Veslování na trenažéru je jedno z nejefektivnějších kondičních cvičení a zároveň i jedno z nejvíce opomíjených. Za oběma přívlastky stojí stejný faktor, a sice samotné veslařské tempo – bezpečný pohyb, které komplexně zapojuje celé tělo intenzitou volitelnou ve velmi širokém rozsahu, jehož správné zvládnutí ale na druhou stranu nepřichází automaticky, což mnoho uživatelů může odrazovat.

Pavel Šmolka

Britské zastoupení výrobce veslařských trenažérů Concept2 uveřejnilo na svých stránkách rozsáhlý materiál „Indoor Rowing for Runners“, který se věnuje možnostem využití veslování na trenažéru jako doplňku běžeckého tréninku. Následujících několik odstavců vychází zejména z částí týkajících se přínosu tohoto cvičení pro běžce na dlouhých tratích a ultravytrvalce.

Je pravda, že nejlepší efekt na sportovní výkon prakticky v kterékoliv disciplíně přináší trénink zaměřený převážně právě na daný pohyb, protože svalová akce je v různých sportech velmi specifická. Veslování zapojuje paže, trup i nohy jiným způsobem nežli běh a pohybový vzorec veslování tak lze na běh převést jen omezeně. Na druhou stranu je ale možné na veslařském trenažéru velmi efektivně trénovat základní aerobní i anaerobní vytrvalost a také psychickou zátěž při vysokém výkonu.

Běžci na dlouhých tratích musí věnovat rozhodující část tréninku budování kondičního základu. Podle sportovních fyziologů by mělo asi 80% přípravy těchto sportovců probíhat na cca 80 procentech maximální tepové frekvence. Výsledkem je zvýšená výkonnost srdce i respiračního systému, vyšší efektivita zpracování kyslíku v pomalých (ale i rychlých) svalových vláknech a také schopnost využívat ve větší míře tuky jako zdroj energie. Nahrazení části tréninku veslováním na trenažéru umožňuje vybudovat si a také udržet vysokou úroveň kondičního základu a přitom významně snížit riziko vzniku zranění z přetrénování. 

V souvislosti s měřením tepové frekvence je důležité pamatovat na to, že její maximální hodnota je různá pro různé druhy pohybu. Kvůli vzpřímené poloze těla a také energii vyvolané při dopadech je při běhu vyšší o cca 5-10 tepů za minutu ve srovnání s veslováním na trenažéru. Je proto důležité znát hodnoty maximální tepové frekvence pro obě cvičení, aby bylo možné kontrolovat, že cvičení probíhá ve zvolené zóně.

Dalším přínosem využití veslování na trenažéru při běžecké přípravě je snížení rizika vzniku zranění při tréninku a zároveň prodloužení aktivní běžecké kariéry. Cvičení na veslařském trenažéru je totiž velmi šetrné k pohybovému aparátu – probíhá plynule, bez nárazů. Šetří tak klouby, achilovky a další části těla, které při běhu absorbují energii během dopadu při každého kroku. To má zvláště velký význam pro sportovce seniorských a veteránských kategorií, jejich tělo již nemusí být schopné absolvovat stejné tréninkové dávky jako dříve.

Výjimečně důležitá pro úspěch ve vytrvaleckých závodech je psychická odolnost běžce. Samozřejmě je potřeba mít dostatečnou kondici k absolvování dané tratě, když ale dojde na lámání chleba, úspěšnější bývá mentálně silnější sportovec. Podle některých teorií je možné posilovat psychickou odolnost, podobně jako fyzickou kondici, vystavujeme-li pravidelně organismus vytrvalostnímu výkonu a zvyšující se intenzitě cvičení. Při tréninku psychické odolnosti může cvičení na veslařském trenažéru sehrát důležitou roli a to bez typického zatížení pohybového aparátu, které přináší výlučně běžecký trénink. 

Zařazení jiného typu pohybu do přípravy může pomoci „osvěžit“ přístup běžce k tréninku, kterému pak věnuje větší úsilí, a tím přispět ke zlepšení výkonnosti. Veslovat na trenažéru lze kdykoliv bez ohledu na počasí a roční období. Cvičení probíhá v bezpečí domova či fitcentra, což v období, kdy se k tréninku dostaneme často až po setmění (či před rozedněním), může být důležité zejména pro ženy. Všichni běžci pak občas ocení, že jim neohrozí nebezpečí v podobě kořenů či ledovky skrytých ve tmě, příliš přátelských psů, popř. bezohledných řidičů či cyklistů.

Je třeba zdůraznit, že před zapojením cvičení na veslařském trenažéru do tréninku by měl každý běžec věnovat velkou pozornost nácviku správné techniky veslování. Teprve ta zajistí optimální využití „veslařské“ kondice pro výkony při běhu. Nejlepší je nechat se do veslování zasvětit někým, kdo má již techniku zvládnutou. Není-li to možné, pamatujte alespoň na tyto hlavní zásady:

• motorem tempa jsou nohy, hlavně pak svaly přední strany stehna – pochází z nich asi 2/3 energie
• trup je zpevněný, jeho pohyb během záběru vychází z bederní páteře – z mírného předklonu do mírného záklonu, spolu s dotažením madla pažemi v poslední třetině
• záběr je dynamický, návrat naopak uvolněný a pomalejší, nesnažte se o příliš vysokou frekvenci tempa (pro trénink vytrvalosti to je cca 26 temp za minutu a méně) 
• zátěž si vždy nastavte maximálně na stupeň 5 (týká se nejrozšířenějších trenažérů Concept2), intenzitu cvičení určuje nikoliv toto nastavení, ale, podobně jako při veslování na vodě, razance, rychlost a správnost provedení záběru

Mnohem více informací o cvičení najdete na stránkách výrobce www.concept2.com.

Některá fitcentra mají ve své nabídce skupinové cvičení na veslařských trenažérech s instruktorem. Informujte se o nabídce lekcí vedených kondičním trenérem přizpůsobených potřebám běžců. 

Více informací najdete na www.indoorrowing.cz.

Mám problém! Chci být rychlejší, výkonnější, vytrvalejší, a Ty mi říkáš zpomal. Mám taky problém, vím, že všichni, co běhají, nebo běhat chtějí, si musí vybudovat co nejširší základnu své výkonosti, aby mohli směřovat ve své výkonosti co nejvýš, a přitom zůstali zdraví. Jednám-li s člověkem, kterému jde „jen“ o to být fit, je to v pohodě – chápe, že jej čeká dlouhá cesta. Jednám-li se závoďákem – člověkem zaměřeným na výkon, jsem v pytli, ten chce všechno nejraději tady a teď!

Běžet pomalu se dá i velmi rychle, když to v pohodě udýcháte

Zase jsem měl rozhovor na téma: běhám již několik let a jsem schopen za hodinu uběhnout stále stejnou vzdálenost. Co mám dělat, abych se zrychlil/a. Moje odpověď, jak jinak, zněla zpomal! Následoval udivený pohled a jako odpověď na něj mé další vysvětlení: „Běháš moc rychle!“ „Ale neběhám“, zněla odpověď, „jen prostě záhy co vyběhnu, mám tep na 95 % svého tepového maxima a ať s tím dělám cokoliv, tep neklesne!“ Má odpověď je opět stejná: „Běháš moc rychle!“ A dřív než mě stačí přerušit, doplňuji“, na začátku běžíš moc rychle. Vyběhni na začátku opravdu pomalu, maximálně tak na 60 – 75 % tvého tepového maxima, běž takto 10 – 15 minut, pak přejdi do tempa, v němž nyní vybíháš a uvidíš, že už nebudeš na 95 % TF max, ale jen někde okolo 80 – 85 %, a budeš takto moci běžet pohodlně až do konce a uběhneš hned aspoň o kilometr víc!“

Rychlost běhu je pojem veskrze relativní

Nepleťte si rychlost a tempo. Rychlost používáme, když se snažíme uprchnout před rozzuřeným psem nebo manželem, či manželkou, kteří nás nachytali in flagranti :), tempíčko je to, oč nám jde, když mluvíme o běhu, kdy nám jde o to, uběhnout za daný časový úsek co nejdelší vzdálenost.

Laktát a tepová frekvence

Už jsme si vysvětlili v předcházejících dílech vztahy mezi tvorbou laktátu a naší tepovou frekvencí, na níž běžíme či jdeme. Vtip je v tom, že většina lidí, neuvědomujíce si stále tento vztah, vybíhá na svůj okruh příliš rychle, a pak mu dojde pára – zakyselí se a zároveň mu nenaskočí spalování, jako by měl zanesené svíčky, nebo se mu ucpal přívod paliva. V tomto případě jde v podstatě o obé. Zanesené svíčky představuje vysoká hladina laktátu ve svalech a zamezení přísunu paliva nedostatek kyslíku, pro nastartování metabolických procesů na zpracování v nás uložené energie (tuk, glykogen) resp. spálení krevních cukrů, na něž jsme jeli od startu svého běhu do chvíle, než nám došlo.

Co vás honí

Co si budeme povídat, hodně lidí začalo běhat a běhá, aby nejdříve spálili své tukové polštáře a pak, aby se mohli pořádně najíst. To je naprosto regulérní a smysluplný důvod. Pak se ptám: „Co vás tak honí, že se honíte za časem, místo abyste běželi tak, abyste byli schopni při běhu plynně komunikovat, abyste si při běhu vyčistili hlavu, abyste si prostě běh užívali? Hodina zůstane hodinou, jestli za ni uběhnete 10 nebo 15 kilometrů.“ Dobíhat byste měli vždy tak, aby vás nic nebolelo, pouze příjemně unaveni, abyste mohli vyběhnout příští den znovu a nemuseli se ze svého běhu týden vzpamatovávat. Pravidelnější běhání (četnost tréninků) je lepší než menší četnost ve vyšší intenzitě!

Měňte profil tratě

Změny profilu trati (do kopce, z kopce, terén, rovný povrch) by měly také hrát roli v tempu (tepové frekvenci) na níž běžíte. Díky úsekům běženým do kopce, z kopce, můžete měnit nejen tempo, ale také zapojovat různé svalové skupiny. Při běhu z kopce si odpočine pouze vaše oběhová soustava, ale vaše nohy si moc neodpočinou (zapojí se lýtkové svaly a spodní svaly stehna). Při běhu do kopce si přijde na své jak oběhová soustava, tak lýtkové svaly, holenní svaly i horní stehenní svaly). Není od věci, abyste při seběhu zkusili dýchat nosem – více zhluboka. Zkuste to, uvidíte, že ucítíte ve svalech úlevu, to omytí kyslík na ně působí jak elixír mládí. 

Délka trati, délka (doba) tréninku, zátěž (intenzita

Ať už běháte jen pro dobrou pohodu nebo je vaším cílem připravit se na nějaký běžecký závod, měli byste ve svých tréninkových plánech kombinovat běhy vytrvalostního charakteru (delší – volný běh (65 – 75 % TF max) s dny, kdy do svého tréninku zařadíte i rychlejší úseky (jedno zda to budete měřit na metry 100 m – 5000 m či kilometry či na vteřiny až minuty 20 vt. – 20 minut). V případě rychlejších úseků – běhají se na úrovní 85 – 100 % TF max, se řiďte tím, co vám přináší radost, tyhle tréninky by vás měly doslova nabíjet, ne vyřídit!

Princip progresivní zátěže

PAMATUJTE SI! Každému dalšímu cyklu se zvýšenou intenzitou musí předcházet regenerace. Objem by se v rámci jednoho týdne neměl zvýšit o více než 10 procent a to přesto že Červená kniha běhání tvrdí něco jiného. 

Zacyklování, to je to, co se stane snad každému, kdo usiluje v jakémkoliv druhu sportu o to, sáhnout si na samý vrchol.

Kdo se někdy o něco podobného pokoušel, nejspíš si vzpomene, že se dostal do fáze, kdy výkonnost stoupala a stoupala a stoupala, a on podpořen dobrými výsledky makal a makal a makal, přestože mu všechno říkalo: woe uber plyn, než se ucho utrhne, džbán rozbije, sud přeteče.

Když jsem se ještě sám připravoval na závody, bez ohledu na to, jestli pod vedením trenéra, či později pod nadvládou své hlavy a svého ega, stalo se mi mnohokrát, kdy jsem si říkal: už by to chtělo ubrat, a při tom ještě více přidal plyn.

Stejně se mi vedlo, když jsem si před závodem říkal: ne abys to zase rozeběhl jako magor a pak zase vytuhnul. Pak jsem se startovním výstřelem vyletěl, jako když po mně střelí, a týdny práce byly po pár kilometrech v čoudeli.

Mám klienty, kteří jsou velmi rozumní, ale jak už to tak bývá, občas si tu a tam něco přidají, ubrat je napadne, až když už tělo vyhlásí generální stávku, což už je na nějaké reakce v podobě ubrání tréninkové zátěže pozdě, neboť energetické zásoby byly vyčerpány a bude třeba je opět pomalu a trpělivě načerpat.

Pokud se v popsaném poznáváte, tak ve chvíli, kdy vás napadne, že byste mohli ještě zařadit vyšší rychlost a přidat, tak radši zpomalte, nebo ještě lépe zastavte a vrazte tam zpátečku, než se vám váš stroj rozpadne.

Běháte. Když se vám narodí prcek, šoupnete ho do speciálního sportovního kočárku a běháte i s ním. Jenže pak někdy přijde okamžik, kdy vám z kočárku vyroste, a vy začnete přemýšlet, jak byste s ním mohli běhat i nadále – po svých a po jeho. Děti běhají rády, ale aby radost z běhu hned zase neztratily, je dobré dbát na několik věcí.

V jakém věku je nejlepší začít běhat s dětmi

Nejvíce dětí začne dělat své první váhavé běžecké krůčky mezi devátým a dvanáctým měsícem. Ve 14 – 15 měsících už umí většinou běhat docela dobře. Jestli byste je chtěli vzít s sebou na vaši běžeckou rundu už teď, tak s tím ještě počkejte. Existují sice děti, které už ve 3 nebo 4 letech rodiče přihlásí na různé dětské závody, ale měli byste si dobře rozmyslet, jestli je vaše dítě na to dost zralé. Je tu nebezpečí, že když se dítě přetíží, ztratí chuť běhat – a to přece rozhodně nechcete! Dobrý věk pro začátek vašeho společného běhání je cca 5 let, ale zpočátku se držte zpátky a běhejte s dítětem krátké trasy, maximálně cca 1 km.

Jak často by měli děti trénovat

Jestliže vaše dítě běhání baví, můžete s ním běhat 1x – 2x týdně. Více by to zpočátku být nemělo, dětský organismus se zvýšeným nárokům musí přizpůsobit, a naopak – vy musíte přizpůsobit zatížení fyzickým možnostem dítěte.

Jaké vzdálenosti jsou pro děti vhodné

Až do věku 8 let by děti měly běhat 1, max. 1,5 km v kuse, to odpovídá času od pěti do deseti minut. S přídavky byste měli být velmi opatrní, a jestliže bude chtít vaše dítě zařadit pauzu, rozhodně ho nenuťte pokračovat v běhu!

Mají malé děti cit pro tempo

Ne. Když to přeženeme, znají děti vlastně jen dvě rychlosti: běžet na plný plyn nebo stát. Už to vysvětluje, proč byste neměli s dětmi běhat dlouhé trasy v kuse v rovnoměrném tempu.

Co dělat, když vám dítě při běhu masivně zčervená

To je úplně normální, děti mají vyšší tělesnou teplotu. K tomu disponují menší tvorbou potu než dospělí a s tím je spojena také menší schopnost odvádět teplo prostřednictvím pocení celkově. Dětské tělíčko pumpuje tudíž při sportovní činnosti více krve pod kůži, což způsobí tu pěkně červenou barvu v obličeji. Také vás nemusí znepokojovat, že děti hodně nahlas dýchají, více než dospělí. Vzhledem k horší termoregulaci prostřednictvím vodního hospodaření byste měli být při běhání s dětmi zvláště opatrní v horkých dnech, a také myslet na dostatečné doplňování tekutin.

Měly by děti provozovat kromě běhání i jiné sporty

V každém případě ano, na to, aby se věnovaly jen jedné disciplíně, je ještě příliš brzy. U dětí, které se zabývají různými sportovními aktivitami, jsou motorické schopnosti jako pohyblivost, rychlost nebo koordinace často mnohem více rozvinuty než u stejně starých nesportujících dětí. Z lékařského hlediska se dá doporučit lehká atletika, protože v rámci ní mohou děti vyzkoušet celou řadu různých disciplín.

Je nebezpečné, když má dítě při běhu vysoký puls

Ne, pokud to není způsobeno kardiovaskulárním onemocněním. Přesto byste měli dbát na to, aby děti neměly vysokou tepovou frekvenci příliš dlouho. Děti mají vyšší klidovou tepovou frekvenci než dospělí, v závislosti na věku je až 120 tepů/min. běžná hodnota, oproti 60 – 80 u dospělých. Adekvátně vyšší je puls i při zatížení – 200 tepů/min. není u dětí žádná vzácnost.

V jakém terénu je nejlepší s dětmi běhat

Dospělí běhají proto, aby se udrželi fit a/nebo si vylepšili své osobáčky. Při tom nehraje žádnou důležitou roli, jestli je trasa na trénink nějak zvlášť zajímavá nebo ne. Děti naproti tomu běhají pro radost z pohybu a chtějí na trase objevovat stále něco nového. Pro ně je trasa kolem domu podstatně méně atraktivní než když se s nimi proběhnete v lese, v parku nebo loukami. Ještě zajímavější pro ně bude, když si budou moci občas vyběhnout nějaký kopeček.

Jaké tréninkové formy se pro trénink dětí doporučují

Běhání se nejlépe učí hrou. S drilem u dětí daleko nedoběhnete. Ani cílený intervalový trénink nebo tempové běhy nejsou zrovna to pravé. Zkuste sestavovat trénink co nejvariabilnější. Měňte rychlost, běhejte s dětmi slalom mezi stromy nebo běhejte pozadu, po straně nebo třeba po jedné noze. Běh se také dá spojit s různými dalšími úkoly (na některém místě třeba musí dítě zazpívat nějakou písničku, něco jednoduchého spočítat apod.). Při takové formě „tréninku“ často děti ani nepostřehnou, jak už jsou na trase dlouho.

Kdy je u dětí správný čas na první závod

Paušálně se to říci nedá. Dětských závodů na 400 nebo 500 m se mohou děti zúčastnit už několik týdnů po začátku běžeckých tréninků. Všechny ty věci okolo závodů, jako startovní číslo, měření času a vbíhání do cíle je budou ještě více motivovat a budou nadšené. Než je přihlásíte na nějaký delší běh, musíte vědět, že to zvládnou, jinak dojde akorát tak na slzičky a demotivaci. Jak už bylo řečeno, tak asi do 8 let by děti stejně delší trasy než 1,5 km neměly běhat, a i při závodě platí to, co při tréninku – tedy že pauzy jsou povolené a to, že to dítě prostě „zabalí“, není žádná ostuda.

Měli byste při závodě běžet se svými dětmi

I když je to při mnoha dětských závodech povoleno, raději to nedělejte. Může se totiž stát, že místo vašeho dítka budete tempo určovat vy a lehce se vám přihodí, že dítě prostě uženete. Takže bude lepší, když budete fandit někde podél trasy.

Na co dát pozor při výběru běžeckých bot pro děti

Sehnat dětské běžecké boty není tak snadné. Když už najdete obchod, kde je vedou, dejte si s jejich zkoušením načas. Dětské nohy mají jiný tvar než nohy dospěláka, jsou plošší. Nedejte na to, že se jim líbí barva, případně značka, a důkladně vyzkoušejte, jestli mají prsty v botách dost místa, jestli boty nikde netlačí a na noze skutečně sedí. Protože děti rychle rostou, může se vám stát, že budou v některém roce potřebovat i dva páry.

Přejeme vám hodně společně naběhaných kilometrů, které budou příjemné pro vás i pro vaše děti!

Většina běžců si pod názvem Běžecký trénink na schodech představí jen to, že se mají schody vybíhat. Nic proti tomu, i to je pěkná fuška, ale na schodech se toho dá dělat mnohem více, takže máte-li někde ve své blízkosti (a kdo nemá?) schody, zařaďte cvičení na nich do svého pravidelného tréninkového programu. Je to dobré na dech, na sílu, ale také si tím zpevníte celé tělo!

Prkno s rotací

Jako každé prkno (plank), je i toto náročnější s rotací skvělým cvikem na posílení svalů prakticky celého těla. Jděte do vzporu, jako byste chtěli dělat kliky. Pravou ruku zvedněte a položte si ji na prsa. 

Pak se tělem natočte o 90 stupňů doprava, pravou ruku zvedněte nahoru a natáhněte ji. Vraťte se zpátky do výchozí pozice, opakujte 10x. Pak vyměňte stranu.

Sprinty

Schody vybíhejte v rychlém tempu a hned se volně vracejte zpátky dolů. Měňte počet schodů – jeden výběh po jednom, jeden po dvou, a pak klidně berte i tři nebo čtyři najednou. Zkuste vydržet běhat sprinty alespoň 3 minuty.

Knee up

Stoupněte si tak, abyste jednou nohou stáli o dva až tři schody výše. Nyní zadní nohu vytáhněte dopředu a zvedněte koleno, stojnou nohou se můžete postavit na špičku. Pro každou nohu opakujte 10x.

Opice

Nahoře na schodech jděte do vzporu, jako byste chtěli dělat kliky. Nohy si opřete o poslední schod, ruce jsou o několik schodů níž. Pravou rukou a levou nohou začněte po čtyřech slézat dolů. Až slezete dolů, ještě aspoň jednou nebo dvakrát to zopakujte. Ztížit si to můžete tak, že vždy po jednom „kroku“ uděláte klik s tím, že každou ruku i nohu budete mít na jiných schodech.

Krokodýl

Opět do vzporu, ruce výš než nohy. Levou ruku dejte na schod dál od sebe, pravou více k sobě. Pak pomalu jděte tělem dolů a přitom zvedněte a přitáhněte pravé koleno k pravé ruce. Celý pohyb 10x zopakujte, vyměňte umístění rukou a provádějte přítahy levého kolena. Takto hlavou nahoru je to ta lehčí varianta, ztížit si to můžete obrácenou pozicí, tedy hlavou dolů.

Dlouhé kroky

Do schodů nemusíte vždycky jen běhat, můžete i „jen“ chodit. Když při tom budete brát několik schodů najednou, zapojíte poměrně výrazně svaly dolních končetin a hýždí. Opět vydržte chodit do schodů alespoň 3 minuty.

Obecné pokyny k tréninku na schodech

Schody nemusí být vždy příkré a dlouhé, jako např. u nás v Karlíně. Můžete chodit, běhat a cvičit klidně i na domácích schodech (u nás doma si na to bereme ještě zátěžové vesty:-)).

Nepodceňujte regeneraci! Schody docela slušně prověří vaši fyzičku, proto je dobré opakovat takovýto trénink minimálně po dni odpočinku, aby se namáhané svaly stačily zregenerovat.

Jestliže se vám běhání do schodů zalíbí, můžete se pak zúčastnit speciálních závodů v bězích do schodů v různých vysokých budovách u nás i ve světě. Běh do schodů má i své mistrovství světa.

Vyladění, nejtěžší fáze běžeckého tréninku. Vyladění znamená v přeneseném významu dosáhnout vrcholu. Jak ale dosáhnu vrcholu, když mám v posledních dnech před závodem spíš odpočívat, maximálně se připravovat mentálně a ztratit tak všechno to, co jsem dlouhé měsíce tak usilovně budoval? Prostě těžko se věří tomu, že forma neuteče, když ji do posledního okamžiku nebudeme přikrmovat dalšími a dalšími odběhanými kilometry.

Fáze vyladění

Pokud jste až dosud postupovali ve svém tréninku tak, jak se má, to znamená: zapracovali jste na vytrvalosti, tempu, rychlosti, síle a ohebnosti, tak už vám zbývá jen vyladit – vyštelovat váš stroj na nejvyšší výkon. Ve fázi vyladění proto zapomeňte na „univerzální postup“, tedy jako že tady trošku přidáte vytrvalosti, tady trošku zapracujete na tempu, tady trošku na rychlosti. NE! Teď už nebudete vážit na žádných hokynářských vahách, teď přijdou ke slovu váhy lékárnické, na nichž odvážíme jen bylinky, které vám dodají sílu medvěda a rychlost letícího dravce. Už žádné objemy, teď se bude jen cizelovat, to znamená krátké, ale zato velmi cílené tréninky tempa a rychlosti. 

Nebojte se, že když si nedáte svých 100 kilometrů týdně, zapomenete běhat. Určitě nezapomenete. Ještě větší černou můrou pro běžce než to, že nemohou ve fázi vyladění nabíhat své objemy, je skutečnost, že i ty speciální tréninky jsou vesměs krátké a oni by měli mezi nimi prakticky jen odpočívat. Najednou nevědí co s časem a to je pro ně mor, neboť přemíra času vyvolává přemíru otázek: natrénoval jsem všechno, co jsem měl, jsem dostatečně rychlý, silný, vytrvalý? Musíte tomu věřit, protože nikdo vám na tyto otázky neodpoví, odpověď zná jen vaše tělo, vaše tréninkové deníky, ale hlavně vy. Protože pokud jste poctivě makali až do teďka, tak je vše, jak má být. Víc už jste toho udělat nemohli. S touto odpovědí se spokojte. Prostě ji berte jako hotovou věc, kterou ostatně je! 

Prásk a všechno je pryč

V období vylaďování je vaše tělo nejvíce citlivé na jakékoliv přetažení, proto je více než jindy potřeba, abyste byli citliví k vnímání signálů svého těla. Abyste dostatečně odpočívali, spali, dodržovali pitný režim, měli odpovídající přísun vitamínů, minerálů, ale i energetických složek potravy (sacharidy, tuky, bílkoviny).

Ve fázi vylaďování se velmi snadno stává, že napínáte tětivu svého luku tak vehementně, že neslyšíte, jak praská, jak řve – až vám skutečně v těle něco praskne.

Ve fázi vylaďování buďte i velmi obezřetní k tomu, abyste se po tréninku s někým zakecali, dřív než se osprchujete a převléknete do suchého. Pokud podceníte tuhle stránku věci, buďte si jistí, že nachlazení vás nemine, a i když jej od sebe zaženete nějakým „zaručeným“ prostředkem, tak na vaší formě se to projeví. 

Tak teď už máte trénink pod kontrolou, ale ještě nás čekají dny těsně před závodem a vlastní závod a i zde se dá udělat spousta chyb. Jaké to jsou a jak se jich vystříhat, tak to si povíme v příštím týdnu, tak, jak se postupně bude blížit maraton, si řekneme co dělat týden, šest, pět, čtyři, tři, dva, jeden den před ním a při něm.