do posledního puntíku…“.

Poutník vezme s hlavy obchodníka jeho drahocennou čepici, nasadí si ji na hlavu a vystrouhá ostrý obličej. Obchodník mu podává ještě bičík, naplní čutoru čerstvou vodou a říká: „Osla jsem popoháněl bičíkem a nadával jsem mu: Ty línej dobytku, hloupej osle, hni sebou, ty darmožroute, smradlavče, lenochu…“

Poutník obchodníka ustrojí, na záda mu přiváže veškerý náklad, zboží i zásoby. Potom ho švihne bičíkem a řekne: „Tak, ty línej dobytku, hloupej osle, hni sebou!“

Obchodník vyvalí oči a pomyslí si:“ Na co jsem se to dal!“

Ale už nemůže nic dělat, vše bylo ujednáno. Musí na všechny čtyři, svah je příliš strmý a náklad těžký. Poutník ho poctivě popohání a peskuje jeho vlastními slovy. Za chvíli z nového osla lije jako z konve, je celý upocený a žízeň na sebe nenechala dlouho čekat. Prosí o vodu. Poutník se provokativně napije z čutory jako správný obchodník a zeptá se: „Dal jsi snad svému oslovi napít ze své čutory?“

Obchodník odpovídá: „Jasně, že ne, pil jsem jenom já. Ale teď je to jiné…“

Poutník se zamračí a praví: „Proč jiné? Ty jsi teď osel! A hni sebou, ty línej dobytku, darmožroute smradlavá, hloupej osle!“

Švihne ho bičíkem silně po zadku. Obchodník se vzteká, prosí, slibuje, ale poutník ho dál popohání a zasypává nadávkami. Takto naše dvojice stoupá výš a výš po příkré kamenité cestě.

Obchodník už nemůže, sotva leze po čtyřech. Teď už ani neprosí, ale přímo vyhrožuje, nadává a začíná ho naplňovat vztek.

„Jestli mi nedáš ihned napít, tak uvidíš!“ vyhrožuje. „Opravdu se už nehnu a nepůjdu dál, zastavíme se a budu stát tak dlouho, až dostanu napít!“

Pak se opravdu zastaví a ani si nepovšimne, že stojí právě vedle svého osla. V zápalu svého hněvu viděl jen poutníka. Teď však uslyšel svá slova a podívá se vpravo, vidí tam svého osla. Ten se na něj podívá a zahýkal „IAAAA“. Zní to jako smích.

Maličký obchodník se chytí za hlavu a pochopí. Ihned vytrhne poutníkovi čutoru s vodou, nalije jí do misky a podá oslíkovi. Ten pije jak divý. Obchodník se s ním mazlí jako s dítětem, dokonce zapomíná i na svou vlastní žízeň.

Pak společně s poutníkem rozvibrují svoje bránice srdečným smíchem. Protože už se začíná stmívat, naloží náklad zpět na oslíka a všichni tři vyrazí do vesnice.

Jak vidíte, někdy se zdá naše cesta poznání strmá a klikatá. Stačí však, abychom se jenom na chvíli stali oslem a pochopíme…

Co mi tento příběh pomohl pochopit

Pomohl mi pochopit, že se často divíme, proč nás naše tělo nechce poslouchat, proč se brání tím, že je náchylné k různým nemocem a  zraněním, přitom stačí velmi málo. Stačí tělu naslouchat a dopřát mu, co je třeba dělat, aby nestrádalo.

Ať už se jedná o dostatek odpočinku po velké zátěži, nebo o přísun tekutin, živin, minerálů, vitamínů a dalších potřebných látek, které potřebuje ke svému růstu nebo prosté obnově.

Poskytl mi zrcadlo. Zrcadlo, jehož odražený obraz se mi sice moc nezamlouvá, ale musím uznat, že jsem v životě pochybil vícekrát, než je zdrávo, už jenom třeba tím, když jsem kritizoval věci, o nichž jsem měl jen matné tušení a myslel si, že jsou naprosto jednoduché, ale jelikož jsem je nemusel nikdy řešit, tak jsem neměl žádnou představu, co to vlastně obnáší. To je ale také otázka zkušeností, které přijdou a nemusí to být vždy jen s věkem, stačí se jen zapojit a přiložit ruce k dílu.

Úspěch se nerodí z chaosu, ale vyžaduje dobrý plán a jeho naplnění

Úspěch se nerodí z chaosu, ale vyžaduje dobrý plán a jeho naplnění

Když sezóna končí, není od věci si zhodnotit, co se nám povedlo, co nepovedlo a proč. To už má „snad“ většina za sebou. Stejně tak dobré je si vzít z provedeného hodnocení ponaučení – jinak by přeci nemělo smysl jej vůbec dělat, a naplánovat si nový běžecký rok lépe a radostněji. Tak, aby nám vše do sebe zapadalo: trénink, rodina, zaměstnání, koníčky…

10 kroků pro klidnou a úspěšnou přípravu

První krok – objektivní analýza

Upřímnost k sobě je základním pilířem k tomu, abyste neopakovali chyby minulosti a mohli popoběhnout ke splnění nových cílů. Máte-li se poučit z minulých chyb, musíte si je nejdříve přiznat a pak je poznat, jen tak se jich můžete napříště vyvarovat. Takže je třeba si položit spoustu otázek, a být při jejich pokládání, ale hlavně zodpovídání, k sobě naprosto upřímní. 

Ty otázky mohou například znít:

  • Nebyly cíle, které jsem si stanovil v loňském roce, příliš ambiciózní nebo naprosto nereálné?
  • Jaká byla moje tréninková disciplína – jak jsem plnil, co jsem si stanovil?
  • Jak mé výsledky ovlivnila situace v rodině, v zaměstnání – měl jsem vůbec dostatečný prostor své plány splnit?

Odpovědi na tyto a další otázky byste měli použít jako základ pro naplánování si nové – úspěšnější sezóny. Přičemž pojem úspěšnější nemusí nutně znamenat jen lepší časy, delší uběhnutou vzdálenost, ale i lepší pocit z prožitého. Záleží na tom, co je hlavním smyslem vašeho běhání. 

Druhý krok – mentální příprava a dobře zvolená motivace

Často podceňujeme základní předpoklad jakékoliv sportovní, ale i nesportovní činnosti – vaše vnitřní nastavení (váš postoj). Tím je myšleno to, že když opravdu něco chceme, musíme tomu dát prostor a čas:

  • na trénink
  • jít na závod
  • dojít si na masáž nebo k fyzioterapeutovi

Ale také se nebát námahy a sebeobětování se pro věc – prostě méně večírků, tlachání, hledání důvodů, proč to nejde…

Když se chystáte na maratonský debut, tak holt vám nebude stačit běhat v tréninku jen 10 kilometrů, ale budete si muset udělat čas na dlouhé, až 32 kilometrové či 3 – 4 hodinové výběhy či intervalový trénink. Zrovna tak ani 10 kilometrů nezaběhnete lépe, když zůstanete u toho, co jste běhali doposud.

Třetí krok – stanovit si reálné a dosažitelné cíle

Jednou z nejčastějších chyb je stanovení si příliš vysokých cílů. Ale ani stanovení si nízkých cílů není výhra. Je naprostá hloupost stanovit si, že chci uběhnout maraton, když jsem před tím absolvoval jen závod na 10 kilometrů. Stejně praštěné je si stanovit za cíl uběhnutí desítky za 50 minut, když můj nejlepší výkon je 58 minut. Pokud jste úspěšně zvládli 10 kilometrů, stanovte si jako další cíl ½maraton, pokud jste uběhli 10 kilometrů nejlépe za 58 minut, dejte si za cíl 55 minut, ale s tím, že se k tomuto času propracujete během celého roku, ne že jej zaběhnete při prvním závodě. 

Když víte CO, snáze se dopracujete k tomu, JAK! Příliš vysoké cíle ničí vaší motivaci, příliš nízké cíle vás neuspokojí.

Krok čtvrtý – stanovte si vrchol (vrcholy) sezóny

Nelze si myslet, že každý závod, který absolvujete, bude vrcholem sezóny. Třebaže v každém závodě si zaběhnete osobní rekord. Tím dosáhnete jediného – vyčerpání, zranění, frustrace. Plán by měl být postaven tak, že v něm budete mít cíle – závody, v nichž budete třeba plnit taktické úkoly (například, že i když vás bude předbíhat Lojza či Máňa, tak si dál poběžíte předem stanoveným tempem).

V plánu si naplánujte vrcholy (maximálně 3 – 4), na něž se budete připravovat v tréninku a ostatních závodech. Na vrchol musí být člověk připraven po všech stránkách (fyzicky, psychicky, takticky). Když tyto zdroje vyčerpáte v každém závodě, vrcholu nikdy nedosáhnete. Když se horolezci vydají zdolat osmitisícovku, také budují postupné tábory, než zaútočí na vrchol. U běžců by to nemělo být jinak. 

Krok pátý – tréninkový plán

Už jste dospěli k tomu, že máte stanoven reálný cíl nebo cíle. Nyní je čas připravit si tréninkový plán k jejich splnění. V tréninkovém plánu je třeba zohlednit:

  • termíny vrcholových závodů
  • časové možnosti, které budou respektovat i váš čas na rodinu a na práci (dny v týdnu či o víkendu, kdy se můžete a jak dlouho tréninku věnovat)
  • vaši současnou výkonnost

Tréninkový plán si můžete sestavit sami, ale pokud nemáte s jeho sestavováním zkušenosti, doporučili bychom vám si jej nechat, minimálně napoprvé, sestavit někým, kdo ví, jak všechny výše uvedené aspekty skloubit, abyste byli na konci sezóny spokojení. Rozhodně není ani od věci, když před sezónou či na jejím začátku absolvujete zátěžový test, abyste získali objektivní ukazatele své trénovanosti, s nimiž pak můžete vy nebo váš trenér pracovat, abyste dospěli ke kýženým metám. 

Krok šestý – rodinné (sociální) zázemí

Veškeré plány vám budou k ničemu, když vám nebudou souznít s tím, co po vás bude vyžadovat rodina a práce. I sebelépe nastavený tréninkový plán, pokud nezohlední právě ony požadavky, které na vás klade plnění rodinných, společenských a pracovních úkolů, z vás neudělá vítěze. Jen ke stresům v rodině, v zaměstnání přidá i stres z toho, co jste si naplánovali a výsledkem bude to, že nebudete vědět, kam dřív skočit, co ošidit. Zkrátka dostanete se do situace, kdy nebudete spokojeni NIKDE. 

Krok sedmý – absolvujte sportovně preventivní zdravotní prohlídku či zátěžový test

Nejenom začátečníci, lidé s nadváhou, ti, co mají vrozené zdravotní problémy, ale i dle svého soudu „zdraví a silní“ by neměli podceňovat – mnohdy spíše přeceňovat – své zdraví a svou kondici. Zvláště pokud si stanoví nějaký ambiciózní sportovní cíl, tak by měli absolvovat jak sportovně preventivní zdravotní prohlídku či alespoň zátěžový test. Sportovně preventivní zdravotní prohlídka jim řekne, jak na tom po zdravotní stránce jsou. Zátěžový test jim zase umožní optimalizovat trénink. Obé jim pak pomůže po psychické stránce ve chvílích, kdy si začnou říkat: 

  • Nepřeháním to náhodou? 
  • Mám na to? 
  • Vydržím to?
Krok osmý – zkontrolujte botník, šatník, běžecké doplňky

Se stanovením cílů souvisí i inventura našeho běžeckého vybavení, tedy všeho, co k tréninku potřebujeme nebo budeme nově potřebovat. Proto byste si měli probrat svůj běžecký šatník, botník, udělat si přehled ve svém dalším běžeckém vybavení (ledvinka, camelback, čelovka, sportovní hodinky). S novými cíli třeba zjistíte, že:

  • nemáte boty na běhání v terénu 
  • nemáte čelovku, protože jste dosud běhali jen za světla a tak jste ji nepotřebovali 
  • zjistíte, že je dobré, abyste si alespoň občas změřili, na jakých tepech běháte – a nemáte žádný sporttester
  • chcete absolvovat nějaký ultramaraton, při němž nelze počítat s klasickými občerstvovačkami, a tak se bude nutné naučit běhat s camelbackem
  • zjistíte, že už vám nebude stačit k doplňování energie, minerálů, vitamínů, stopových prvků běžná strava, takže bude potřeba i v tréninku se naučit používat energetické gely, sportovní iontové nápoje a další doplňky stravy. Rozhodně toto není dobré nechat až na závod, protože ne všechny (nevyzkoušené) doplňky je naše tělo ochotno přijmout a pojmout.
Krok devátý – dostatečné doplňování energie

Jak už uvedeno v předcházejícím bodě, s novými cíli se budete muset vypořádat i s doplňováním energie, s úpravou jídelníčku a pitného režimu. Proto ještě jednou zdůrazňuji potřebu vše vyzkoušet i v tréninku. Není nic příjemného, když musíte najednou odbočit z cesty a hledat místo, kde odložíte to, s čím tělo nesouhlasí, že jste do něj vložili. 

Krok desátý – alternativní trénink

Žádný tréninkový plán by neměl být sestaven tak, že nebude obsahovat nebo připouštět žádnou jinou alternativu tréninku. Tím rozumíme zařazení dalších pohybových aktivit. Může se vám snadno stát, že odjedete někam, kde nebudete moc běhat, zraníte se, či vám do toho vlezou jiné – neočekávané okolnosti. V tu chvíli se nebojte zařadit plavání, cyklistiku, posilování, prostě cokoliv je lepší než pasivní rezignace. Alternativa zahrnuje i masáž, saunu, fyzioterapii, ale i odpovídající spánek.

Jak potrénovat na podzim a v zimě, když se nechce vyběhnout

Jak potrénovat na podzim a v zimě, když se nechce vyběhnout

Kdo trénuje na podzim a v zimě alternativně, užije si tato období i jinak a dalším plusem je, že se o to víc bude těšit na své běžecké tréninky.

Povídali jsme si s jedním kamarádem, který vždy na konci běžecké sezóny pověsí běžecké boty na hřebík, z něhož sundá běžky. Nutno říci, že však upřednostňuje klasické lyžování, tedy nikoliv bruslení a zdůvodňuje to tím, že pak je pohyb na běžkách svým způsobem mnohem bližší běhání „na botách“, a především si cení toho, že na rozdíl od běhání nejsou při běžkování tolik namáhány klouby. Jinak jsou však v těle zatěžovány veškeré svalové skupiny.

Na konci běžkařské sezóny se pak nemůže vynadívat na své bochánky na břiše (vyrýsované břišní svaly). K ježdění na běžkách se dostal tak, že studoval ve Finsku, kde si všiml, že Finové se prakticky celou zimu pohybují na běžkách a moc se mu to zalíbilo. Takže už tam si koupil své první běžkařské vybavení a jezdit nepřestal ani po návratu domů. 

Jeho tréninkový den, který stráví na běžkách, vypadá přibližně takto: ráno a odpoledne si vyjede na 90 minut. Mezi tím si ještě dá krátký běh v hlubokém sněhu. Pokud tomu nahrává počasí, tak si dopřeje dlouhý, třeba i celodenní výlet na běžkách a nemůže si vynachválit, jak blahodárně působí na jeho tělo i mysl svištivý zvuk běžek pod nohama, blyštící se krystalky sněhu vůkol a pocit – teď jsem pánem světa. 

Pro něj je běžkování jediná alternativa, která mu může nahradit běhání, protože plavání nemusí (jak mu rozumím:)), kolo – tak to už vůbec ne a to, že by odjel běhat do teplých krajů, jej nechává naprosto chladným.

Pro vás ostatní však máme v šuplíku několik dalších možností vhodného alternativní tréninku běžce na zimu nebo v období podzimních či jarních plískanic.

Jízda na kole

Jízda na kole je i v zimě dobrou alternativou k běhání. Když máte horské kolo, dá se na něm dobře jezdit i v zimních podmínkách. Klouby a podpůrný aparát jsou při jízdě na kole zatěžovány méně než při běhu, protože více než dvě třetiny váhy těla spočívá na sedle. Tady je však nutno připomenout, že při jízdě na kole se tolik neohřejete, takže je třeba se přiměřeně obléknout. 

Příklad tréninku jízdy na kole

V prvním měsíci 2 – 3 tréninky týdně. Zpočátku 45 – 50 minut jízdy, ale brzo můžete prodloužit na celou hodinu. Ideální k tréninku vytrvalosti je kadence šlapání okolo 100 šlápnutí za minutu. 

plus

Nemusíte se učit žádnou novou techniku, navíc trénink můžete snadno zakomponovat do běžného dne třeba tím, že budete jezdit do práce a z práce. 

mínus

Při jízdě na kole je zanedbávána horní část těla, takže to bude chtít ještě najít nějaký vhodný trénink na její posilování.

Veslařský trenažér

Veslařský trenažér nabízí perfektní trénink celého těla. Pohyby, které jsou prováděny na vodě, jsou simulovány na suchu. Při tom jsou trénovány zvláště nohy a ruce, přičemž ramena a celá horní polovina těla jsou do tréninku také výrazně zapojeny. Pro běžce je zvlášť zajímavé budování svalů lýtek a stehen. Veslování zvyšuje obecnou vytrvalost bez toho, že by byly zatěžovány klouby.

Příklady tréninku na veslařském trenažeru

Pro začátečníky jsou vhodné tři tréninky týdně po 40 minutách. Zvláště na začátku byste měli veslovat jen lehce, cca na 65% TF max, a dbát na správnou techniku a držení těla.

plus

Podle typu si můžete na displeji přečíst ujetou vzdálenost, rychlost, spotřebu kalorií, u některých i tepovou frekvenci, anebo si můžete nastavit, že budete soupeřit s jinou lodičkou, nebo proti svému poslednímu tréninku.

mínus

Vysoká pořizovací cena, pokud si chcete veslařský trenažér pořídit domů. Ale rozhodně to stojí za to.

Indor-cycling (spinning)

Můžeme rozlišit tři způsoby, jak jezdit uvnitř na kole:

  • Jízda na válcích na běžném kole. Zde je výhodou, že jedete na svém vlastním kole, které máte upravené na svou velikost a nemusíte se ničemu přizpůsobovat. 
  • Rotoped, který najdete v každém fitku či v nejednom obýváku. Vypadá sice nejméně sportovní z těchto tří možností, ale zase vám poskytuje přesnou kontrolu výkonu (watty, kalorie, tepová frekvence).
  • Spinning, což je skupinové ježdění pod odborným vedením instruktora. U spinningu máte největší možnost obměn jízdy či různých způsobů intervalového tréninku. Navíc je na něm motivující to, že jedete na hudbu a ve skupině, což z vás mnohdy dostane víc, než kdybyste jeli někde sami.
Příklad tréninku Indor-Cyclingu

Spinningová lekce trvá většinou 60 minut a kdo chce dosáhnout opravdu dobrého efektu, měl by trénovat minimálně dvakrát týdně.

plus

Přestože se spinning provádí ve skupině, tak si každý může nastavit svou úroveň, protože si může nastavit na kole individuálně odpor. 

mínus

Při spinningu jste vázáni na časy lekcí ve fitku a i úroveň instruktora bývá různá.

Nordic-Blaning

Při tomto zajímavém sportu je zapojeno celé tělo. Je podobný jízdě na běžkách a používají se při něm in-linové brusle a hůlky k rychlejšímu pohybu vpřed. Svalstvo nohou a hýždí je zatěžováno šetrněji než při joggingu. Jsou trénovány vaše koordinační schopnosti (to je něco pro Michala:)). Při Nordic Bladingu se zvyšuje výkonnost a vytrvalost, neboť do pohybu se zapojuje celé tělo. 

Příklad tréninku Nordic-Blaningu

Zvláště na počátku byste měli investovat hodně času do nácviku správné techniky. Rozhodně doporučujeme absolvovat kurz pod dohledem zkušeného instruktora. Dobrý trenér vám také hned sestaví vhodný tréninkový plán. 

plus

Ty samé pozitivní efekty jako běžkování s tím, že lze provádět i bez sněhu.

mínus

Nutná dobrá technika. Prodloužená brzdná dráha, zvyšuje se riziko možného úrazu.

Plavání

Na rozdíl od běhání jsou při plavání zapojovány svaly rukou, nohou a trupu rovnoměrně. Přitom tento pohyb maximálně šetří klouby, protože ve vodě pociťujete jen 10 % váhy svého těla (jak kdo:)). Aby se ale dosáhlo optimálního tréninkového efektu, musí se zvládnout správná technika, jinak se ve vodě jen tak plácáte. Jestliže se necítíte ve vodě příliš jistě a přesto chcete plavat, vyplatí se najmout si alespoň na pár hodin plaveckého trenéra. 

Aquajogging

Aquajogging je neprávem někdy považován za sport pro seniory. Je to vynikající prostředek pro rehabilitaci a jak navíc prokázali britští vědci, když je používán jako doplňkový sport při běhání, dosti výrazně zvyšuje výkonnost toho, kdo jej provádí. Při správně prováděném aquajoggingu se nedotýkáte nohama dna bazénu, ale šlapete vodu. To vám umožňuje speciální pás kolem pasu, který vás drží nad hladinou. Takže potřebujete hodně síly, abyste se dostali vůbec z místa. 

Příklady tréninku plavání

I při plavání se doporučuje začátečníkům, aby trénovali třikrát týdně. Začíná se s 300 metry, kdy se plave vždy 50 metrů rychle a 50 metrů pomalu. Druhý a třetí den se prodlouží úsek na 400 metrů a v druhém a třetím týdnu se plavaná vzdálenost může až zdvojnásobit. 

plus

Při plavání nepotřebujete kromě plavek a plaveckých brýlí žádné další vybavení. 

mínus

Zvláště v zimě jste závislí na otevíracích časech bazénů a někdy bývá tak plno, že reálný trénink je dosti problematický. Musí se chodit prostě tehdy, kdy nikdo moc nechodí.