Běž, najdi, poznej své dítě a pak běžte spolu světem dál a dál

Běž, najdi, poznej své dítě a pak běžte spolu světem dál a dál

Člověk je legrační, dost často hledá to, co má přímo před nosem, daleko v nekonečnu.

I když v případě absolutního klidu, vyrovnanosti, smíření, spočinutí v absolutní nečinnosti, kdesi hluboko, přehluboko v nekonečných tišinách své duše, svého vědomí i podvědomí, se vlastně o nekonečno jedná.

Problém je, že to nekonečné nenajdeš na žádné mapě, neboť mapy duší neexistují. Možná že i existují, ale jsou stejně proměnlivé jako písečné duny. To podle toho, co zrovna prožíváme a jak to s námi lomcuje.

Položili jste si někdy otázku:

Nastane někdy chvíle, kdy zavládne absolutní mír?

Myslíte si, že na tuto otázku existuje kladná odpověď?

Většina nejspíš odpoví, že ne, že vždy budou na světě místa, kde bude bojovat jeden proti druhému. A přesto, i když to vypadá jako naprostá utopie, má svět šanci tuhle chvíli zažít! Předpokládá to splnit jeden jediný úkol, a to každým člověkem žijícím v tu chvíli na Zemi, či budou-li v té době žít lidé i na jiných planetách, tak kdekoliv ve vesmíru. Tou podmínkou je, že každý člověk najde odvahu nahlédnout hluboko dovnitř sebe, aby poznal sebe sama, takový, jaký je a aby se takový bezvýhradně přijal.

Může Česká republika zažít chvíli, kdy všichni potáhneme za jeden provaz?

Zajisté může! Bude to však chtít splnit výše uvedenou podmínku.

Proč nestačí na světě nastavit systém tak spravedlivý, aby jej přijali všichni?

Je to jednoduché, žádný systém vlády, byť by byl sebespravedlivější, nemůže fungovat prostě proto, že je postaven na obecnosti a nezahrnuje v sobě prvky jedinečnosti.

Přitom každý člověk je jedinečný, je výjimečný. Tato výjimečnost je nám dána proto, abychom ji jeden každý z nás rozvíjel a nabídl ostatním, to je jediná sociální spravedlnost na světě a ta jasně říká: obětuj svůj život druhým! Oběť přitom v tomto kontextu neznamená položení se na oltář, abych druhé ochránil. Oběť znamená dání sebe celého ve prospěch celku.

Vím, v současném systému fungování světa lidí to zní jako hodně velká fantasmagorie. Souhlas. Ale je to jediná cesta, jak dosáhnout, aby v České republice, nebo chcete-li v celém světě, jednou táhli všichni za jeden provaz, aby lidé na celém světě směřovali ke společnému cíli – MÍRU.

Mír neznamená jen klid zbraní, ale především mír v duši, mír v mysli.

Co si takhle udělat nejdříve 1 hodinu, pak 2 hodiny, 3 hodiny…, jeden den…, bez všech médií. Prostě vypnout proud, rádia, televize, mobily, počítače, hodiny a hodinky…, vše, co přináší zprávy nebo vytváří jakýkoliv hluk a setrvat v naprostém tichu, kdy budeme slyšet jenom svůj dech, poběžíme-li, tak jenom ozvěnu svých kroků a svůj dech…

Monotónnost našeho dechu a našich kroků nás nasměruje hluboko dovnitř nás, do míst, kde jsme nikdy nebyli. Do míst, kde objevíme bílé, naprosto ničím neposkvrněné, jako bychom se dívali do mlhy, hebké, ale na rozdíl od mlhy neuvěřitelně teplé, místo.

Tím místem je naše duše. Když se soustředíte ještě více do jejího středu, objevíte v ní svůj přesný obraz, ale ne současný, ale obraz dítěte, které se právě zrodilo, které poprvé kouká otevřenýma očima na svět. Ty oči jsou čisté, jantarově čisté, bez poskvrnky.

Najednou vás ty oči zahlédnou, podívají se upřeně na vás a vy ztuhnete hrůzou a někdy i hnusem, neboť v tu chvíli uvidíte sebe tak, jací jste právě teď. Ten pohled je velmi drsný, ne však pro každého, ale mohu vás ubezpečit, že nikdo, ani ten „nejčistší z nejčistších“ neodejde z tohoto prvního setkání bez toho, aby se svého pravého obrazu lekl.

Vyděsil jsem vás? Proč? Cožpak jste až dosud nevěděli ve skrytu duše, jaký život vedete, jací ve skutečnosti jste? Ale běžte! To, že jste si až do této chvíle hráli na dokonalé, z vás ještě dokonalé neučinilo, ba právě naopak.

Čím více jste se tak snažili vystupovat, tím víc jste cítili, tím větší obavu jste měli, že vás někdo někdy prokoukne. Zkrátka, že to praskne. Není lepší si tedy udělat tu chvilku a podívat se sám sobě do očí?

Ten pohled do svého nitra, do očí svého dítěte vám poskytne ještě jeden pohled. Pohled z druhé strany, kdy uvidíte v těch samých očích svou cestu, to, proč jste byli na svět vysláni, s jakým úkolem, s jakým posláním.

Už najednou nebudete muset řešit otázky: Proč jsem tady? Co tady pohledávám? Co tu mám probůh dělat? Tím jediným pohledem dostanete odpověď na všechny tyto své otázky. Ta odpověď bude pro vás natolik inspirující a radostná, že v tu chvíli zapomenete na tu prvotní hrůzu a vrátíte se zpět ze sebe plni síly, odhodlání a elánu uskutečnit svůj ÚKOL, obětovat se pro druhé, nabídnout druhým své služby!

Pravda, druzí budou mít najednou pocit, že jste se zbláznili, jen vy však budete vědět, že BLÁZNY jste byli až do teď!

Vítejte v ŠANGRILA.

Proč se vyplatí hýbnout kostrou

Proč se vyplatí hýbnout kostrou

Ač to tak stále nevypadá, skutečné jaro jednou zase přijde, a byť se to zdá dnes hodně daleko, s ním i odložení svršků, které v plné „kráse“ odhalí naše karosérie – těla. Ten pohled může být pozitivní, stačí už od teď hýbat kostrou.

U někoho to bude pohled příjemný, u někoho méně, u někoho veskrze negativní.

Teď se tedy nabízí otázka: „Co s tím?“ Lze to vyřešit změnou jídelníčku, neboť jídlo je nejsilnější přírodní droga.

Ano, droga, vždyť má všechny účinky a vlastnosti, které se připisují drogám, třeba: ovlivňuje různorodost našich myšlenek, naši náladu, vnitřní energii a kreativitu.

Jídlem si můžeme vyprodukovat hormony štěstí, optimalizovat svou výkonnost.

Jídlo dokáže dát naší náladě křídla, ale také má vliv na rychlost našeho stárnutí.

Když se nad tím zamyslíte důkladněji, zjistíte, že jídlo má naprosto stejný vliv na naše zdraví, náladu, psychiku, výkonnost… jako pohyb.

Zkrátka a dobře, ať si to připouštíme či ne, tak pokud jedno či druhé v našem životě chybí či přebývá, není to dobré – není to zdravé.

Takže je jasné, že chce-li být člověk v pohodě a zdravý, měl by si užívat jak jídla, tak pohybu, a oboje by mělo být v rovnováze, nebo-li příjem by měl odpovídat výdeji, a to jak svým množstvím, kvalitou, tak pestrostí.

Asi není nic divného, když mnoho lidí říká, že běhá, aby se mohlo dobře najíst – vždyť je to naprosto přirozené a normální. Nastartuj během svůj imunitní systém.

Napadlo vás: „Proč je na světě stále více lidí, kteří mají sníženou imunitu?“ Ano? A položili jste si otázku, proč tomu tak je?

Přitom odpověď se přímo nabízí a zní: Za posledních 30 let ubylo v životě člověka v průměru 40 minut pohybu denně.

Přitom nejde jen o chůzi či běh, ale i o to, že spoustu práce, třeba v domácnosti, za člověka dělají stroje (pračka, myčka, kuchyňský robot, sekačka na trávu, sněžná rolba…).

A co to má jako společného se snižováním imunity?

No třeba to, že když se budete jen 30 minut hýbat, vyroste ve vašem těle o 31% více buněčných zabijáků, kteří se dokáží vypořádat se všudypřítomnými bakteriemi a viry, dokonce i s rakovinovými buňkami.

To už stojí za to si trošku projít, zaběhat, či jinak hýbnout kostrou, co říkáte? 

Elixír mládí

Elixír mládí

Lidé odpradávna hledají elixír mládí a přitom jim doslova a do písmene leží pod nohama. Tím elixírem je pohyb.

Výzkumný projekt, do nějž bylo zařazeno 10 000 mužů, zjistil, že ve skupině těch, kteří se pravidelně nehýbali, předčasně zemřelo 3x více mužů, než v té, v níž se účastníci pravidelně hýbali.

Jestli vás to zaujalo a napadla vás otázka:jaký čas musí člověk týdně věnovat pohybu, aby se dožil většího věku?, tak čtěte dál.

15 minut volného běhu denně nestačí, ale 30 minut běhu denně již ano.

Jinak řečeno: dlouhý život vám garantuje pohyb, při němž spálíte mezi 1500 – 3000 kcal týdně!

Takovému tréninku odpovídá, s přihlédnutím k váze člověka, když během týdne absolvuje: 1 hodinu na lyžích; bude hrát hodinu fotbal; 2 hodiny běhat; 2 hodiny plavat; hrát 2 hodiny badminton; 3 hodiny tenis; 4 hodiny stolní tenis; 4 hodiny tancovat; 4,5 hodiny rychlé chodit; 5,5 hodiny golfu nebo 9 hodin pomalé jízdy na kole.

Ale pozor!, neberte to tak, že toto všechno musíte absolvovat během jednoho týdne.

To rozhodně ne, to by vás nejspíš zabilo.

Spálení 1500 kcal přestavuje vždy daná doba u dané aktivity.

Podle výše uvedených informací si pak můžete jednotlivé aktivity v týdnu nakombinovat, abyste sobě, svému tělu, své hlavě i své duši, učinili život pestřejší a zábavnější, protože i o to se na jevišti života hraje.

Deset tréninků, které ti pomohou doběhnout na vrchol

Deset tréninků, které ti pomohou doběhnout na vrchol

Pokud zařadíte do svého tréninkového plánu a ve správný čas odběháte tréninky jako: skupinový běh, anaerobně-vytrvalostní intervaly, zkracující se intervaly, intervaly do kopce, úseky na toleranci laktátu, opakované výběhy kopce, anaerobně-vytrvalostní intervaly + práh, sprinty, sprinty do kopce, plyometrii, tak se můžete těšit na skvělé běžecké časy.

Tréninky na rozvoj anaerobní vytrvalosti

Skupinový běh

Vyběhněte s běžci či běžkyněmi podobné výkonnosti a trénink pojměte tak trošku jako závod. Vyběhněte zvolna a postupně zvyšujte tempo, dokud se nedostanete na tepové frekvence 85 – 90% TF max a pak přidejte, až se dostanete do zóny 95% TF max a snažte se v této zóně vydržet, dokud vás tempo neschvátí, pak postupně ubírejte na plynu. Dobíhejte při intenzitě 65 – 60% TF max. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

Anaerobně vytrvalostní intervaly

Nejprve se rozehřejte a pak si dejte spojitě tři až pět intervalů o délce 3 až 6 minut, přičemž se vždy snažte dostat až do zóny 95% TF max. Na zotavení klusejte (nechoďte) polovinu doby intervalu, který jste právě odběhli. Například běžte 4x 800 m s MK (meziklus) 400 m. Pokud budete tento trénink absolvovat mimo dráhu, tak je vhodnější běžet na časové intervaly, v tom případě pak MK trvá stejně dlouho jako běžený interval. Tento trénink běhejte spíše na měkčím podkladu. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

Zkracující se intervaly

Nejprve se rozehřejte, načež si dejte běh na předem zvolenou vzdálenost (např. 10 km) s tím, že ji odběhnete následujícím způsobem: vyběhnete a postupně se dostanete do zóny 95% TF max, v této zóně vydržíte 2 minuty, načež na 30 sek přejdete do klusu, pak dejte 30 sek v zóně 95% TF max, a opět 30 sek klus, takto odběhněte celou zvolenou vzdálenost. Na konci tréninku však nezapomeňte zařadit alespoň 1 km či 5 minut volného běhu na uvolnění. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2 a vrcholné.

Intervaly do kopce

Po důkladném rozehřátí se přesuňte ke kopci se sklonem 6 až 8 procent, a běžte do něj 3 – 4 minuty. Výběh zopakujte 3x – 5x. Běžte v mírném náklonu s hlavou v ose těla a soustřeďte se na silný odraz (koleno ostře vytrčené vzhůru). Během každého výběhu se snažte dostat až do zóny 95 – 100% TF max. Z námahy se zotavte klusem či chůzí z kopce (minimálně 3 – 4 minuty), a do dalšího výběhu se pusťte, až vám tepová frekvence klesne na 65% TF max. Než se pustíte do těchto intervalů, měli byste mít za sebou alespoň dva tréninky skupinového běhu či dlouhého kopce. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 2 a vrcholné.

Intervaly na toleranci laktátu

Po dlouhém rozehřátí běžte na dráze, nebo jinak podobně měkkém povrchu vzdálenost, v níž při maximální rychlosti vydržíte běžet 30 – 120 sekund. Celková délka intervalů by neměla přesáhnout 12 minut. Regenerační úseky (pauzy) trvají 2,5 násobek doby běženého intervalu. Například po 2 minutovém intervalu trvá zotavení 5 minut. K celkové době (12 minut) se propracujte postupně, začněte např. při prvním tréninku tohoto typu na 6 minutách a každý další trénink – intervaly na toleranci laktátu – si přidávejte dvě minuty. Tento trénink nezařazujte častěji než 1x týdně a po něm vždy alespoň 48 hodin regenerujte. Tento trénink nezařazujte v prvních dvou letech běžecké přípravy. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 2 a vrcholné.

Opakované výběhy kopce

Po dobrém rozehřátí se přesuňte ke kopci se sklonem 6 – 8 stupňů a absolvujte 3 – 6 úseků o délce 90 sekund, přičemž v prvních 60 sekundách se dostaňte do zóny 95% TF max, jako při anaerobně vytrvalostních intervalech, ve zbývajících 30 sekundách zvyšte úsilí do maxima (100% TF max). Po každém úseku se zcela zotavte. Minimální doba na zotavení jsou 4 minuty. Tento trénink nezařazujte v prvních dvou letech své běžecké přípravy. Po běhu alespoň 48 hodin regenerujte. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 2 a vrcholné.

Anaerobně vytrvalostní intervaly plus práh

Spojte dohromady anaerobně vytrvalostní intervaly a práh do jednoho tréninku tak, že absolvujete intervaly a pak poběžíte předem danou vzdálenost, např. 3 km nebo předem danou dobu, např. 20 minut v zónách 85 – 95% TF max. Toto je skvělý trénink pro napodobení zatížení, jaké budete zažívat v druhé půli závodu, který poběžíte na své maximum. Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 2 a vrcholné.

Vrcholové tréninky

Sprinty

Po důkladném rozehřátí si dejte na dráze či rovném povrchu čtyři až osm 20 – 30 sekundových sprintů v maximálním úsilí. Při běhu se snažte udržet přirozený běžecký styl, to znamená běžte v mírném náklonu s hlavou v ose těla a držte rychlou kadenci. Nesnažte se to urvat silou! Po každém sprintu se zotavte (3 – 5 minut klusu a chůze). Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 1, stupňovací 2, vrcholné, závodní.

Sprinty do kopce

Na začátku tréninku se dobře zahřejte a pak se přesuňte ke kopci se sklonem 4 – 6 procent. Proveďte čtyři až osm sprintů o délce 20 sekund. Začněte nabíhaným startem, to znamená, že cca po dobu 10 sekund se rozeběhnete pod kopcem, načež pak zbylých 10 sekund běžíte v plném tempu do kopce. Nezapomeňte při tom na dodržení správné techniky (mírný náklon s hlavou v ose těla). Po každém sprintu se zotavte (3 – 5 minut klusu a chůze). Trénink zařazujte v obdobích: stupňovací 2, vrcholné.

Plyometrie

Po dobrém rozehřátí proveďte na trávě lifting, skiping, vysoká kolena, odpichy, při prvním tréninku se omezte na 30 – 50 dopadů rozdělených do tří až pěti sérii, podle toho, jak snášíte zátěž spodní poloviny nohou (od kolen dolů). Během následujících 6 – 8 týdnů se propracujte k 80 až 100 dopadům ve třech až pěti sériích. Cvičení si můžete „ozvláštnit“ např. tím, že cvičení budete provádět do kopce při zdůraznění zvedání kolen a odrazů do výšky. Nebo běžte na rovném podkladu rovinky a při každém odrazu dejte důraz na letovou fázi. Jako další možné cviky můžete zařadit poskoky snožmo, poskoky na jedné či druhé noze, skoky z místa do dálky, skoky z místa do výšky, výskoky z podřepu apod. Trénink zařazujte v obdobích: základní 2, základní 3.

Podklady pro napsání článku byly čerpány z knihy: Tréninková bible pro triatlonisty. Jsem přesvědčen, že tahle kniha by neměla chybět v knihovně nikoho, kdo dělá nebo si myslí na triatlon (ve všech jeho formách) či duatlon, protože tam najde nejen spoustu inspirace, ale i praktických rad, jak trénink poskládat, aby mu to běhalo, plavalo a jezdilo – triatletilo. Na knize je hodně sympatické, že jsou v ní i pasáže věnující se speciálně dětem, resp. mládeži, ženám a veteránům.

Metropolitní trail Motolské jamky se poběží už podvacáté.

Metropolitní trail Motolské jamky se poběží už podvacáté.

Běžecký Halloween u krematoria, nebo wellness pro nohy na závěr sezony. To jsou Motolské jamky, metropolitní trail. Unikátní idea, kvalitní závodnický servis a pole, a také už i tradice rovných dvaceti let bez žádné covidové pauzy. První listopadová neděle (letos 3. 11.) patří v Praze ostrému finále Trail Running Cupu, seriálu zážitkových přírodních běhů.

Tomáš Nohejl – Tono AGENCY

Vše z prvních vět nabízejí mají Motolské jamky, „přespolní“ desítka na půdě nejstaršího golfového klubu v zemi, na jednom z nejnáročnějších českých hřišť. Letos navíc opět i s hlavičkou mistrovství Prahy v přespolním běhu všech kategorií, což na druhou stranu nebrání běžet a zúčastnit se širokému poli běžců různé výkonnosti.

Den můžete proměnit v pohodový rodinný výlet do (/na kraj) metropole. Ráno se vydáte třeba na prohlídku Hradu. Pak sem dojedete (udržitelně) metrem na stanici u nemocnice, odkud doběhnete pohodlně za deset minut na start. Nebo dojedete dvě zastávky busem. Dopoledne vypustíte na trať děti, pak jim koupíte za odměnu občerstvení a než sami vyrazíte, pokocháte se výhledy na Prahu. A podvečer stihnete ještě obhlídnout (třeba) nákupy… Hlavním tahákem výpravy však bude jistě samotný běh, skutečně atraktivní závod.

Startovací a cílový koridor zůstává na známém místě pod jednou z centrálních puttovacích ploch. Běží se čtyři nebo dvě kola (na doprovodné pětce), celkové převýšení tak činí 184, resp. 92 metrů.  Naposledy se okruh mírně měnil předloni, zmizel jeden stoupák. „Co funguje, neměníme,“ říkává s oblibou ředitel závodu Martin Dvořák. „Každá změna je k horšímu,“ dodáváme osvědčenou citaci klasika Woodyho Allena.

Odpočítávat si tedy na jednom okruhu můžete tři kopce, dva táhlejší utahováky a jeden prudší krpál před cílem, ten se však už ponovu běží zčásti cikcak. Profil v malebných lhotákovských kulisách však ani teď není vůbec snadný.  Ale zdolá ho každý, ať rychleji, nebo pomaleji, o to víc si užije.  Povrch je povětšinou úžasně měkkoučký, běží se po zelených greenech, kromě přibližně tří set metrů po lesní cestě, hotový wellness pro nohy po náročné sezoně. Nebo před jejím naklánějícím se finišem, ještě pár týdnů do půlky prosince jistě zvládnete. Přesnou mapu okruhu najdete zde.

Jen pro představu: Loni zvítězili Gerron Stewart (35:09), člen běžecké dynastie a brácha Moiry, čerstvé české půlmaratonské rekordmanky z Valencie. A pak v premiéře skyrunningová legenda a aténská maratonská olympionička Anna Baloghová-Pichrtová-Straková (42:42), teď teta rodící se cyklistické šampionky Viktórie Chladoňové, závodící pod slovenskou vlajkou. I na doprovodné pětce se ukázala rekordní téměř stovka účastníků.

Konalo se tu už i mistrovství ČR v přespolním běhu a v průběhu let se tady objevila většina hvězd českého běhu z dráhy i terénu od Evy Vrabcové a Jakuba Holuši přes Milana Kocourka a Jiřího Homoláče až třeba k Robertu Krupičkoví, olympijští vítězové Kateřina Neumannová nebo David Svoboda. Některé se na oblíbenou trať pravidelně vracejí jako například Ondřej Fejfar, vítězný rekordman Trailu Praha, který závod propaguje na svých výpravách po horských bězích i v Americe. Běží i tentokrát, jak jinak, když ho loni na poslední chvíli zastavila nemoc. Loni se předvedl třeba i olympijský kanoista Filip Dvořák.

Předpověď počasí zůstává nezvykle teplá, dlouho nepršelo, férveje jistě nebudou rozblácené. Dá se běžet v libovolném obutí. Silničky sice podklouznou, ale dáte to v nich taky. Naopak jednou za rok si tady zaslouží vytáhnout ze škatule tretry nebo orienťácké speciálky, drobné hřebíčky tvoří ideální volbu.

A ještě praktické informace? Přihlášky a další informace, stejně jako průběžné pořadí TRC, najdete na www.trailrunningcup.cz nebo na facebooku Kdo to zvládne včas, získá personifikované startovní číslo. Prezentace probíhá v areálu klubu od 8 hodin, startovné získáte v rozumné ceně (400 Kč předem/500 Kč na místě, na 5 km 300/400 Kč, děti 50/100 Kč).

Děti začínají v 10 hodin (od 100 m pro nejmenší po 5 km pro dorostence), dospělí na 5 km ve 12.30 a na 10 km ve 13.15 hodin, ihned v cíli čeká účastnická medaile.  Vyhlašuje se deset věkových kategorií (na 10 km), nejrychlejší pětkaři, ale i nejlepší Golfista a Subarista. Aktuální informace sledujte na facebooku Trail Running Cup. Tam také najdete závodní fotografie – opět zdarma.

Foto: Martin Wawrzyczek  

Na výkonu se podílí celé tělo, proto to není jen o kilometrech či o kilech

Na výkonu se podílí celé tělo, proto to není jen o kilometrech či o kilech

Běžecké tělo, to nejsou jen svaly, šlachy, úpony, klouby, kosti, srdce a plíce, ale také žaludek, játra, střeva, pokožka, cévy, imunitní systém, lymfatický systém, nervový systém.

Často, když nás někde píchne či zabolí, začneme hledat příčinu v přetížení pohybového aparátu a vůbec nás nenapadne, že jsme mohli přetížit úplně něco jiného nebo se jen špatně vyspat.

Tak dalece jsou propojeny a vzájemně spolupracují všechny systémy lidského těla. Udělejte si tedy chvilku a začtěte se, zapřemýšlejte nad tím, čím uděláte svému tělu radost, aby ono na oplátku působilo radost vám.

Začneme tím, co znáte nejlépe, nebo spíše, o čem víte, že pro dobrý běh potřebujete mít v pořádku a o co se alespoň nějak staráte.

Pohybový aparát

Aby byl pohyb běžce plavný, musí se do něj zapojit skoro 150 kloubů, fungujících jako páka, tlumič či pant a to v součinnosti s 200 kostmi a spoustou svalů. Tak to je nářez, co? Pokud jde o klouby, tak si představte, že chrupavky v nich mají funkci tlumiče a jsou závislé na tom, že se člověk hýbe. Pod tlakem se totiž tkáň chrupavky stlačuje, při odlehčení zase zvedá. Tlak a odlehčení působí jako čerpadlo – přivádí k chrupavce živiny a likviduje to, co se nespotřebuje (produkty metabolizmu a poškozené či opotřebované buňky). Díky tomu se kloubní maz tvoří a optimálně rozděluje. Proto je tak důležité se hýbat! Jen pohybem zatěžovaný kloub se totiž patřičně prokrvuje, zásobuje živinami a vytváří dostatek kloubního mazu. 

Pohybový aparát kromě pravidelného pohybu potěšíte plnohodnotnou vyváženou stravou, minimem stresu, dostatečným spánkem a častým pobytem na slunci a čerstvém vzduchu. Dostatečným příjmem tekutin (optimální je voda, naředěné ovocné šťávy, zeleninové šťávy, bylinkové čaje). Jednou ročně (nejlépe na jaře) očistnou kůrou. 

Plíce

Víte, jak pomůžete regeneraci plic? No tím, že přestanete dýchat, určitě ne, ale třeba tím, že budete dostatečně pít. Co má společného pitný režim s plícemi, napadne vás nejspíš v tuhle chvíli. No a vidíte, má a je to dokonce velmi prosté a logické. Dostatečným příjmem tekutin se postaráte o to, že vámi vdechovaný vzduch se provlhčí, tím udržíte vlhké sliznice dýchacích cest a tím se ochráníte před vniknutím možné infekce, neboť vlhká sliznice dýchacích cest brání bacilům k jejich proniknutí do těla. Znáte rčení: „To chce klid a nohy v teple“? Tak vězte, že to neplatí jen na vaší psychiku, ale dokonce i vaše plíce ocení, když budete mít nohy v teple, ostatně řada z vás už nyní určitě kýchá, protože na tohle zapomněla a prochladla od nohou, že? Vaším plicím neprospějí naproti tomu cigarety, různé alergeny, antibiotika, ozon, nebo příliš suchý vzduch. Co jim však prospěje velmi je zpěv, potrénujete jím dýchací svaly a bránici. Takže, pokud vám nejde dýchání, začněte zpívat, uvolníte se tím a pomůže to i vašemu běhu, protože vás naučí správně dýchat. Tak mě teď napadá text jedné písně: „Jen ve zpěvu, jen ve zpěvu, najdeš svojí úlevu“. Pravdou ale taky je, že když ráno zhluboka dýchám, tak mě to žene si ulevit docela jinde, což sice už neprospěje plicím, ale mému příštímu běhu zcela určitě. 

Srdce

Všechny orgány, všechny buňky lidského těla jsou závislé na neustálém proudění krve. O to se stará srdce. Krev si můžete představit jako takového soumara, který má za úkol donést i do těch nejzapadlejších oblastí (periférii) životně důležité produkty (energii, kyslík, stavební materiál). Srdce to je soumarův pohon. Když nedáte soumarovi najíst a napít, zastaví se a odmítne jít dál. Vozka se pak klidně může zbláznit, ale není mu to nic platné, bude stát jako zařezaný. 

Co pozitivně ovlivní a potěší vaše srdce a krevní oběh

Spánek! Tak ten je vůbec nejdůležitější. Vím, z hlediska honění času se vám to zdá jako ztráta času, ale věřte, že spánek ničím nenahradíte. Pravidelný pohyb zaměřený spíše vytrvalostně než na intenzitu. Lehká strava (hodně zeleniny, kvalitní rostlinné oleje, ryby, ovoce, sýry). Pozitivní přístup k životu. Tohle už určitě dobře víte, ale víte třeba, že máte-li nižší tlak, měli byste se vyhýbat dlouhému stání na místě, když už vás to potká, tak se snažit alespoň přešlapovat z nohy na nohu, měli byste častěji chodit po špičkách, hodně pít a dostatečně solit? Naopak, pokud máte tlak vyšší, tak vám pomůže, když zapracujete na odstranění stresových faktorů, budete častěji relaxovat, běhat ve volném tempu, cvičit jógu, chodit na procházky do přírody, protože spolupůsobení slunečních paprsků a pohybu má pozitivní vliv na regulaci našeho tlaku.

Cévy

Podzimní plískanice, běhání v dešti, v rose, v ranním, podvečerním či nočním chladu v kombinaci s teplou saunou či jinými, třeba i příjemnějšími podněty, při nichž se vám rozproudí krev, jsou výbornými přírodními prostředky a cestami skvělého stavu vašich cév. Ale nejen jich. Střídáním studených a teplých podnětů trénujete i krevní oběh, vegetativní nervový systém a v neposlední řadě i imunitní systém. Proč tomu tak je a jak k tomu dochází? Snadno. Teplo totiž způsobuje rozšíření cév, tím podporuje celkové prokrvení těla a uvolňuje napětí ve svalech. Větší prokrvení povzbuzuje látkovou výměnu buněk, redukuje produkci stresových hormonů a prospívá psychice. Naopak, v chladu se cévy stahují, látková výměna se zpomaluje, svaly se napínají. Celé to funguje tak, že po krátkém podráždění chladem a následném zahřátí se cévy rozšíří, svaly uvolní a vy pak vnímáte v dané oblasti delší dobu příjemné uvolnění a teplo. A teď si vzpomeňte, jak se máte oblékat na běh? Přesně! Máte se oblékat tak, abyste při výběhu cítili mírný chlad. Chlad způsobuje, že se cítíte na počátku trošku ztuhlí (svaly jsou napnuté), po krátkém čase vám začne v těle proudit krev, zahřejete se a je vám náhle skoro jako v ráji, bez ohledu na to, jestli prší, je mlha či padá sníh. I proto neexistuje špatné počasí, ale jen špatně oblečený člověk.

Žaludek – trávení

Jíst za běhu, v kvapu, vám moc nepomůže, takže až si ve svém diáři budete plánovat, co který den musíte udělat, napište si tam i snídaně, oběd, večeře a na každé to jídlo si tam nechte alespoň půl hodiny!

Když jídlo jen tak zhltnete během dne, mezi prací, tak si zaděláváte na žaludeční vředy, a nejen to:

Když jídlo pořádně rozkoušete, promísíte se slinami obsahující trávicí enzymy, nebudete potřebovat Wobenzym, protože, enzym amyláza hned v ústech přemění sacharidy na cukry. Hlavně však enzymy ve slinách se vypořádají s mikroby obsaženými v jídle. Se zbylými choroboplodnými zárodky si pak poradí žaludeční šťávy. Žaludeční šťávy kromě toho, že se vypořádají s choroboplodnými zárodky, aktivují tvorbu železa::: a vitamínu B12, které jsou nezbytné pro krvetvorbu a pomáhají štěpit bílkoviny a trávení tuků. Natrávenina zůstává v žaludku 1 – 7 hodin, podle toho, co jsme snědli. 

Čím ulehčíme žaludku a trávicímu systému v jejich těžké práci

Žaludku a trávicímu systému ulehčíte jejich práci, když budete přijímat plnohodnotnou, vitální stravu. Prostě žádné náhražky, ale jen opravdové potraviny. Na jídlo si uděláte dost času. Nebudete se přejídat. Nebudete kouřit a pít alkohol. Nebudete v sobě „dusit“ smutek, ale naopak se jej budete snažit zpracovat, aktivně se s nimi vypořádat. Budete se pravidelně hýbat, pohyb – chůze, běh, poskoky pomáhají pohybu přijaté stravy vaším trávicím ústrojím až do konečníku a ven z těla. 

Játra

Máte rádi jatýrka? Přiznám se, že já ano. Teď ale nemluvím o těch na cibulce, ale ta naše a ta bychom měli mít obzvláště rádi, protože je to orgán, který se v našem těle nejvíc namaká, dokonce daleko víc než naše srdce. Takže není vůbec divu, že když nám začnou játra haprovat, jde to i s celým člověkem pěkně z kopce a můžete trénovat jak diví, a? No a prd. Pokud jste unaveni, nejspíše jste něco provedli svým játrům, protože játra jsou největším a centrálním orgánem látkové výměny. Jsou chemickou laboratoří, elektrárnou, čističkou, producentem hormonů, kontrolním úřadem a špajzkou nebo dnes spíše lednicí. V miliardách jaterních buněk probíhá na 500 různých procesů, jen namátkou – třeba se v nich vyrábějí krevní bílkoviny, vitamín D3, který zodpovídá za rovnováhu vápníku v těle, produkují enzymy, ukládají vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E). A když se potřebujete detoxikovat, protože jste se něčím „otrávili“, zase to musí vyřešit játra. Takže když vám říkám, že si máte dát jednou za týden oraz, tak myslím zejména na vaše játra, a to samé platí i o celém posezónním období.

Ledviny

Víte třeba, že denně proteče ledvinami až 1500 litrů krve? Aby ale mohlo ledvinami protéct tolik krve, tak je třeba tělo dostatečně prolévat, tedy pít. Já vím, když člověk hodně pije, honí ho to zase ji vyloučit, což je sice někdy otravné, na druhou stranu tím proplachujete močový měchýř, čímž snižujete možnost infekce. Ledviny a močový měchýř mají taky rády teplo, zvlášť je potěšíte, když máte v teple nohy. Nožní koupele třeba povzbuzují prokrvení pánve, naopak chladem oslabený imunitní systém nedokáže chránit močový měchýř před pronikajícími mikroby. Tak mě napadá, že zvláště běžkyně si stěžují na časté záněty močového měchýře, jestli ono to nemá něco společného s tím, že po skončení běhu zůstanou propocené ještě „chvilku“, aby si dořekly, co si nestačily říct při běhu? Ledviny posílíte, když budete konzumovat vyváženou stravu s dostatkem zeleniny, která kromě vody ve formě, které tělo nejlépe vstřebává, obsahuje i řadu vitálních látek. „Kupodivu“ ledviny, tak jako jiné vnitřní orgány, nepotěšíte nadměrnou konzumací léků, a to i takových, které si vezmete preventivně, aby vás nic nebolelo!

Střeva

Tak, a pokračujeme v očistě těla i ducha. Nyní si vezmeme na paškál střeva. Možná se bude zdát někomu divné, proč by se měl zabývat tím, co svědčí střevům, ale my běžci víme, že když si naše střeva „postaví hlavu“, tak ani běh za moc nestojí. Prostě k tomu, abychom se cítili po všech stránkách fit, potřebujeme mít i střeva v kondici. Střeva si budou rochnit, když váš jídelníček bude obsahovat hodně vlákniny, ta je vyčistí jak rejžák a budou schopné vstřebávat vše, co do nich pak natlačíte. Střevům rozhodně nesvědčí přemíra bílého cukru a bílé mouky. Střevům taky nesvědčí, když člověk kouří, nesvědčí jim ani léky. Nesvědčí jim ani alkohol, ba ani znečištěné ovzduší. Jak vidíte, střevům nesvědčí přesně to, co obecně nesvědčí člověku. Takže z toho je patrné, proč je dobré střeva udržovat v pohodě. Když jsou střeva v pohodě, člověk nemá zažívací potíže, naopak, když je přetěžuje, začne ho bolet břicho, má pocit plnosti, trpí zácpou, nebo naopak průjmem. Co víc, střeva v nepohodě mají vliv i na oslabení imunity, vznik plísňových onemocnění, nesnášenlivost potravin, ale i nesnášenlivost obecně. Špatná střeva mohou vyvolávat i alergické reakce, bolesti hlavy nebo být příčinou kožních nemocí. No a to by snad už stačilo. Jak vidíte, střeva nejsou jen obyčejné trubky, přes něž propasírováváme, co na talíři vidíme, ale jsou svébytným orgánem, o něž je dobré pečovat.

Pokožka

Období podzimu a zimy je obdobím, kdy dostává pěkně zabrat orgán, který je velmi citlivý na změny počasí – pokožka. V létě, to se o ní staráme jak o miminko, aby se nám náhodou chudák nespálila, ale na podzim či v zimě už máme za to, že ji stačí skrýt pod oděv a je vystaráno. To je ale omyl, pokožka má v životě spoustu funkcí, jen namátkou třeba společně s játry, ledvinami, střevy a plícemi odpovídá za vylučování a detoxikaci. Odvádí škodliviny z těla pomocí potních a mazových žláz. Proto si zaslouží, abychom se o ni dobře starali, takže si řekneme, co je pro ni dobré. „Překvapivě“, jako u všech jiných orgánů, je to dostatečný přísun tekutin a spánek. Dostatečný přísun vitamínů a minerálů. Obzvlášť ráda si pokožka smlsne na vitaminu E, který podporuje tvorbu jejích buněk. Vitamín E je obsažen třeba v avokádu, v slunečnicovém oleji a oleji z pšeničných klíčků. Pokožka ocení, když se o ni budete přirozeně starat, ale bacha, zase to nepřehánějte, protože na druhou stranu příliš časté koupání a sprchování s použitím agresivních syntetických přísad jí moc neprospívá či dokonce ji poškozuje. 

Imunitní systém – lymfatický systém

 Tak, a teď si uděláme krásnou kolíbku, říkám, když probíráme přirozený běžecký styl a ukazuji, jak se překulíme od paty, přes střed chodidla na špičku. Pak následuje otázka: „Víte, kde má lymfa srdce?“, načež následuje dlouhé mlčení. „Neví, oni neví“, a není se co divit, lymfa přeci srdce nemá, alespoň ne takové, jako krev, jíž rozhání do našeho těla opravdové srce. A přesto lymfatický systém své srdce má a to dokonce hned dvě. Jsou jím naše chodidla. Proto je tak důležité, aby člověk chodil, aby běhal, aby k pohybu používal své nohy. Každým krokem totiž učiníte malý zázrak, rozproudíte lymfu ve svém těle. A přátelé, lymfatický systém má hodně co do činění s imunitou = zdravím. Tak už konečně víte, proč pohyb, zejména pak běh a chůze, jsou tím nejlepším lékem na všechny různé nemoci? Pokud jde o jídlo, tak svůj lymfatický systém potěšíte, když budete jíst plnohodnotnou stravu, bohatou na vitamín C (šípky, černý rybíz, rakytník) – zvyšuje odolnost vašeho těla, bohatou na selen (biozelenina, hřiby, ořechy) – posiluje obranný systém. Lymfatickému systému prospějete i dostatkem spánku, odbouráváním stresů – stres oslabuje imunitu. Pomůže také, když budete své nohy držet v teple, protože teplé nohy pomáhají prokrvovat oblast hlavy, čímž se posiluje ochranná bariéra sliznice nosohltanu. A jak už jsem zdůraznil výše – hodně se hýbejte, choďte, běhejte, pokud možno venku na čerstvém vzduchu, pod širou oblohou, tak nejlépe učiníte svůj života běh šťastným.

A nakonec jsem si nechal systém, který nás nejčastěji (snad kromě zvětšujících se čísel vypovídajících, že naše váha má stoupající tendenci) nejčastěji donutí zamyslet se nad tím, zda by nebylo dobré začít běhat.

Nervový systém

 „Jsi hromádka nervů“, tu a tam člověk uslyší, když se „sype“. A ono to skutečně tak je – jsme hromádka nervů, akorát, že ta hromádka je natažená křížem krážem celým člověkem, takže není vůbec problém, když se to někde pomotá, zauzluje a ve snaze to uvolnit s námi pěkně škube. Nervy, nervový systém, ať chceme či spíše nechceme, nejvíce v životě vnímáme, ať je v pohodě či nepohodě, bylo by tedy chybou si jej také neprobrat. Pokud jde o jídlo, tak nervům prospívá takové, které obsahuje hodně vitálních látek, abych tak řekl – je živé, opravdové, tudíž žádné náhražky, zejména pak hodně olivového oleje a zeleniny, čemuž se také říká „brainfood“ – potrava prospívající mozku. Svým nervům, nervovému systému hodně posloužíte, když budete trávit hodně času na čerstvém vzduchu, pod širou oblohou, aktivujete tím tvorbu melatoninu – hormonu štěstí a zdravého spánku. Když se couráte nebo běháte venku, zhluboka dýcháte, připravujete doslova a do písmene svým buňkám kyslíkovou lázeň, což prospívá látkové výměně (metabolizmu), pomáhá lépe vylučovat z těla jedy, které jsou často zdrojem psychických poruch. Ne nadarmo se při špatné náladě, když se vás někdo zeptá „Jak se máš?“ často odpovídá „Nic moc, jsem nějaký otrávený“. Také sluníčko velmi prospívá našim nervům, též barvy a vůně. Takže je to jasné, oblékněte na sebe věci běhací a šupajděte nakrmit své nervy do přírody!