Budiměřický budík 2025 – poběžíme pro Zuzanku

Budiměřický budík 2025 – poběžíme pro Zuzanku

Každý zářijový začátek školního roku už v Budiměřicích patří jedné věci – běhu, který probouzí. Budiměřický budík vznikl proto, aby rozhýbal děti i dospělé po prázdninách, dodal energii do nového školního roku a zároveň posílil komunitu.

Jakub Jaksch

Jak to celé začalo

V roce 2020 se konal první ročník – symbolicky 1. září. Místo startovní pistole zazněl školní zvonek a park zaplnily děti i dospělí. Běh měl hned od začátku i charitativní přesah – první rok se dobrovolně vybíralo pro charitu Nymburk. Následující rok vybrané peníze pomohly Davidovi, který potřeboval nový vozík a ani v dalších letech se neztratil Charitativní rozměr – část vybraného startovného je každoročně věnována na dobré účely; další ročníky podporovaly Nadaci Olgy Havlové.

Rosteme společně

  • 2021: Už 73 běžců a spousta dětí.
  • 2022: Celkem 97 účastníků, z toho 66 dětí.
  • 2023: Závod se přesunul k „Fajnofce“, kde vzniklo zázemí pro větší akci. Účast byla o něco slabší, ale atmosféra zůstala skvělá.
  • 2024: Závod zase nabral na síle, dorazilo více běžců – 101 z toho 54 dětí – i díky tomu, že se nekryl s posvícením v Nymburce. Přijeli také známí hosté, kteří akci podpořili.

Letošní rok běžíme pro Zuzanku

V roce 2025 poběžíme za Zuzanku, šestnáctiletou usměvavou slečnu s dětskou mozkovou obrnou. Vyrostla a její starý vozík jí už nestačí. Potřebuje nový mechanický vozík, který jí umožní více pohodlí, bezpečný pohyb a lepší zapojení do života.

Pojišťovna uhradí jen část, zbytek musí doplatit rodina. Proto chceme společně během či chůzí pomoci získat potřebnou částku.

Aktuality najdete na FB události

Být schopný žít aktivně po celý život, to je to oč běží

Být schopný žít aktivně po celý život, to je to oč běží

Když se necháte vést svými vnuknutími a nehledáte důvody, proč by TO či ONO nešlo, ale rovnou jdete a uděláte TO. Život je tak báječný, když jej necháte proudit a nestavíte mu hráze z nelásky, nezájmu, nepřejícna , ze závisti, ze zbabělosti, z neschopnosti pochopit, že vše, co člověk dělá, dělá proto, aby jiné potěšil a ne proto, aby je ponížil, či využil.

Nevěřte člověku, který vám říká, že něco nejde, nevěřte mu a zkuste udělat, co vás napadne, tedy pokud to zrovna není vykrást banku, někomu nabančit, či něco podobného. I když v těchto případech ti, co je to napadne, většinou nemají problém, prostě jdou a udělají to a vůbec jim nevadí, že jim všichni říkali, že toto se nesmí a nedělá. Když člověka ale napadne něco pozitivního, dost často jej od uskutečnění odradí nedůvěra ve své schopnosti nebo někdo, komu se se svým nápadem svěří a kdo mu vysvětlí, že to není až tak dobrý nápad, přičemž ho vzápětí zrealizuje sám :-(. Takže, ať už vás v životě napadne cokoliv, co vnímáte jako pozitivní pro sebe, pro druhé, běžte a konejte a až ve chvíli, kdy se vám postaví do cesty překážky, je řešte! 

Stejné je to s láskou, už od malička všude slyšíte, že láska a zejména sex je cosi, s čím se musí hrozně opatrně, věčně vidíte před sebou něčí zdvižený prst, který vám má ukázat, že byste měli být, pokud jde o lásku a sex, zdrženliví. Pak není divu, že tolik lidí má se sexem potíže a má potíže s celým svým žitím.

Můj oblíbený OSHO v Tří poklady TAO říká o lásce a sexu toto:

Největší zázrak života je láska, a láska je zároveň největší mystérium, láska je mystérium větší něž život sám, neboť je to esence, díky níž život existuje.
Láska je počátek a láska je konec. A tak ten, kdo promešká lásku, promeškal vše. Nesmíte však lásku mylně chápat jako emoce. Ne, láska nejsou emoce, není to cit. Je to ta nejjemnější energie vesmíru, energie sotva znatelná, energie jemnější než elektřina. Je to základní substrát vší energie. Manifestuje se mnoha způsoby. A tak zkuste nejdříve porozumět lásce a pak snadno porozumíte i ostatním Lao-c´eho klenotům.
Kdybyste se zeptali mne, co jsou tři největší poklady, řekl bych vám: první je láska, druhý je láska a třetí je láska. Lao-c´říká v podstatě totéž, když říká:

Mám tři klenoty: chraňte je a mějte je za nejcennější poklad.
prvním je láska.
druhý je střídmost: nechtěj příliš mnoho.
třetí je zdrženlivost: nebuď první na světě.
kdo miluje, nezná bázeň.
kdo je střídmý, nebaží po moci.
kdo nedychtí být prvním na světě, může rozvinout své vlohy a nechat je dozrát.
kdo se vzdá lásky a odvahy,
kdo opustí umírněnost a hromadí moc,
kdo přestane držet se zpátky a uhání vpřed,
odsuzuje se k záhubě!

jen to musíte pochopit.

Člověk je trojice, křesťané říkají, že Bůh je Trojice. Bůh jí může být nebo nemusí, ale člověk je trojice – tělo, mysl, duše. Jen díky hlubokému chápání lidských bytostí začal Kristus nazývat Boha Nejsvětější Trojicí. Jestliže existuje nějaký Bůh, musí to být trojice, protože všechno, co existuje, je tvořeno ze tří vrstev. Hinduisté jim říkají tři guny: sattva, radžas a tamas. Křesťané jim říkají svatá Trojice.

Když se láska manifestuje skrze vás, projevuje se nejdříve skrze tělo jako sex. Když se projeví skrze mysl, která je vyšší, hlubší, jemnější, pak jí říkáte láska. Když se projeví skrze duši, stává se modlitbou. 

Existuje však ve vás ještě něco, co je nad touto trojicí. Hinduisté tomu říkají „to čtvrté“, čtvrtý stav vědomí, turja. Nedali mu jméno, protože nemůže být pojmenován. První tři manifestace pojmenovány být mohou, protože patří k projevenému světu. Čtvrtý stav pojmenován být nemůže, protože patří k neprojevenému; je však základním substrátem všeho. Říkají mu prostě „to čtvrté“ turja. V této čtvrté vrstvě se láska stává samádhi, nirvánou, osvícením.

Když se láska – stále mluvíme o téže energii – projeví skrze tělo, projevuje se jako sex. Jestliže je všechno, jak má být a sex přirozeně proudí, je to nádherná zkušenost, protože skrze ni můžete letmo zachytit energii druhé úrovně. Pokud se do sexuálního aktu pohroužíte opravdu velmi hluboko, tak, že v něm sami na sebe úplně zapomenete, můžete skrze něj bleskově nahlédnout dokonce i do třetí úrovně. A pokud prožijete opravdu orgastický zážitek, mohou skrze něj přijít dokonce i tak vzácné momenty, že se vám na zlomek sekundy otevře čtvrtá úroveň turja, která je nad třemi předchozími.
Avšak pokud sex nefunguje správně, v mysli se zrodí perverze, která se manifestuje jako nenávist a zášť. Příčinou je selhání sexu, selhání milostné energie. Násilí, touha po penězích, konfliktní postoje ega, politika a války, to všechno jsou sexuální perverze.

Tady bych skončil s citací OSHA a Tří pokladů TAO. Pokud jste četli pozorně, sami si uděláte úsudek, o co v životě jde, co je jeho hybnou silou a taky o tom, proč se lidstvo stále točí v kruhu jako pes, který se snaží kousnout do vlastního ocasu …

Že jsme si dneska moc nezaběhali? Ale běžte, vždyť to celé bylo o lásce, o životě, o životě s láskou a o životě v lásce a běh je přesně o tom samém, protože když běžíte lehce mlhavým ránem, na řasách se vám zachycují kapičky rosy, je to jak polibek, který vám dává milá/milý, nechybí tomu naděje – tajemnost příslibu věcí příštích, nechybí tomu vlhkost rtů, nechybí tomu rozechvění a vy cítíte, že tam někde docela blízko je TO, co už jste měli mnohokrát na dosah a jen jste na TO pomysleli, proklouzlo vám TO mezi prsty.
Ptáte se, co máte udělat, aby se tak nestalo znovu? Nedělejte dočista NIC, nechte TO na vás působit, užívejte si chvíle, pusťte TO, oč stále usilujete, ze čím se ženete a ve chvíli, kdy tak učiníte, ono si vás TO najde

Proběhni šumavským trailem k ledovcovým jezerům na Běhej lesy Železná Ruda

Proběhni šumavským trailem k ledovcovým jezerům na Běhej lesy Železná Ruda

Už nejen prázdniny, ale i seriál Běhej lesy se přehoupl do své druhé poloviny a my tu máme jednu šumavskou specialitu. Železná Ruda zažila v loňském roce opravdu povedenou premiéru a letos se z deštivého června přesunula do babího léta s termínem 20. září. Traily kolem ledovcových jezer a start i cíl v obci Špičák nabídne cestou krásné výhledy i pravou šumavskou přírodu.

Michaela Jiráková – Junior PR Manager

Šumava jsou hory, které umí vzít dech svou svou krásou i náročností. To ale na Běhej lesy nikoho nezastaví, protože i tady máme na výběr tradičně na výběr ze tří tras různých vzdáleností. Navíc při registraci do středeční půlnoci ulovíš startovné za výhodnou cenu, a pro aktivní klienty ČSOB a držitele karet Mastercard je ještě o 25 % výhodnější.

Královskou porci Šumavy zažiješ na nejdelší ČSOB 18 km, kde nastoupáš skoro 600 výškových metrů. Poběžíš po lesních cestách a chvíli i po asfaltu. Cestou potkáš ledovcová jezera, pokocháš se šumavskou přírodou a stín ti budou dělat lesy s horským nádechem kolem dokola. Za odběhnutí získáš kromě medaile i body do mezinárodního žebříčku UTMB.

O něco kratší, ale pořád intenzivní je Nova Sport 13 km. Místní terén prověří tvou letní přípravu a zahřeje tě převýšení přes 400 metrů. I tady si můžeš udělat fotky s ledovcovými jezery a proběhneš se šumavskými lesy.

Nejkratším závodem je PENNY.běh 5 km. Necelých 5 kilometrů a převýšení 150 metrů šumavským terénem vydá za kvalitní vzpomínku na Železnou Rudu, ať přijedeš odkudkoli. Přesto je trasa vhodná i pro silné rodiče a jejich mláďátka v terénním kočárku, pro malé i velké, začínající i pokročilé. I tady má závod charitativní přesah a jeho účastníci přispívají na Nadaci fotbalových internacionálů.

Lesní mláďátka čekají dětské závody Dr. Max a v letošním roce je přivítáme nejen na startu, ale také v lesní školce Dr. Max, kde se o ně postará vyškolený personál, a rodiče tak mohou v klidu odběhnout svůj závod.

Startovní listiny se v letošním roce plní velmi rychle a kapacitu závodu nenavyšujeme. Ulov si proto registraci včas na webu závodu nebo jednoduše přes SportID za výhodnou cenu jen do středy 20. srpna.

Brdský půlmaraton to jsou také americké hasičské stříkačky, překážkové dráhy, živé kapely a pivní slavnosti

Brdský půlmaraton to jsou také americké hasičské stříkačky, překážkové dráhy, živé kapely a pivní slavnosti

Přírodní zážitkový půlmaraton (nebo devítka) jako součást prázdninové venkovské slavnosti, navíc jen kousek od žhavé metropole? Ano! Z pobrdského Kytína se takhle už podruhé (po dalších dvou májových edicích) vydává v sobotu 23. srpna Trail Running Cupu, letos jeho druhý díl po královské Krkonošské 50.

Tomáš Nohejl – TONO agency

Dlouhodobá předpověď slibuje opožděné léto a program Kytínských letních slavností startuje už s týdenním předstihem. V den závodu nabídne přehlídku historických hasičských vozů z c. a k. mocnářství, ale i Ameriky, doplněnou soutěží koňských stříkaček, celou pouť, bohatě vybavené dětské atrakce včetně třicetimetrové nafukovací překážkové dráhy i koncerty kapel Klikaři, Reflex a Teachers band. Kdy jindy než po doběhu při tom ochutnat i produkci místního pivovaru? A pak složit hlavu ve stanu na louce po propadnutí se do zasloužené nirvány…

Kytín, obec na Zlaté stezce kousek od Mníšku, započíná už osmé století historie, odolala husitskému drancování i třicetileté válce.  Na sklonku života tu bydlel i známý herec Pavel Landovský, ale místního piva se už nedočkal, pivovar obnovil provoz až před sedmi lety.

„Lehce jsme pozměnili některé nepříjemnější pasáže v lese, trať je tak pohodová, běžecká,“ říká Martin Dvořák, ředitel TRC. Zázemí se loni oproti minulým letům přesunulo na louku nad potokem naproti původnímu parkovému epicentru. A startuje se opět v 10, jednak kvůli svěžejší teplotě, druhak abyste stihli další bohatý program.  Dětské překážkové běhy začínají ve 12.30, tak šup šup, ať stihnete potomstvo v akci live.

Z návsi se trať vydává hnedle vzhůru ve znamení kloučka Fabiána, patrona Brd a jeho dřevěné sošky, mezi poli k lesu. Tam rovně až ke chvilkovému připojení na modrou turistickou trasu u Voznice. Z ní pak stále lesem až ke Knížecím Studánkám, po cestě Bekovce na Hřebeny. Z ní to začne padat Bezovkou a pak cikcak vedle ní.

Oběhnou se Hořejší Křemeny (464 metrů) a pod Točnou (505 m) se vrátíme opačně do úvodní pasáže. Podporu najdete na třech bufetech. Převýšení činí 419 metrů. Na hřebenové cestě se dostaneme až na úroveň 570 metrů, tedy nedostatku kyslíku se ještě obávat nemusíte. Doprovodná a stejně zábavná devítka, pokud byste si náhodou na celou porci netroufali, v části přes přírodní park Hřebeny, vystoupá 158 metrů. Po části trasy vede i nejstarší český maraton Praha-Dobříš TRC, jenž se v obnovené podobě běhá vždy první adventní sobotu.

Loni tu v 35stupňopvé horúčavě zvítězili 51letý plzeňský lyžař Jan Majer (1:32:01) z laufařského eD-systém teamu a Markéta Krajzlová (1:59:40), pražská fyzioterapeutka a skvělá kickboxerka, stříbrná ze světových her bojových sportů v Rijádu. Dříve se tu ukázali ještě český reprezentant Ondřej Fejfar a další borci zvučných jmen.

Důkladný závodnický servis aktuálně doplňuje bohatá baterie cen od Pumy – velká taška plná produktů pro absolutního vítěze i další kousky do tomboly pro všechny. Dopravu můžete bez obav volit i veřejnou, udržitelnou, pražskými autobusy číslo 317 a 446, dokonce i od nejbližších vlakových zastávek v Mníšku nebo Nové Vsi pod Pleší sem jezdí pendl busy. Blízko je sem i z Příbrami, Plzeňska nebo jižních Čech. Kdo přijede vozem Subaru, partnera seriálu, má startovné zdarma. Prezentace začíná v sobotu v 8 ráno.

Více na www.trailrunningcup.cz nebo na facebooku akce.

Neřešte patu, špičku, ale aby vám to odvalovalo a valilo o sto šest!

Neřešte patu, špičku, ale aby vám to odvalovalo a valilo o sto šest!

Běhat přirozeně není žádná věda, stačí když nebudete běhat jako 95 % těch, co dnes běhají

V Born To Run se dočtete i něco o stylu a o tom, co je to pronace, konkrétně: „Abyste zjistili, co vlastně pronace znamená, zujte si boty a proběhněte se po příjezdovce. Na pevném povrchu se vaše chodidlo rychle odnaučí návykům z bot a automaticky se přepne do sebeobranného módu. Zjistíte, že nohu kladete na vnější hranu chodidla, a pak ji mírně kroutíte od malíčku k palci, dokud není chodidlo v rovině. Tomu se říká pronace – drobný pohyb absorbující náraz, který umožňuje nártu konat svou funkci.“

Nedovedu si představit, že by se někdo snažil běhat výše popsaným způsobem. Nevím, zda je to vina překladu nebo je to stejně popsáno už v originále. Pravdou je, že je to stejně zkratkovitý popis, jako když vám někdo radil: „Běhejte přes patu; běhejte přes špičku“. U obou těchto „přikázání“ je to obdobné jako s výše napsaným: „…a pak ji mírně kroutíte od malíčku k palci“.

Toho, co se odehrává mezi tím, co se noha poprvé dotkne povrchu a dobou, kdy se odrazíme k „letu“, je mnohem víc, jen se to odehrává v tak rychlém sledu, že si toho běžný smrtelník jen těžko všimne. Většinou vidí jen to, že noha nějak dosedne na povrch a pak fázi odrazu, a z toho se pak odvíjejí takové koniny jako: „Běhejte přes patu; běhejte přes špičku; kruťte nohu od malíčku k palci“. Jaký je z toho závěr?

Běhejte technicky správně a nebudete muset řešit detaily, ty se už vaše nohy naučí samy.

Takhle jednoduše se to napíše, ale moje zkušenost, získaná dlouholetou snahou naučit lidi běhat přirozeně říká, že se příliš soustředíme na detail, přičemž nám uniká to, že přirozený běh není jen o došlapu, ale i o tom, jak se chová celé tělo, došlap a následné odvalení jsou jen posledními dílky celé mozaiky.

Takže, než se začnete učit běhat přirozeně, pusťte si několikrát toto video a všimněte si kromě došlapu a odvalení i práce rukou, držení těla a hlavně toho, že nedošlapuji daleko před sebe, ale pod sebe. Že při došlapu nepovolím nohu v koleni, ale došlapuji na propnutou nohu, stejně jako bych šel a také toho, že po odrazu neletím vzhůru k nebesům, ale jen dopředu.

Pokud k tomu potřebujete i výklad, tak si pak pusťte i toto video.

A když vám to pořád nebude jasné, tak si můžete objednat individuální trénink, na nějž můžete pozvat i dva další kamarády či kamrádky.

Bez energie na závody nelez

Bez energie na závody nelez

Každému i nesportujícímu člověku je jasné, že pokud podrobíme naše tělo nějakému výdeji energie, musíme ho na tuto situaci nejdříve připravit, musíme ho energií předzásobit. Ale jak, aby to bylo účelné?

Představte si, že vaše tělo je taková konzerva, třeba s párky a fazolemi, kterou si vezmete jako snadno přenosný a rychlý zdroj energie na nějaký turistický výlet. V konzervě už jsou fazole i párky zpracovány tak, že je pak stačí jen na chvíli postavit na plynový vařič nebo přírodní oheň a za chvíli můžete vesele konzumovat a těšit se z energie, kterou vám tato oblíbená strava dodá. 

V těle to funguje stejně. Máme zde několik takových konzerv, které pak ve chvílích, kdy podáváme výkon, jen otevřeme, postavíme na oheň, který v našem těle představuje metabolický systém a máme vystaráno.

Konzervami v našem těle jsou zásoby glykogenu v játrech, svalový glykogen a tuk. 

Výsledkem našeho tréninku nemůže být jen hora a síla svalů, koordinace pohybů, vytrvalost, správné fungování kardiovaskulárního systému – srdce a plíce, ale také vytvoření energetických zásob pro výkon, na nějž se připravujeme – naplnění našich konzerv.

Správně sestavený tréninkový plán musí v sobě obsahovat:
  • plán fyzické přípravy, jenž tvoří: rozvoj fyzických schopností, rozvoj pohybových dovedností
  • běžecký styl, strečink apod., odpovídající doba na odpočinek, resp. na vyladění na vlastní výkon
  • cíl, k němuž trénink směřujeme, tak i výživový plán, který nám dopomůže mít na vše, co v životě děláme, dostatek energie.

Jak doplnit glykogenové konzervy

Budete-li se chtít dobře připravit na maraton, dálkový běh, dálkový pochod, triatlon, dálkový cyklistický či plavecký závod, horský přechod nebo jakýkoliv jiný dlouhodobý výkon, měli byste dva týdny před tím, než nastane váš den D, postupně začít snižovat tréninkové dávky.

Tím dosáhnete zotavení svalů, protože, kromě jiného, budou mít dostatek času doplnit si zásoby glykogenu. V těchto čtrnácti dnech byste měli jíst stravu s vysokým obsahem sacharidů (cukrů). To neznamená, že vypleníte cukrárny a narvete se rakvičkami, větrníky, punčáky, ale budete co nejvíce konzumovat těstoviny, rýži, banány, ovesnou kaši nebo taky fíky. 

Podmínkou toho, abyste se z toho nepo… je, že to, co budete konzumovat těch čtrnáct dní před dnem D, budete mít již před tím vyzkoušeno v tréninku.

To, co budete konzumovat poslední tři dny před výkonem, by pak mělo být stejné jako to, co běžně jíte, tedy za předpokladu, že vaše stravování alespoň z větší míry odpovídá sportovní výživě. Při tom všem ale ještě nesmíme zapomenout na svou individualitu, tedy minimálně zohlednit ve své výživě to, jaký jsme metabolický typ. Tedy zda nám ta pec spaluje pomalu, rychle nebo tak akorát. 

Pohříchu jsme však „jen“ lidé, a tak velmi často nedůvěřujeme svým schopnostem a máme potřebu si do poslední chvíle dokazovat, že jsme super připraveni. Z toho důvodu podléháme poslední dny před závody, zejména takového typu jako je maraton, panice a hledáme zaručené recepty, jak ještě na poslední chvíli dohnat to, co jsme v přípravě zanedbali. Určitě najdete na webu či jinde informaci o „Sacharidové dietě.“ Pokud ano, tak od ní rychle utečte a raději nechte vše tak, jako bylo doposud.

Výzkumy, které byly v této oblasti provedeny zjistily, že zařazení fáze vyčerpání sacharidových zásob nepřináší žádný pozitivní efekt na konečnou úroveň zásob. Jediné, co získáte, bude rozhozený žaludek.

Daleko více získáte tím, že v posledních čtrnácti dnech změníte svůj trénink, a již ve vlastní přípravě uzpůsobíte svou výživu tomu, aby poměr zastoupených živin byl 50 : 25 : 25, to znamená 50 % sacharidů : 25 % bílkovin : 25 % tuků.

V tomto poměru se vám to bude nejen snadno počítat, ale také vám to dodá potřebnou energii pro výkon, výstavbu svalové hmoty, podpoření růstu kostí a regeneraci kloubů.

„Natrénovat umí každý blbec, ale odpočívat, to je umění,“ říkají ti, co pronikli do tajů správného načasování výkonu.

Myslím, že určitě nebudete muset chodit pro příklady daleko, každý z nás tu chybu někdy udělal, takže se stačí jen vrátit ve svých vzpomínkách a připomenout si, jak jste si svou formu na poslední chvíli dokazovali vy.

Většina sportovců, i když už si mnohokrát dokázali, že tohle není rozhodně ta správná cesta k vrcholnému výkonu, z obavy ztráty výkonnosti (sportovní formy), se bojí před závodem trénovat méně. A tak do poslední chvíle zkoušejí, jak na tom jsou. V důsledku toho jsou pak při vlastním závodě vymačkaní jak citrón a chybí jim šťáva (energie).

Jak by také ne, kde by ji asi tak ty svaly měly doplnit, když i celou noc v duchu běháte a potíte někdy víc, než když skutečně běžíte.

Naopak – tím, že dopřejete svým svalům a vlastně všem tělesným orgánům odpočinek, získáte sílu a vytrvalost, doplníte svalový a jaterní glykogen a při svém závodě budete trhat beton.

Vyzkoušejte

Maratónci (běžně v tréninkovém týdnu běhající 50 – 80 km) prokázali nejlepší zlepšení, když ve vylaďovacím týdnu – týdnu předcházejícímu závodu, absolvovali pouhých 10 km, přičemž tyto ani neuběhli najednou, ale tak, že obden běželi intervalový trénink na 500 m – střídavě 500 m v tempu závodu a 500 m volně. Já vím, je to jen příklad, ale dokud jednou nevyzkoušíte, těžko někdy uvěříte.